Andrej Babiš

Andrej Babiš v debatě pro Blesk.cz (video, čas 2:50) mluvil o svých předvolebních billboardech s textem: „Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják.“

Jana Černochová (ODS) se jako ministryně obrany 15. ledna 2023 proti textu na těchto poutačích vymezila a Andreje Babiše vyzvala, aby slova, která z vojáků dle ní dělají „válečné štváče“, v kampani nepoužíval. „Chápu, že chcete vystupovat tvrdě, ale zachovejte prosím důstojnost, co se obrany a bezpečnosti týče,“ dodala k tomu na svém facebooku. 

Je tedy pravda, že Jana Černochová kritizovala kampaň Andreje Babiše, k podpoře jeho protikandidáta Petra Pavla však voliče nevyzývala. Prohlášení o jeho podpoře se neobjevují v jejích příspěvcích na twitteru ani facebooku a nelze je nalézt ani v ostatních veřejně dostupných zdrojích. A to i přesto, že premiér Petr Fiala jménem koalice SPOLU již v říjnu 2022 označil Petra Pavla za jednoho z kandidátů vhodných pro funkci prezidenta a podporu mu vyjádřil i po prvním kole volby 14. ledna 2023.

Pro úplnost doplňme, že jméno Jany Černochové není ani v seznamu členů týmu Petra Pavla.

Současná ministryně obrany také na svém twitteru přímo odmítla spojování své osoby s kterýmkoliv z prezidentských kandidátů: „Nejsem v žádném týmu prezidentských kandidátů a nikomu neříkám, koho má volit. (…) Zastala jsem se vojáků, které Andrej Babiš urazil a dělá z nich válečníky bez mozku. Bránila bych je před každým, kdo by o nich takto mluvil. Stačilo se omluvit.“ 

Na závěr tedy shrňme, že Jana Černochová není součástí týmu Petra Pavla ani mu veřejně nevyjádřila podporu, pouze kritizovala Andreje Babiše za jeho kampaň. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako nepravdivý.

Koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) na tiskové konferenci 4. října 2022 oficiálně podpořila (video) více prezidentských kandidátů. Tehdy zástupci všech tří stran, tedy předseda ODS a premiér Petr Fiala, předseda KDU-ČSL a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka a první místopředseda TOP 09 a senátor Tomáš Czernin, vyjádřili (video, 2:15) podporu třem kandidátům. Jednalo se o Pavla Fischera, Danuši Nerudovou a Petra Pavla. 

Předseda ODS Petr Fiala tiskovou konferenci SPOLU k prezidentské volbě uvedl slovy (video, 0:44): „Naším hlavním cílem (…) zůstává zabránit nástupu populistických a extrémistických sil do klíčových státních funkcí, tedy i do funkce prezidenta republiky.“ Doplňme, že podporu Petra Pavla potvrdili politici koalice SPOLU také po skončení prvního kola prezidentské volby.

Pirátská strana oficiálně žádného z kandidátů nepodpořila, ovšem zveřejnila výsledky své interní ankety. V té členové strany hlasovali pro kandidáta, kterého budou volit v prvním kole prezidentské volby. Mezi členy Pirátské strany zvítězil Petr Pavel s 37 %, na druhém místě pak byla Danuše Nerudová s 30 % a na třetí příčce Marek Hilšer s 15 %. Celkem hlasovalo 468 členů strany. Předseda Pirátů Ivan Bartoš po skončení ankety řekl: „Prezidentská volba je nadstranická a přímá, jako Piráti nyní žádného kandidáta oficiálně nepodporujeme. Obdobně jako v roce 2018 chceme ale ukázat, jakým způsobem o nové hlavě státu smýšlejí naši členové a členky.“ Po sečtení výsledků prvního kola prezidentské volby Ivan Bartoš na facebooku uvedl, že jeho požadavky na prezidenta „splňuje z finalistů jednoznačně pouze Petr Pavel“ a blahopřál mu k výsledku.

