Andrej Babiš

Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože byť Jan Schneider skutečně napsal podobný text, jeho závěry nelze potvrdit, ani vyvrátit, neboť jde o subjektivní názor autora.

Andrej Babiš se odvolává na článek Jana Schneidera, který ve svém článku propojuje rozhodnutí slovenského ústavního soudu, reakce Ústavu paměti národa (ÚPN) a českých médií a cituje Mariana Jurečku a Milana Chovance. Všechny reakce Schneider chápe jako cílenou kampaň, která je vedena s cílem poškodit Andreje Babiše. Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože toto spojení nelze nijak doložit; Schneider navíc zpochybňuje rozhodnutí tříčlenného senátu Ústavního soudu Slovenské republiky.

Spolupracovník serveru Česká pozice Jan Schneider publikoval 19. února 2018 článek s titulem Proti Babišovi je vedena cílená a komplexní kampaň, ve kterém rozebírá rozhodnutí bratislavského krajského soudu a následné mediální reakce.

Krajský soud v Bratislavě zamítl žalobu Babiše ohledně jeho evidence u StB, ke krajské instanci se spor dostal poté, co v říjnu 2017 slovenský ústavní soud zrušil pravomocné rozhodnutí slovenského nejvyššího i krajského soudu, že šéf hnutí ANO je v archivních svazcích někdejší československé tajné policie StB veden jako její agent neoprávněně. Ústavní soud zdůvodnil zrušení verdiktů v případu mimo jiné tím, že žalovaným neměl být ÚPN. Soud také dodal, že bývalé agenty nepovažuje za důvěryhodné svědky. Celé rozhodnutí ústavního soudu je k dispozici zde (. pdf). Hlavními důvody, proč ústavní soud vrátil spor k projednání, bylo dle slov soudu chybné svědectví založené na výpovědích bývalých příslušníků StB nezproštěných mlčenlivosti. Ústavní soud kromě toho zpochybnil věrohodnost těchto svědků. Navíc dospěl k závěru, že žalovanou stranou ve sporech o evidenci osob v dokumentech StB nemá být Ústav paměti národa.

Rozsudek Krajského soudu v Bratislavě nebyl zveřejněn, proto se můžeme spoléhat pouze na informace, které zveřejnily subjekty v procesu vystupující.

Na Slovensku jako první zprávu přinesl deník SME, který citoval zástupce právní kanceláře Poláček & Partners, která v případu zastupovala ÚPN. „Pro nás a pro Ústav paměti národa to znamená, že kauza Babiš je právoplatně a definitivně uzavřena.“ Zástupce zmíněné kanceláře komentoval rozhodnutí v podobném duchu i na facebooku.

V Česku zprávu jako první přinesla ČTK dne 13. února 2018, která citovala tiskového mluvčího soudu Pavola Adamčiaka a napsala: „Bratislavský krajský soud v obnoveném líčení zamítl žalobu českého premiéra v demisi Andreje Babiše, že je neoprávněně veden v archivních svazcích někdejší československé tajné policie StB jako agent.“ ČTK dále uvedla: „soud svůj verdikt opřel o loňské rozhodnutí slovenského ústavního soudu, který mu případ vrátil k opětovnému projednání kromě jiného z důvodu, že žalovanou stranou neměl být slovenský Ústav paměti národa (ÚPN).“ Chartista Schneider uvádí v článku titulky několika médií a vyjádření pravicových stran a politiků, které zpochybňuje. Hlavním terčem jeho kritiky je však slovenský ústavní soud. Schneider píše: „Podtrženo sečteno, ÚS v rozporu s duchem zmiňovaných dokumentů (týkajících se Listiny základních práv a svobod (článků 36/1 a 46/1), Ústavy SR (článku 48/2) a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, pozn. Demagog.cz) ochránil ÚPN před Babišem, kterého tak dostal do ještě horší právní situace, než před podáním žaloby.“ A dále si klade otázku: „Je náhoda, že svůj nález stihl chvátající slovenský ÚS vyhlásit v době vrcholící české předvolební kampaně?“ Svoji stať končí Schneider v posledním odstavci slovy, že „není již pochybností, že jde o cílenou kampaň proti jeho osobě.“ Server Česká pozice funguje od roku 2010, ve veřejném prostoru se od počátku objevovaly informace, že jedním ze sponzorů webu může být právě Andrej Babiš. V roce 2014 se Česká pozice stala součástí deníku Lidové noviny a jeho zpravodajského serveru Lidovky.cz, které vydává akciová společnost MAFRA spadající pod koncern Agrofert (do roku 2017 vlastněný právě Andrejem Babišem, než jej vložil do svěřeneckého fondu). Jedním ze tří správců byla v únoru 2017 ustavena jeho partnerka, dnes manželka Monika Babišová.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože pokud mezi Andrejem Babišem a Petrem Fialou probíhají uzavřená jednání, nelze ověřit, co na nich bylo řečeno. Alexandra Udženija i Marek Benda ve svých rozhovorech v ČT kritizovali hnutí ANO za ochotu k vyjednávání a spolupráci s KSČM a SPD místo jiných politických stran.

