Tomio Okamura
SPD

Tomio Okamura

Předseda SPD, poslanec
Nepravda
V celkovém skóre žebříčku Světové banky o stavebním řízení se ČR umístila na 156. místě. Kromě délky stavebního řízení byla hodnocena i jiná kritéria. ČR byla na 127. příčce podle zprávy vydané roku 2017. Novější data však řadí ČR až na 156. příčku.

Žebříček zemí z hlediska uživatelské přívětivosti procesu stavebního povolení sestavuje Světová banka (SB) v rámci šetření Doing Business. V rámci šetření bylo zkoumáno 190 zemí, avšak v oblasti stavebního řízení byla data dostupná jen u 185 zemí. Navíc bylo analýze podrobeno také 22 významných jádrových oblasti ve vybraných ekonomikách, jako například Osaka a Tokio v Japonsku nebo Los Angeles v USA. V poslední řadě byla také zveřejněna souhrnná data pro 7 globálních regionů.

SB zaznamenává na modelovém příkladu stavby skladu všechny kroky, které je nutné splnit pro zisk stavebního povolení, a hodnotí je podle času a finančních nákladů nutných na vyřešení každého jednotlivého kroku. Jako jednotlivý krok/procedura se v šetření SB počítá jakákoliv interakce společnosti budující sklad a jejích zaměstnavatelů se třetími stranami (např. s notáři, vládními agenturami, katastrálním úřadem, poskytovateli sítí apod.) Zahrnuty jsou všechny zákonem vyžadované kroky, včetně nepovinných kroků. V šetření SB se však počítá pouze s legislativou určenou pro stavbu skladů, nikoliv rezidenčních staveb.

Kroky nutné k získání stavebního povolení ve studii SB zahrnovaly například: zajišťování všech plánů a studií potřebných pro architekty a inženýry k návrhu stavby (testy půdy, mapy lokací, topografické studie atp.) Dále získávání a odevzdávání všech dokumentací ke stavbě odpovědným úřadům (stavební plány, urbanistické certifikáty atp.), najmutí externích dozorců, inženýrů nebo inspektorů. Zahrnuto bylo i obdržení nutných licencí, povolení, certifikací, kolaudací. V poslední řadě jsou zahrnuty i procedury nutné pro zajištění vodovodní přípojky a kanalizace či procesy pro registraci skladu po dokončení stavby, aby mohl sloužit jako ručení při hypotéce nebo aby mohl být převeden do vlastnictví třetí osoby.

Do celkového skóre je pak kromě naplnění kroků k získání stavebního povolení započítáván i tzv. index kontroly kvality, který se skládá z proměnných jako jsou regulace kvality staveb, spolehlivost kontroly kvality a bezpečnostních mechanismů, způsoby pojištění a zpětného ručení za kvalitu stavby či požadavky na profesionální certifikaci.

Data byla sbírána metodou dotazníkového šetření. Respondenti byli odborníci v udělování stavebních licencí jako architekti, stavební inženýři, specializovaní právníci, stavební firmy, poskytovatelé veřejných služeb a veřejní činitelé zapojení do stavebního řízení.

Celkové skóre a pořadí zemí v průběhu stavebního řízení je výsledkem aritmetického průměru výsledků čtyř samostatných indikátorů. Těmito indikátory jsou:

  1. Počet dní nutných pro vyřízení všech kroků ke stavbě skladu
  2. Počet všech vyřízených kroků nutných k získání finální dokumentace
  3. Finanční náklady nutné pro vyřízení všech kroků ke stavbě skladu jako % celkové ceny skladu
  4. Kvalita regulací staveb a jejich implementace

Z hlediska celkového skóre v uživatelské přívětivosti stavebního řízení za rok 2018 se Česká republika v žebříčku SB umístila na 156. příčce se skóre 56,20. V České republice bylo naměřeno 21 kroků nutných k získání stavebního povolení a celkový čas nutný k získání stavebního povolení byl 246 dní. Percentil nákladů na formální kroky z celkové ceny skladu byl naměřen 0,2 % a v indexu kontroly kvality získala česká republika 8 bodů z 15.