Předseda hnutí STAN a ministr vnitra Vít Rakušan už v dubnu zmínil, že by mělo hnutí o podpoře Petra Pavla uvažovat. Mluvil o tom v kontextu toho, že tehdejší koalice PirSTAN nepostaví do voleb vlastního kandidáta. V prosinci pak zmínil, že v interních debatách se hnutí shodlo na třech jménech –⁠ Petru Pavlovi, Danuši Nerudové a Marku Hilšerovi. Vít Rakušan se na podporu Petra Pavla vyjádřil po prvním kole 14. ledna 2023. Oficiální stanovisko hnutí STAN ale nevydalo. Sesterské (.pdf, str. 45) hnutí Starostové pro Liberecký kraj však později (až po datu ověřované debaty) uvedlo, že Petra Pavla podpoří před druhým kolem „formou billboardů, plakátů na vylepovacích plochách, inzerátů v denním tisku a na našich účtech na sociálních sítích“.

Shrňme, že z vládní pětikoalice Petra Pavla přímo podpořila koalice SPOLU, tedy ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Piráti a Starostové a nezávislí žádného z kandidátů před prvním ani druhým kolem prezidentské volby nepodpořili, předsedové obou subjektů ale veřejně vyjádřili Petru Pavlovi podporu. Lze tak s jistou mírou zjednodušení říct, že pětikoalice jako celek Petra Pavla podporuje. Výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako pravdivý.

Prezidentský kandidát Petr Pavel skutečně řekl, že trvalý mír je iluze. Stalo se tak 8. ledna letošního roku v Superdebatě České televize, kde takto reagoval na otázku svého protikandidáta Karla Diviše, který se ptal na to, jak by „domluvil trvalý mír“. Pavel odpověděl (video, 1:48:14) následovně: „Trvalý mír je iluze. Ale to, o co musíme usilovat, je ukončení konfliktu, zahájení obnovy Ukrajiny a přimět Rusko, aby respektovalo mezinárodní právo.“

Obdobně se Petr Pavel vyjádřil i 18. ledna, kdy řekl (video, čas 23:04): „Hovořit o trvalém míru je opravdu iluze. Stačí se podívat na historii lidstva. Trvalý mír je nesmysl. (…) Je potřeba říkat lidem pravdu, nedělat iluze, že můžeme žít v nějakém růžovém světě bez konfliktů, ale zároveň je nestrašit tím, že je kdokoliv vtáhne do války.“ Zároveň ale podotkl, že bychom se o mír „měli snažit“.

Zcela nepravdivá je však druhá část výroku Andreje Babiše. Petr Pavel neřekl, že Česká republika je malý národ a nemá proto žádný vliv. V žádném z veřejně dostupných vyjádření, ať už na sociálních sítích, v debatách nebo databázi Newton Media, jsme podobný výrok nenašli. Naopak přímo na svém webu v sekci „Zahraniční politika“ Petr Pavel uvádí: „Na prvním místě musí být bezpečnost naší země. Česká republika není ani malá, ani slabá, nebo dokonce bezvýznamná. Chci, aby se s námi počítalo, abychom byli konstruktivním a důvěryhodným hráčem při řešení regionálních i světových problémů.“

Ačkoliv Petr Pavel skutečně řekl, že trvalý mír je iluze, o Česku jako o malém národě, který nemá skoro žádný vliv, nehovořil. Na svém webu dokonce uvádí, že Česká republika není malá, ani slabá, a ani bezvýznamná. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako nepravdivý.

Andrej Babiš v debatě mluvil o tom, že by chtěl iniciovat jednání o míru mezi Ukrajinou a Ruskem, které by se uskutečnilo v Praze. Setkání někdejších prezidentů USA a Ruské federace z roku 2010 přitom zmiňuje jako příklad, že Česko již v minulosti podobnou roli plnilo.

Zmíněný summit se odehrál 8. dubna 2010. Americký prezident Barack Obama a jeho ruský protějšek Dmitrij Medveděv se na Pražském hradě setkali, aby uzavřeli bilaterální dohodu, která se týkala snížení počtu jaderných zbraní. Její vznik byl přitom výsledkem snahy Baracka Obamy „resetovat“ americko-ruské vztahy. Tuto širší diplomatickou iniciativu Obama představil již po svém nástupu do úřadu v roce 2009 a v jejím rámci o podobě dohody vyjednával s Dmitrijem Medveděvem už v červenci 2009 v Moskvě (.pdf, str. 112). Další jednání mezi americkou a ruskou stranou o parametrech smlouvy probíhala i v průběhu roku 2010 (.pdf, str. 113).

