Tomio Okamura
SPD

Tomio Okamura

Předseda SPD, poslanec
Pravda
Hnutí ANO stojí v čele Ministerstva pro místní rozvoj od 29. ledna 2014, tedy více než 6,5 roku. Za tuto dobu skutečně nebyl předložen ucelený návrh nového stavebního zákona. Ani dílčí novely pak rychlost stavebního řízení, které je zátěží naší ekonomiky, příliš neurychlily.

Předně uveďme, že tweet byl publikován v den, kdy vláda schválila návrh nového stavebního zákona. V tomto kontextu je tedy tweet zjevně kritikou údajně pomalého zlepšování kvality stavebního řízení spíše než tvrzením, že by vláda na novém stavebním zákonu nepracovala.

První ministryní pro místní rozvoj za hnutí ANO byla od 29. ledna 2014 Věra Jourová. Od té doby až do současnosti se na postu ministryně pro místní rozvoj střídaly pouze nominantky hnutí ANO, jmenovitě Karla Šlechtová a Klára Dostálová. Nominanti hnutí ANO tedy stojí v čele Ministerstva pro místní rozvoj po více než 6,5 roku.

Je také pravda, že nový stavební zákon se začal připravovat relativně nedávno, věcný záměr byl vládou schválen 24. června 2019 a paragrafované znění pak 24. srpna 2020. Poslanecké sněmovně však návrh dosud předložen nebyl. Jak vyplývá z databáze VeKLEP i systému Poslanecké sněmovny, toto je první ucelený návrh stavebního zákona, který by měl být za posledních cca 7 let Sněmovnou projednáván.

Projednána a schválena však byla řada novel, jejichž cílem bylo právě urychlení stavebního řízení či alespoň některých jeho aspektů. Zmiňme např. novelu č. 225/2017 Sb., která rozšířila a hlavně blíže upravila možnost společného povolení stavebního záměru. Pro výstavbu rodinných domů s výměrou nad 150 metrů čtverečních pak dle novely nově postačil pouze územní souhlas, což mělo výstavbu tohoto typu staveb urychlit. Dalším návrhem, který však doposud nebyl schválen, je i poměrně rozsáhlá (.pdf) novela souboru zákonů, mezi kterými je kromě stavebního zákona i zákon o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. Cílem návrhu, na kterém se významně podílelo Ministerstvo dopravy, je zkrácení výstavby liniových staveb ze současných 13 let na méně než deset.

Zdlouhavost stavebního řízení přitom opravdu představuje problém. Dle Světové banky se Česká republika co do délky stavebního řízení řadí až na cca 165. místo z přibližně 185 hodnocených zemí. Za největší brzdu české ekonomiky pak zdlouhavost stavebního řízení označila např. mluvčí developerské společnosti Central Group. Dle vládní analýzy kvůli pomalému stavebnímu řízení přichází česká ekonomika o cca 7,1 miliard korun ročně.

I přes dílčí snahy zrychlit stavební řízení se jeho délka dle Světové banky příliš nezlepšuje. V roce 2019 byla zjištěná délka stavebního řízení 246 dní. V roce 2015 (.pdf, str. 197) to přitom bylo 247 dní. Je však dobré upozornit, že Světová banka zjišťuje délku stavebního řízení na modelovém příkladu, kterým je stavba skladiště. V případě jiných staveb se tedy mohou časy značně lišit.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť Ministerstvo pro místní rozvoj, které je již více než 7 let vedeno hnutím ANO, zatím skutečně Poslanecké sněmovně nepředložilo komplexní návrh stavebního zákona, který by podstatně snížil dobu stavebního řízení. Zatím šla vláda pouze cestou dílčích novel, které se zaměřily jen na některé aspekty stavebního řízení, obecně však k výraznému zrychlení nedošlo. Zároveň je tento problém možné označit za velkou brzdu naší ekonomiky.

