Demagog.cz

Dominik Feri

Dominik Feri (TOP 09)

  • 11
  • 0
  • 0
  • 0

Výroky

Dominik Feri

Dominik Feri

240 dní (...) nebo ta dlouhá doba toho trvání nouzového (stavu, pozn. Demagog.cz). Interview ČT24, 23. března 2021

Ke dni rozhovoru byl nouzový stav kvůli covidu-19 v ČR vyhlášen celkem na 242 dní. Z toho 67 dní trval nouzový stav na jaře 2020.

skrýt celé odůvodnění

Předně uveďme, že číslo zmiňované ve výroku se vztahuje k celkové délce trvání nouzového stavu v České republice v souvislosti s epidemií covidu-19.

Vláda u nás poprvé vyhlásila nouzový stav kvůli onemocnění covid-19 dne 12. března 2020. Původně to bylo na 30 dní, což je maximální doba, na kterou jej vláda může podle zákona vyhlásit. Se souhlasem Poslanecké sněmovny jej však může prodloužit. K tomu také následně došlo a nouzový stav byl prodloužen do 30. dubna a pak znovu do 17. května 2020. Jarní nouzový stav tedy trval od 12. března do 17. května, tj. 67 dní.

Na podzim, po zhoršení epidemické situace, vláda nouzový stav vyhlásila znovu, a to od 5. října 2020. Původně opět na 30 dní, poté byl se souhlasem Poslanecké sněmovny pětkrát prodlužován až do 14. února 2021.

Šesté prodloužení už Sněmovna zamítla, vláda ovšem na žádost hejtmanů vyhlásila (.pdf) nový nouzový stav od 15. února na dobu 14 dnů. Další nouzový stav pak vláda vyhlásila (.pdf) od 27. února 2021 na 30 dnů.

Ke dni rozhovoru 23. března tak byla Česká republika v nouzovém stavu bez přestávky od 5. října 2020, tj. 170 dní. Se započítáním období nouzového stavu na jaře 2020 by se jednalo dohromady o 237 dní. Pokud bychom poté spočítali délku období, na které byl nouzový stav celkově vyhlášen, tedy období až do 28. března 2021, jednalo by se celkem o 242 dní.

Dominik Feri

Dominik Feri

Nejde omezit volný pohyb osob (v režimu pandemického zákona, pozn. Demagog.cz). Interview ČT24, 23. března 2021 !

Podle výčtu možných mimořádných opatření, který je obsažen v § 2 pandemického zákona, není možné omezit volný pohyb osob.

skrýt celé odůvodnění

Tzv. pandemický zákon, přesněji zákon č. 94/2021 Sb., byl přijat Parlamentem mimo jiné proto, aby tvořil právní rámec (.pdf, str. 11) při boji s pandemií covidu-19. V jeho režimu je možné omezit některé činnosti a služby, pro představu jde například o omezení výuky ve školách, konání soukromých i veřejných akcí či o omezení provozu obchodních center. Dále je na jeho základě možné přikázat testování zaměstnanců, zvýšenou hygienu apod. Vyhlašovat jednotlivá nařízení lze pouze za stavu pandemické pohotovosti, který byl vyhlášen spolu s nabytím účinnosti pandemického zákona a který může zrušit Poslanecká sněmovna. Ve výčtu možných mimořádných opatření však nenajdeme ustanovení, které by omezovalo volný pohyb osob, ať už v rámci České republiky, nebo v možnosti jet do zahraničí.

Aktuálně je volný pohyb omezován na základě ustanovení krizového zákona (zákon č. 240/2000 Sb.), jejichž použití umožňuje vyhlášený nouzový stav. Ten je oproti pandemickému zákonu silnějším nástrojem v boji proti pandemii. Samotný pandemický zákon je tedy určitým mezistupněm mezi krizovým zákonem a zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, který je určen pro mírnější formy ohrožení zdraví.

