Mikuláš Bek

Ministr školství Mikuláš Bek poukazuje na dle jeho názoru „zanedbanou elektronizaci v oblasti školství“. Uveďme, že Bek vystudoval hudební vědu na tehdejší Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně, dnes Masarykově univerzitě (MUNI) v Brně. Ve stejném oboru získal doktorát na Univerzitě Karlově. Následně se vrátil na brněnskou univerzitu, kde byl jmenován docentem a mezi lety 2011 až 2019 zde zastával funkci rektora.

Co se týče systému přihlašování, posledním rokem, kdy se uchazeči o studium na MUNI museli hlásit výhradně prostřednictvím papírových přihlášek, byl rok 2001. O rok později se k tomuto způsobu přidala možnost poslat přihlášku elektronicky. Takto systém přihlášek na MUNI fungoval až do roku 2007, kdy byly papírové přihlášky zcela zrušeny (.pdf) a nahrazeny elektronickými.

Podávat elektronické přihlášky na střední školy je možné teprve od letošního roku a na rozdíl od vysokých škol je způsob jednotný pro všechny instituce. Loni bylo možné podávat přihlášky na střední školy pouze formou tiskopisu, který uchazeči mohli buď na školu donést osobně, nebo jej poslat poštou.

Shrňme, že Masarykova univerzita v Brně zavedla možnost elektronických přihlášek již před 22 lety, přičemž ty papírové od roku 2007 skutečně úplně zrušila. Na střední školy bylo ještě v minulém roce nutné podávat přihlášky výhradně formou tiskopisu. Výrok Mikuláše Beka tak hodnotíme jako pravdivý. 

Ministr školství Mikuláš Bek mluví o potížích spojených se spuštěním systému elektronického přihlašování na střední školy. Uvádí, že se rozhodl zavedení elektronických přihlášek prosadit co nejdříve, a tak bylo jeho hlavním úkolem získat pro tuto změnu podporu. Nedostatek času pak podle něj zvýšil riziko komplikací při startu systému.

Způsob podání přihlášek na střední školy upravuje školský zákon. Návrh novely (.pdf) tohoto zákona v říjnu 2023 Poslanecké sněmovně předložili společně poslanci ze všech sněmovních stran, konkrétně Jan Berki (STAN), Ivan Bartoš (Piráti), Jana Berkovcová (ANO 2011), Pavel Klíma (TOP 09), David Šimek (KDU-ČSL), Renáta Zajíčková (ODS) a Zdeněk Kettner (SPD).

Novela školského zákona byla na návrh předkladatelů projednávána ve zrychleném procesu, který poslancům umožňuje kompletně schválit znění zákona či novely již v prvním čtení. Samotné hlasování se pak konalo v říjnu 2023, přičemž pro přijetí novely hlasovalo 126 poslanců napříč poslaneckými kluby, 17 z nich se hlasování zdrželo a nikdo z přítomných nehlasoval proti návrhu. Ten dolní komora tedy schválila (.pdf) a následně jej odsouhlasil i Senát. Prezident Petr Pavel v loňském prosinci novelu podepsal, a ta tak vstoupila v účinnost 1. ledna 2024.

Co se týče obsahu novely, uveďme, že kromě možnosti podat přihlášku na střední školu elektronickým způsobem vstoupily v platnost také další změny, kterými jsou např. možnost hlásit se na tři školy místo dosavadních dvou. Pokud se žák hlásí na školu s talentovou zkouškou, může si přihlášek podat dokonce pět. Uchazeči také nově vyznačí pořadí, kterým školám dávají přednost. Jakmile budou přijati na svou prioritní školu, nebude možné nastoupit např. až na druhou vybranou školu. Nebude také možné podat odvolání v případě, že žák v příjímacím řízení skončil těsně pod čarou (.pdf, str. 22 z 52).

