Demagog.cz

Andrej Babiš

Andrej Babiš (ANO 2011)

  • 398
  • 138
  • 123
  • 169

Výroky

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Vždy jsem jednal podle koaliční smlouvy, vyjadřuji se pozitivně o naší vládě, na rozdíl od některých ministrů za sociální demokracii. Právo, 27. července 2019

Předseda vlády Andrej Babiš doposud jednal v souladu s koaliční smlouvou. Dále se pak premiér vyjadřoval o vládním projektu pozitivně, například během zasedání předsednictva ČSSD. Ministři za ČSSD však nekritizovali vládní projekt jako takový, měli maximálně dílčí výhrady.

skrýt celé odůvodnění

V současné době tvoří vládu členové hnutí ANO 2011 a ČSSD. Koaliční smlouvu podepsali zástupci ANO a ČSSD 10. července 2018. Vládě byla vyslovena důvěra 12. července 2018. Pro se vyslovilo 105 poslanců z přítomných 196. Smlouva byla porušena již při samotném hlasování o důvěře. K porušení ale nedošlo ze strany premiéra, nýbrž ze strany poslanců. V 3. bodě koaliční smlouvy je totiž psáno, že „smluvní strany zajistí, aby se všichni jejich poslankyně a poslanci zúčastnili schůze Poslanecké sněmovny, na které bude hlasováno o důvěře nově jmenované vládě, a dále zajistí, že tito dají vládě jmenované ve složení uvedeném v odstavci 1., důvěru.“ Dva poslanci tento bod porušili: Jiří Mašek za ANO, který se nepřihlásil, a Milan Chovanec za ČSSD, který se omluvil.

O možném porušení koaliční smlouvy ze strany premiéra Andreje Babiše se mluvilo v souvislosti s několika případy, nicméně k jejímu porušení podle dostupných informací nikdy nedošlo. První případ se týkal kauzy jmenování Miroslava Pocheho ministrem zahraničí, kde Jan Hamáček také mluvil o potenciálním porušení koaliční smlouvy. Vyšlo však najevo, že jeho jmenování prezidentu republiky navrhl a koaliční smlouvu tedy neporušil.

Druhý případ souvisel s odvoláním ministra kultury Antonína Staňka, který rezignoval k 31. květnu 2019 vzhledem ke kritice, které čelil po odvolání ředitelů Národní galerie a Muzea umění Olomouc. Prezident Zeman totiž zpočátku Staňkovu demisi odmítal přijmout a rovněž odmítl jmenovat jeho nástupce Michala Šmardu. Premiér Babiš sice uvedl, že Šmarda podle něj není ideálním kandidátem na post ministra kultury kvůli nedostatku zkušeností, nicméně také uvedl, že bude postupovat podle koaliční smlouvy a prezidentovi návrh na jmenování Šmardy zaslal. Premiéra Babiše se v tomto ohledu zastal i sám předseda ČSSD Jan Hamáček: „Postupuje přesně podle koaliční smlouvy, ale samozřejmě snaží se z toho nějakým způsobem vyvázat.  Ale to je jeho vlak, nemůže to delegovat na mě. Pan premiér by to nejraději vyřešil s nějakými nulovými náklady, ale to prostě nepůjde.“

O koaliční smlouvě jako o platném dokumentu se premiér Babiš veřejně vyjádřil i po koordinační schůzce s předsedou koaliční ČSSD Hamáčkem: „Můžu potvrdit, že určitě platí koaliční smlouva. Udělám maximum pro to, aby koalice pokračovala a fungovala. Stojí před námi mnoho úkolů.“

Dále se pak také premiér Babiš vyjadřoval o dosavadní vládní spolupráci povětšinou pozitivně. Například se 15. července dostavil na zasedání předsednictva ČSSD, kde během své návštěvy podpořil vládní projekt: „Chci jim říct, že naše vláda je úspěšná a že by byla škoda tento projekt opustit. Myslím, že máme jasný program, plníme ho, máme mnoho úkolů a není důvod ho teď zbourat.“ O tom, že je vládní spolupráce mezi ANO a ČSSD úspěšná, se dále také zmínil například v rozhovoru pro Deník.cz. V jednom případě však spolupráci s ČSSD kritizoval, a to konkrétně nahrazování náměstků na ministerstvu zahraničí členy pražské ČSSD.