Dominik Feri

Dominik Feri

Dneska jsme překonali tuhletu hranici milionu lidí s první dávkou. Interview ČT24, 23. března 2021

Informace, z nichž vyplývá, že došlo k překročení hranice jednoho milionu osob očkovaných první dávkou vakcíny proti covidu-19, zveřejnilo Ministerstvo zdravotnictví 23. března 2021.

skrýt celé odůvodnění

Dominik Feri zde mluví o počtu lidí, kteří dostali alespoň jednu dávku vakcíny proti onemocnění covid-19. Uveďme, že Ministerstvo zdravotnictví zveřejňuje data o očkování s určitým časovým odstupem a v den rozhovoru 23. března 2021 byla dostupná jen informace o očkování za předešlý den, tedy 22. března.

23. března tak Ministerstvo zdravotnictví v rámci svých denních přehledů uvedlo, že k 22. březnu (přesněji ke 20:00) bylo první dávkou očkováno 1 007 422 osob. K 21. březnu to přitom bylo 981 970 osob. Hranice jednoho milionu lidí, kteří dostali alespoň první dávku vakcíny, byla tedy překročena 22. března 2021. Jelikož však ke zveřejnění této informace došlo až v den rozhovoru 23. března, lze výrok Dominika Feriho označit za pravdivý.

Pro doplnění zmiňme, že druhou dávkou vakcíny bylo k 22. březnu naočkováno cca 371 tisíc lidí. Celkem tedy bylo v České republice k tomuto datu lidem podáno 1 378 657 dávek očkování.

Podle informací Ministerstva zdravotnictví v současnosti (k 24. březnu 2021) přibližně 78 % všech aplikovaných dávek představuje vakcína Comirnaty vyvinutá firmami Pfizer a BioNTech. Druhá nejčastěji podávaná vakcína pochází od společnosti AstraZeneca, v jejímž případě se jedná o 13 %.

Očkování je aktuálně dostupné skrze Centrální rezervační systém a mohou se k němu registrovat osoby starší sedmdesáti let, zdravotníci, pedagogičtí pracovníci a další zaměstnanci škol. Skrze praktické lékaře se mohou registrovat také osoby, které nesplňují podmínku věku, ale mají chronické onemocnění.

Dominik Feri

Dominik Feri

Podle pandemického zákona je například nařízeno povinné testování. Interview ČT24, 23. března 2021

Ministerstvo zdravotnictví vydání svého mimořádného opatření o povinném testování zaměstnanců z 1. března 2021 opodstatňuje ustanoveními tzv. pandemického zákona a zákona o ochraně veřejného zdraví.

skrýt celé odůvodnění

První mimořádné opatření (.pdf), které zaměstnavatelům ve spojitosti s epidemií covidu-19 nařizuje testování zaměstnanců, vydalo Ministerstvo zdravotnictví 1. března 2021 (.pdf, str. 1). Od 3. března tak mají zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají alespoň 250 osob, povinnost zajistit jejich testování antigenními testy. Od 12. března pak nesmějí zaměstnancům, kteří v posledních 7 dnech nepodstoupili tyto testy, umožnit vstup na pracoviště (str. 1). Pro zaměstnavatele s 50 až 250 zaměstnanci poté stejná povinnost začala platit 5., respektive 15. března (str. 2).

Ministerstvo zdravotnictví toto nařízení opodstatňuje (.pdf, str. 1) ustanoveními zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a zákona č. 94/2021 Sb., který je známější jako tzv. pandemický zákon. Doplňme, že v účinnost vešel 27. února 2021.

V případě zákona o ochraně veřejného zdraví (.pdf, str. 1) se přesněji jedná o ustanovení § 80 odst. 1 písm. g), podle kterého Ministerstvo zdravotnictví „nařizuje mimořádná opatření při epidemii“, a § 69 odst. 1 písm. i)odst. 2. Ty umožňují ministerstvu vydat zákaz nebo nařízení určité činnosti tak, aby se zamezilo šíření či vzniku epidemie.

Dále Ministerstvo zdravotnictví v mimořádném opatření (.pdf, str. 1) uvádí § 2 odst. 1 pandemického zákona. Ten dává Ministerstvu zdravotnictví, krajským hygienickým stanicím a Hygienické stanici hlavního města Prahy možnost vyhlásit mimořádné opatření za účelem likvidace nebo opětovného vzniku epidemie covidu-19. To se poté podle dalšího zmíněného ustanovení § 2 odst. 2 písm. m) může vztahovat i na zavedení povinného testování zaměstnanců a jiných pracovníků na přítomnost onemocnění covid-19.

