Andrej Babiš
ANO

Andrej Babiš

Poslanec, Předseda hnutí ANO

ANO 2011 (ANO)

Bez tématu 845 výroků
Ekonomika 68 výroků
Prezidentské volby 2023 64 výroků
Koronavirus 49 výroků
Evropská unie 38 výroků
Sněmovní volby 2021 31 výroků
Energetika 21 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 17 výroků
Zdravotnictví 16 výroků
Sociální politika 15 výroků
Zahraniční politika 15 výroků
Životní prostředí 9 výroků
Poslanecká sněmovna 6 výroků
Školství, věda, kultura 6 výroků
Doprava 5 výroků
Invaze na Ukrajinu 3 výroky
Komunální volby 2022 3 výroky
Právní stát 3 výroky
Střet zájmů 3 výroky
Rozpočet 2022 2 výroky
Regiony 1 výrok
Rozpočet 2021 1 výrok
Pravda 583 výroků
Nepravda 187 výroků
Zavádějící 138 výroků
Neověřitelné 182 výroků
Rok 2024 30 výroků
Rok 2023 97 výroků
Rok 2022 20 výroků
Rok 2021 115 výroků
Rok 2020 84 výroků
Rok 2019 92 výroků
Rok 2018 146 výroků
Rok 2017 165 výroků
Rok 2016 110 výroků
Rok 2015 33 výroků
Rok 2014 131 výroků
Rok 2013 67 výroků

Andrej Babiš

(...) Rakousko, 2 500 Kč (zastropování cen elektřiny, pozn. Demagog.cz).
Předvolební debata České televize, 22. září 2022
Energetika
Pravda
Rakouská vláda skutečně zastropovala cenu elektřiny přibližně na 2 466 Kč za megawatthodinu. Dodejme, že strop platí pouze do spotřeby 2 900 kWh a je limitován cenou 40 centů za kWh.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš ve svým výroku hovoří o výši zastropované ceny za elektřinu v Rakousku. Ceny energií se běžně uvádějí v jednotkách kilowatthodin (kWh) či megawatthodin (MWh). Babiš ve výroku sice jednotky přímo nezmínil, v kontextu tvrzení však hovoří o megawatthodinách.

Rakouská vláda na začátku letošního září představila plán na omezení cen elektřiny pro domácnosti, který zavádí cenový strop na úrovni 10 centů za kWh. Při převodu jednotek tak Rakousko zastropovalo ceny elektřiny na úrovni přibližně 2 466 korun za megawatthodinu (ke dni vysílání debaty, tedy 22. září, činil kurz ČNB za jedno euro 24,655 Kč). Andrej Babiš tedy cenový strop popisuje přesně.

Doplňme, že rakouský model počítá s dotováním ceny do maximální výše 40 centů za kWh. Pokud tedy cena elektřiny pro spotřebitele přesáhne 40 centů, navýšení zaplatí odběratel. Podpora se navíc omezuje na maximálně 2 900 kWh na jednu domácnost, což má odpovídat zhruba 80 % roční spotřeby průměrné rakouské domácnosti.

Andrej Babiš

Dneska ČEZ vyrobí jeden megawatt za 500 Kč a nové kontrakty prodává za 10 000.
Předvolební debata České televize, 22. září 2022
Energetika
Neověřitelné
Nové kontrakty pro domácnosti ČEZ v září nabízel s cenou 8,4 tisíc Kč za MWh dodané elektřiny, částka 10 tisíc poté zhruba odpovídá souhrnné ceně včetně daně či poplatků za distribuci. Z dostupných dokumentů ČEZu však nelze přesně určit, jaký podíl této částky tvoří výrobní cena.

Andrej Babiš zmiňuje cenu výroby jednoho „megawattu“, pravděpodobně má však na mysli megawatthodinu (MWh), která se používá pro měření spotřeby elektřiny např. u domácností nebo pro obchodování s elektřinou na burzách. Megawatt (MW) je jednotkou výkonu a nevyjadřuje tedy spotřebu elektrické energie v čase.