Nepravda
Tomio Okamura pravděpodobně vychází z analýzy Doing Business, kterou zpracovala Světová banka. Polsko podle ní zaujímá v délce stavebního řízení cca 90. místo a ČR 165. místo. 157. je Česko v celkovém pořadí dle jednoduchosti stavebního řízení.

Tomio Okamura se ve výroku zřejmě odvolává na žebříček Doing Business, vytvořený Světovou bankou, ačkoli jej přímo nezmiňuje. Nemluví o něm přitom poprvé, v minulosti jsme již ověřovali 2 jeho podobné výroky.

Podle analýzy Doing Business zpracované Světovou bankou v říjnu 2019 je Česká republika skutečně na 157.  místě v celkové míře jednoduchosti stavebního řízení, zatímco Polsko je na místě 39. Zde je však výrok poslance Okamury nepřesný, neboť žebříček není sestaven jen na základě délky procesu, ta je jen jedním z kritérií. Mezi další patří zejm. náklady celého řízení, jeho přehlednost a přístupnost pro účastníky. Jedná se tedy o žebříček celkové jednoduchosti stavebního řízení, nikoliv pouze jeho rychlosti.

Pokud pak státy seřadíme skutečně podle délky stavebního řízení, je Polsko na cca 90. a Česká republika na 165. místě podle toho, zda samostatně počítáme např. západní břeh Jordánu nebo Hong Kong.

Na závěr je pak dobré podotknout, že délka a složitost stavebního řízení zjištěná Světovou bankou není univerzální, ale vychází ze zadané modelové situace (stavba skladu), a pro jiné stavby se tedy může značně lišit.

Nepravda
Ministr Petříček neřekl, že je třeba EU posílit, pouze připustil debatu na toto téma. Předsedkyně EK Ursula von der Leyen vydala v den zavření českých hranic prohlášení, ve kterém mimo jiné kritizovala zavírání vnitřních hranic EU.

Místopředseda ČSSD a ministr zahraničí Tomáš Petříček včera řekl, že „je potřeba posílit Evropskou unii a integrace by měla být hlubší a silnější.“ To se už v ČSSD úplně zbláznili? Po tom, co nás EU peskuje za uzavření hranic kvůli šíření koronaviru?

— Tomio Okamura (@tomio_cz) April 6, 2020

Tomáš Petříček v rozhovoru pro MF Dnes 5. dubna na otázku, zdali Evropská unie koronavirovou krizi přežije, řekl: „Jsem přesvědčen, že nejen přežije. Věřím, že se z této krize můžeme v celé řadě věcí poučit. […] Možná je třeba se bavit o tom, jestli naše spolupráce nemá být hlubší a silnější v klíčových oblastech.“ Ministr Petříček tedy řekl, že bychom se mohli bavit o tom, jestli nemá být spolupráce hlubší a silnější, ovšem nemluvil zde o tom, že „je potřeba posílit EU“, ani že by integrace měla být silnější, pouze o této otázce připustil debatu.

Zejména však Tomio Okamura ve svém Tweetu nesprávně uvozovkami doplnil citaci z rozhovoru s ministrem Petříčkem. Právě doplněním uvozovek vzbuzuje dojem, že cituje ministra doslova.

Co se týče druhé části Tweetu, tak 13. března bylo zavedeno vládní opatření, které, s výjimkou pro řidiče kamionů a lidí dojíždějících maximálně 100 kilometrů za prací, zakázalo vycestování z České republiky. Stejný den předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen kritizovala zavírání hranic:

V posledních hodinách jsme byli svědky cestovních zákazů a kontrol v několika členských státech. Samozřejmě chceme všichni chránit naše občany před šířením viru. Pojďme se ale společně podívat na to jak to můžeme udělat co nejefektivněji. Některé kontroly můžou být oprávněné, ale celkové zákazy cestování Světová zdravotnická organizace nevidí jako efektivní. Mají silný sociální a ekonomický dopad. Narušují životy lidí a firem na obou stranách hranice. Jinými slovy, jakákoliv opatření musí být proporcionální aktuální situaci.

