Karel Schwarzenberg
TOP 09

Karel Schwarzenberg

Pravda

Přítomnost ruských vojáků na jihovýchodě Ukrajiny (v oblasti Donbas) potvrzuje několik zdrojů. Podle analýzy BBC se jedná zejména o ruská a ukrajinská média, výpovědi reportérů přímo z místa konfliktu, satelitní snímky a informace poskytnuté Spojenými státy a NATO. Za zmínku stojí také příspěvky na ukrajinských sociálních sítích a články blogerů.

Ruská média jako například Gazeta.ru či Kommenrsant přinesla výpovědi ruských vojáků, kterým jejich velitelé nabídli zapojit se dobrovolně do bojů na Ukrajině. Ruský voják hospitalizovaný v ukrajinské nemocnici například přiznal, že mu bylo nařízeno zapojit se do „cvičení“, čímž všichni zapojení vojáci automaticky rozumí převelení na východní Ukrajinu.

Co se týče satelitních snímků, NATO v srpnu 2014 jimi potvrdilo přítomnost ruských ozbrojených jednotek na území Ukrajiny.

Důkaz o prezenci ruských vojsk poskytují také pozorovatelné z organizace Amnesty International. Opírají se přitom nejen o satelitní snímky, ale také o výpovědi očitých svědků. Salil Shetty, generální sekretář Amnesty International, uvedl: „Satelitní snímky společně s informacemi od ruských vojáků zachycených na Ukrajině a výpověďmi očitých svědků nenechávají nikoho na pochybách o tom, že se jedná o mezinárodní ozbrojený konflikt.“

K přítomnosti ruských vojáků se vyjádřil například Petro Poroshenko. Ukrajinský prezident v lednu 2015 prohlásil, že na Ukrajině se nachází až 9 000 ruských vojáků. Toto prohlášení však samo o sobě přítomnost ruských vojáků nedokazuje.

Světová média informovala o tom, že vojenskou přítomnost na jihovýchodě Ukrajiny přiznal i Vladimír Putin. Ruský prezident v prosinci loňského roku prohlásil: „Nikdy jsme neřekli, že jsme tam neměli lidi, kteří provádějí určité úkoly spadající pod vojenskou oblast.“ Je však důležité upozornit, že Putin přítomnost regulérních armádních jednotek vyvrátil, potvrdil pouze přítomnost jistých ruských vojenských odborníků na východě Ukrajiny.

Putin namísto toho plně přiznává, že nařídil připojení poloostrova Krym k Ruské federaci. Anexi Krymu přitom vyhlásil ještě před referendem, ve kterém 97 % voličů rozhodlo o připojení poloostrova k Rusku. Celou záležitost objasňuje v dokumentu Krym - cesta domů.

Pravda

Zahraniční výbor Poslanecké sněmovny má tři členy za KSČM: jsou to poslanci Hana Aulická Jírovcová, René Číp a Leo Luzar.

Kateřina Konečná byla členkou zahraničního výboru do doby zisku mandátu poslankyně Evropského parlamentu.

Pokud jde o stanoviska jednotlivých těchto zástupců KSČM k sankcím vůči Rusku, tak vycházejí z celostranického postoje, který sankce EU vůči Ruské federaci opakovaně odmítá.

U jednotlivých poslanců v zahraničním výboru je patrný také odpor k sankcím, za všechny jmenujme veřejné vyjádření poslance Čípa pro server Parlamentní listy. " Co se sankcí týče, byl by pozitivní jejich rychlý konec nejen pro Rusko, ale i pro ČR. Naše obchodní vztahy s Ruskem byly na velmi slušné úrovni a sankce je omezily. "

Pravda

O tom, že vzájemné vztahy České republiky se Slovenskou jsou skutečně nadstandardní hovoří i letošní Koncepce zahraniční politiky ČR, která uvádí:

"Ve vztahu ke Slovensku bude zahraniční politika ČR, mj. díky úzkým historickým, ekonomickým, politickým i mezilidským vazbám, usilovat o udržení nadstandardního a strategického charakteru vztahů a jejich posílení (...)." Samotná velvyslankyně České republiky na Slovensku Livia Klausová, původem z Bratislavy, má se vší pravděpodobností ke své vlasti hluboký osobní i odborný vztah. Vedle toho působí přímo na bratislavském velvyslanectví a konzulátu řada dalších slovenských i českých odborníků. Více o vzájemných vztazích Česka a Slovenska se můžete dočíst například v analýze Ministerstva vnitra /.pdf, od str. 18).