Skupina ČEZ ve veřejně dostupných dokumentech cenu výroby 1 MWh nezveřejňuje. Uveďme, že náklady na výrobu elektřiny jsou jednak fixní (např. náklady na výstavbu elektráren, údržbu, opravy atd.), jednak variabilní, např. náklady na palivo. Náklady se poté ještě zvyšují o ceny pořízených emisních povolenek. Ve zprávě Skupiny ČEZ za první pololetí roku 2022 lze nalézt souhrnnou částku, kterou ČEZ vynaložil na nákup paliva a emisních povolenek (.pdf, str. 4), náklady na samotné palivo zpráva neobsahuje. Ani ostatní náklady v segmentu výroby poté nelze z dokumentů ČEZu přesně určit.

Doplňme, že ČEZ část emisních povolenek využívá k dalšímu obchodování (.pdf, str. 16). Jejich cena se také v průběhu roku liší (.pdf, str. 24) a povolenky nakoupené např. v předchozím roce za nižší ceny si ČEZ může převádět do dalších let. Ani v případě emisních povolenek tak nelze z dostupných dokumentů vyčíst přesnou aktuální výši nákladů.

Zaměřme se také na druhou částku, kterou ve výroku uvádí Andrej Babiš, a to zmíněných 10 000 Kč. Obchodní cenu elektřiny lze dobře pozorovat na sazbě D02d, jež je v Česku nejběžnější sazbou cen elektřiny. Jedná se o jednotarifovou sazbu pro domácnosti se středně velkou spotřebou energie. V ceníku smluv elektřiny na jeden rok, který byl platný v září, nabízel ČEZ nové kontrakty s cenou 8 445 Kč včetně DPH (.pdf, str. 2) za každou dodanou megawatthodinu. Stála tedy stejně jako v sazbě D01d, která také patří mezi nejčastěji volené tarify. Nejvyšší cenu, přesněji 8 795,5 Kč/MWh, v září ČEZ nabízel v rámci tarifů pro domácnosti, jež využívají elektřinu k vytápění (.pdf, str. 2). Částka 10 000 Kč pak u většiny nabízených tarifů zhruba odpovídá souhrnné ceně elektřiny za MWh, do níž je nicméně započítána i cena za distribuci či daň.

Na závěr tedy shrňme, že Andrej Babiš ne zcela přesně uvádí cenu, za niž ČEZ v září nabízel 1 MWh dodané elektřiny (tedy cenu tzv. silové elektřiny). Cenu, za kterou vyrábí jednu megawatthodinu, však ČEZ nezveřejňuje, a nelze tedy přesně určit, jakou část z prodejní ceny elektřiny v současnosti tvoří právě výrobní cena. Výrok Andreje Babiše tak z tohoto důvodu hodnotíme jako neověřitelný.

Andrej Babiš

Slováci podepsali memorandum 16. února 2022. (...) Není to nezávazné.
Předvolební debata České televize, 22. září 2022
Energetika
Komunální volby 2022
Nepravda
Slovenská ministerstva hospodářství a financí podepsala 16. února s hlavním akcionářem Slovenských elektráren memorandum, které se týkalo zastropování cen elektřiny. Toto memorandum nicméně není právně závazné.

Slovenský ministr hospodářství Richard Sulík a ministr financí Igor Matovič podepsali 16. února tohoto roku memorandum (.pdf) se společností Slovak Power Holding (SPH). Ta je majoritním akcionářem (66 %) společnosti Slovenské elektrárny (SE), která je největším slovenským producentem elektrické energie a v roce 2021 vyrobila téměř dvě třetiny veškeré elektřiny vyrobené na Slovensku. Doplňme, že zbývající 34% podíl akcií v SE vlastní přímo Slovenská republika.

Memorandum obsahuje (.pdf, str. 3) ustanovení, podle něhož tento dokument není právně „závaznou dohodou“ a jeho výstup není soudně vymahatelný.

Dle memoranda by měly Slovenské elektrárny v letech 2023 a 2024 (.pdf, str. 2) prodávat elektrickou energii, která je určená pro domácnosti, za ceny výrazně nižší, než byly únorové ceny na trhu. Konkrétně by měla velkoobchodní cena silové elektřiny v případě Slovenských elektráren odpovídat 61 eurům (cca 1500 Kč) za MWh. Za tuto cenu by měly SE dodat elektřinu o objemu 6,15 TWh ročně, což by podle vyjádření slovenského Ministerstva financí mělo pokrýt spotřebu domácností na Slovensku.