Zda tímto prohlášením předsedkyně Evropské komise Českou republiku „peskovala“ je poměrně subjektivní, nicméně její vyjádření jistě lze chápat jako výtku ke způsobu, jakým česká vláda zareagovala na epidemii COVID-19. Na závěr pak dodejme, že o několik dnů později již předsedkyně Komise von der Leyen svá slova mírnila: „My všichni, kteří nejsme experti, jsme na začátku koronavirus podcenili. […] Všechna tato opatření zaváděná na čtrnáct dní nebo tři týdny mohou znít naším uším drasticky, ale pochopili jsme, že musí být uplatněna teď. Je to velmi těžké, ale věřím, že to obyvatelstvo zvládne dobře.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť ministr Petříček neřekl, že je třeba posílit EU a že integrace by měla být hlubší. Pouze připustil, že debata na toto téma je namístě.

Nepravda
Stávající vládní koalice ANO a ČSSD je u moci od 27. června 2018, mandát mají současní poslanci z říjnových voleb roku 2017.

Vzhledem k tomu, že jedno funkční období poslanců, a tím i vlády z nich složené, trvá čtyři roky (Ústava ČR, čl. 16, 67 a 68), není stávající vláda ani v polovině svého standardního volebního období. Počítat minulou vládu Bohuslava Sobotky k té stávající je pak zavádějící, byla sice ve složení ANO a ČSSD, v této koaliční vládě však byla ještě KDU-ČSL; v Poslanecké sněmovně pak měla většinu bez podpory KSČM a zásadní změny proběhly i na personální úrovni (například výměna na postu premiéra).

Po říjnových volbách 2017 navíc nastala patová situace, kdy se Andrej Babiš nedokázal dohodnout s žádnou stranou na vládní spolupráci a prezident Miloš Zeman nakonec v prosinci jmenoval menšinovou vládu hnutí ANO. Ta byla u moci až do června 2018, kdy získala důvěru druhá vláda v čele s Andrejem Babišem.

Nepravda
V celkovém skóre žebříčku Světové banky o stavebním řízení se ČR umístila na 156. místě. Kromě délky stavebního řízení byla hodnocena i jiná kritéria. ČR byla na 127. příčce podle zprávy vydané roku 2017. Novější data však řadí ČR až na 156. příčku.

Žebříček zemí z hlediska uživatelské přívětivosti procesu stavebního povolení sestavuje Světová banka (SB) v rámci šetření Doing Business. V rámci šetření bylo zkoumáno 190 zemí, avšak v oblasti stavebního řízení byla data dostupná jen u 185 zemí. Navíc bylo analýze podrobeno také 22 významných jádrových oblasti ve vybraných ekonomikách, jako například Osaka a Tokio v Japonsku nebo Los Angeles v USA. V poslední řadě byla také zveřejněna souhrnná data pro 7 globálních regionů.

SB zaznamenává na modelovém příkladu stavby skladu všechny kroky, které je nutné splnit pro zisk stavebního povolení, a hodnotí je podle času a finančních nákladů nutných na vyřešení každého jednotlivého kroku. Jako jednotlivý krok/procedura se v šetření SB počítá jakákoliv interakce společnosti budující sklad a jejích zaměstnavatelů se třetími stranami (např. s notáři, vládními agenturami, katastrálním úřadem, poskytovateli sítí apod.) Zahrnuty jsou všechny zákonem vyžadované kroky, včetně nepovinných kroků. V šetření SB se však počítá pouze s legislativou určenou pro stavbu skladů, nikoliv rezidenčních staveb.

Kroky nutné k získání stavebního povolení ve studii SB zahrnovaly například: zajišťování všech plánů a studií potřebných pro architekty a inženýry k návrhu stavby (testy půdy, mapy lokací, topografické studie atp.) Dále získávání a odevzdávání všech dokumentací ke stavbě odpovědným úřadům (stavební plány, urbanistické certifikáty atp.), najmutí externích dozorců, inženýrů nebo inspektorů. Zahrnuto bylo i obdržení nutných licencí, povolení, certifikací, kolaudací. V poslední řadě jsou zahrnuty i procedury nutné pro zajištění vodovodní přípojky a kanalizace či procesy pro registraci skladu po dokončení stavby, aby mohl sloužit jako ručení při hypotéce nebo aby mohl být převeden do vlastnictví třetí osoby.