Shrňme tedy, že návrh novely, na jejímž základě se mohou žáci na střední školy hlásit elektronicky, Sněmovně společně předložili zástupci všech poslaneckých klubů. Pro přijetí návrhu hlasovalo 126 přítomných poslanců a 17 z nich se hlasování zdrželo, nikdo ovšem nebyl proti. Lze tak skutečně říci, že podpora byla „prakticky stoprocentní“, jak tvrdí Mikuláš Bek, a jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) svým výrokem reagoval na slova moderátora, který zmiňoval, že se spuštění elektronického systému přihlašování na střední školy zpozdilo o „47 hodin“. Původně totiž měl začít fungovat už ve čtvrtek 1. února v noci, kvůli problémům s nahráváním příloh ale organizace Cermat start systému odložila. K jeho spuštění tak nakonec došlo až v pátek 2. února krátce před půlnocí. 

Bek v rozhovoru v této souvislosti vysvětloval, že podle něj mohl být systém v provozu už v poledne 2. února, ale kvůli „stabilitě přihlašování přes identitu občana“ došlo k odložení až na večerní hodiny.

Pro upřesnění je vhodné doplnit, že do zmiňovaného systému elektronických přihlášek s názvem DiPSy se rodiče žáků mohou přihlašovat právě prostřednictvím Identity občana. Využít lze bankovní identitu (tedy přihlášení přes bankovní účet), mobilní klíč eGovernmentu, atp. 

Za zmínku stojí, že Identita občana měla výpadky například v lednu 2024 kvůli náporu lidí, kteří se tehdy chtěli přihlásit do nové státní aplikace eDoklady. V případě elektronických přihlášek na střední školy proto ředitel Digitální a informační agentury (DIA) Martin Mesršmíd (.pdf) i ministr školství Bek vyzývali, ať se do systému DiPSy lidé nepřihlašují hromadně hned po jeho spuštění, aby ho nezahltili. Z tohoto důvodu nechtěl provozovatel DiPSy, organizace Cermat, v lednu ani zveřejnit zcela přesný čas startu systému. Oznámil jen to, že k zahájení provozu dojde 1. února přibližně „mezi půlnocí a druhou hodinou ranní“.

Bekovo tvrzení, že byl systém po opravě chyb připravený ke startu už v poledne 2. února, nebylo možné ověřit z veřejně dostupných zdrojů. V médiích se daný den dopoledne objevily jen zmínky o tom, že se DiPSy nadále testuje.

S dotazem jsme se proto obrátili přímo na Cermat. Jeho ředitel Miroslav Krejčí pro Demagog.cz uvedl, že systém byl „připravený ke spuštění kolem poledne“, a pokud by Cermat dostal pokyn, k jeho spuštění mohlo dojít už tehdy. Kromě toho Krejčí také zmínil, že záměrem byl „tichý start, který by rozložil zátěž“ při přihlašování, a proto i po doporučení DIA nechal Cermat start až na noční hodiny. Na základě vyjádření Cermatu proto Bekův výrok hodnotíme jako pravdivý. 

Ministr školství Mikuláš Bek reaguje na dotaz ohledně výsledné ceny elektronického systému pro přihlášky na střední školy DiPSy, který vzbudil velkou mediální pozornost svým opožděným startem. Cena by dle ministrova vyjádření měla být nižší než částka z původního výběrového řízení.

Organizace Cermat, jejímž zřizovatelem je MŠMT, vypsala výběrové řízení na přípravu systému v červenci 2023. Podle zadávací dokumentace (.pdf, str. 2) měla předpokládaná hodnota zakázky dosáhnout právě částky 12 milionů korun. Celkově soutěžilo šest firem, nabídkové ceny jednotlivých subjektů se pak pohybovaly mezi 4,5 až 24 miliony korun (.pdf, str. 1-2).

Výběrové řízení bylo však v říjnu 2023 zrušeno (.pdf). Firma s nejnižší nabídkou, kterou Cermat z řízení vyloučil kvůli nesplnění zadávacích podmínek, totiž podala námitky a následně i návrh na přezkoumání postupu Cermatu (.pdf, str. 2). Právě kvůli způsobeným časovým průtahům se tak nakonec Cermat rozhodl celé výběrové řízení zrušit, protože by podle něj už nikdo z účastníků nestihl systém dokončit v požadovaném termínu. MŠMT následně v tiskové zprávě oznámilo, že systém připraví zaměstnanci samotného Cermatu.