Důležitou roli v tom, že výsledná smlouva byla podepsána právě v Praze, hrála symbolika. Americký prezident totiž v Praze o rok dříve vystoupil se svým projevem, ve kterém představil svou vizi jaderného odzbrojení, a americká strana stála o to, aby bylo patrné, že jsou obě události propojeny.

Dohoda samotná se označuje jako Nová smlouva START (.pdf, str. 2) a navazuje na dřívější dohodu START (odvozeno z anglického Strategic Arms Reduction Treaty, česky Dohoda o snížení počtu strategických zbraní) z roku 1991 (.pdf, str. 5). V jejím případě platnost vypršela v prosinci 2009 (.pdf, str. 2).

Na závěr tedy shrňme, že se Barack Obama a Dmitrij Medveděv v roce 2010 v Praze skutečně sešli a podepsali zde dohodu týkající se odzbrojování. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý. Pro úplnost však doplňme, že iniciativu označovanou jako „reset“, na jejímž základě smlouva vznikla, představil Barack Obama již v roce 2009 a podpis dohody dne 8. dubna 2010 byl vyústěním dříve započatých jednání mezi americkou a ruskou stranou.

Andrej Babiš se takto vyjádřil ve spojitosti s billboardem, který se objevil hned po prvním kole prezidentských voleb. Na billboardu, jehož zadavatelem je hnutí ANO 2011, se píše: „Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják.“ 

Andrej Babiš uvedl, že slogan na billboardu je především o něm, protože on, údajně na rozdíl od vlády a prezidentského kandidáta Petra Pavla, chce mír. Toho zároveň nazývá „provládním“ kandidátem, neboť byl jedním ze tří uchazečů o prezidentský úřad, které podpořila vládní koalice SPOLU. Současně dodal, že se Petr Fiala v lednu a únoru 2022 opakovaně vyjádřil, že je Česká republika ve válce. S ohledem na to, že ruská invaze na Ukrajinu začala až 24. února, bereme slova Babiše o lednu jako nepřesnost a zaměříme se na vyjádření Petra Fialy z února.

Poprvé taková slova Petr Fiala použil 27. února 2022 v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News (video, čas 3:35). Moderátorka se Petra Fialy zeptala: „Je to tak, jak si někteří lidé myslí a jak se oprávněně bojí? Že jsme ve válce vlastně všichni a Ukrajina je to bojiště?“ Předseda vlády reagoval slovy: „Ukrajina je bojiště. Ve válce jsme. Ruský prezident Putin rozpoutal válku proti nezávislé demokratické zemi. Porušil úplně všechno, co platí v mezinárodním řádu, a mezinárodní práva, dopustil se vojenské agrese a je to útok proti svobodnému světu. To si musíme všichni uvědomit a musíme udělat všechno pro to, abychom Ukrajině pomohli a abychom Putina zastavili.“ Fiala tedy opravdu použil slova o tom, že „jsme ve válce,“ zjevně však mluvil obrazně, nikoliv že by Česko fyzicky vedlo válku s Ruskem.

O dva týdny později, 13. března 2022, ve stejném pořadu (video, čas 2:23) Petr Fiala uvedl: „Vladimir Putin ale nevede válku s Ukrajinou. On ji vede i s námi. Jinými prostředky. Ekonomickou, dezinformační, hybridní, prostě různé formy války. A to musíme mít taky na paměti.“ Zároveň však popřel, že by se měla Česká republika vojensky zapojit: „(...) jakýkoliv další krok, a všichni ti státníci, kteří to zvažují, a jsou to především ty země, které mají reálnou vojenskou sílu se s Ruskem střetnout, tak si musí uvědomit, co to znamená. Oni si to taky uvědomují. To je třetí světová válka.“

Dodejme, že předseda vlády Petr Fiala obdobná slova použil rovněž na schůzi Poslanecké sněmovny, která se konala 24. února 2022, tedy bezprostředně po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Konkrétně tehdy řekl: „Nebudu zde tvrdit, že České republiky se tato válka netýká, bylo by to nekorektní a nebyla by to pravda.“ Zároveň poté dodal, že „jsme nyní v bezpečí díky Severoatlantické alianci a Evropské unii.“

Kromě jednoho vyjádření z konce února jsme další Fialova slova o tom, že „jsme ve válce,“ ve veřejně dostupných zdrojích, na premiérově facebooku, twitteru, v jeho projevech v Poslanecké sněmovně ani v mediální databázi Newton nenašli. Andrej Babiš mluví o opakovaném prohlášení z ledna a února, přičemž v tomto období použil Petr Fiala slova o válce veřejně jen jednou. S ohledem na to, že Andrej Babiš poukazuje především na to, že Petr Fiala přišel s argumentací „válkou“ jako první, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý s výhradou.