Do celkového skóre je pak kromě naplnění kroků k získání stavebního povolení započítáván i tzv. index kontroly kvality, který se skládá z proměnných jako jsou regulace kvality staveb, spolehlivost kontroly kvality a bezpečnostních mechanismů, způsoby pojištění a zpětného ručení za kvalitu stavby či požadavky na profesionální certifikaci.

Data byla sbírána metodou dotazníkového šetření. Respondenti byli odborníci v udělování stavebních licencí jako architekti, stavební inženýři, specializovaní právníci, stavební firmy, poskytovatelé veřejných služeb a veřejní činitelé zapojení do stavebního řízení.

Celkové skóre a pořadí zemí v průběhu stavebního řízení je výsledkem aritmetického průměru výsledků čtyř samostatných indikátorů. Těmito indikátory jsou:

  1. Počet dní nutných pro vyřízení všech kroků ke stavbě skladu
  2. Počet všech vyřízených kroků nutných k získání finální dokumentace
  3. Finanční náklady nutné pro vyřízení všech kroků ke stavbě skladu jako % celkové ceny skladu
  4. Kvalita regulací staveb a jejich implementace

Z hlediska celkového skóre v uživatelské přívětivosti stavebního řízení za rok 2018 se Česká republika v žebříčku SB umístila na 156. příčce se skóre 56,20. V České republice bylo naměřeno 21 kroků nutných k získání stavebního povolení a celkový čas nutný k získání stavebního povolení byl 246 dní. Percentil nákladů na formální kroky z celkové ceny skladu byl naměřen 0,2 % a v indexu kontroly kvality získala česká republika 8 bodů z 15.

ČR byla na 127. příčce podle zprávy vydané roku 2017. Novější data však řadí ČR až na 156. příčku.

Pravda
Vláda zaujala k novele stavebního zákona neutrální stanovisko a v jeho zdůvodnění opakovaně upozorňuje na nekoncepčnost návrhu.

Výrok se týká stanoviska vlády k novele stavebního zákona, kterou navrhla skupina poslanců, mezi nimiž je i poslanec SPD Podal (.pdf).

Vláda k tomuto návrhu zaujala, jak říká Okamura, neutrální stanovisko. Vytýká novele řadu bodů. Nekoncepčnost návrhu je pouze jednou z uvedených námitek (v bodech 1, 3 a 7). Vedle toho vláda upozorňuje například na kolizi navrhovaného znění s platnou legislativou (bod 9), na omezení práv vlastníků vodních děl (bod 8) nebo na vyjmutí některých stavebních záměrů z povinnosti doložit stanovisko orgánu ochrany přírody a krajiny (bod 4).

Okamura tedy ve svém výroku uvádí z mnoha námitek vlády jen jednu - nekoncepčnost. Dopouští se tak určitého zjednodušení. Výrok hodnotíme přesto jako pravdivý, protože z textu plyne, že nekoncepčnost je důležitým důvodem pro stanovisko, které vláda zaujala.

Nepravda
Skupina poslanců včetně Zdeňka Podala předložila návrh novely stavebního zákona, který rozšiřuje případy, pro které postačí územní souhlas. Urychlení režimu územního souhlasu obecně zde ale nenastane. Je však pravdou, že dojde k urychlení stavebních záměrů ve dvou případech.

Poslanci Jan Birke (ČSSD), Pavel Kováčik (KSČM), Karel Tureček (ANO) a Zdeněk Podal (SPD) předložili Poslanecké sněmovně návrh (.pdf) novely zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním úřadu (stavební zákon), 1. listopadu 2018. Dne 5. listopadu 2018 byl návrh novely zákona zaslán vládě k vyjádření. Vláda k danému návrhu zaujala neutrální stanovisko. Organizační výbor projednání návrhu zákona doporučil 5. prosince 2018. První čtení proběhlo 12. února 2019.