Vzhledem k tomu, že podle zadávací dokumentace měla předpokládaná hodnota zakázky dosáhnout Bekem zmiňovaných 12 milionů korun, výrok hodnotíme jako pravdivý.

Ministr školství Mikuláš Bek v rozhovoru nejdříve mluvil o systému pro elektronické podávání přihlášek na střední školy. Ten nevytvářela IT firma, jak se původně plánovalo, ale Cermat, tedy organizace zřizovaná přímo Ministerstvem školství. Proces přípravy tohoto systému dle Beka prokazuje, že je třeba přehodnotit, jaké kapacity mají mít jednotlivá ministerstva, aby zvládla zajistit vývoj klíčových informačních systémů. Dodává, že ho zaskočilo zjištění, že resort školství stále čeká na zprovoznění systému, který by školám umožňoval například nahlížet v reálném čase „do personálního zajištění škol“. Ten se dle něj připravuje již od roku 2015.

Potřebu vytvoření jednotného informačního systému zmiňuje např. Strategie vzdělávací politiky z roku 2014 (.pdf, str. 47). O takovém projektu s názvem Resortní informační systém (RIS) psalo Ministerstvo vnitra o rok později (.pdf, str. 2). Jeho hlavními cíli bylo vybudování moderního informačního systému, elektronizace klíčových agend a zavedení možnosti sdílet data v rámci resortu. Podle původního plánu se předpokládalo, že dojde k propojení RIS s personálními a matričními systémy jednotlivých škol a školských zařízení (.pdf, str. 50, 111 z 382).

V roce 2017 si MŠMT zažádalo o dotaci na tento projekt z Integrovaného operačního regionálního programu (IROP), tedy o spolufinancování z fondů EU a národních zdrojů. Ke schválení této dotace, která spadala do programového období let 2014–2020, došlo ještě v průběhu roku 2017 (.pdf, str. 1). Vzápětí MŠMT informovalo o zahájení realizace systému.

Na konci roku 2020 však Ministerstvo školství rozhodlo o zrušení tohoto projektu. Podle resortu došlo ke zpoždění realizace z důvodu pandemie covidu-19 a projekt nebylo možné prodlužovat, neboť na konci roku 2020 končilo programové období, na které bylo schváleno jeho financování.

Nástupnickým projektem se stal Informační systém vzdělávání (ISV). Jeho hlavní cíle jsou totožné s cíli RIS, liší se však způsobem realizace, která je u ISV rozdělena na tři etapy. Během první etapy dojde k elektronizaci agendy rejstříků spravovaných MŠMT. Druhá etapa přinese elektronizaci sběru statisticko-administrativních dat a evidenci matrik mateřských škol. Třetí etapa zavede elektronizaci uznávání vzdělání a odborných klasifikací. Ale ani u tohoto projektu ISV ještě k dokončení nedošlo.

Jednotný informační systém se tedy na MŠMT začal připravovat již v roce 2015. Podle plánů Ministerstva školství by měl být propojený s personálními systémy jednotlivých škol, tudíž by měl umožňovat nahlédnutí do jejich personálního zajištění. V současné době ale stále neexistuje. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

V tomto výroku ministr školství Mikuláš Bek ilustruje funkčnost systému elektronických přihlášek na střední školy, poté co jeho spuštění muselo být kvůli technickým potížím o den odloženo. Původně měl být systém v provozu už ve čtvrtek 1. února krátce po půlnoci, nicméně kvůli problému s nahráváním příloh začal fungovat až v pátek 2. února večer.

Systém elektronických přihlášek s názvem DiPSy má kromě vlastních webových stránek také samostatné informační stránky. Právě zde je možné zjistit přesný počet podaných přihlášek za konkrétní den.