Pro kontext doplňme, že podle § 2 by se mimořádná opatření mohla vztahovat také například na omezení veřejné dopravy, omezení výuky vysokých škol, omezení činnosti obchodních a výrobních provozoven, kadeřnictví, holičství, solárií, saun či koupališť. V rámci mimořádných opatření by mohlo ministerstvo určit i podmínky jejich provozu.

Odkaz na stejná ustanovení, která uvádí mimořádné opatření o testování zaměstnanců z 1. března, pak obsahuje také mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví z 15. března (.pdf, str. 1). Uveďme, že jím dochází k rozšíření povinnosti testování od 26. března i na zaměstnavatele, kteří mají 10 až 49 zaměstnanců.

Dominik Feri

Dominik Feri

My jsme apelovali na vládu už na začátku 6., tuším 6. ledna jsme dávali výzvu jako anticovid tým vládě, aby uplatnila co nejrychleji testování. Interview ČT24, 23. března 2021

Koalice Spolu skutečně 6. ledna 2021 na tiskové konferenci svého AntiCovid týmu přišla s několika doporučeními pro zvládnutí epidemie covidu-19 v ČR. Mimo jiných návrhů zmínili i pravidelné testování zaměstnanců ve firmách.

skrýt celé odůvodnění

6. ledna 2021 vystoupil AntiCovid tým koalice Spolu na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně. Poslanci Kupka (ODS), Výborný (KDU-ČSL) a místopředseda TOP 09 Otys představili další doporučení pro zvládnutí epidemie covid-19 a zlepšení situace. Jedním z bodů bylo pravidelné testování ve firmách: „(…) je nutností, aby středně velké a všechny větší firmy pravidelně testovaly své zaměstnance. Právě pracoviště a školy patří k rizikovým místům, kde se šíří nákaza. Jedině pravidelné testování tomu může zamezit.“ 

Další doporučení se týkala zejména očkování a jeho průběhu. Koalice Spolu uvedla, že plán očkování nesmí ochromit běžné fungování zdravotnického systému a efektivní péči. Očkování musí být prioritou nesmí však vést k paralýze celého systému. Rovněž zmínili vakcinaci pedagogů, což považují za jednu z priorit, a přípravu očkovacích center.

Dominik Feri

Dominik Feri

Linda BARTOŠOVÁ, moderátorka
Takhle jsou začerněné ty pasáže (ve smlouvách o nákupu vakcín, pozn. Demagog.cz), které hovoří o množství dodávek pro Česko?

Dominik FERI, poslanec, člen ústavně právního výboru /TOP 09/
Ano, ty pasáže jsou také začerněné. Interview ČT24, 23. března 2021

V Registru smluv je dostupná smlouva na objednávku vakcín pro ČR od společností Pfizer/BioNTech. Množství dohodnutých dodávek je však začerněné. Zveřejněné jsou i smlouvy se společnostmi Moderna a AstraZeneca, konkrétní množství dohodnutých dodávek ale není ve smlouvách uvedeno.

skrýt celé odůvodnění

Pro kontext uveďme, že se v rozhovoru (video, čas 10:55) řešilo zjištění Hospodářských novin, podle kterého si Česko mohlo přes Evropskou unii zajistit větší dodávky vakcín proti covidu-19. Rozhodlo se ale ušetřit a zamluvilo si celkově jen 81,1 % z celkového množství vakcín, které pro ČR u výrobců zajistila Evropská komise. Podle HN vláda totiž od firem AstraZeneca a Johnson & Johnson neobjednala ani polovinu toho, co mohla.

Do konce června letošního roku si tak Česko zajistilo dodávky, které stačí jen pro naočkování 44 % dospělých obyvatel. Menší počet vakcín v přepočtu na počet obyvatel si podle dokumentu, který mají k dispozici Hospodářské noviny, objednalo jen Bulharsko, Chorvatsko, Slovensko a Lotyšsko. Hospodářské noviny se odvolávají na dokument o objednávkách, jehož pravost podle deníku potvrdily dva vysoce postavené zdroje blízké jednáním.