ODS opravdu iniciovala snahy o koordinaci zahraniční politiky s vládou a ostatními stranami ve Sněmovně. Petr Fiala ocenil snahu Andreje Babiše zvýraznit roli premiéra na poli zahraniční politiky, rozhodně ale odmítl ohodnotit její obsah, dokud nebudou konkrétní výsledky.

V reakci na slova Andreje Babiše Petr Fiala vyjádřil na svém Twitteru:

„A.Babiš možná umí dělat titulky, ale zatím nepředvedl, že umí dělat vládu. Jeho řečnické triky nestojí za komentář. Prozatím bych ocenil, kdyby alespoň mluvil pravdu. Nikdy jsem ho nepochválil za zahr. politiku. Jen jsem přivítal, že se ji začal věnovat. Ocením až reálné výsledky.“

Na konci února se Petr Fiala vyjádřil k zahraniční politice nynější vlády pozitivně,

„Snaží se být aktivní. Bere zahraniční politiku vážně a jako svůj úkol premiéra. A to je podle mě správně.”

Zároveň však zatím nehodnotil, zda je její obsah dobrý, či nikoliv, dokud nebudou konkrétní výsledky práce premiéra. Šéf ODS také navrhl možnou koordinaci zahraniční politiky vlády s opozičními stranami, což bylo Andrejem Babišem přijato pozitivně.

Zahraniční politiku a spolupráci s menšinovou vládou Andreje Babiše či možnou koalici opravdu komentovala (52:55) i Alexandra Udženija v Otázkách Václava Moravce 4. března 2018.

UDŽENIJA: „Předseda Fiala inicioval tu schůzku s panem Babišem, kde mu navrhl, že bychom se měli bavit o tom, jak by měla vypadat zahraniční politika naší země, protože to nemůže být ani o jedné straně, někdy ani o koalici. Ten konsensus nad tím by měl být širší. Proto to náš předseda udělal a my docela vítáme, že se k tomu pan Babiš hlásí. Protože tady alespoň vidíme jednu takovou věc, že se nehlásí právě ke komunistům a že nechce vystupovat z NATO nebo z EU. A my budeme rádi, pokud takovou zahraniční politiku budeme prezentovat všichni.“

MORAVEC: „Mohlo by to vést k tomu abyste tolerovali vládu Andreje Babiše?“

UDŽENIJA: „V žádném případě, my nebudeme tolerovat žádnou menšinovou vládu Andreje Babiše,“

MORAVEC: „I když se s ním dohodnete na podpoře zahraniční politiky?“

UDŽENIJA: „Ne. V žádném případě, my jsme to jasně řekli, máme usnesení kongresu. Opravdu teď vidíme, že my jsme alternativa vůči Hnutí ANO. Pan Babiš 10 dní po volbách řekl, že chce menšinovou vládu, včera to zopakoval. On vůbec nechce vládnout s nikým, ale hledá si ty nejlevnější sluhy. A tady KSČM, SPD I ČSSD se mu velmi pěkně nabízejí.”

Marek Benda o den dřív pak v Událostech, komentářích 3. března 2018 zmínil (12:30), že hnutí ANO se není schopno bavit s jinými politickými subjekty než s komunisty a SPD.

„Bavíme se o tom, že vítězné HA pracuje od prvního okamžiku s komunistickou stranou (…) místo toho, aby se dokázali bavit s nějakými jinými subjekty.“

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, jelikož nelze dohledat žádné přesné vyčíslení, které by se týkalo toho, kolik nemocnice požadují.