Iniciativa Spolu Silnější, o které zde Andrej Babiš mluví, byla založena Petrem Pavlem na jaře 2020 za účelem finanční podpory lidí „v první linii boje s epidemií“. V září 2020 pak iniciativa vypracovala doporučení expertního týmu pro lepší zvládání krizí (.pdf).

V seznamu členů expertního týmu je kromě Petra Pavla také Babišem zmíněná jaderná fyzička Dana Drábová i bývalý velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář (.pdf, str. 16). V tomto týmu byla ovšem i Jana Šeblová, lékařka se specializací na urgentní medicínu.

Dokument obsahuje i přehled účastníků kulatých stolů (.pdf, str. 17–19). Jedná se především o zastupitele samospráv, vzdělávání či neziskových organizací. Mezi těmito odborníky je rovněž 19 zástupců zdravotnictví a integrovaného záchranného systému (IZS). Jde např. o Jaroslava Štěrbu, tehdejšího ředitele Fakultní nemocnice Brno, nebo ředitele Biologického centra Akademie věd Libora Grubhoffera.

Dodejme, že kromě nich se kulatých stolů účastnili také čtyři zástupci hygienických stanic (.pdf, str. 17). Jmenovitě šlo o Květoslavu Kotrbovou, Lenku Šimůnkovou, Michala Bartoše a Pavlu Svrčinovou, nynější hlavní hygieničku ČR.

V týmu odborníků iniciativy Spolu silnější, kterou založil Petr Pavel, tedy skutečně byla Dana Drábová a Petr Kolář. Mezi experty a účastníky kulatých stolů však bylo několik zástupců z oboru zdravotnictví. Výrok Andreje Babiše tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Andrej Babiš zde mluví o funkci předsedy Vojenského výboru NATO, kterou v letech 2015–2018 vykonával Petr Pavel. Ten v debatě zmiňoval (video, 27:38), že předsedu výboru volí členské země NATO tajným hlasováním. Na Pavlovo vyjádření pak reagoval Andrej Babiš právě tvrzením, že nárok na pozici předsedy mají všechny země Aliance, které v tomto případě „rotují“.

Vojenský výbor je nejvyšším vojenským orgánem NATO. Politickým orgánům Severoatlantické aliance předkládá doporučení, která považuje za nezbytná pro společnou obranu třiceti členských zemí. Výbor je tvořen třiceti náčelníky generálních štábů (.pdf, str. 232), každý náčelník zde reprezentuje jednu členskou zemi. V některých případech náčelníky zastupují stálí vojenští představitelé daných států (.pdf, str. 2). Za Českou republiku je v současnosti členem výboru náčelník generálního štábu Armády ČR Karel Řehka, pozici vojenského představitele ČR při NATO vykonává Jaromír Alan (.pdf).

Předseda Vojenského výboru je z náčelníků generálních štábů členských zemí volen na neveřejném zasedání. Podmínkou je také hodnost generála nebo její ekvivalent. Funkci tradičně nezastává zástupce Spojených států, kterým vždy připadá post místopředsedy výboru.

Funkční období předsedy trvá tři roky. Po tuto dobu zastává roli nejvyššího vojenského představitele Aliance a je hlavním vojenským poradcem generálního tajemníka NATO. Zároveň je hlavním vojenským mluvčím NATO. Plní také reprezentativní funkci, podniká oficiální návštěvy a setkává se s vládními i armádními představiteli jak členských zemí NATO, tak těch, se kterými Aliance rozvíjí formální partnerství.

Pozici zastávalo od roku 1963 již devatenáct armádních představitelů. Německo a Itálie tuto funkci v posledních třech dekádách získaly hned ve dvou funkčních obdobích. Před rokem 1963 skutečně fungoval ve Vojenském výboru NATO automatický princip rotace předsednictví po jednom roce dle abecedního pořadí, byl ale zrušen a předsedu začala Aliance volit z přihlášených kandidátů.