Ministr Bek výrok zmínil během rozhovoru, který Český rozhlas předtočil 7. února před polednem (video, čas 0:30). V této době byly tedy dostupné údaje ode dne spuštění systému 2. února až do 6. února. Jak můžeme vidět v následující tabulce, celkově bylo v den rozhovoru v systému 28 505 přihlášek. Výrok Mikuláše Beka tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr školství Mikuláš Bek mluví o přihláškách na střední školy, které lze nově podávat i digitální cestou. V novém elektronickém systému zvaném DiPSy se objevilo i několik duplicitních přihlášek, což ministr označil za záměr, jelikož na základě správního řádu jde podle něj podat vícekrát i papírové přihlášky.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na svém webu uvádí, že pravidla pro přihlašování na střední školy vyplývají ze správního řádu, který zároveň umožňuje, aby si uchazeči podali přihlášku opakovaně. Ředitel Cermatu Miroslav Krejčí v této spojitosti řekl, že mu ze strany právníků „nebylo dovoleno“ navrhnout systém tak, aby nebylo možné podat stejnou přihlášku i napodruhé.

Po odvysílání námi ověřovaného rozhovoru už ale lidé v DiPSy mohli duplicitní přihlášky mazat. Mluvčí Cermatu už dříve řekla, že pokud tak rodiče neučiní do konečného termínu podávání přihlášek, bude je kontaktovat ředitel školy a ujistí se, která přihláška je platná.

Co se týče samotného podávání přihlášek na střední školy, jedná se o správní řízení na žádost, které upravuje správní řád. Ten nijak nespecifikuje, kolikrát lze žádost podat nebo jestli ji lze podat vícekrát. Podle portálu epravo.cz tak „nelze žadatele omezovat v počtu podávání žádostí“. Správní řád jen specifikuje, že pokud je stejných žádostí podáno vícero, správní řízení bude probíhat jen u jedné z nich.

Podávání přihlášek na střední školy tedy upravuje správní řád, na jehož základě lze tyto přihlášky (a to i papírové) opravdu poslat opakovaně. Výrok ministra školství Beka tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr školství Mikuláš Bek poukazuje na dlouhodobý záměr v oblasti vzdělávání, který schválil Fialův kabinet. Dle Beka tento materiál mluví o rovnosti mezi všeobecnými a odbornými obory, což se odlišuje od praxe dvou předchozích vlád. Minulé kabinety totiž podle ministra školství zachovávaly nerovný poměr, kdy bylo střední školství ze 70 % tvořeno odborným vzděláváním a jen ze 30 % všeobecnými obory na gymnáziích a lyceích (.pdf, str. 62). Podíváme se tedy na to, jak vypadaly minulé koncepce resortu školství a jak je ministerstvo změnilo během vládnutí Fialova kabinetu.

Nový koncept

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) vydává strategické a koncepční dokumenty, od kterých se odvíjí struktura českého školského systému. Bek ve svém výroku zjevně naráží na nové směřování středního vzdělávacího systému, které vychází z dokumentu s názvem „Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky 2023–2027“ (.pdf). Ten vláda schválila 20. prosince loňského roku (.pdf). Sám ministr školství Bek o nové koncepci dříve řekl, že jednou z výrazných změn je „regulace podílu všeobecného a odborného středního vzdělávání.“

Z uvedeného dokumentu opravdu vyplývá, že jednou z priorit je nastavení vyváženějšího zastoupení všeobecných a odborných oborů (.pdf, str. 62): „Obsahem je inovovaná oborová soustava středního vzdělávání založená na (až paritně) vyváženém podílu všeobecně vzdělávacích oborů (…) a odborných oborů“. Dosavadní struktura podle nové koncepce mj. nedostatečně zohledňovala potřeby trhu práce (.pdf, str. 62).

Nejnovější data za rok 2021 ukazují, že Česko má zhruba 69,1 % žáků na středních odborných školách či učilištích a 30,9 % ve všeobecném vzdělávání, což byl jeden nejnižších podílů z členských států EU. Jak ukazuje následující graf, podíl žáků v odborném vzdělávání v posledních letech mírně klesal (.pdf, str. 27), stále se však držel v poměru přibližně „70 ku 30“.