Dále nikdo z řad ministrů za ČSSD podle dostupných zdrojů vládní projekt nekritizoval. Kandidát na post ministra zahraničí Miroslav Poche sice premiéra Babiše označil „za jednoho z nejslabších premiérů, které země měla“, nicméně Poche nebyl v té době ministrem zahraničí a ani se jím nestal.

Spory mezi ČSSD a ANO panují například na poli vyjednávání státního rozpočtu pro příští rok. Ministryně Maláčová (ČSSD) uvedla, že rozpočet v dané fázi rozhodně nemůže podpořit a že je čeká ještě spousta vyjednávání. Naopak Alena Schillerová (ANO) označila požadavky sociální demokracie za nereálné. Dodejme ale, že při sestavování rozpočtu každoročně panují značné diskuze a vyjednávání; tento případ tak není přímo kritikou vládní koaliční spolupráce jako takové, pouze dílčím sporem.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Vždy jsem ale říkal, že je škoda, že nemáme většinový systém. Právo, 27. července 2019

Andrej Babiš skutečně několikrát kritizoval stávající poměrný volební systém. Je příznivcem většinového volebního systému. Pro většinový systém se vyslovoval i předtím, než výrazněji vstoupil do politiky.

skrýt celé odůvodnění

Volby do Poslanecké sněmovny probíhají podle zásady poměrného zastoupení (Ústava ČR, čl. 18) a řídí se zákonem č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu ČR. U poměrného systému v zásadě platí, že kandidující strana získá takový podíl mandátů, jaký podíl hlasů obdržela. Reálný převod hlasů na mandáty je však o něco složitější.

Druhým ze základních volebních systémů je volební systém většinový (.pdf., str. 3), jehož výhodou je především jednoduchost - vyhraje kandidát, který získá nejvíce hlasů. Většinový (ovšem dvoukolový) systém se u nás využívá např. u voleb do Senátu.

Andrej Babiš se pro podporu většinového systému vyslovil několikrát. Tento postoj prezentoval ještě před svými výraznějšími úspěchy v politice. V reakci na neúspěšné volby do Senátu (z pohledu hnutí ANO 2011) v roce 2012 se Babiš vyjádřil jasně pro většinový politický systém. Protože Babiš zmiňuje, že by vítěz voleb byl zodpovědný za celé čtyři roky vládnutí, má na mysli volby do Sněmovny. V srpnu 2013 uvedl, že podle jeho osobního názoru by pro ČR byl nejlepší většinový systém a vláda jedné strany, která bude odpovědná vůči občanům: „Osobně si myslím, že by pro ČR byl nejlepší většinový systém, aby vládla jedna strana a ta se také voličům odpovídala. Systém parlamentní demokracie by vůbec měl mít více prvků přímé demokracie, jako například přímou volbu starostů.“

V roce 2013 vstoupil Babiš na politickou scénu jako lídr hnutí ANO. Krátce po volbách do Poslanecké sněmovny (ve kterých hnutí ANO získalo 18,65 % a skončilo druhé za ČSSD), řekl na rádiu Impuls pro Václava Moravce: „My bychom rádi přesvědčili ostatní, že většinový systém je nejlepší, protože tam vládne jeden. Dneska vidíme, jak vládne pan Rusnok, velice akčně. To je de facto většinový systém. Nebo systém alá Fico, kde má zodpovědnost, má tu majoritu a tam se nikdo nemůže na nic vymlouvat. Oni vládnou, můžou vládnout a samozřejmě potom ta vláda je akční a může konečně pro ty lidi tady něco udělat a nemůže se vymlouvat na partnera.“