Doplňme, že zmíněná cena silové elektřiny (tj. cena za vlastní odebranou elektřinu) na Slovensku tvoří zhruba 47 % z koncové ceny elektřiny, zbytek pak představuje mj. cena za distribuci. Právě velkoobchodní ceny elektřiny nicméně v roce 2021 a 2022 výrazně narostly a slovenská vláda se tak memorandem snažila tyto ceny stabilizovat

Výměnou za toto dohodnuté zafixování cen silové elektřiny slovenská vláda v memorandu (.pdf, str. 3) ustoupila od dřívějšího plánu zdanit zisky z prodeje elektřiny vyrobené v jaderných elektrárnách, který schválila 9. února 2022.

Pro úplnost uveďme, že slovenská vláda návrh zákona, který by měl umožnit zastropování cen elektřiny, schválila 21. září 2022. Slovenský parlament návrh zákona odsouhlasil 27. září, tedy až poté, co proběhla námi ověřovaná debata. Prezidentka Čaputová ho podepsala 4. října. Slovenská vláda tak má nyní možnost vyhlásit tzv. nouzový stav v energetice a v jeho rámci určovat ceny elektřiny a plynu vládním nařízením. Doplňme ještě, že generální ředitel Slovenských elektráren v souvislosti s tímto zákonem uvedl, že nová právní úprava ohrožuje fungování celého podniku. Podle slovenského zpravodajského serveru Trend.sk firmě v krajním případě hrozí konkurz, čímž by bylo ohroženo i výše zmiňované memorandum.

Slovenská ministerstva zahraničí a hospodářství tedy skutečně podepsala memorandum týkající se zastropování cen elektřiny. Ovšem vzhledem k tomu, že se jedná o právně nezávazný dokument, hodnotíme výrok jako nepravdivý. 

Andrej Babiš

Máte jedny z nejlepších financí v Evropě (v kontextu potřeby snižování deficitu, pozn. Demagog.cz).
Facebook, 8. února 2022
Ekonomika
Zavádějící
Vládní dluh ČR je v poměru k HDP 6. nejnižší v EU. Andrej Babiš zde ale kritizuje ministra financí, který vyjádřil obavy zejm. z rychlosti zadlužování. Tempo růstu českého dluhu je pak v evropském srovnání vyšší.

Andrej Babiš (ANO) tento výrok směřuje k současnému ministru financí Zbyňku Stanjurovi (ODS). Reaguje tak například na kritiku (video, 25:10) Zbyňka Stanjury vůči bývalé ministryni financí Schillerové (ANO) kvůli růstu státního dluhu. Babiš také vzkazuje ministru financí Stanjurovi, že má „dost peněz“ a ať „neškrtí“ ekonomiku. Zjevně tedy poukazuje na to, že snaha nynější vlády snížit deficit letošního státního rozpočtu podle něj není opodstatněná. V následujících odstavcích se proto podíváme na dva makroekonomické ukazatele, které zachycují „kvalitu“ veřejných financí ve vztahu k rozpočtovému deficitu, respektive dluhu.

Níže uvedený graf, který vychází z posledních dostupných dat (.pdf) Eurostatu, ukazuje výši vládního dluhu vyjádřenou v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) v rámci všech členských zemí Evropské unie. Z něj je patrné, že český vládní dluh byl (.pdf, str. 2) ve 3. čtvrtletí roku 2021 6. nejnižší v EU a odpovídal 40,5 % HDP.

Ministr financí Stanjura, kterého zde Andrej Babiš kritizuje, však vyjádřil obavu z růstu dluhu, nikoli z jeho výše. Musíme tedy sledovat i tempo zadlužování ČR, tedy vývoj poměru vládního dluhu k HDP. Česká republika si v této statistice vede dobře v posledním mezičtvrtletním srovnání: za 3. čtvrtletí roku 2021 poklesl vládní dluh ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 2,2 p. b. (.pdf, str. 4), což je 6. nejlepší hodnota mezi zeměmi EU. Mezičtvrtletní srovnání je však výrazně ovlivněno krátkodobými sezónními výkyvy ve vývoji dluhu. Pro posouzení vývoje dluhu v delším časovém období je tak vhodnější meziroční srovnání, které zobrazuje následující graf.

