Miloš Zeman

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože v daném případě sice nebylo odvolání možné podat, nicméně není pravdou, že by tento institut britské trestní právo vůbec neznalo, jak prezident uvádí.

Miloš Zeman navštívil Velkou Británii v červnu 2017, přičemž se zde setkal jak s královnou Alžbětou II., tak s britským ministrem zahraničních věcí Borisem Johnsonem. Během jejich rozhovoruzavedl prezident Zeman řeč na téma případu Čecha, který byl v Londýně napaden skupinou mladíků, se kterými se nepohodl, a posléze byl jedním z útočníků usmrcen. Ten byl však britským soudem osvobozen.

Odvolání k vyššímu soudu je sice podle britského práva v trestních případech možné, ale jen ze strany obžalovaného v případě, že jej soud uzná vinným. Naopak oběti zločinů se opravdu nemohou proti rozsudku soudu odvolat, stejně tak se nemohou odvolat jejich rodinní příslušníci.

Radit se Zeman hodlá o tom, zda Nejedlý a Mynář budou pokračovat v působení na Hradě. Toto již dříve řekl např. v rozhovoru pro TV Nova (čas 50:45), není vyloučeno, že toto prohlásil i jinde. To, že ani Mynář, ani Nejedlý nejsou podle známých informací stíhání ani obviněni, jsme již ověřili v jiném výroku. Není známo, že by Mynář či Nejedlý spolupracovali s Davidem Rathem, jde navíc spíše o řečnický obrat v návaznosti na spekulace kolem Drahošova volebního manažera Kleindiensta.

O Martinu Nejedlém, jednom z hlavních poradců Miloše Zemana, se toho ví poměrně málo, neboť po celou dobu působení na Pražském hradě nezveřejnilsvůj životopis. Nicméně je známo, že byl v minulosti profesionálním volejbalistou hrajícím za Zbrojovku Brno, poté se odstěhovaldo Německa.

Po ukončení sportovní kariéry začal Martin Nejedlý podnikat. Působilv Ruské federaci, kde mimo jiné obchodoval s auty. Dle informací serveru info.cz převážel ojeté automobily právě mezi Německem a Ruskem. V Rusku začal také spolupracovat s tamními naftaři, přičemž pro Lukoil zprostředkovával dodávky technologií pro výstavbu produktovodů.

V roce 2007 založilMartin Nejedlý za podpory “ruské matky” Lukoil Aviation Czech a během Topolánkovy vlády se Nejedlému dařilo dodávatpalivo pro české státní aerolinie. Nejedlý byl jednatelem společnosti Lukoil Aviation Czech do roku 2015, kdy společnost přešla do likvidace, neboť po prohraném soudním sporu musela zaplatitSprávě státních hmotných rezerv 27,7 milionu korun.

Na Pražském hradě zaujímáNejedlý pozici řadového poradce pro energetiku, což z něj činí de facto neviditelného člověka. Tato pozice nevyžaduje bezpečnostní prověrku a zároveň není oficiální služební pozicí Hradu, tedy nepobírá od Hradu plat a nemusí oficiálně zveřejnit svůj životopis. Na druhou stranu, post energetického poradce zahrnujemnoho zájmových oblastí od zahraniční politiky, finance až po bezpečnost.

Za dobu svého podnikání a působení na Hradě si Martin Nejedlý vytvořil velikou síť kontaktů. Nejzajímavější z nich mapuje server Neovlivni.cz ve své infografice. Z diagramu je patrné, že mezi Nejedlého kontakty patří i významní ruští businessmani.

Andrej Babiš se po konci prvního kola prezidentských voleb vyjádřil v pořadu Partie na TV Prima (cca 7. minuta), že by se Miloš Zeman měl distancovat od dvou svých současných spolupracovníků, a to poradce Martina Nejedlého a kancléře Vratislava Mynáře. Jiří Drahoš pak mezi prvním a druhým kolem v rozhovoru pro týdeník Respekt uvedl, že vzhledem k minulosti obou prezidentových spolupracovníků, jsou pro něj oba nedůvěryhodní a speciálně na post kancléře by v případě svého zvolení nechal udělat audit.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože výsledné rozhodnutí nebylo zveřejněno a nelze tedy potvrdit, že obsahuje zmíněné údaje a že je toto jedním z důvodů, proč nedostal nejvyšší bezpečnostní prověrku.

Vydání osvědčení o bezpečnostní způsobilosti je zcela v gesci Národního bezpečnostního úřadu, který celý postup popisuje na svých stránkách. Materiály a písemnosti týkající se řízení včetně rozhodnutí jsou tajné, proto nelze ani ověřit, zda se v rozhodnutí daná skutečnost objevila.