Své výtky ke stávajícímu poměrnému volebnímu systému vyjádřil Babiš také po krajských volbách v roce 2016. V rozhovoru pro Právo řekl: „Potíž je, že nemáme většinový systém jako v Británii nebo ve Spojených státech. Pokud by tady takový systém byl, tak by výsledky vlády byly diametrálně lepší – vítěz by nejen bral vše, ale měl by také zodpovědnost a po čtyřech letech by občanům skládal účty. Lidé to chtějí už dnes, bylo to vidět i na krajských volbách.“

V prosinci 2017, krátce po podzimních volbách do Poslanecké sněmovny, uvedl Babiš pro iRozhlas v reakci na sestavování vlády: „Vy dobře víte, že já jsem příznivcem většinového systému. To byla zásadní chyba, že pan prezident (Václav) Havel to nedovezl ze Spojených států.“

Babiš není jediným českým politikem, který volá po změně volebního systému, debata ohledně změny trvá dlouhodobě. Ještě v den voleb 20. října 2017 se předseda hnutí ANO vyjádřil: „My skutečně potřebujeme většinový volební systém, to koaliční vládnutí je problém všude v Evropě, můžeme se podívat do Německa. To já dneska považuju za největší problém efektivity fungování státu.“ (čas 1:17)

Babiš svoji podporu většinovému volebnímu systému vyjádřil i v říjnu 2018. V rozhovoru ke stoletému výročí samostatného Československa odpověděl na otázku moderátorky Witovské, co by si přál změnit v našem demokratickém systému: „Většinový parlamentní systém, přímá volba primátorů a starostů.“

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Xkrát jsem se vyjádřil, že nebudu chtít podporu pana Okamury, a to platí. Právo, 27. července 2019

Premiér Andrej Babiš vyloučil spolupráci s SPD minimálně třikrát. Poprvé se tak stalo při sestavování druhého vládního kabinetu. Sestavení společné vlády vyloučil také při listopadovém hlasování o nedůvěře a během současné vládní krize ohledně výměny ministra kultury Staňka.

skrýt celé odůvodnění

Poprvé odmítl současný premiér Andrej Babiš spolupráci s SPD při sestavování druhého vládního kabinetu po volbách v říjnu roku 2017 poté, co jeho první kabinet nezískal důvěru. Část poslanců za hnutí ANO by totiž spolupráci s SPD nepodpořila a hrozilo tak, že by vláda opět nezískala důvěru Poslanecké sněmovny. Hnutí ANO proto začalo znovu vyjednávat s představiteli ČSSD a nakonec sestavilo společnou vládu. Spolupráci s SPD však vyjadřoval podporu prezident Zeman.

V druhém případě se tak stalo při pokusu o vyslovení nedůvěry současnému kabinetu v listopadu roku 2018. Hlasování vyvolala opozice kvůli kauze Čapí hnízdo a možnému únosu premiérova syna. Předseda SPD Tomio Okamura údajně jednal s Babišem jednak o možnosti sestavení společné vlády v případě, že by kabinet hlasování o nedůvěře neustál, a jednak o možnostech prosazovat jejich stranický program. Babiš toto tvrzení ale popřel a uvedl, že nemá v plánu sestavovat nový kabinet společně s členy SPD. Vláda nakonec hlasování o vyslovení nedůvěry ustála.

Ve třetím případě se premiér Babiš zmínil o nepřípustnosti spolupráce s SPD během současné vládní krize ohledně odvolání ministra kultury Antonína Staňka a jmenování jeho nástupce. Bývalý ministr kultury Antonín Staněk rezignoval k 31. květnu 2019 v důsledku odvolání ředitelů Národní galerie a Muzea umění Olomouc a následné kritice těchto kroků. Prezident Miloš Zeman ale zpočátku odmítal Staňkovu demisi přijmout. Důvodem nepřijetí demise bylo podle něj to, že Staněk odhalil na Ministerstvu kultury závažná pochybení, a neměl by být proto trestán tlakem na odchod z funkce. Sociální demokraté však trvali na jeho odvolání a kvůli blokování této výměny zvažovali i odchod z vlády. Babiš posléze uvedl, že si odchod ČSSD z vlády nepřeje a že ho nepředpokládá. V této souvislosti označil spekulace ohledně možného nahrazení ČSSD členy SPD za nesmyslné.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Navyšujeme důchody a platy, investujeme, řešíme sucho, stavíme dálnice, zvyšujeme rodičovský příspěvek, stimulujeme ekonomiku. Právo, 27. července 2019