Andrej Babiš však zmiňoval mapování investic i 7. března na Fóru českého stavebnictví, kde řekl toto:

„Ve zdravotnictví je pod ministrem 19 nemocnic a osm a půl miliardy na stole. Oslovili jsme všechny hejtmany a starosty, aby nám napsali, momentálně mapujeme investice. Byli jsme v pondělí ve Zlíně. Tam chce Kroměříž za 500 milionů nový pavilon, Zlín čtyři miliardy, v Brně za dva a půl miliardy porodnice.“

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť premiér Babiš mluví o neveřejných jednáních. Není možné doložit, o čem oba politikové jednají za zavřenými dveřmi. Dodejme, že kauzu Nikulin (resp. jeho vydání do Ruska) měl podle časopisu Respekt Zeman opakovaně řešit s ministrem Pelikánem. To Robert Pelikán potvrdil.

Nepodařilo se nám dohledat přesný počet obcí, které mají železniční spojení. Na webu Českých drah se lze dobrat k počtu zastávek, které ovšem nekorespondují s obcemi. Větší města mají zastávek více. Oslovili jsme příslušné instituce s dotazem, kolik obcí má vlastní železniční spojení a výrok budeme aktualizovat.

Podle aktuálně platných nabídek práce ve Vodňanské drůbeži začíná hrubý měsíční plat dělníka na 14 500 Kč. Jedná se o pozici dělníka ve výrobě, který má být ochotný pracovat na dvě směny, občas i v sobotu nebo o svátcích. Mezi nabízené zaměstnanecké benefity patří závodní stravování, příspěvek na penzijní připojištění a dovolená nad rámec zákona. Dělníkovi v potravinářské výrobě je nabízena mzda od 15 000 Kč do 22 000 Kč a mimo již zmíněné benefity může získat např. požitky na základě zaměstnaneckého fondu. Přímo na webu Vodňanské drůbeže je pak inzerát na dělnickou pozici zpracovatele masa se mzdou až 18 000 Kč.

Analýzu průměrných mezd ve firmách patřících do holdingu Agrofert provedl týdeník Ekonom. Vyplynulo z ní, že jsou dělnické pozice ve Vodňanské drůbeži placeny podprůměrně. Téma mezd v této drůbežárně se stalo velmi diskutovaným v návaznosti na reportáž novinářky Uhlové, která během půl roku vyzkoušela pět různých zaměstnání a nehorší zkušenost si odnesla právě z Vodňanské drůbeže. Firma se proti nařčením v reportáži ohradila, uvedla, že novinářka zaměstnaná pod falešným jménem dostala hrubý nástupní plat včetně příplatků ve výši 17 315 Kč a své zahrnutí do reportáže vnímá vzhledem k blížícím se volbám jako účelové.

Podle těchto informací si lze o mzdových podmínkách ve Vodňanské drůbeži udělat určitou představu, systém Babišem zmíněných příplatků a bonusů je však záležitostí vnitřních předpisů firmy, které veřejně dostupné nejsou a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Je pravdou, že Středula opakovaně kritizuje pracovní i platové podmínky ve Vodňanských drůbežárnách. Jedním z posledních případů je rozhovor pro časopis Týden, kde Středula říká: „Současný případ vodňanské drůbežárny je docela známý. Přijímání cizinců a některé praktiky, jež tam jsou. Poukázal jsem také na inzeráty na úřadu práce – nabízely práci v osmi stupních chladu na tři směny za dvanáct a půl tisíce korun s dodatkem ‚vhodné pro cizince‘. Jako by to byli nějací méněcenní lidé. Tam už jedna brněnská firma, která tam dodává zaměstnance a pracuje v areálu, dostala dvakrát pokutu za porušení práv práce cizinců na území České republiky.“ Ovšem neexistuje žádné oficiální stanovisko odborové organizace Vodňanských drůbežáren z důvěryhodných zdrojů, které by slova předsedy Babiše potvrzovalo či vyvracelo.

Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Andrej Babiš popisuje korektně odhad výběru, jak o něm informovalo ministerstvo financí. Uveďme, že nejsme schopni predikovat, zda bude naplněn. Nakolik přesně se na zvýšení výběru DPH podílí konkrétně EET, nejsme schopni určit.

Původní odhad výběru daní díky EET byl 4,3 mld. Kč. „Na základě dosavadního vývoje odhadujeme, že skutečný celoroční rozpočtový dopad EET na konci roku dosáhne více než 5 mld. Kč,“ uvádí ministerstvo financí.

Podle informací Generálního finančního ředitelství ze serveru iRozhlas vzrostl do konce května 2017 meziroční výběr DPH o 5,8 mld. Kč, dalších 8 mld. Kč vybraných na DPH je přisuzováno vyšší spotřebě.