Poslední dostupná data ukazují, že Česká republika v meziročním srovnání zvýšila svůj dluh ku HDP. Ve 3. čtvrtletí 2021 navýšila (.pdf) dluh o 2,4 p. b., a Česko se tak zařadilo v uvedeném srovnání na druhý konec žebříčku – je 6. nejrychleji se zadlužující zemí. V předchozích čtvrtletích však tempo českého zadlužování bylo v evropském srovnání spíše průměrné a v druhé polovině roku 2020 se ČR zadlužovala jedním z nejpomalejších temp v EU.

Srovnání meziročních nárůstů dluhu vůči HDP je v čase poměrně proměnlivé a pochopitelně souvisí i s vývojem opatření v době pandemie covidu-19. Evropské státy tak sledují stejný trend, zejména v posledním roce však došlo i k výrazným změnám v žebříčku tempa zadlužování unijních zemí. ČR se přitom neumisťuje na vysokých příčkách a data za poslední dostupné čtvrtletí u Česka dokonce ukazují 6. nerychlejší růst.

Vraťme se tedy k výroku Andreje Babiše. Jelikož si jej vykládáme jako odkaz na výši českého vládního dluhu, sledujeme, zda je dluh v evropském srovnání skutečně jeden z nejnižších. V tom má bývalý premiér pravdu. Zároveň ale v rámci kritiky současných kroků Fialovy vlády (a ministra financí, který je znepokojený aktuálním růstem státního dluhu) opomíjí nynější tempo zadlužování Česka ve srovnání s ostatními unijními státy. Byť je ukazatel tempa zadlužování poměrně kolísavý, dle nejnovějších dostupných dat Eurostatu patří Česko mezi nejrychleji se zadlužující státy a ani v předchozích čtvrtletích nepatřilo Česko v tomto aspektu mezi státy s „nejlepšími financemi“. Andrej Babiš tedy správně popisuje stav zadlužení Česka ve srovnání se zeměmi EU, opomíjí ale nynější trend zadlužování, ve kterém Česko mezi nejlepší nepatří. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako zavádějící.

Andrej Babiš

Naše vláda byla první v Evropě, jsme odpustili (DPH, pozn. Demagog.cz).
Facebook, 8. února 2022
Ekonomika
Energetika
Pravda
Ministerstvo financí ČR rozhodlo o prominutí DPH u energií na listopad a prosinec v říjnu 2021. Polsko svůj záměr zrušení DPH na potraviny a snížení u energií a paliv prezentovalo v listopadu 2021. Například v Belgii, Nizozemsku či Španělsku došlo pouze k jejímu snížení.

Pro kontext uveďme, že Andrej Babiš ve svém videu (čas 0:13) nabádá ministra financí Zbyňka Stanjuru, aby přistoupil k odpuštění daně z přidané hodnoty u elektřiny a plynu na rok 2022, jak navrhovala bývalá vláda. Zároveň totiž poukazuje na současnou situaci v Polsku, kde v rámci boje proti inflaci došlo ke snížení DPH u pohonných hmot a elektřiny a k odpuštění DPH u většiny druhů potravin. Polsko tento svůj záměr zveřejnilo 25. listopadu 2021. Poslanec Babiš také poukazuje na to, že této situace využívají k nákupům v Polsku také Češi.

Zároveň vyzdvihuje, že ministryně financí Alena Schillerová rozhodla o mimořádném prominutí DPH za dodání elektřiny a plynu za listopad a prosinec 2021 již 20. října 2021. 

Doplňme, že tento krok v říjnu 2021 označovali experti za problematický a uváděli, že by dokonce mohl hrozit postih ze strany EU. Ministerstvo financí tak odeslalo dopis (.pdf) eurokomisaři Paolo Gentilonimu, kde vysvětluje své kroky a doufá v pochopení Evropské komise. V prosinci pak tehdejší ministryně financí Schillerová uvedla, že za dočasné zrušení DPH u těchto položek nedojde k sankcionování ČR. O dalším prodloužení prominutí DPH u energií se však nová vláda rozhodla nejednat.