Vláda skutečně navyšovala důchody i platy. Státní investice se v absolutních číslech zvýšily. Vláda přijala určitá opatření ohledně sucha, byť jsou tato kritizována. Stavba dálnic probíhá. Zvýšený rodičovský příspěvek nebyl potvrzen, prošel ale prvním čtením ve Sněmovně.

skrýt celé odůvodnění

V červenci 2019 Sněmovna schválila zvýšení důchodů nad zákonnou valorizaci. Příští rok vzroste průměrný důchod o 900 Kč. Jednorázový doplatek tvoří 200 Kč, zbytek tvoří zákonná valorizace. K ní by došlo i bez zásahu vlády. „Důchody se podle zákona navyšují o polovinu růstu reálných mezd a o růst cen za sledované období. Průměrné navýšení ze zákona bude představovat příští rok kolem 700 korun. Příspěvkem, jak jej předpokládá vládní novela, vzroste průměrná penze o 900 korun. Příští rok by se tedy měla průměrná penze zvýšit na 14 358 korun, tedy o 6,7 procenta, uvádí Česká televize. Valorizace důchodů tak závisí na výši reálných mezd – tedy ekonomickém ukazateli, ve kterém vliv vládních opatření není zcela jednoznačný. Reálné mzdy rostou, protože roste ekonomika, a ekonomika je komplexní a poháněna mnoha faktory, z nichž je nemožné zcela izolovat roli vládních opatření.

Co se týká platů, ty může vláda svým rozhodnutím zvyšovat pouze ve sféře státních zaměstnanců, nikoli v soukromém sektoru. Andrej Babiš se odvolává přímo k růstu platů, nikoli mezd. Platy jsou definovány v zákoníku práce – plat je tak charakteristický tím, že zaměstnavatelem jsou veřejné instituce. Řídí se platovými tabulkami, ty jsou určeny zákonem a prováděcími předpisy. Celkové výdaje na platy zaměstnanců státu v roce 2018 vzrostly meziročně o více než 20 miliard. Tito státní zaměstnanci měsíčně dostali o 3 179 korun víc, toto navýšení je však podle vlády způsobeno vyšším vzděláním zaměstnanců či jejich delší praxí a nižší fluktuací. Platové tarify byly zvýšeny např. učitelům či vojákům. Od ledna 2019 se též zvýšily platové tarify, avšak opět nikoliv plošně – platové tarify zaměstnanců ve veřejných službách a správě o 5 %, v případě zdravotnických pracovníků vykonávajících nelékařská zdravotnická povolání (například sociální pracovníci a pracovníci sociální péče) o 7 %, u pedagogických pracovníků v regionálním školství o 10 %. Ministerstvo práce plánuje od ledna 2020 další zvýšení, tam však ještě není rozhodnuto.

Státní rozpočet pro rok 2019 skutečně počítá s investicemi ve výši 122 mld. Kč, což je o 32 mld. Kč více, než bylo rozpočtováno pro rok 2018. V absolutních číslech tak o pravdivosti výroku není pochyb. V absolutních číslech dochází k nárůstu investic pouze poslední tři roky, jak je vidět v tabulce (za poslední dva roky jde zatím jen o čísla ze schváleného rozpočtu). Investice jsou kapitálovými výdaji, můžeme tak sledovat jejich podíl na celkových výdajích státu. Zde můžeme od roku 2016 pozorovat stoupající tendenci, avšak předtím byly investiční výdaje v poměru k celkovým vyšší, vláda tedy relativně investovala více.