ČR byla na 127. příčce podle zprávy vydané roku 2017. Novější data však řadí ČR až na 156. příčku.

Pravda
Vláda zaujala k novele stavebního zákona neutrální stanovisko a v jeho zdůvodnění opakovaně upozorňuje na nekoncepčnost návrhu.

Výrok se týká stanoviska vlády k novele stavebního zákona, kterou navrhla skupina poslanců, mezi nimiž je i poslanec SPD Podal (.pdf).

Vláda k tomuto návrhu zaujala, jak říká Okamura, neutrální stanovisko. Vytýká novele řadu bodů. Nekoncepčnost návrhu je pouze jednou z uvedených námitek (v bodech 1, 3 a 7). Vedle toho vláda upozorňuje například na kolizi navrhovaného znění s platnou legislativou (bod 9), na omezení práv vlastníků vodních děl (bod 8) nebo na vyjmutí některých stavebních záměrů z povinnosti doložit stanovisko orgánu ochrany přírody a krajiny (bod 4).

Okamura tedy ve svém výroku uvádí z mnoha námitek vlády jen jednu - nekoncepčnost. Dopouští se tak určitého zjednodušení. Výrok hodnotíme přesto jako pravdivý, protože z textu plyne, že nekoncepčnost je důležitým důvodem pro stanovisko, které vláda zaujala.

Nepravda
Skupina poslanců včetně Zdeňka Podala předložila návrh novely stavebního zákona, který rozšiřuje případy, pro které postačí územní souhlas. Urychlení režimu územního souhlasu obecně zde ale nenastane. Je však pravdou, že dojde k urychlení stavebních záměrů ve dvou případech.

Poslanci Jan Birke (ČSSD), Pavel Kováčik (KSČM), Karel Tureček (ANO) a Zdeněk Podal (SPD) předložili Poslanecké sněmovně návrh (.pdf) novely zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním úřadu (stavební zákon), 1. listopadu 2018. Dne 5. listopadu 2018 byl návrh novely zákona zaslán vládě k vyjádření. Vláda k danému návrhu zaujala neutrální stanovisko. Organizační výbor projednání návrhu zákona doporučil 5. prosince 2018. První čtení proběhlo 12. února 2019.

Návrh zákona v § 96 odst. 2 (.pdf, str. 1) přidává dva případy, pro které postačí územní souhlas. Jedná se o:

  1. terénní úpravy sloužících k zadržování vody v krajině do 1,5 m hloubky o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 20 000 m2 na pozemcích, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím.
  2. vodní díla do plochy 20 000 m2 s výškou hráze do 1,5 m, která slouží ke vzdouvání a akumulaci vod a která nepodléhají technickobezpečnostnímu dohledu nebo splňují kritéria pro zařazení do IV. kategorie technickobezpečnostního dohledu podle vodního zákona.

Územní souhlas je jednodušší než zjednodušené územní řízení, tedy v případě těchto dvou bodů dochází ke zjednodušení, a tedy i zrychlení. Nejedná se o správní řízení, nelze tedy proti němu podat námitek, což urychlí stavební proces.

Z návrhu zákona ale nijak nevyplývá, že by se měl urychlit režim vydávání územního souhlasu obecně, pouze jej rozšiřuje o tyto případy.

Navíc z důvodové zprávy plyne, že tato nová úprava primárně reaguje na stále častější výskyty tzv. meteorologického sucha (.pdf, str.4) "Navrhovaná novela stavebního zákona umisťování nově vymezených terénních úprav a malých vodních děl zařazuje do jednoduššího režimu územního souhlasu, namísto územního rozhodnutí. Tím se výrazně přispěje k posílení výskytu vody v krajině, což podpoří lokality s příznivým mikroklimatem a v podstatě umožní zachování biodiverzity a výskyt
historického osídlení české krajiny faunou a florou."
(.pdf, str.5)

Nejedná se však o jediný návrh novely stavebního zákona. 14. září 2018 předložila skupina poslanců (Martin Kupka, Petr Fiala, Zbyněk Stanjura, Jana Černochová, Jiří Ventruba, Marek Benda, Jan Zahradník, Bohuslav Svoboda, Pavel Žáček, Martin Baxa, Ilona Mauritzová, Jaroslav Martinů, Václav Klaus, Petr Beitl, Jakub Janda, Karel Krejza, Vojtěch Muznar, Jan Skopeček, Veronika Vrecionová, Pavel Blažek, Stanislav Blaha, Ivan Adamec, Vít Rakušan, Petr Gazdík, Jana Krutáková, Petr Pávek, Jan Farský a Věra Kovářová) návrh změny stavebního zákona. Návrh putuje do 1. čtení.