Česká republika jako jedna z mála zemí udržuje rovněž své stále velvyslanectví také v Damašku, kde vedle velvyslankyně Evy Filipi působí ještě skromný organizační aparát.

Obou velvyslankyní by se měl dotknout nedávno přijatý služební zákon (§ 74, odst. 1, písm. h), podle které by Klausová i Filipi měly po dovršení 70 let ve svém úřadu skončit. Podle slov ředitele zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynka Kmoníčka by ale k tomu díky "právní kličce" dojít nemuselo.V případě velvyslankyně Filipi se hovoří o její klíčové roli pro Česko, jelikož syrské velvyslanectví kromě zastupování zájmu ČR jako tzv. protective power zastupuje i zájmy Spojených států. Nahradit by ji v dohledné době by tak znamenalo pro český stát se vší pravděpodobností značnou komplikaci.

V Poslanecké sněmovně vzniká v těchto dnech také inciativa, která by měla novelizovat příslušnou legislativa tak, aby mohl daný velvyslanec zastupovat ČR i po překročení 70 let.

Neověřitelné

Ministerstvo zdravotnictví vydalo v roce 2009 bilanční zprávu, ve které zhodnotilo finanční dopady regulačních poplatků zavedených předchozí rok. První rok fungování se na poplatcích vybralo pět miliard korun a dalších pět miliard představovaly úspory uvnitř systému. Kompletní zpráva k dispozici zde.

V následujících letech bohužel ministerstvo obdobnou zprávu nepublikovalo. Vycházet lze pouze z dat Českého statistického úřadu, podle zjištění ČSÚ se příjmy nemocnic z regulačních poplatků pacientů v období 2008-2012 pochybovaly mezi 5-6 miliardami korun.

Jedním z hlavních důvodů zavedení regulačních poplatků byla snaha zamezit zbytečným návštěvám lékaře. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (viz. tabulka) spadajícího pod Ministerstvo zdravotnictví docházelo ve sledovaných kategoriích v období 2007-2013 zpravidla k nižšímu počtu návštěv lékařů a ambulantních ošetření.

2007200820092010201120122013počty ošetření

lékařská služba první pomoci

dospělí (v tis.)786463510440427432445zdroj: ÚZIS

Vláda Bohuslava Sobotky se rozhodla k 1.7. 2014 výpadky příjmů z regulačních poplatků kompenzovat zvýšením vyměřovacího základu pro platbu za státní pojištěnce, a tím k jejímu navýšení ze 787 Kč na 845 Kč za osobu na kalendářní měsíc, což mělo do konce kalendářního roku bude znamenat dodatečný příjem systému v. z. p. 2,1 mld. Kč.

Komplexní analýza dopadů zrušení regulačních poplatků na systém financování zdravotnictví a nemocnic není ve veřejně dostupných zdrojích k dispozici.

Pravda

Předem je třeba říct, že analyticky hodnotíme pouze první část výroku, neboť ta druhá je, jak dále vysvětlíme, věc názorová.

To, že Martinu Nejedlému schválil vydání diplomatického pasu tehdejší ministr Kohout, potvrdilo tiskové oddělení ministerstva zahraničních věcí.

Druhá část výroku je poněkud obtížnější. Dle § 13 zákona o cestovních dokladech:

(1) Diplomatický pas vydá Ministerstvo zahraničních věcí
a) prezidenturepubliky,
b) poslancia senátorovi,
c) členovi vlády,
d) soudciÚstavního soudu, předsedovi Nejvyššího soudu, předsedovi Nejvyššího správního soudu,
e) prezidentu Nejvyššího kontrolního úřadu,
f) manželuprezidenta republiky, manželu předsedy Poslanecké sněmovny a manželu předsedy Senátu, manželu člena vlády, manželu předsedy Ústavního soudu, manželu předsedy Nejvyššího soudu, manželu předsedy Nejvyššího správního soudu,
g) diplomatickému pracovníku Ministerstva zahraničních věcí, manželu a nezaopatřenému dítěti diplomatického pracovníka pracujícího na zastupitelském úřadě, pokud s ním žijí ve společné domácnosti v místě působení.
(2) Jiným osobám, u nichž to odpovídá mezinárodním zvyklostem, může být diplomatický pas vydán se souhlasem ministra zahraničních věcí.