Ke snížení DPH u elektřiny (z 21 na 6 %) přistoupila například Belgie. Na svém twitterovém účtu to 1. února 2022 oznámil belgický premiér Alexander De Croo. Na prudký nárůst cen energií reagovalo v polovině října 2021 schválením snížení energetických daní pro rok 2022 také Nizozemí.

Španělsko pak schválilo snížení DPH u elektřiny z 21 na 10 %. Plošné snížení se týká pouze ohrožených skupin obyvatel, ostatním budou daňové úlevy uznávány podle nasmlouvaného výkonu a měsíčních poplatků za elektřinu. Rozhodnutí vlády se v médiích objevilo již 21. června 2021.

Na závěr tedy shrňme, že k odpuštění DPH za energie skutečně jako první v Evropě přistoupila Česká republika. Španělsko svůj záměr sice schválilo již o několik měsíců dříve, v jeho případě nicméně nedošlo k odpuštění DPH, pouze k jejímu neplošnému snížení. Nizozemí a Belgie pak daně také pouze snížily, navíc s pozdější platností než ČR. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Nemůžeme chudým vypnout elektřinu,“ říká Síkela. „Chceme pro ně speciální tarif.
Facebook, 8. února 2022
Energetika
Pravda
Jozef Síkela v pořadu Otázky Václava Moravce opravdu prohlásil, že nelze vypínat energie těm lidem, kteří si je nebudou moct dovolit. Speciální tarify pro postižené domácnosti pak zmínil jako jedno z řešení, o němž vláda uvažuje.

Andrej Babiš ve svém videu mluví o vyjádřeních Jozefa Síkely v nedělních Otázkách Václava Moravce na ČT. Český ministr průmyslu a obchodu zde opravdu zmínil vypínání elektřiny, konkrétně 6. února 2022 prohlásil (video, čas 34:40): „Nelze těm lidem, kteří si nebudou moct ty energie dovolit, tu energii vypínat, to není možné v 21. století v Evropě (…).

V případě druhé citace o speciálních tarifech je už situace trochu složitější. Jozef Síkela v nedělní debatě mluvil o speciálním tarifu jako o jedné z možností, kterou vláda zvažuje. „Samozřejmě těch cest je více, vy můžete mít speciální tarify pro ty postižené domácnosti. Je to cesta, kterou některé státy šly. Je to taky model, na který se musíme podívat,“ uvedl tehdy Síkela (video, čas 35:06). Neřekl tedy, že chce speciální tarif přímo zavést, ale pouze ho zmínil jako jedno z potenciálních řešení. Výrok Andreje Babiše z tohoto důvodu hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Pro úplnost doplňme, že například server Seznam Zprávy o Síkelových vyjádřeních v České televizi informoval v článku s titulkem „Nemůžeme chudým vypnout elektřinu, říká Síkela. Chce pro ně speciální tarif“. Právě z článku Seznam Zpráv tedy Andrej Babiš ve videu nejspíš citoval. Podobnou zkratku v titulku pak použil i web Echo24.cz

Na závěr dodejme, že Andrej Babiš ve svém videu (čas 0:37) odsuzuje možnost speciálních tarifů pro domácnosti ohrožené energetickou chudobou se slovy: „Trošku mimo pane ministře, vůbec tomu nerozumíte, jak byste ho chtěl udělat.“ Určitá forma speciálních tarifů pro chudší domácnosti v některých evropských zemích nicméně již delší dobu existuje. V Belgii funguje takzvaný „sociální tarif“, který dovoluje rodinám s nižšími příjmy využívat zvýhodněných cen energií. Podobný druh sociálního tarifu mají také v Řecku.

Andrej Babiš

Piráti navrhují kompenzovat ceny energií bonusem pro každého občana. Takže pirát konečně říká, co my říkáme už od října.
Facebook, 8. února 2022
Sociální politika
Ekonomika
Energetika
Pravda
Piráti navrhli zavést tzv. bonus na energie, na nějž by měl nárok každý občan. Financován by měl být především z prodeje emisních povolenek. Podobný způsob kompenzací představila Babišova vláda v říjnu, kdy navrhla odpustit všem domácnostem poplatky za obnovitelné zdroje energie.