V oblasti řešení sucha zřídil stát komise pro sucho, které se budou zaobírat opatřeními v dobách sucha. Komise budou moci zakázat v době sucha povolené odběry vody nebo nařídit vlastníkovi vodohospodářského zařízení jeho zprovoznění. V červenci 2019 schválila tuto novelu vodního zákona vláda a dne 26. července předložila Poslanecké sněmovně. Lze tedy tvrdit, že vláda v této problematice podniká určité kroky, jejichž úspěšnost se ukáže až časem. Ministr životního prostředí rovněž uvolnil finanční prostředky ve výši 2,5 mld. korun pro boj se suchem. Tato opatření jsou však opakovaně kritizována jako nedostatečná či přímo chybná, a to jako opozicí, tak některými odborníky či komentátory.

Téma stavby dálnic je jedním z programových slibů této vlády, který máme zařazen v naší analýze vládních slibů. Z této analýzy také plyne, že V roce 2018 byly otevřeny čtyři kilometry nových dálnic a 26 km modernizované dálnice D1. Dále z mapové aplikace Ředitelství silnic a dálnic k 24. červnu 2019 vyplývá, že do roku 2021 je naplánováno zprovoznit celkem 114,5 km dálnic, z toho 51,9 km by měla být modernizace dálnice D1. V letech 2019–2021 by pak měla začít výstavba celkem 210,3 km dálnic, a z toho je v plánu zahájení modernizace 19,1 km dálnice D1. Kritiku v oblasti výstavby dálnic si vysloužil bývalý ministr Dan Ťok za své výroky během sněhové kalamity na dálnici D1 v prosinci 2018, za nedostatečnou výstavbu dálniční sítě nebo problémy ohledně tendru na provozovatele mýtného. 

Vláda také v květnu 2019 schválila zvýšení rodičovského příspěvku o 80 tisíc korun. V červenci 2019 vládní návrh podpořila Poslanecká sněmovna v prvním čtení. O konečném výsledku tak ještě není rozhodnuto.

Poslední položkou v Babišově výčtu úspěchů vlády je stimulace ekonomiky. Co se týká investic, zde vláda podniká rozdílné kroky – na jednu stranu přislíbila v rámci investičních pobídek rozdat přes 10 miliard korun, na druhou stranu bude vláda pravděpodobně schvalovat veškeré investiční pobídky do budoucna, což může přinést časové zdržení. Navíc na investiční nabídky nepanují stejné názory; podle některých subjektů se jedná o dotace, které křiví podnikatelské prostředí. Zároveň ekonomika funguje komplexně a přičítat tak úspěchy za dobrou hospodářskou situaci pouze vládě je přinejmenším problematické.

Premiér Babiš tímto výčtem proneseným v rozhovoru hodnotí úspěšnost současné vlády. Vláda zvýšila důchody o 200 Kč, zároveň dochází ke každoroční valorizaci. Ohledně sucha vláda podnikla zřízení komisí, výstavba dálnic pokračuje. Pokud měříme investice jako podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích, pak sice dochází k nárůstu ve výdajích plánovaných pro rok 2019, na konečný stav si však budeme muset ještě počkat. Rovněž se podíl investic jen pomalu dostává na úroveň, na které byl před krizí. Ohledně zvýšení rodičovských příspěvků není ještě definitivně rozhodnuto, prozatím však tento vládní návrh úspěšně prošel prvním čtením ve Sněmovně.







Andrej Babiš

Andrej Babiš

Dneska Senát a priori neřeší objektivně návrhy zákonů, většinu vládních návrhů odmítá. Právo, 27. července 2019 !

Ze 17 dosud projednaných návrhů zákonů, které předložila druhá vláda Andreje Babiše, jich Senát 12 schválil a 5 vrátil s pozměňovacími návrhy. Zamítnut nebyl žádný návrh.

skrýt celé odůvodnění

Druhá vláda Andreje Babiše byla jmenována 27. června 2018. Do dne vydání rozhovoru, tj. 26. července 2019, podala celkem 66 návrhů zákonů. Z těchto návrhů však prošlo celým legislativním procesem v Poslanecké sněmovně jen 21 z nich. Následně byly postoupeny Senátu, který hlasoval již o 17 návrzích. Čtyři zbývající mají být projednány na schůzi dne 14. srpna 2019.