Právě do poslední kategorie by potenciálně spadal Martin Nejedlý. Neexistuje však žádný seznam mezinárodních zvyklostí. Dle slov MZV, zachycených mimo jiné v odmítavé odpovědi (.pdf) na žádost dle zákona č. 106/1999 Sb. o poskytnutí informací, ministerstvo zkoumalo, zda cizí státy vydávají osobě ve stejném nebo analogickém postavení diplomatický pas.

Nicméně ministerstvo odmítlo sdělit byť jen seznam českých držitelů a žadatelů za poslední léta. Lidové noviny přesto informovaly, že například Kateřině Zemanové pas udělen nebyl.

Není v našich silách tedy vyhodnotit, je-li běžné podobné osobnosti udělit diplomatický pas a zda-li praxe již naplnila parametr mezinárodního zvyku, o kterém zákon hovoří. V takovém případě by tedy právo bylo postaveno najisto. Tak tomu však není a Karel Schwarzenberg se tedy může domnívat, že Martin Nejedlý na udělení pasu právo neměl. Tato část výroku je tím pádem názorová a z naší strany nehodnocená.

Pravda

Regulační poplatky ve zdravotnictví dle tiskové zprávy ministerstva zdravotnictví (MZ) z roku 2009 přinesly celkovou úsporu ve výši asi deseti miliard korun, přičemž pět miliard představují vybrané regulační poplatky, dalších pět miliard úspory získané ze zamezení plýtvání. V obdobném duchu se neslo jak půlroční zhodnocení zavedení regulačních poplatků, tak i tisková zpráva z roku 2008. Dopady a zhodnocením regulačních poplatků se zabýval mimo jiné také slovenský think-tank Healt Policy Institute.

Zrušení tohoto typu poplatků, které platí od ledna roku 2015 (kromě poplatku 90Kč za lékařskou službu první pomoci), se však zatím setkává převážně s negativními ohlasy. Neplacení u lékaře si chválí senioři, kteří díky častějším návštevám zdravotnických zařízení mohou ušetřit, avšak například předseda Sdružení praktických lékařů ČR Mudr. Václav Šmatlák uvádí, že tento krok ovlivní kvalitu uzdravotnické péče a ve výsledku tak bude mít přímý dopad na samotné pacienty.

Předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR Zorjan Jojko tvrdí, že příjmy z těchto poplatků tvoří částku, která se bude těžko nahrazovat.

Strana KDU-ČSL v čele s jejím předsedou Pavlem Bělobrádkem však byla jednou ze stran, která regulační poplatky zavedla, a v rámci povolebního jednání s koaličními ČSSD a ANO byla jedinou ze zmíněných stran, která se zrušením poplatků nesouhlasí.

Pravda

Evropa, resp. Evropská komise i členské státy, skutečně ustupují od podpory biopaliv první generace, tj. biopaliv vyráběných z plodin používaných pro potraviny a krmivo. V návrhu směrnice z 10. října 2012 (.pdf) Komise uvádí, že nezaujímá stanovisko k finanční podpoře biopaliv první generace před rokem 2020, ale domnívá se, že po tomto datu by se již dotovat neměla (s. 3). Důvodem pro stáhnutí podpory je podle návrhu směrnice vědecká práce ukazující, že "emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy (...) mohou negovat některé či veškeré úspory skleníkových plynů jednotlivých biopaliv oproti fosilním palivům, jež nahrazují" (s. 2).

V pozdějším dokumentu " Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky v období 2020-2030 " Komise potvrdila své výhrady k biopalivům první generace a jako alternativu nabídla biopaliva druhé a třetí generace (nepotravinářská biomasa, řasy), zlepšování účinnosti dopravního systému a vývoj elektrických vozidel (.pdf s. 7).

Členské státy pak odklon od biopaliv první generace potvrdily na zasedání Rady EU v červnu 2014, na kterém se ministři odpovědní za energetiku shodli na omezení tradičních biopaliv v dopravě. Podle nového návrhu by jejich podíl v roce 2020 měl činit 7 %, zatímco současný cíl je 10 %.

Nový plán ještě musí projít Evropským parlamentem, který jej ale odmítá schválit, protože požaduje silnější omezení biopaliv první generace a rychlejší přesun k pokročilejším verzím. Komise, Rada a Parlament dosud nenalezly shodu, zatím poslední jednání trialogu 25. března skončilo neúspěšně.

Výrok předsedy TOP 09 hodnotíme jako pravdivý, protože všichni aktéři na evropské úrovni souhlasí s ustoupením od biopaliv první generace, nepanuje pouze shoda na tempu, v jakém by jejich podpora měla mizet.