Jedinou informaci o nehodě podal sám Vratislav Mynář v rozhovoru pro Českou televizi dne 7. října 2015, kde řekl:

„Ta věc je stará téměř 30 let, stalo se to tak, že jsem v 19 letech u nás na hodech vypil pár piv – vozidlem mých rodičů Škodou 100 jsem naboural obecní rozhlas. Byla to samozřejmě klukovina. Ale vzhledem k tomu, že to bylo téměř před 30 lety, tak jsem nepředpokládal, že to musím dokládat. Zákon o utajovaných informacích říká, že dokládám veškeré záležitosti ze soukromého i podnikatelského života v historii 20 let.“

V rozhovoru též upřesnil, že byl za čin podmíněně odsouzen.

Během debaty Jan Outlý, člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (ÚDHPSH), napsal na svém twitterovém účtu, že do chvíle, kdy výrok ve vysílání zazněl, nebyl obeznámen s tím, že by byl úřadu takový seznam odevzdán (přiznává, že může být ještě na cestě).

Zároveň Outlý připomíná, že takový seznam ÚDHPSH po lidech vedoucích kampaň bez vědomí kandidáta nevyžaduje. Naopak tento seznam finančních přispěvatelů musí být vyvěšenna webových stránkách této tzv. třetí osoby, která je zároveň povinna zřídit transparentní účet. Spolek Přátelé Miloše Zemana však provádí kampaň na podporu s jeho vědomím, proto nemusí mít transparentní účet, prostředky kampaně musí obsahovat pouze informaci o zadavateli a zpracovateli jednotlivých reklam, jakuvádí ÚDHPSH.

Martin Nejedlý, člen spolku Přátelé Miloše Zemana, zároveň prohlásil, že seznam dárců a sponzorů spolku zveřejní až několik měsíců po volbách, jak je zmíněno včlánku Respektu analyzujícím problematiku financování kampaně spolku.

Financování kampaně podporující Miloše Zemana prošlo kontrolou Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí jen zčásti. Respekt totiž 24. ledna uvedl, že nakladatelství Olympia bude udělena pokuta, poněvadž se neregistrovalo jako třetí osoba podporující prezidentského kandidáta.

Není bohužel v našich možnostech ověřit, zda dárci či peníze pocházejí ze zahraničí. Společnost RAY Service má podle obchodního rejstříku sídlo v ČR, i další osoby mají podle Zemanova seznamu bydliště v Česku. Je však pro nás nemožné toto ověřit, stejně jako skutečnost, zda je seznam úplný a obsahuje přesné informace.

Výrok označujeme za pravdivý, protože Miloš Zeman během svého pětiletého funkčního období nepodnikl (článek udává údaje do března 2017) žádnou zahraniční cestu do Skandinávie. Ke konci svého funkčního období plánoval uskutečnit ještě dvě zahraniční cesty, což se stalo - v listopadu navštívil Rusko a jeho poslední návštěva byla na Slovensku.

Výrok současného prezidenta Miloše Zemana hodnotíme jako neověřitelný, a to především z důvodu značného rozsahu zmíněných návštěv, které nejsme schopni korektně do doby vydání výstupu posoudit. Uveďme, že Zeman mezi zahraniční cesty evidentně počítá všechny typy cest - ať již státní a oficiální návštěvy, tak i pracovní cesty.

Na webových stránkách Hospodářských novin jsou zpracovány pomocí grafů přehledně zahraniční cesty, které Miloš Zeman vykonal do března roku 2017. Prezident jich absolvoval celkem padesát, nejvíce se zdržoval v Evropě (35 návštěv) a Asii (11 návštěv). Do Severní Ameriky zavítal třikrát a do Jižní Ameriky jednou, do Brazílie.

Svou poslední cestu směřoval Miloš Zeman na Slovensko, zde končili své funkční období i jeho dva předchůdci – Václav Klaus i Václav Havel. Slovenský prezident Andrej Kiska přijal Zemana 12. prosince 2017.

Jak jsme uvedli výše, není možné v celém rozsahu postihnout zejména zmíněné zahraniční návštěvy.

Oficiálně se k věci vyjádřil samostatně jen ředitel BIS Michal Koudelka dne 1. prosince 2017:

„Bezpečnostní informační služba se pochopitelně zabývá každým byť jen potenciálním ohrožením demokracie. V tuto chvíli nemáme k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé platí pro volby prezidentské.

Pochopitelně vždy existují určitá rizika dezinformačních kampaní, která jsou daní za to, že žijeme v demokratické zemi se svobodou slova.

BIS ujišťuje občany České republiky, že intenzivně plníme úkoly, které ze zákona máme, neustále vyhodnocujeme veškeré informace a jsme připravení při jakémkoliv podezření na nelegální aktivity adekvátně reagovat.”

Vzhledem k neexistenci oficiálního vyjádření k dané věci - ovlivňování voleb ze strany zahraničních zpravodajských služeb - ze strany Hradu či zmíněných ředitelů, je výrok hodnocen jako neověřitelný. Dodejme, že prezident je podle zákona tajnými službami pravidelně informován a může rovněž tyto služby úkolovat. Zda a v jakém rozsahu se tak stalo v této věci, není ovšem zřejmé.