Statistické údaje mapující léta 2006 a 2010 navíc dokládají, že je tento nevyvážený poměr v ČR dlouhodobý. Dodejme, že po větším rozšíření všeobecných oborů volali např. již v roce 2017 zástupci společnosti EDUin, která se zaměřuje na téma vzdělávání.

Kroky dřívějších vlád

V dlouhodobém záměru pro oblast školství, který vydalo MŠMT ministrů za vlády Bohuslava Sobotky, zmínka o poměru nabídky středního školství chybí (.pdf, str. 21–30). V jiném strategickém dokumentu se resort pouze zavázal snížit nerovnost v tom smyslu, aby se zvýšila dostupnost a kvalita předškolního vzdělávání.

O poměru se nezmiňovali ani tehdejší šéfové resortu. Ministr Marcel Chládek podporoval učební obory, zároveň ale přislíbil, že tato podpora nebude na úkor gymnázií. Jeho nástupkyně Kateřina Valachová mluvila pouze o tom, že by se měla posílit rozmanitost základního vzdělání na druhém stupni tak, aby nebylo třeba rozšiřovat kapacitu víceletých gymnázií.

Minulá vláda Andreje Babiše v roce 2020 vydala Strategii do roku 2030+ (.pdf), jejímž cílem bylo modernizovat vzdělávací systém v oblasti regionálního školství. MŠMT návrh vypracovalo pod vedením tehdejšího ministra školství Roberta Plagy, který ve spojitosti se středním školstvím mluvil zejména o plánu na omezení víceletých gymnázií. S tím souvisel i záměr zlepšit výuku na druhém stupni základních škol, a snižovat tak nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání (.pdf, str. 19, 44).

Ve své Strategii do roku 2030+ minulá vláda neříkala, že by plánovala měnit poměr mezi počtem žáků všeobecných a odborných středoškolských oborů (.pdf). Tento cíl nebyl zmíněn ani v jejím Dlouhodobém záměru na roky 2019–2023 (.pdf). Je třeba dodat, že Babišův kabinet se ve svém programovém prohlášení zavázal k tomu, že bude zvyšovat kvalitu odborného školství. K poměru mezi všeobecnými a odbornými školami se ale tento text nevyjadřoval.

Závěr

Ministr školství Bek poukazuje na to, že současná vláda se snahou o vyrovnání podílu mezi odborným a všeobecným středním školstvím odlišuje od předchozích kabinetů. V loňském roce schválený dlouhodobý záměr pro oblast školství vedle řešení nerovnosti přístupu ke vzdělávání klade důraz právě na větší vyváženost mezi zmíněnými dvěma typy oborů. Konkrétní čísla nová strategie nezmiňuje, stojí v ní ale, že by tento podíl měl dosáhnout parity, tj. rovnosti.

Tento dokument se liší od strategií dvou předchozích vlád, které srovnání poměru mezi odborným a všeobecným vzděláním mezi své cíle neřadily. Tehdejší ministři mluvili převážně o potřebě omezit víceletá gymnázia, k přesnému podílu se ale nevyjadřovali. Poměr v minulých letech sice klesal, i tak ale dlouhodobě zůstal přibližně „70 ku 30“, jak uvádí Mikuláš Bek. Fialova vláda chce tento poměr vyvážit tak, aby se přiblížil rovnoměrnému rozložení. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Ministr školství Mikuláš Bek v rozhovoru odpovídal na otázku, která se týkala přípravy takzvané profesní maturity. Uveďme, že ta by na rozdíl od klasické maturity obsahovala pouze školní část zkoušky, nikoli ale už tu státní, která zahrnuje jednotné didaktické testy. Podle dřívějších návrhů think-tanku Univerzity Karlovy by sice s profesní maturitou nebylo možné dále pokračovat na vysokou školu, postačovala by ale pro výkon povolání. V důsledku by tak mohla studentům usnadnit, aby úspěšně dokončili středoškolské vzdělání. 