Ze 17 zmíněných zákonů Senát 12 schválil a 5 vrátil s pozměňovacími návrhy, nezamítl žádný.

Zákony schválené Senátem:

Zdroj: psp.cz

Zákony, které Senát vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy

Zdroj: psp.cz

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Ten audit je velice zvláštní, je důvěrný a mají to všechna česká média i poslanci. Seznam Zprávy, 1. června 2019

V auditní zprávě Evropské komise se píše, že je tato zpráva zatím důvěrná. Kompletní znění této zprávy bylo zveřejněno některými médii.

skrýt celé odůvodnění

Tvrdí-li Babiš, že je auditní zpráva Evropské komise důvěrná, cituje ze samotné zprávy. V ní se na straně 2 píše, že dokud nebude ukončeno celé šetření, "tato zpráva by měla být považována za důvěrnou".

Vzhledem k tomu, že kompletní znění zprávy bylo zveřejněno některými médii, např. Hospodářskými novinami a Deníkem N již v pátek 31. 5., mají audit k dispozici česká média a poslanci.

Dodejme, že Babiš ve svém výroku uvádí i to, že audit je zvláštní. Tímto hodnotícím tvrzením se nezabýváme.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

V tom auditu se taky píše, že zpracovatelé auditu upozorňují, že konečné závěry se mohou od předběžných lišit. Seznam Zprávy, 1. června 2019

V auditu se opravdu píše, že zpráva je prozatímní a konečné závěry se mohou lišit.

skrýt celé odůvodnění

V auditu Evropské komise se na straně 2 píše: "Tato zpráva uvádí prozatímní nálezy, závěry a doporučení auditorů Evropské komise. Může být opravena s ohledem na připomínky a další informace obdržené od národních orgánů."

Andrej Babiš

Andrej Babiš

A to se přesně stalo 21. března 2017, kdy všude byly titulky, že kvůli tomu, že Faltýnek sedí v dozorčí radě Státního zemědělského intervenčního fondu, bude Česká republika vracet 22 milionů. Seznam Zprávy, 1. června 2019

V březnu roku 2017 česká media informovala, že z důvodu střetu zájmů Jaroslava Faltýnka bude Česká republika platit pokutu 22 milionů.

skrýt celé odůvodnění

Zmiňovaný střet zájmů Jaroslava Faltýnka se váže k dotaci 1,5 miliardy korun, kterou obdržel v letech 2014 a 2015 holding Agrofert. Zpráva Evropské komise uvádí, že Jaroslav Faltýnek (v té době člen představenstva Agrofertu) dohlížel na rozdělování těchto peněz coby člen dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Tímto se Jaroslav Faltýnek dostal do pozice, kdy měl na rozdělení těchto peněz jak profesní zájem jako člen dozorčí rady, tak i osobní zájem jakožto člen statutárního orgánu příjemce. Takové jednání je podle Petra Holuba, autora článku pro portál Echo24.cz (rozhovor pro ČT24, čas 5:40) považováno Evropskou komisí za střet zájmů.

Dne 21. března 2017 opravdu valná většina českých medií informovala, že Česká republika bude muset vracet 22 milionů jako pokutu za špatné rozdělení částky, například:

"Faltýnek byl podle Bruselu ve střetu zájmů kvůli dotování Agrofertu. EU žádá po Česku 22 milionů." Zdroj: ČT24

"Za Faltýnkův střet zájmů má ČR zaplatit 22 miliónů" Zdroj: Novinky.cz

"Pokuta 22 milionů? Stát o možném střetu zájmů věděl rok, legislativu měnit nechce." Zdroj: Lidovky.cz

Je nutné podotknout, že tento verdikt nebyl konečný a Česká republika nakonec částku 22 milionů platit nemusela.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