Doplňme, že Andrej Babiš v debatě ve spojitosti s „rotací“ předsednictví také řekl, že podle jeho názoru by post předsedy v roce 2015 připadl Polsku, kdyby náčelník generálního štábu polské armády nezemřel při leteckém neštěstí ve Smolensku. K této nehodě, během níž zahynul náčelník polského generálního štábu Franciszek Gągor, nicméně došlo již v roce 2010, tedy čtyři roky před zvolením Petra Pavla v roce 2014. Za zmínku také stojí, že Franciszek Gągor se o post předsedy Vojenského výboru ucházel v roce 2007, Aliance ale dala tehdy při hlasování přednost italskému kandidátovi, a Itálie tak získala post v období let 2008–2011, přestože její představitel funkci zastával už v letech 1999–2002.

Na pozici předsedy Vojenského výboru NATO tedy mají nárok všechny členské země. V tomto případě nicméně není zaveden a ani neformálně uplatňován princip rotace, jak uvádí Andrej Babiš. Jeho výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Andrej Babiš v kontextu výroku hovoří o jmenování Petra Pavla předsedou Vojenského výboru Severoatlantické aliance (VV NATO). Předseda VV NATO je volený na tři roky a funkce se ujímá jeden z náčelníků generálních štábů jednotlivých členských států. Pavel byl do tohoto úřadu vybrán v září 2014, poté co v tajné volbě porazil konkurenty z Řecka a Itálie. Ve funkci předsedy Vojenského výboru byl Pavel od června 2015 až do roku 2018.

Tehdejší vláda Bohuslava Sobotky navrhla (.docx) Petra Pavla na tento post 21. července 2014 a uložila ministru obrany Martinu Stropnickému, aby kandidaturu oznámil Severoatlantické alianci. Dopis, který měl Martin Stropnický do NATO poslat, se nám ovšem ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat.

Nominaci Petra Pavla veřejně podpořil i prezident Miloš Zeman, který se společně s Martinem Stropnickým a tehdejším ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem na začátku září 2014 účastnil (.pdf, str. 2) summitu NATO ve Walesu. Z dostupných zdrojů nicméně nelze zjistit, zdali prezident Zeman tehdy za hlasování pro Petra Pavla skutečně lobboval. Zmiňme, že hlavními tématy (.pdf, str. 1) summitu byl vztah NATO a Ukrajiny po anexi Krymu Ruskem, a působení NATO v Afghánistánu.

Petr Pavel byl předsedou Vojenského výboru zvolen až ve druhé půlce září na summitu ve Vilniusu, kde se sešli náčelníci generálních štábů členských zemí. Martin Stropnický tedy zjevně Pavlovu kandidaturu oznamoval již předtím, nemůžeme ale vyloučit, že jiný dopis poslal NATO také 30. dubna 2015. Tedy několik dní předtím, než Petr Pavel skončil ve funkci náčelníka Generálního štábu Armády ČR.

Z veřejně dostupných zdrojů tedy nelze zjistit, jestli v dubnu 2015 tehdejší ministr obrany Martin Stropnický posílal dopis orgánům NATO kvůli zvolení Petra Pavla předsedou Vojenského výboru NATO. Rovněž nelze zjistit, jestli za Pavla na summitu Severoatlantické aliance Miloš Zeman lobboval. Martin Stropnický po návrhu vlády v červenci 2014 pouze uvedl, že podle něj lobbování nastane. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako neověřitelný.

Kandidát na prezidenta Andrej Babiš mluví o evakuaci pracovníků v Afghánistánu, která proběhla v srpnu 2021 v reakci na pád afghánské metropole. V následujících odstavcích se zaměříme na to, jaká byla role tehdejšího premiéra Babiše a zda to skutečně byl on, kdo dal rozkaz, aby armádní letouny vzlétly.

Bezpečnostní radu státu tvoří premiér a vybraní členové vlády, přičemž premiér je jejím předsedou (.pdf, str. 2). Jejím úkolem je koordinace problematiky „bezpečnosti České republiky a příprav(a) návrhů opatření k jejímu zajišťování“. Právě prostřednictvím této rady se tehdejší premiér Babiš s bývalým ministrem zahraničí Jakubem Kulhánkem a bývalým ministrem obrany Lubomírem Metnarem podílel na evakuaci pracovníků a spolupracovníků Česka z Afghánistánu.