Návrh zákona v § 96 odst. 2 (.pdf, str. 1) přidává dva případy, pro které postačí územní souhlas. Jedná se o:

  1. terénní úpravy sloužících k zadržování vody v krajině do 1,5 m hloubky o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 20 000 m2 na pozemcích, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím.
  2. vodní díla do plochy 20 000 m2 s výškou hráze do 1,5 m, která slouží ke vzdouvání a akumulaci vod a která nepodléhají technickobezpečnostnímu dohledu nebo splňují kritéria pro zařazení do IV. kategorie technickobezpečnostního dohledu podle vodního zákona.

Územní souhlas je jednodušší než zjednodušené územní řízení, tedy v případě těchto dvou bodů dochází ke zjednodušení, a tedy i zrychlení. Nejedná se o správní řízení, nelze tedy proti němu podat námitek, což urychlí stavební proces.

Z návrhu zákona ale nijak nevyplývá, že by se měl urychlit režim vydávání územního souhlasu obecně, pouze jej rozšiřuje o tyto případy.

Navíc z důvodové zprávy plyne, že tato nová úprava primárně reaguje na stále častější výskyty tzv. meteorologického sucha (.pdf, str.4) "Navrhovaná novela stavebního zákona umisťování nově vymezených terénních úprav a malých vodních děl zařazuje do jednoduššího režimu územního souhlasu, namísto územního rozhodnutí. Tím se výrazně přispěje k posílení výskytu vody v krajině, což podpoří lokality s příznivým mikroklimatem a v podstatě umožní zachování biodiverzity a výskyt
historického osídlení české krajiny faunou a florou."
(.pdf, str.5)

Nejedná se však o jediný návrh novely stavebního zákona. 14. září 2018 předložila skupina poslanců (Martin Kupka, Petr Fiala, Zbyněk Stanjura, Jana Černochová, Jiří Ventruba, Marek Benda, Jan Zahradník, Bohuslav Svoboda, Pavel Žáček, Martin Baxa, Ilona Mauritzová, Jaroslav Martinů, Václav Klaus, Petr Beitl, Jakub Janda, Karel Krejza, Vojtěch Muznar, Jan Skopeček, Veronika Vrecionová, Pavel Blažek, Stanislav Blaha, Ivan Adamec, Vít Rakušan, Petr Gazdík, Jana Krutáková, Petr Pávek, Jan Farský a Věra Kovářová) návrh změny stavebního zákona. Návrh putuje do 1. čtení.

Podobně 13. března 2018 poslanci Vít Rakušan, Jan Farský, Petr Gazdík, Věra Kovářová, Jana Krutáková a Petr Pávek podali návrh novely stavebního zákona, který byl zamítnut v 1. čtení.

Pravda
V čele Ministerstva pro místní rozvoj stojí ministři nominovaní hnutím ANO již od roku 2014, kdy bylo toto hnutí poprvé zvoleno do Poslanecké sněmovny. Do působnosti MMR pak skutečně spadá i stavební zákon.

Hnutí ANO vstoupilo do vlády poprvé po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013. První ministryní pro místní rozvoj ve vládě Bohuslava Sobotky se stala tehdejší první místopředsedkyně hnutí ANO Věra Jourová, a to od ledna do října 2014. Na konci roku 2014 se však Věra Jourová stala eurokomisařkou pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost mužů a žen a na místě ministryně byla vystřídána Karlou Šlechtovou, kterou nominovalo opět hnutí ANO. V první, menšinové, vládě Andreje Babiše pak tento post zastávala Klára Dostálová, poslankyně za hnutí ANO která na postu ministryně pro místní rozvoj setrvala dodnes.