Podobně 13. března 2018 poslanci Vít Rakušan, Jan Farský, Petr Gazdík, Věra Kovářová, Jana Krutáková a Petr Pávek podali návrh novely stavebního zákona, který byl zamítnut v 1. čtení.

Pravda
V čele Ministerstva pro místní rozvoj stojí ministři nominovaní hnutím ANO již od roku 2014, kdy bylo toto hnutí poprvé zvoleno do Poslanecké sněmovny. Do působnosti MMR pak skutečně spadá i stavební zákon.

Hnutí ANO vstoupilo do vlády poprvé po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013. První ministryní pro místní rozvoj ve vládě Bohuslava Sobotky se stala tehdejší první místopředsedkyně hnutí ANO Věra Jourová, a to od ledna do října 2014. Na konci roku 2014 se však Věra Jourová stala eurokomisařkou pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost mužů a žen a na místě ministryně byla vystřídána Karlou Šlechtovou, kterou nominovalo opět hnutí ANO. V první, menšinové, vládě Andreje Babiše pak tento post zastávala Klára Dostálová, poslankyně za hnutí ANO která na postu ministryně pro místní rozvoj setrvala dodnes.

Dle tzv. kompetenčního zákona, tedy zákona č. 2/1969 Sb., který upravuje kompetence jednotlivých ministerstev, má pak ministerstvo pro místní rozvoj skutečně ve své https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1969-2#p14-1">gesci mimo jiné i stavební řád (zákon).

Pravda
ČR je na 165. místě dle šetření Světové banky Doing Business. Počet dní potřebných k vyřízení stavebního povolební je uveden jako 246. Tolerujeme drobnou odchylku.

Žebříček zemí z hlediska uživatelské přívětivosti procesu stavebního povolení sestavuje Světová banka (SB) v rámci šetření Doing Business. V rámci šetření bylo zkoumáno 190 zemí, avšak v oblasti stavebního řízení byla data dostupná jen u 185 zemí. Navíc bylo analýze podrobeno také 22 významných jádrových oblastí ve vybraných ekonomikách, jako například Osaka a Tokio v Japonsku nebo Los Angeles v USA. Žebříček obsahuje také souhrnná data pro 7 globálních regionů.

Počet dní potřebných k vyřízení stavebního povolení je dle šetření v ČR roven 246. Mezi 185 zkoumanými zeměmi bez jádrových oblastí a zemí s nedostupnými daty se ČR řadí z hlediska naměřeného počtu dní nutných k získání stavebního povolení na 165. místo. Ke stejnému číslu dospěl například i deník E15, článek však byl publikován v listopadu 2017 a počítá se staršími daty. Dodejme, že pokud bychom země se stejným naměřeným počtem dní počítali jako jednu příčku, celkový počet příček by činil jen 142 a ČR by se umístila na 124. z nich. Obě pojetí výpočtu a řazení jsou běžná, na pravdivosti výroku to tedy nic nemění.

Pokud jde o srovnání s africkými státy, vyšší počet dní je v šetření uveden pouze pro Gabon (276 dní). Nad ČR se umístily státy jako Libérie (87 dní), Beninská republika a Maroko (88 dní), Niger (91), Tunisko (95 dní), Mauritánie (104 dní), Nigérie (110,2 dní), Rwanda (113 dní), Uganda (114 dní), Mozambik (118 dní), Burkina Faso (121 dní), Demokratická republika Kongo (122 dní) a další.