Podle Beka je ale před zavedením profesních maturit nejdříve nutné vyřešit problém s příliš vysokým počtem oborů středních škol. Těch je dle něj v Česku přes 280, zatímco v řadě vyspělých zemí jich je jen několik desítek.

Rámcové vzdělávací programy

Samotnému středoškolskému vzdělávání se věnuje školský zákon a také nařízení vlády o soustavě oborů vzdělání. Všechny platné rámcové vzdělávací programy, tedy obory, jsou dostupné na metodickém portálu MŠMT. Podle něj se studenti mohou vzdělávat v 273 oborech středního odborného vzdělávání a dalších 7 oborech gymnázií, dohromady jich je tedy 280. Ze zákona a nařízení dále vyplývá, že studenti v současnosti můžou dosáhnout tří stupňů středoškolského vzdělání a že zmíněné obory se dělí do 31 skupin.

Srovnání s vyspělými zeměmi

Mikuláš Bek následně srovnával počet oborů v ČR se situací v dalších vyspělých zemích. Úroveň vyspělosti zemí se nejčastěji měří pomocí Indexu lidského rozvoje (HDI), který sleduje Organizace spojených národů (OSN). V našem srovnání se zaměříme především na země, které se podle aktuálních dat (.xlsx) za rok 2021 řadí do kategorie států s velmi vysokým HDI.

Švýcarsko, které je v žebříčku HDI na prvním místě, je co do počtu středoškolských oborů na podobné úrovni jako Česko. Švýcarské střední školství totiž v rámci tzv. základního odborného výcviku nabízí 250 učňovských oborů, které kombinují teoretickou výuku ve školách a praktickou část přímo u zaměstnavatelů. Kromě toho mají děti ve Švýcarsku možnost vzdělávat se také na gymnáziích nebo na středních odborných školách, které nabízí 6 oborů. Doplňme, že v každém kantonu může být nabídka oborů odlišná.

Velkou nabídku studijních programů mají také školní děti v Dánsku. Střední odborné vzdělávání nabízí výběr z více než 100 programů. Obecné střední vzdělání lze získat ve 4 studijních programech, ve kterých si studenti mohou dále zvolit jeden ze 49 různých specializovaných podprogramů.

Španělští studenti si mohou vybrat ze dvou typů středního odborného vzdělávání. Střední základní odborné vzdělání nabízí 34 programů, druhý, vyšší typ středního odborného vzdělání pak 63 programů. Španělští studenti se také mohou rozhodnout pro obecněji zaměřenou střední školu zakončenou maturitní zkouškou, kterou lze získat ve čtyřech specializacích. 

Na Islandu existují dva typy středoškolského vzdělávání. Jedná se buď o všeobecný program, který hlavně připravuje na studium na vysoké škole, nebo o formu odborného vzdělávání. Ta nabízí přes 80 programů, které připravují přímo na zaměstnání.

V Itálii se studenti mohou vzdělávat na všeobecných středních školách, které nabízí celkem 15 zaměření, a také na odborných školách, v jejichž případě je studijních oborů dohromady 11. Poslední možností jsou odborné programy, které zajišťují přímo italské regiony a ve kterých lze získat až 55 profesních kvalifikací.

Do dvou desítek oborů středoškolským studentům nabízí například Norsko a Švédsko. V Norsku existuje celkem 15 středoškolských programů – pět všeobecných a deset odborných. Švédsko v reakci na finanční krizi svůj systém omezilo v roce 2011 (.pdf, str. 33–34). Studentům nyní nabízí 12 odborných programů (.pdf, str. 35–36), po kterých mohou nastoupit přímo do práce, a 6 programů, které připravují na studium na vysoké škole. 