EK to šetřila a 31. srpna 2018 (rok a půl potom) konstatovala, že to šetřila a že nenašla pochybení a že žádný střet zájmů nebyl. ČR nic nevracela.
Seznam Zprávy, 1. června 2019

Evropská komise provedla mezi březnem 2017 a srpnem 2018 další šetření a následně zbavila Českou republiku povinnosti zaplatit pokutu v hodnotě 22 milionů korun.

skrýt celé odůvodnění

V březnu roku 2017 požádala Evropská komise Českou republiku o korekci ve výši 22 milionů korun. Tato pokuta byla udělena na základě údajného střetu zájmů Jaroslava Faltýnka ve vztahu k dotaci 1,5 miliardy korun, kterou obdržel v letech 2014 a 2015 holding Agrofert. Zpráva Evropské komise uvádí, že Jaroslav Faltýnek (v té době člen představenstva Agrofertu) dohlížel na rozdělování těchto peněz coby člen dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu (SZFI). Tímto se Jaroslav Faltýnek dostal do pozice, kdy měl na rozdělení těchto peněz jak profesní zájem jako člen dozorčí rady, tak i osobní zájem jakožto příjemce. Takové jednání je podle Petra Holuba, autora článku pro portál Echo24.cz (rozhovor pro ČT24, čas 5:40) považováno Evropskou komisí za střet zájmů.

Zpráva Evropské komise nebyla konečná, ale pouze prozatímní, a Česká republika podala obratem žádost o smírčí řízení. V srpnu 2018 bylo toto rozhodnutí s konečnou platností změněno a Česká republika byla zbavena povinnosti zaplatit dříve požadovaných 22 milionů korun. Podle konečného rozhodnutí Komise totiž dozorčí rada SZFI, jíž byl Faltýnek členem, nemohla ovlivnit přidělování jednotlivých dotací.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

V prosinci 2018 unikl vnitřní audit a hned to dostal levicový Guardian a Le Monde, také náhodička, tak tam se mluvilo o tom, že mám střet zájmů kvůli bruselským předpisům. Seznam Zprávy, 1. června 2019

The Guardian a Le Monde zveřejnili 1. prosince 2018 články s odkazem na tajné dokumenty Evropské komise, poukazující na propojení Andreje Babiše s Agrofertem.

skrýt celé odůvodnění

Několik minut před půlnocí z 30. listopadu 2018 na 1. prosinec 2018 se na webových portálech britského The Guardian a francouzského Le Monde objevily články poukazující na střet zájmů Andreje Babiše (levicová orientace těchto deníků, na kterou poukazuje Babiš, není předmětem této analýzy). Předpis Evropské unie stanovuje, že by politici a vládní činitelé neměli profitovat z evropských dotací, na které mají vliv. Novinové články se odkazují na neveřejné dokumenty, které má k dispozici Evropská komise. Skutečnost, že tyto deníky uveřejnily informace o možném střetu zájmů jako první a ostatní média se na ně v této kauze odkazují, svědčí o pravdivosti jedné části tvrzení Andreje Babiše.

Komise si nejdříve interně nechala zpracovat právní dokument, který na podzim 2018 unikl do výše zmíněných médií. Komise pak v polovině prosince (čas 1:16:20) oznámila, že by mohlo existovat propojení mezi Andrejem Babišem a Agrofertem a že se v lednu 2019 uskuteční audit. Tento dokument se tak pravděpodobně stal podnětem k vypracování plného auditu, který v květnu 2019 unikl na veřejnost.

A confidential European commission legal opinion seen by the Guardian concludes that Babiš is in a situation that qualifies as a conflict of interest', because public officials and politicians should not benefit from EU funds they ultimately control.“ Zdroj: The Guardian

Selon une note confidentielle, Andrej Babis est le principal bénéficiaire de trusts privés qui détiennent ses anciennes sociétés agroalimentaires.“ Zdroj: Le Monde

Citované pasáže poukazují na neveřejný status dokumentů sloužících jako zdroj informací o střetu zájmů Andreje Babiše.