Zavádějící

Okamurova SPD sice přímo do vlády s Babišem jít nechtěla, ale to zaprvé nechtělo ani hnutí ANO a zadruhé sám Okamura v únoru na svůj facebookový profil napsal, že by SPD mohlo podpořit vládu sestavenou premiérem Babišem. A to v době, kdy trestní stíhání dále běží. Výrok je tudíž hodnocen jako zavádějící, protože Okamurovi zjevně trestní stíhání v jistém okamžiku přestalo vadit, když uvedl, že jeho hnutí by podpořilo i vládu sestavovanou trestně stíhanou osobou.

Tomio Okamura uvedl v den voleb, že trestně stíhaný premiér je pro jeho hnutí problematický. Jako hlavní argument Okamura v této souvislosti uvedl právě to, že by to mohlo mít vliv na stabilitu vlády.

V lednu 2018 k jednáním SPD a hnutí ANO Okamura uvedl:

„My máme samozřejmě problém být přímo součástí vlády a naší přítomností podpořit vládu, kde je trestně obviněný premiér. To říkáme celou dobu. Taková vláda nebude stabilní, může dojít k nějakým krokům v rámci vyšetřování a vláda tím pádem padá. A my potřebujeme mít čas na prosazení našich zákonů.“

Okamurova pozice se ovšem vyvinula. Dne 19. února na svém facebookovém profilu napsal:

Tedy Okamura již v únoru počítal s tím, že SPD sice nemusí být členem vlády, ale mohla by podpořit vznik vlády vedenou trestně stíhaným premiérem. Zde je ovšem třeba dodat, že hnutí ANO s účastí Okamurova hnutí ve vládě ani nepočítalo – od března ANO jedná exkluzivně s ČSSD na přímé účasti a s KSČM na podpoře vlády.

Pravda

Výrok se týká vystoupení prezidenta Zemana na sjezdu KSČM v době, kdy probíhala mše ve svatovítské katedrále za kardinála Berana. Výrok hodnotíme jako pravdivý, přestože nejsme schopni ověřit, zda předseda SPD Okamura pozvánku na mši dostal a nedorazil ze zdravotních důvodů.

Slavná mše za kardinála Josefa Berana se uskutečnila v 11 hodin dne 21. dubna 2018 v katedrále sv. Víta. Datum repatriace ostatků Josefa Berana bylo oznámeno 6. března v závislosti na dnu vyzdvižení těla kardinála z hrobky v bazilice sv. Petra ve Vatikánu.

Prezident Miloš Zeman svou účast na X. sjezdu Komunistické strany Čech a Moravy potvrdil na schůzce s předsedou strany Filipem a předsedou poslaneckého klubu Kováčikem 21. února, což znamená, že prezident republiky ve chvíli rozhodnutí vystoupit na komunistickém sjezdu o konání mše pravděpodobně nevěděl.

Nepravda

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože nelze tvrdit, že ČSSD nikdy nic ze svých slibů nesplnila. Dokládají to splněné body z programového prohlášení vlády Bohuslava Sobotky, které měla ve svém programu i ČSSD před volbami v roce 2013.

Obecně platí, že politické strany nesplní během funkčního období všechny své předvolební sliby. Může za to několik faktorů: strany nemají potřebnou sílu, jsou v opozici (což jejich schopnost prosazovat své představy snižuje), v rámci koaličního vládnutí vytváří programové kompromisy nebo sliby prostě poruší.

Sobotkova vláda splnila zhruba polovinu z jejího programového prohlášení, jak jsme zjistili při speciální analýze plnění slibů. Vláda plnila i body, které měla ČSSD vytyčeny ve svém volebním programu (.pdf) před volbami v roce 2013.

Podle volebního programu ČSSD vláda splnila například zvýšení minimální mzdy na 12 tisíc Kč, dobudování čističek odpadních vod v obcích nad 2 000 obyvatel (.pdf, str. 9), zavedení posledního roku předškolního vzdělání jako povinného (.pdf, str. 10) , nezavedla školné na vysokých školách (.pdf, str. 11), pokračovala v tzv. kotlíkových dotacích (.pdf, str. 9), zasadila se o neplacení poplatků ve zdravotnictví (.pdf, str. 8) a také zvýšila minimální mzdu (.pdf, str. 14).