Česká pirátská strana 4. února 2022 informovala, že odeslala na Ministerstvo průmyslu a obchodu návrh (.pdf) na zavedení bonusu na energie. Příspěvek by měl být podle Pirátů určen všem bez výjimky. Podle návrhu by měl každý občan nárok na bonus 200 až 400 korun měsíčně. V případě čtyřčlenné domácnosti by se tedy jednalo o 9 600 až 19 200 korun za rok. Konkrétní částka by přitom závisela na výši výnosů z dražeb emisních povolenek, ze kterých by se celý projekt primárně financoval. Celkově Piráti počítají s 25- až 50miliardovou zátěží státního rozpočtu (str. 4).

O způsobu vyplácení tohoto bonusu se podle Pirátů bude teprve jednat. Jednou z možností je, že by stávající dodavatelé energií svým odběratelům snížili faktury za energie a dostali by za to náhradu od státu (.pdf, str. 4). Druhou možností by pak bylo vyplácet bonus skrze běžné součásti dávkového a daňového systému.

Co se týče návrhů vlády Andreje Babiše, mluvil bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček ve druhé polovině září 2021 o plánu zavést tzv. energetické šeky. Ty měly pomoci kompenzovat vysoké ceny energií především nízkopříjmovým rodinám, tedy asi 800 tisícům domácností. V říjnu poté někdejší kabinet svůj plán pozměnil a jako jednodušší řešení představil záměr odpustit všem domácnostem poplatky za obnovitelné zdroje energie (OZE), které tvoří část výsledné ceny energií. „Nakonec to bude pro všechny domácnosti, aby to bylo spravedlivé. Bude to do částky 495 korun za megawatthodinu, nicméně bude to pouze do průměrné spotřeby domácnosti. Když to přepočteme na finance, půjde o necelých 1 500 korun na domácnost za rok,” řekl k návrhu Havlíček na tiskové konferenci 13. října.

18. října následně tento plán na svém jednání probírala vláda. O dva dny později pak Havlíček jako ministr průmyslu a obchodu předložil vládě novelu zákona o podporovaných zdrojích energie, která by měla odpuštění poplatků umožnit. 2. prosince 2021 byl návrh novely (.pdf) předložen ve Sněmovně, která ho měla projednávat 15. prosince. K tomu nicméně nakonec nedošlo, protože Sněmovna v novém složení odmítla schválit program schůze. Uveďme, že poslanci tehdy měli probírat i další hojně diskutovaný návrh z pera Babišova kabinetu, a to zrušení DPH za energie.

Bývalá vláda plánovala v rozpočtu vyčlenit na odpuštění poplatků za OZE maximálně 8 miliard korun. Zároveň v té době schválila návrh na převedení části peněz z výnosů z aukcí emisních povolenek do státního rozpočtu. Tyto zdroje chtěla použít „na zmírnění sociálních dopadů rostoucích cen energií pro domácnosti“. 

Doplňme také, že Česká pirátská strana se ve svém návrhu vymezuje (.pdf, str. 4–5) vůči systému odpouštění DPH u energií, který byl v platnosti v listopadu a prosinci 2021 a jehož prodloužení na rok 2022 navrhovala minulá vláda. Podle Pirátů totiž „zvýhodňovalo vysokopříjmové domácnosti, které mají v průměru vyšší spotřebu energie a díky zrušení DPH by od státu získaly více peněz než středněpříjmové a nízkopříjmové domácnosti“ (.pdf, str. 4). Tento argument zmiňujeme z důvodu, že říjnový návrh bývalé vlády funguje na podobném principu. Částka měla být vypočítávána podle spotřeby domácnosti. „Protože každá megawatthodina se rovná 495 korunám, tak tato částka bude odpuštěna. (…) Pokud někdo bude mít nižší spotřebu, například dvě megawatthodiny, tak to bude 1000 korun podpory,“ upřesnil Havlíček. Je však nutné dodat, že návrh počítal se zastropováním kompenzace na průměrné spotřebě domácnosti, která by představovala příspěvek ve výši 1 500 Kč ročně.