„Jednalo se o rozhodnutí tehdejších ministrů zdravotnictví s ohledem na nastavenou očkovací strategii v dané době,“ odůvodnilo své rozhodnutí Hospodářským novinám Ministerstvo zdravotnictví. Pro úplnost doplňme, že před Janem Blatným funkci ministra zdravotnictví zastávali Roman Prymula a Adam Vojtěch.

Poslanec Dominik Feri dále mluví také o tom, že se ke smlouvám o nákupu vakcín dostal i on jako člen opozice a že jsou zveřejněny v Registru smluv. V Registru smluv jsou veřejně dostupné smlouvy na objednávky vakcín pro ČR od společností Pfizer/BioNTech (.pdf), Moderna (.pdf) a AstraZeneca (.pdf). Nicméně, smlouva se společností Johnson & Johnson, o níž píšou HN, v Registru zveřejněná do dne rozhovoru 23. března nebyla.

Co se týče informací o množství dodávek, ve smlouvě se společnostmi Pfizer/BioNTech (.pdf, str. 1) se uvádí, že si Česká republika objednává celou část dávek vakcín, která jí připadá na základě smlouvy uzavřené Evropskou komisí. Konkrétní množství dohodnutých dodávek je nicméně začerněné (.pdf, str. 2).

Od společnosti Moderna (.pdf) si Česká republika objednala také celou část vakcín, na kterou má nárok, nicméně konkrétní množství dohodnutých dodávek se v této smlouvě rovněž nikde nezmiňuje.

V případě vakcíny od společnosti AstraZeneca se Česká republika zavazuje (.pdf, str. 2) koupit množství vakcín dohodnuté v rámci předběžné kupní smlouvy. Toto množství ale ani zde není uvedeno.

Co se pak týká předběžných kupních smluv, státy Evropské unie se dohodly na společném postupu při nákupu a obstarávání vakcín. Evropská komise tak vyjednávala celkově se šesti firmami (a předběžně také s dalšími dvěma), které se zabývají vývojem vakcín proti covidu-19, v rámci své očkovací strategie.

Uveďme, že cílem této strategie je zajištění kvalitní, bezpečné a účinné vakcíny a její rychlé dostupnosti a zajištění spravedlivého přístupu k cenově dostupné vakcíně pro všechny v EU. Dodávky vakcín by měly být v EU distribuovány podle počtu obyvatel jednotlivých zemí.

Nicméně, kupní smlouvy mezi Evropskou komisí a jednotlivými dodavateli, ze kterých vyplývá množství vakcín přidělených pro jednotlivé země, mají důvěrný charakter.

Dominik Feri

Dominik Feri

(...) s odbornými stanovisky, aby došlo ke zdvojnásobení těch rozmezí mezi dávkami u Pfizeru, tedy na nějakých 40 dní. Interview ČT24, 23. března 2021

Někteří odborníci, např. Česká vakcinologická společnost a její předseda Roman Chlíbek, skutečně podporují prodloužení intervalu mezi dvěma dávkami očkování vakcínami Pfizer/BioNTech až na 42 dní.

skrýt celé odůvodnění

Firma Pfizer je jedna ze společností, která spolu s firmou BioNTech vyrábí vakcínu proti covidu-19. Dne 21. prosince 2020 byla jejich očkovací látka schválena Evropskou komisí a mohla být uvedena na evropský trh. V České republice se jí začalo očkovat 27. prosince 2020.

Uvedená očkovací látka, která nese označení Comirnaty (.pdf), je založena na technologii mRNA. To znamená, že vakcína obsahuje tzv. messenger RNA (někdy popisovanou také jako „poslíček“), jež nese informace s pokynem pro lidské buňky, aby začaly vytvářet tzv. spike protein. Imunitní systém očkované osoby poté tento spike protein rozpozná jako cizorodý a reaguje tvorbou protilátek. Ty později chrání očkovanou osobu v případě, že se setká se skutečným koronavirem SARS-CoV-2, jelikož imunitní systém již tento virus pozná a začne se bránit. (Přehledný výklad o fungování mRNA vakcín lze najít např. ve videu ČT24.)