Na druhou stranu ČSSD také nesplnila všechny body z volebního programu, které slíbila. Jako příklady můžeme uvést kariérní řád pro učitele (.pdf, str. 10), podmínky pro trenéry a bývalé sportovce (.pdf, str. 10) nebo snížení finančních prostředků církvím v rámci restitucí (.pdf, str. 30).

Pravda

Spekulace o vlivu německé kancléřky Angely Merkelové na vytvoření druhé vlády Andreje Babiše zveřejnil německý levicový deník Die Tageszeitung. Dne 7. června 2018 vydal článek s titulkem Druhá šance pro českého oligarchu, ve kterém popisuje údajný telefonát mezi německou kancléřkou a Babišem. Zmíněný telefonát se měl odehrát v polovině dubna roku 2018.

Článek se nejprve věnuje shrnutí situace na české politické scéně. Důraz je kladen na problematické a zdlouhavé vyjednávání o vládě a to, že pro ostatní parlamentní strany je hlavním problémem osoba Andreje Babiše. Tageszeitung dále shrnuje kontroverze Babiše jako koncentraci ekonomické, politické a mediální moci, podezření na spolupráci s StB či vyšetřování v kauze dotačního podvodu.

Postupně článek přechází k vládnímu vyjednávání. Informuje o tom, že se druhá Babišova vláda bude skládat z koalice ANO a ČSSD s tolerancí KSČM. Deník však podotýká, že kromě tolerance KSČM se nabízela také možnost tolerance vlády ze strany Okamurova hnutí SPD. Závislost české vlády na toleranci pravicově populistického hnutí ale měla být dle deníku v nelibosti německé vlády.

V souvislosti s údajnými německými tlaky na podobu nové české vlády je zmíněn telefonní hovor mezi kancléřkou Merkelovou a Andrejem Babišem z dubna 2018. Deník dle nepřímých zdrojů píše, že měl být Babiš po telefonátu ustaraný. V zápětí se v článku objevuje řečnická otázka, zda Babišova nálada po hovoru nemohla souviset s tlakem kancléřky na ignorování SPD ze strany Babiše. Zároveň je ale uvedeno i Babišovo přímé vyjádření, kde tento dohad popírá.

Neověřitelné

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože oficiálním důvodem k odvolání Jiřího Dienstbiera měla být větší kompaktnost vládního týmu a také to, že jde o reakci na výsledek ČSSD ve volbách. Není možné zhodnotit, co bylo konkrétním důvodem k jeho odvolání z vlády; mohlo jít o celou řadu důvodů.

Dienstbier zastával funkci ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu od 29. ledna 2014 do 30. listopadu 2016, kdy ho vystřídal Jan Chvojka. Spolu s ním byl také odvolán ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček, kterého nahradil Miloslav Ludvík.

Bohuslav Sobotka oznámil dne 11. listopadu 2016, že předloží prezidentovi návrh na odvolání Dienstbiera. Týden předtím svým spolustraníkům z ČSSD zaslal dopis, kde avizoval změny ve vládě bez konkrétních jmen.

Ve svém oznámení pak Sobotka uvedl, že výměna ministrů Dienstbiera a Němečka není zapříčiněna jejich problémy nebo skandály, ale snahou mít kompaktní tým. Zároveň se vyjádřil, že výměna ministrů je reakcí na krajské a senátní volby. Vláda podle něj měla být dynamičtější. Vyzval také své koaliční partnery, aby udělali změny, což ale odmítli.

Ještě před tím, než bylo známo, kdo bude odvolán, média spekulovala o tom, že by to mohl být Dienstbier. Ten 10. listopadu 2016 zveřejnil na twitteru prohlášení, že za jeho odvoláním stojí „pučisti z Lán Tejc a Zimola pražská mafie-pračka peněz Poche a podvodník Březina“.

Po svém odvolání se Dienstbier v rozhovoru vyjádřil, že Sobotka neměl k jeho práci žádnou výtku a za jeho odvoláním měly být stranické důvody.