Závěr

Ministr školství Mikuláš Bek správně uvádí, že je v Česku přibližně 280 oborů středoškolského vzdělávání. Srovnání s některými vyspělými evropskými státy ukazuje, že počet oborů na středoškolské úrovni je například ve Švýcarsku podobně vysoký jako v ČR, v řadě zemí je ale výrazně nižší. Pod hranicí 100 oborů se pohybuje na Islandu nebo v Itálii, Norsko a Švédsko nabízí oborů méně než 20. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Předně uveďme, že se Mikuláš Bek vyjadřuje k tématu otevření škol a k informacím, které vláda opozičním stranám v této souvislosti veřejnosti podává. Svým výrokem se snaží poukázat na to, že bavorské školy byly uzavřené i v době, kdy tato spolková země zaznamenávala výrazně menší denní přírůstky nakažených covidem-19, než je tomu v České republice nyní – tedy v době, kdy je otázka návratu žáků a studentů do škol často skloňována.

V Německu o uzavření škol rozhodují jednotlivé spolkové vlády nezávisle na federální vládě, a nemusí tedy nutně probíhat podle jednotných pravidel. Poprvé byly školy v Německu uzavřeny v polovině března 2020, a to včetně těch v Bavorsku. Část německých škol byla následně otevřena ještě před letními prázdninami, avšak pouze v omezeném režimu. 

Po letních prázdninách pak byly německé školy otevřeny plošně, byť s odlišným termínem začátku školního roku. Jejich znovuuzavření pak přišlo v polovině prosince. V únoru se začaly školy v některých spolkových zemích postupně otevírat. Od 1. února se tak v Bavorsku do škol vrátili žáci posledních ročníků některých středních škol, celkově zhruba 39 tisíc studentů. 22. února poté následovalo rozsáhlejší otevření školských zařízení. Do lavic se vrátili například žáci prvního stupně či posledních ročníků základních škol, přičemž se zde žáci střídají po skupinách. Uveďme, že v Bavorsku by za dodržení určitých podmínek mělo k otevření všech ročníků středních škol dojít 15. března.

Následující graf ukazuje vývoj průměrných denních přírůstků v České republice a Bavorsku přepočítaných na 100 tisíc obyvatel od začátku prosince 2020 do dne rozhovoru. Pro úplnost doplňme, že populace České republiky je se svými 10,7 miliony obyvatel menší než populace Bavorska, která čítá přibližně 13,1 milionů obyvatel.

Z uvedeného grafu je patrné, že se od první poloviny ledna tohoto roku průměrné denní přírůstky nakažených v Bavorsku snižovaly, od konce února poté začaly mírně růst. Na začátku ledna se tak nejdříve pohybovaly kolem 24 nových případů na 100 tisíc obyvatel, na konci ledna – tedy před únorovým návratem prvních bavorských žáků zpět do škol – to poté bylo 13,4 nových případů na 100 tisíc obyvatel.

V České republice data za 7. březen (tedy data dostupná v době konání rozhovoru) ukazují 113,7 nově nakažených na 100 tisíc obyvatel. Jedná se tak o číslo 8,5× vyšší, než tomu bylo v případě Bavorska před opětovným otevřením některých tříd.

V grafu jsme pracovali s ukazatelem 7denních průměrů, který eliminuje vliv výkyvů v datech, které jsou způsobeny nižším počtem provedených testů o víkendech. V rámci ověření jsme se podívali také na neprůměrované denní přírůstky, 14denní průměry či 3denní průměry při srovnání stejných dnů v týdnu. Žádný z těchto ukazatelů však nepotvrzuje slova Mikuláše Beka, a to ani při započítání naší 10% tolerance. Při použití prostých 3denních průměrů, jejichž vypovídací hodnota má určitá omezení, se nicméně slova Mikuláše Beka v rámci tolerance potvrzují.

Uveďme, že o 10× nižší nárůsty, které ve výroku zmiňuje Mikuláš Bek, by se jednalo, pokud bychom srovnali současnou situaci v ČR (k 7. březnu) až s pozdějšími únorovými daty v Bavorsku. V té době však byly již vybrané třídy některých bavorských škol otevřené.

Výrok Mikuláše Beka i přesto hodnotíme jako pravdivý s výhradou, a to vzhledem k ukazateli 3denních průměrů a také k minimální odchylce od hranice našeho 10% tolerančního pásma při použití 7denních průměrů.