Dle tzv. kompetenčního zákona, tedy zákona č. 2/1969 Sb., který upravuje kompetence jednotlivých ministerstev, má pak ministerstvo pro místní rozvoj skutečně ve své https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1969-2#p14-1">gesci mimo jiné i stavební řád (zákon).

Pravda
ČR je na 165. místě dle šetření Světové banky Doing Business. Počet dní potřebných k vyřízení stavebního povolební je uveden jako 246. Tolerujeme drobnou odchylku.

Žebříček zemí z hlediska uživatelské přívětivosti procesu stavebního povolení sestavuje Světová banka (SB) v rámci šetření Doing Business. V rámci šetření bylo zkoumáno 190 zemí, avšak v oblasti stavebního řízení byla data dostupná jen u 185 zemí. Navíc bylo analýze podrobeno také 22 významných jádrových oblastí ve vybraných ekonomikách, jako například Osaka a Tokio v Japonsku nebo Los Angeles v USA. Žebříček obsahuje také souhrnná data pro 7 globálních regionů.

Počet dní potřebných k vyřízení stavebního povolení je dle šetření v ČR roven 246. Mezi 185 zkoumanými zeměmi bez jádrových oblastí a zemí s nedostupnými daty se ČR řadí z hlediska naměřeného počtu dní nutných k získání stavebního povolení na 165. místo. Ke stejnému číslu dospěl například i deník E15, článek však byl publikován v listopadu 2017 a počítá se staršími daty. Dodejme, že pokud bychom země se stejným naměřeným počtem dní počítali jako jednu příčku, celkový počet příček by činil jen 142 a ČR by se umístila na 124. z nich. Obě pojetí výpočtu a řazení jsou běžná, na pravdivosti výroku to tedy nic nemění.

Pokud jde o srovnání s africkými státy, vyšší počet dní je v šetření uveden pouze pro Gabon (276 dní). Nad ČR se umístily státy jako Libérie (87 dní), Beninská republika a Maroko (88 dní), Niger (91), Tunisko (95 dní), Mauritánie (104 dní), Nigérie (110,2 dní), Rwanda (113 dní), Uganda (114 dní), Mozambik (118 dní), Burkina Faso (121 dní), Demokratická republika Kongo (122 dní) a další.

Zavádějící

Okamurova SPD sice přímo do vlády s Babišem jít nechtěla, ale to zaprvé nechtělo ani hnutí ANO a zadruhé sám Okamura v únoru na svůj facebookový profil napsal, že by SPD mohlo podpořit vládu sestavenou premiérem Babišem. A to v době, kdy trestní stíhání dále běží. Výrok je tudíž hodnocen jako zavádějící, protože Okamurovi zjevně trestní stíhání v jistém okamžiku přestalo vadit, když uvedl, že jeho hnutí by podpořilo i vládu sestavovanou trestně stíhanou osobou.

Tomio Okamura uvedl v den voleb, že trestně stíhaný premiér je pro jeho hnutí problematický. Jako hlavní argument Okamura v této souvislosti uvedl právě to, že by to mohlo mít vliv na stabilitu vlády.

V lednu 2018 k jednáním SPD a hnutí ANO Okamura uvedl:

„My máme samozřejmě problém být přímo součástí vlády a naší přítomností podpořit vládu, kde je trestně obviněný premiér. To říkáme celou dobu. Taková vláda nebude stabilní, může dojít k nějakým krokům v rámci vyšetřování a vláda tím pádem padá. A my potřebujeme mít čas na prosazení našich zákonů.“

Okamurova pozice se ovšem vyvinula. Dne 19. února na svém facebookovém profilu napsal:

Tedy Okamura již v únoru počítal s tím, že SPD sice nemusí být členem vlády, ale mohla by podpořit vznik vlády vedenou trestně stíhaným premiérem. Zde je ovšem třeba dodat, že hnutí ANO s účastí Okamurova hnutí ve vládě ani nepočítalo – od března ANO jedná exkluzivně s ČSSD na přímé účasti a s KSČM na podpoře vlády.