O vyslání armádního airbusu do Kábulu rozhodlo předsednictvo Bezpečnostní rady státu 14. srpna 2021. Následující den v noci, tedy 15. srpna, letadlo odstartovalo. Celkově se české airbusy vydaly do Kábulu třikrát. První let z Prahy nedostal povolení k přistání v Kábulu, a tak zamířil do ázerbajdžánského Baku a až později se pilotům podařilo přistát v Kábulu.

Kdo vydal rozkaz, aby letadla z Prahy směrem do Kábulu vzlétla, není z dostupných dokumentů jasné. Existuje nicméně vícero zmínek jednotlivých účastníků celé operace. Armádní pilot Ondřej Kudělka např. uvádí, že pomoc z Prahy byla pro piloty neocenitelná. Dle článku armády byla jedinou spojkou pro české piloty Praha, „konkrétně pak plukovník Josef Nejedlý z Velitelství pro operace AČR, který celou záchrannou operaci naplánoval, řídil a koordinoval s Ministerstvem zahraničních věcí“. „Byl pro nás strašně důležitý, dával nám informace, říkal, jak se věci mají, bral na sebe odpovědnost, která byla obrovská,“ popisuje jeho roli Kudělka. Konečné rozhodnutí, jak postupovat přímo na letišti v Kábulu, ale bylo na jednotlivých pilotech.

Tehdejší ministr zahraničí Jakub Kulhánek na tiskové konferenci po skončení evakuační akce poděkoval Andreji Babišovi za to, že „se do této věci velmi aktivně vložil a pomohl tak k úspěchu této evakuační operace, která byla bezprecedentní“. Potvrdil také, že s tehdejším premiérem „byli takřka v neustálém telefonním kontaktu a konzultovali (…) jednotlivé kroky této evakuační operace“. Velvyslanec ČR v Afghánistánu Jiří Baloun poděkoval ministru Kulhánkovi a premiéru Babišovi za „rychlou reakci (mj. svolání Bezpečností rady státu, pozn. Demagog.cz), která samozřejmě nám pomohla, protože ty pokyny z ústředí jsou pro nás směrodatné, na základě informací od nás“.

Z uvedených informací lze vyčíst, že Andrej Babiš se jako předseda Bezpečnostní rady státu a tehdejší premiér výrazně podílel na řešení evakuace v Kábulu. Často spolurozhodoval s tehdejším ministrem zahraničních věcí Jakubem Kulhánkem. Nedokážeme však na základě dostupných zdrojů určit, jestli Andrej Babiš skutečně „zavelel, aby okamžitě naše airbusy vzlétly“ z Prahy směrem do Kábulu. Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá, že prvním, kdo začal používat spojení „polistopadový kartel”, byl režisér David Martinek. Už 22. února 2018 na svém facebookovém profilu zveřejnil článek, ve kterém několikrát zmiňoval „polistopadový politický kartel” a „politický kartel polistopadových stran”. Stejné výrazy se v jeho textech objevily i v březnu 2018, a také v jeho pozdějších příspěvcích.

Přímo slovní spojení „polistopadový kartel“, tedy zcela totožný výraz, o kterém mluví Andrej Babiš, Martinek poprvé použil 10. října 2021. Konkrétně ve svém příspěvku na facebooku, který nazval „Volby 2021: Prohra Andreje Babiše otevírá cestu k návratu polistopadového kartelu“, a ve kterém reagoval na výsledek voleb do Poslanecké sněmovny. 

Předseda hnutí ANO Babiš spojení „polistopadový kartel“ následně použil na facebooku ve svém pořadu „Čau lidi“ z 10. října 2021 (video, čas 0:55 a 2:43), kde se na Martinkův příspěvek odkazoval.

Andrej Babiš vládu Petra Fialy označil za polistopadový kartel i na začátku listopadu 2021, na svém twitteru a v roce 2022 opakovaně také na půdě Poslanecké sněmovny.

David Martinek tedy výraz „polistopadový kartel“ skutečně použil ve svém příspěvku z 10. října 2021 a byl prvním, kdo toto spojení začal používat. O „polistopadovém politickém kartelu” psal Martinek nicméně už od roku 2018, výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.