Pravda

Výrok Karla Schwarzenberga navazuje na tvrzení, že prodloužení daňového zvýhodnění biopaliv a navýšení objemu jejich výroby jakožto podpora první generace biopaliv je jediným řešením, jak splnit mezinárodní závazky vůči Evropské unii aniž by České republice byly uděleny sankce. Šlo by konkrétně o sankce za neplnění závazku vycházejícího ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.

Schwarzenberg toto popírá a má pravdu. Česká republika se zavázala do roku 2020 zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na celkové hrubé spotřebě energie z 6.1% na 13% (viz příloha I. směrnice.) Za nesplnění kvót daných směrnicí přitom sankciována být může, ze samotné podstaty směrnice ovšem plyne, že stát si může volně vybrat způsob, jakým kýženého cíle dosáhne. Co se týče obnovitelných zdrojů, patří zde zdroje první, druhé a třetí generace. Ty je možno zajistit buďto svépomocí nebo z externích zdrojů. Ve směrnici jsou dále demonstrativně uvedeny dva druhy opatření, kterými lze zvýšit podíl biopaliv na spotřebě energie, a to podporou či spoluprací mezi státy (článek 3 směrnice). Existuje tedy větší množství cest, jak závazku dostát bez hrozby sankce a od vládní koalicí prosazované varianty se lze tedy odchýlit několika možnými způsoby, aniž by za to byla Česká republika postižena.

Uzavíráme tedy, že Schwarzenbergovo upozornění se zakládá na pravdě.

Pravda

Podpora velmocí a států povstaleckých skupin bývá obtížně doložitelná. Pro hodnocení tohoto výroku jsme použili data Uppsala Conflict Data Programme (UCDP), databázi, která se dlouhodobě zabývá sběrem dat k ozbrojeným konfliktům, mj. včetně podpory válčících stran.

Data * jsou k dispozici pouze za roky 2011 až 2013, i ta ale stačí k posouzení výroku o podpoře "různých skupin". Z dat je patrné, že syrští rebelové se těší podpoře zejména Saúdské Arábie a Kataru, které jim poskytují zbraně a finance. Důležitým partnerem je také Turecko, které má poskytovat vlastní území pro rebelské základny (oficiálně to Turecko popírá). Na straně rebelů intervenují také USA, které jim zpočátku konfliktu poskytovaly neletální podporu (např. zdravotnický materiál) a poté, co proti nim režim použil chemické zbraně, USA podporu rozšířily i o munici a zbraně.

Syrský režim byl podle dat UCDP od začátku podporován zejména Ruskem a Íránem. Tyto státy shodně podpořily Asadův režim dodávkami zbraní a munice, v případě Íránu byly navíc zaznamenány indicie, že na straně vlády přímo bojovaly íránské Revoluční gardy. Pro úplnost, syrskou vládu podpořila také Venezuela dodávkami paliva a pohonných hmot.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože data UCDP se shoduj s tvrzeními Karla Schwarzenberga.

* K získání dat použijte následující postup:
1) Na záložce "Subset" vyberte z kategorie Name (conflict) položku Syria: government a dejte Proceed
2) Na záložce "Restrictions" vyberte z kategorie Year (conflict) rok 2011 a potvrďte tlačítkem Add to query, následně z rolovací nabídky vyberte znamínko >= a opět Proceed
3) Na záložce "Information" zatrhněte v kategorii Warring party položky Name (Warring Party), Secondary support a Comment on Secondary support. Potvrďte tlačítkem Add a dejte Proceed. Následně si můžete stáhnout dataset.

Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť na vyvedení ruských diplomatů, kteří jsou podezřelí ze špionáže, ihned navázalo okamžité vykázání dvou českých diplomatů z Ruska.

Bezpečnostní informační služba (BIS) odhalila nejprve jednoho a posléze dva další ruské špiony. Ti po odhalení opustili ČR. Ruské ministerstvo zahraničí pak následně zamezilo přístup do Ruska dvěma českým diplomatům.

Podobná situace nastala již v roce 2009. Tehdy byli dva ruští diplomaté vypovězeni z ČR kvůli podezření ze špionáže. Na to zareagovala ruská strana a nařídila dvěma českým diplomatům opustit Moskvu.

Neobvyklý je taktéž počet zaměstnanců na ruské ambasádě v Praze. 125 zaměstnanců a z toho 80 diplomatů je značný nepoměr v poměru k pouhým 15 zaměstnancům na Velvyslanectví České republiky v Rusku.

Výrok předsedy Schwarzenberga tak hodnotíme jako pravdivý.