Na závěr tedy shrňme, že oba návrhy hovoří o rozdílných kompenzačních částkách, tudíž i rozdílných dopadech na státní rozpočet. Návrh Pirátů také, na rozdíl od návrhu bývalé vlády, která částku plánovala vypočítávat ze spotřeby, počítá se stejnou částkou pro všechny. Částka by se následně upravovala pouze podle příjmů z prodeje emisních povolenek. Princip kompenzací je nicméně velmi podobný: V obou případech se jedná o plošné bonusy, které mají domácnostem pomoci vypořádat se se zdražováním energií, a jejich financování mají – alespoň zčásti – pokrýt výnosy z prodejů emisních povolenek. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Andrej Babiš

V Čechách (proti rostoucím cenám energií, pozn. Demagog.cz) bojujeme tím, že jsme snížili DPH. Už je to poznat na cenách v listopadu.
Rádio Z, 16. prosince 2021
Ekonomika
Pravda
Dnes již bývalá ministryně financí Alena Schillerová vydala rozhodnutí o prominutí DPH z ceny elektřiny a zemního plynu na měsíce listopad a prosinec 2021. Podle dat ČSÚ ceny těchto energií za listopad v meziměsíčním porovnání klesly.

Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) došlo v listopadu 2021 k meziměsíčnímu poklesu cen elektřiny a zemního plynu. U elektřiny se jedná o snížení o 16,2 %, u zemního plynu pak o 11,5 %. ČSÚ také uvádí, že: „[t]ento pokles spotřebitelských cen byl důsledkem prominutí DPH u cen elektřiny a zemního plynu“.

Rozhodnutí (.pdf) o mimořádném prominutí daně z přidané hodnoty za elektřinu a zemní plyn za listopad a prosinec 2021 vydala 20. října dnes již bývalá ministryně financí Alena Schillerová. Toto rozhodnutí je reakcí na zvyšující se ceny energií. 

Ministerstvo financí zároveň předložilo vládě návrh novely zákona o DPH, díky kterému by dodávky elektřiny a zemního plynu byly osvobozeny od DPH po dobu celého roku 2022. Vláda tuto novelu schválila a předložila sněmovně k projednání. Nová vláda Petra Fialy nicméně toto plošné řešení odmítá a navrhuje spíše adresnou pomoc těm, kterým zdražování může způsobit existenční problémy.

Andrej Babiš

Ještě ani neuznali plyn jako tranzici energie (...) a už teď Komise mluví o tom, že nechce ani plyn (pro vytápění domů, pozn. Demagog.cz).
Rádio Z, 16. prosince 2021
Životní prostředí
Evropská unie
Energetika
Pravda
Evropská komise zatím nezařadila zemní plyn na seznam udržitelných zdrojů elektrické energie. V prosinci tohoto roku pak Komise navrhla zákaz vytápění budov plynem od roku 2040.

V Evropské unii existuje tzv. taxonomie. Jedná se o seznam, v rámci něhož se má jasně určit, které ekonomické činnosti jsou ekologicky udržitelné a které nikoliv. Rámcově vstoupila taxonomie EU v platnost v červenci 2020 s tím, že Evropská komise ji musí ještě konkretizovat. S prvním konkrétním seznamem přišla v dubnu letošního roku a plyn (stejně jako jádro) mezi udržitelné zdroje energie nezařadila.

Druhá část výroku Andreje Babiše zmiňuje návrh Evropské komise, který má od roku 2040 zakázat vytápění budov plynem a dalšími fosilními palivy. O tomto návrhu budou v příštím roce jednat členské státy EU s Evropským parlamentem.

Uveďme, že všechna tato opatření sledují klimatické cíle, které si Evropská unie předsevzala v souvislosti se Zelenou dohodou pro Evropu (tzv. Green Deal), která byla Evropskou radou přijata na konci roku 2019. V jejím rámci byl navýšen klimatický cíl Unie snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 minimálně na 55 % oproti hodnotám z roku 1990. Právě „udržitelné zdroje energie“ pak mají mít pro splnění těchto cílů zásadní roli (bod 2.1.2).