Dodejme, že toto očkování nedokáže vyvolat onemocnění covid-19, jelikož neobsahuje samotný koronavirus, jak vysvětluje Státní ústav pro kontrolu léčiv i Ministerstvo zdravotnictví (.pdf).

Dále je důležité zmínit, že vakcína Pfizer/BioNTech je dvoudávková a plnou deklarovanou ochranu tak očkovaní lidé získají až 1–2 týdny po aplikování obou dávek (.pdf). Dle původních informací měla být druhá dávka této vakcíny podávána s odstupem „nejméně 21 dní“ po dávce první. Na konci ledna však Evropská léková agentura zveřejnila zprávu, podle níž se toto doporučení změnilo výslovně na „3 týdny po první dávce“ (.pdf, str. 2).

V polovině března nicméně část odborníků přišla s návrhem na prodloužení intervalu mezi jednotlivými dávkami. Podle České vakcinologické společnosti a jejího předsedy Romana Chlíbka by se tento interval mohl prodloužit až o dvojnásobek, tedy na 42 dní. Prodloužení tohoto intervalu je podporováno i kanadskou studií, podle níž je i po očkování první dávkou účinnost vakcíny Comirnaty až 92 %. Díky tomuto kroku by bylo možné očkovat více lidí, jelikož by se nemusely ihned vyčlenit vakcíny pro druhou dávku. Informoval tak i premiér Andrej Babiš na svém Twitteru. 

Ministerstvo zdravotnictví bylo zprvu proti tomuto kroku. Ministr Blatný nejdříve 17. března uvedl, že by se problém jen odsunul a muselo by například dojít k přeregistrování až 180 tisíc lidí. Později však svůj názor přehodnotil. V úterý 23. března 2021 se tak Jan Blatný na twitterovém účtu Ministerstva zdravotnictví vyjádřil následovně: „Na prodloužení intervalu mezi 1. a 2. dávkou očkování se s odborníky shodneme. Musíme to ale udělat tak, aby to bylo maximálně vstřícné vůči lidem a zároveň technicky možné. Logistika vakcín není tak jednoduchá. O detailech budeme včas informovat.“

Ve svém výroku poslanec Dominik Feri (TOP 09) zmiňuje jako dvojnásobek intervalu mezi dávkami vakcíny Pfizer/BioNTech 40 dní. Ve skutečnosti ale někteří odborníci hovořili o 42 dnech. Rozdíl dvou dnů se však stále pohybuje v rámci naší 10% tolerance, a proto výrok vyhodnotíme jako pravdivý.

Dominik Feri

Dominik Feri

My jsme z opozice (...) už v červenci minulého roku říkali vládě, podívejte, my víme, že to ještě bude chvíli trvat, ale musíte být připraveni. Musíte to mít promyšlený, musí to projít nějakou odbornou, ale i politickou debatou (očkovací strategie, pozn. Demagog.cz). Interview ČT24, 23. března 2021

Opoziční poslanci vyzývali vládu České republiky k přípravě očkovací strategie již na schůzi Poslanecké sněmovny dne 9. července 2020.

skrýt celé odůvodnění

Na 56. schůzi Poslanecké sněmovny, konané 9. července 2020, promluvil na téma strategie očkování například místopředseda TOP 09 Vlastimil Válek. Ten ve své řeči opakovaně apeloval na Ministerstvo zdravotnictví, aby zahájilo kroky potřebné k přípravě očkování obyvatel. „Tedy když budeme od příštího roku očkovat, tak bychom měli mít nachystáno (…), jakým systémem plánujeme tady těch 6 milionů, 3 miliony, 5 milionů, 8 milionů, nevím, kolik to bude lidí, proočkovat. Toto by mělo být dobře nachystané, promyšlené.“

K poslanci Válkovi se přidal také Vít Rakušan (STAN), který navíc upozornil na nedostatečné informování ze strany vlády o přípravě vakcinace.

Jan Čižinský (za KDU-ČSL) k přímé odpovědi vyzýval Andreje Babiše či tehdejšího ministra zdravotnictví Vojtěcha: „(…) rád bych zopakoval svoji otázku, na kterou jsem nedostal odpověď od pana premiéra nebo od pana ministra, jak je na tom ten projekt očkování, jak jsme na tom s tou vakcínou.“

V hlasování pak opozice oficiálně vyzvala vládu, aby do 1. listopadu 2020 představila plán distribuce, nákupů a očkování populace proti covidu-19. Tento návrh byl však zamítnut.

Dominik Feri

Dominik Feri

Na skotském webu třeba najdete informaci, jak si tady v těch opatřeních počít, když jste třeba včelař nebo rybář. Interview ČT24, 23. března 2021

V souvislosti s epidemií covidu-19 publikovala skotská vláda na svém oficiálním webu příručku, v níž je možné nalézt informace pro většinu postižených sektorů a služeb. Mimo jiné také rady pro včelaře a informace o zřízení finančního fondu pro mořský rybolov.

skrýt celé odůvodnění

Skotská vláda na svém oficiálním webu uvádí souhrn pokynů týkající se onemocnění covid-19. 28. března 2020 zde publikovala webovou stránku, na níž uvádí informace a rady pro včelaře. Nejdříve je obecně vyzývá, aby se především řídili pokyny vlády, dodržovali dvoumetrové odstupy od ostatních lidí a vyhýbali se shromažďování více než dvou osob.

V oblasti jejich profese je pak například žádá, aby se i nadále snažili pečovat o zvířata normálním způsobem. Ve včelíně by měli stále dbát na dodržování biologické bezpečnosti, neměli by sdílet včelařské vybavení s jinými včelaři apod. S ohledem na onemocnění covid-19 by si také měli po každém kontaktu se zvířetem umýt ruce.

O 3 dny dříve, tedy 25. března 2020, zveřejnila skotská vláda informaci o zřízení intervenčního finančního fondu pro mořský rybolov v celkové výši 23,5 milionů liber. Finanční podpora je určená pro rybářská plavidla o délce 12 metrů a méně. V úvodních informacích skotská vláda především slibuje, že platby budou co nejdříve provedeny přímo oprávněným rybářům. 17. dubna 2020 poté došlo k zahájení druhé vlny finanční podpory pro postižený mořský rybolov. Tentokrát v celkové výši 22,5 milionů liber, které mají směřovat pouze rybářům s plavidly o délce více než 12 metrů.

Na stránkách skotské vlády lze pak najít informace i pro ostatní odvětví průmyslu, turismu apod. Stejně jako návody a rady pro cestování, pro lidi se zdravotním postižením, jak se chovat v obchodech či rady pro oběti domácího násilí.

Dominik Feri

Dominik Feri

Volební zákon je v režimu článku 40 Ústavy. To znamená, je to zákon, kde musí být shoda jak Senátu, tak Poslanecké sněmovny. Interview ČT24, 23. března 2021 !

Článek 40 Ústavy České republiky uvádí, že k přijetí volebního zákona je potřeba schválení Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Tento článek se vztahuje také na změnu zákona o volbách do Parlamentu České republiky.

skrýt celé odůvodnění

O volebním zákonu hovoří čl. 40 Ústavy České republiky: „K přijetí volebního zákona a zákona o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou, jakož i navenek a zákona o jednacím řádu Senátu je třeba, aby byl schválen Poslaneckou sněmovnou a Senátem.“ V rámci legislativního procesu je tak pro přijetí i změnu zákona o volbách do Parlamentu České republiky nutný výslovný souhlas obou komor.

Pro kontext dodejme, že 3. února 2021 Ústavní soud rozhodl o návrhu skupiny senátorů na zrušení některých částí zákona o volbách do Parlamentu ČR. Za neústavní byla například označena uzavírací klauzule pro koalice a byla zrušena D’Hondtova metoda přepočítávání hlasů na mandáty (dříve § 50 odst. 1 až 3). Nyní se tedy hledá nová podoba zákona o volbách do Parlamentu, na které by se shodli zákonodárci ve Sněmovně a v Senátu.