Ministerstvo financí ve svém aktuálním pokladním plnění uvedlo, že za období leden až srpen 2017 získal stát na dani z přidané hodnoty prostřednictvím EET 2,7 miliardy korun. Celkově pak výběr DPH vzrostl o cca 10 %. Nedokážeme však korektně popsat, jaký je přesný přínos EET na výběr DPH.

Výběr daní je ovlivněn výrazně ekonomickým růstem, který Česká republika zažívá, vláda také podniká opatření ke zvyšování daní. Např. u DPH jde jednak o EET, ale také o kontrolní hlášení. Evidence tržeb ovšem pokrývá jen část celé DPH, nespadá do ní řada položek či služeb. Souhrnně je tedy velmi komplikované posoudit, nakolik právě zavedení evidence zvýšilo výběr v celé DPH. Naše hodnocení v této věci je tedy neověřitelné, není možné z naší pozice korektně a autoritativně určit, zda (resp. jak velký) vliv EET na zvýšený výběr DPH skutečně je.

Podle ministerstva financí se k poledni 2. října, tedy den a půl od spuštění účtenkové loterie, zapojilo kolem 70 tisíc uživatelů. Informace o počtu registrovaných účtenek bohužel nelze z veřejně dostupných zdrojů dohledat.

Na Slovensku byla účtenková loterie spuštěna v září 2013. Do dubna 2014 se do účtenkové loterie zapojilo zhruba 450 tisíc uživatelů, kteří registrovali asi 65 milionů účtenek v celkové hodnotě 774 milionů eur.

Za prvních osm měsíců jejího fungování (tedy asi do května 2014) bylo registrováno zhruba 100 milionů účtenek, tedy kolem 10 milionů účtenek měsíčně. Poté ale začal zájem o loterii opadat. V současné době Slováci zaregistrují necelé 3 miliony dokladů měsíčně. V roce 2016 (.pdf, str. 77) bylo na Slovensku do účtenkové loterie zaregistrováno přes 35 milionů pokladních dokladů. To vyplývá z výroční zprávy společnosti Tipos (slovenský ekvivalent české Sazky), která loterii organizuje a provozuje.

Nicméně, nepodařilo se nám dohledat konkrétní počet účastníků, kteří se na Slovensku do hry zapojují. Výrok je proto hodnocen jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat informace o garanci 437 mld. Kč, o které Andrej Babiš mluvil. Babiš toto číslo zmínil již v květnu 2015, nicméně ani web ministerstva financí ani Česká národní banka ve svých materiálech takovou garanci neuvádějí.

Vstupní náklady na zavedení eura by se bez započtení vkladu do Bankovní unie měly dle odhadů pohybovat někde mezi 50 a 60 mld. Kč. Počáteční vklad do Bankovní unie není jasně daný, nicméně s největší pravděpodobností se bude jednat o částku v řádu jednotek až desítek miliard.

V lednu loňského roku se v Praze uskutečnila konference s názvem Přijetí společné evropské měny v ČR –přínosy a rizika. Tehdejší státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza na konferenci uvedl, že náklady na zavedení eura pro celou ekonomiku by činily zhruba půl procenta hrubého domácího produktu. Letošní HDP by se dle odhadů ministerstva financí mělo pohybovat okolo částky 4 885 mld. Kč, náklady by tedy v tomto ohledu činily zhruba 24,34 mld. Kč.

Během krize eurozóny byly vytvořeny dva mechanismy, do kterých členské země platící eurem vkládaly finance, aby pomohly sanovat dluhy jiných členských zemí eurozóny. První z tzv. eurovalů, Evropský mechanismus finanční stabilizace a druhý, Evropský nástroj finanční stability.

V roce 2013 pak vznikl fond Evropský stabilizační mechanismus, který nahradil předchozí dva mechanismy. Celkový kapitál byl stanoven na 700 mld. eur. Vklad ČR do tohoto Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) by pak měl být 34 miliard korun.

Kromě ESM by Česká republika musela vstoupit do Bankovní unie, která působí jako bariéra proti spekulacím a bankovním krizím. Podle makroekonomického analytika České spořitelny Michala Skořepy by mohl výdaj na Bankovní unii v průběhu několika let dosáhnout částky 50 mld. Kč. Kromě toho zmiňuje Skořepa budoucí možný výdaj do ESM – téměř 400 mld. Kč., což však není vstupní náklad, ale potenciální budoucí výdaj.