Andrej Babiš

U nás vytápíme 2 miliony domácností uhlím.
Rádio Z, 16. prosince 2021
Energetika
Neověřitelné
Podle odhadu založeného mj. na průzkumu ČSÚ vytápělo v roce 2015 uhlím, koksem nebo briketami přibližně 1,67 milionu domácností (včetně těch, které k vytápění odebírají teplo či elektřinu vyrobené z uhlí). Jedná se však jen o hrubý odhad, a tak nemůžeme vyloučit ani vyšší číslo.

Posledním průzkumem publikovaným na toto téma Českým statistickým úřadem bylo ENERGO 2015. Data, která v odůvodnění používáme, vychází z něj. V současné době probíhá výběrové šetření ENERGO 2021, které skončí až v roce 2022. 

Z výsledných zpráv z roku 2015 je zřejmé, že k vytápění používá (.pdf) tuhá paliva (.pdf, str. 13) – tedy černé a hnědé uhlí, koks nebo uhelné brikety – 544 231 domácností. Tento počet činí (.pdf) 12,6 % všech domácností. 40,4 % domácností pak teplo nakupuje, 36,2 % používá k vytápění zemní plyn.

Zaměřme se ještě na zmiňovaných zhruba 40 % domácností, které teplo nakupují a berou (.pdf, str. 13) jej tedy ze systému centrálního zásobování teplem, blokových kotelen, případně domovních kotelen. Podle Zprávy o vývoji energetiky v oblasti tepla za rok 2019, kterou připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, se uhlí v roce 2019 na prodaném teple podílelo z 54,7 % (.pdf, str. 11). Zde se však jedná o podíl na celkové tepelné energii, který nemusí odpovídat podílu domácností – část tepla jde také do nebytových objektů.

Tento hrubý odhad nicméně použijme k výpočtu celkového množství domácností využívajících teplo z uhlí. Celkový počet domácností, které teplo nakupují, je 1 740 841 a za použití 54,7% podílu uhlí na výrobě prodaného tepla tak můžeme získat přibližný počet domácností, které zprostředkovaně uhlím vytápějí. Teplo vyrobené z uhlí tedy v Česku nakupuje dle velmi hrubého odhadu 950 tisíc domácností.

Obdobně můžeme zjistit také počet domácností, které topí elektřinou vyrobenou z uhlí. Podíl hnědého a černého uhlí na českém energetickém mixu činil v roce 2020 42,66 %. Teoreticky tak z celkového počtu 408 603 (.pdf) domácností, 174 tisíc domácností používá k vytápění elektřinu vyrobenou z uhlí. Opět se však jedná o hrubý odhad.

Za použití těchto orientačních výpočtů pak přímo či zprostředkovaně využívalo spalování uhlí k vytápění 1,67 milionu českých domácností. 

Tento výpočet tedy vychází z výzkumu za rok 2015, podíl uhlí na prodaném teple z údajů z roku 2019 a podíl elektřiny z uhlí je za rok 2020. Jedná se tedy pouze o orientační hodnotu, lze ale předpokládat, že skutečný počet domácností pro rok 2021 bude ještě nižší. Podíl uhlí na prodaném teple (.pdf, str. 11) i na vyrobené elektřině se totiž dlouhodobě snižuje.

Dalším omezením je to, že v rámci šetření ENERGO jsou domácnosti využívající na vytápění více paliv zahrnuty (.pdf) vícekrát, takže celkový součet přesahuje 100 %. V případě domácností využívajících uhlí jen přibližně polovina (.pdf, str. 3) z nich používá uhlí jako hlavní palivo.

Náš odhad celkového počtu domácností vytápějících uhlím je tedy nižší než Andrejem Babišem uvedené 2 miliony, nicméně metoda výpočtu i vstupní data mají mnohá omezení, která výrazně snižují vypovídací hodnotu výsledku. Nepodařilo se nám tedy s jistotou ověřit, že celkový počet je výrazně nižší než 2 miliony, a tak výrok Andreje Babiše hodnotíme jako neověřitelný.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů