Vojtěch Filip

Dle údajů Českého statistického úřadu, který sleduje počet nových bytů od roku 1998, bylo v tomto roce dokončeno 22 183 (.xlsx) nových bytových jednotek. Naopak v loňském roce došlo k dokončení 34 412 nových bytových jednotek. Výstavba a dokončování nových bytů v rodinných a bytových domech kolísaly – maximum bylo dosaženo v roce 2007, kdy bylo dokončeno 41 649 bytů, minimum v průběhu sledovaných let bylo dosaženo hned v roce 1998 s 22 183 byty, později při propadu výstavby v roce 2014 bylo dokončeno 23 954 bytových jednotek.

Vývoj počtu postavených bytů je vidět na následujícím grafu, přičemž vidíme dva vrcholy, jeden v roce 2007, druhý v roce 2019. Zároveň však platí, že v žádném roce nebylo postaveno méně bytů, než v roce 1998, celkové počty postavených bytů tedy spíše rostou. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Mezi tematickými a koncepčními materiály na webu KSČM se nenachází žádný materiál, který by se týkal obecního bydlení. Mezi programovými tezemi KSČM se nicméně nachází část věnovaná podpoře bydlení, v níž se komunisté zavazují prosazovat „státní program výstavby státního, obecního a družstevního bydlení“. KSČM zde také uvádí další body, které popisují program komunistů, co se týče „dostupného a kvalitního bydlení pro všechny,“ kde navrhují vyvlastnění nevyužívaných a dlouhodobě chátrajících budov ve prospěch obcí či omezení „diktátu bank a developerů“ v oblasti bydlení.

Věcné usměrňování cen je zakotveno v § 6 zákona o cenách (č. 526/1990 Sb.). Podle tohoto ustanovení je možné, aby stát, resp. cenové orgány, určily maximální rozsah zvyšování cen za určité období. Uvedený paragraf rovněž stanovuje možnost omezit prodejcům zvyšování ceny zboží či služby z důvodu zvyšování cen vstupů (materiálu apod.), či stanovit závazný postup při určování ceny včetně omezení výše marže. § 8 daného zákona, který se týkal časového usměrňování cen, je zrušený zákonem č. 403/2009 Sb., tedy již 12 let. Protože se však v zákoně Vojtěchem Filipem zmíněná regulace skutečně nachází, hodnotíme výrok jako pravdivý.

V Ústavě České republiky není explicitně zmíněna bezplatná zdravotní péče v rámci všeobecného zdravotního pojištění. Nicméně součástí Ústavního pořádku České republiky je Listina základních práv a svobod, kde se již tato zmínka objevuje. A to konkrétně ve čl. 31: „Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.”

Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) na základě tzv. tolerančního patentu (.docx) toleruje od roku 2018 menšinovou vládu hnutí ANO 2011 a České strany sociálně demokratické (ČSSD).

Toleranci menšinového kabinetu podmiňuje (.pdf) také naplněním sedmi bodů, jako jsou požadavky na sloučení pojišťoven spadajících pod Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany, vznik státní komerční banky či převod vodovodní infrastruktury do vlastnictví státu, krajů či obcí. Dohoda byla skutečně uzavřena (.docx, str. 2) pouze mezi hnutím ANO 2011 a KSČM, nikoliv mezi KSČM a vládou.

Pro úplnost dodejme, že ústřední výbor KSČM rozhodl o ukončení tolerance 6. dubna 2021.

V tomto volebním období předložila KSČM 11. prosince 2018 Sněmovně poslanecký návrh novely zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. V rámci této novely navrhovali pravidelnou a automatickou valorizaci (.pdf, str. 3) plateb za státní pojištěnce. Návrh novely zákona byl ovšem ve třetím čtení 4. března 2020 zamítnut.

K navýšení základu plateb za státní pojištěnce nicméně během tohoto volebního období skutečně došlo. Stalo se tak novelou č. 231/2020 Sb. Za vládu tuto novelu předložilo 20. dubna 2020 Ministerstvo zdravotnictví, schválena byla již 22. dubna. Tato novela navýšila vyměřovací základ stanovený v § 3c odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., a to od 1. června 2020, ze 7 903 Kč na 11 607 Kč, přičemž tato částka se od 1. ledna 2021 dále navýšila na 13 088 Kč. Pro úplnost dodejme, že mezi státní pojištěnce patří na základě § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. důchodci, děti, studenti, nezaměstnaní a vězni. Díky tomuto navýšení vzrostly od 1. ledna platby za státní pojištěnce z cca 1 000 Kč na 1 700 Kč měsíčně.

Krátce před přijetím zmíněné novely prosazovala zvýšení plateb za státní pojištěnce i KSČM. Ta však ke konci února požadovala (video, čas 1:40), aby platby za státní pojištěnce v roce 2021 narostly o 3,5 miliardy oproti roku 2020. Jednalo by se o zvýšení ze 77 na 80,5 miliardy, tedy o méně než pět procent – z původní výše plateb 1 000 Kč měsíčně by to tedy znamenalo navýšit platby o necelých 50 korun. Takové zvýšení by však nebylo ničím neobvyklým, meziročně totiž výdaje na platby za státní pojištěnce vzrostou právě o cca 3 miliardy korun. V roce 2020 původně narostly dokonce o 5 miliard a v roce 2019 o 3,5 miliardy. V reakci na epidemii covidu-19 nicméně vláda platby navýšila ještě daleko razantněji, a to v řádu desítek miliard korun.

Celkově tedy výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť návrh předložený poslanci KSČM na automatickou valorizaci plateb za státní pojištěnce nebyl Sněmovnou přijat. Zvýšení těchto plateb až o 70 % pak navrhla vláda, nikoliv KSČM, která navíc původně považovala zvýšení pouze 5%, tedy např. méně než činilo zvýšení za předcházející rok.

Volby do Poslanecké sněmovny se v roce 2006 konaly 2. a 3. června. Po sečtení hlasů došlo k volebnímu patu, kdy obě hlavní možné povolební koalice získaly po 100 poslancích. ČSSD s KSČM měly 100 křesel a ODS společně s KDU-ČSL a Stranou zelených také. Tento stav logicky zkomplikoval vyjednávání o vládě, protože pro získání důvěry ve Sněmovně je třeba nadpoloviční počet hlasů.

Prezident Klaus pověřil vyjednáváním o vládě předsedu vítězné strany Mirka Topolánka 5. června. V průběhu vyjednávání dál fungovala vláda Jiřího Paroubka, od 16. srpna pak v demisi. Topolánkovi se podařilo vyjednat vládu až na začátku září a prezident novou vládu jmenoval 4. září 2006.

Vláda Jiřího Paroubka tedy od voleb zůstala v úřadě déle než tři měsíce po volbách. Z toho demisi ale byla necelé tři týdny, jelikož demisi premiér Paroubek podal až po ustavující schůzi nové Poslanecké sněmovny, která proběhla 15. srpna 2006.

Vojtěch Filip zjevně používá špatnou terminologii, jelikož vláda nevládne po volbách v demisi do ustavení Poslanecké sněmovny, ale naopak až od ustanovení Sněmovny do jmenování vlády nové. Filip ale poukazuje na relativně dlouhou dobu mezi volbami a ustavením nové Sněmovny, respektive vlády, která byla zapříčiněna volebním patem. Tato doba pak skutečně odpovídá přibližně třem měsícům. Výrok Vojtěcha Filipa proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Nizozemská virtuální „burza“ (Dutch TTF) pro obchod se zemním plynem uvádí, že pro říjen by cena za tisíc kubických metrů zemního plynu měla skutečně být na hodnotě 950 euro.

Německo-ruský plynovod Nord Stream 2 vedoucí skrze Baltské moře byl dostavěn v první polovině září 2021. V současné době probíhají zkoušky a čeká se na certifikaci německých regulátorů, to by mohlo trvat až 4 měsíce.

Největší ruská energetická společnost Gazprom, která bude tento plyn dodávat, předpokládá, že by v říjnu mohla do Německa dodat první dodávky plynu. Očekávaná cena by měla být 300 dolarů, což by v přepočtu mělo vycházet na 260 euro za tisíc kubických metrů plynu.

Výrok však hodnotíme jako zavádějící, přestože Vojtěch Filip správně uvádí poměr mezi současnou cenou plynu na burze a cenou plynu z plynovodu Nord Stream 2. Ten totiž zatím není v provozu a jeho spuštění se očekává až za cca 4 měsíce. Do té doby se však může cena plynu výrazně změnit. Pro srovnání: 19. srpna 2021 byla cena plynu na Dutch TTF jen 40,4 eur za MWh, tedy cca 420 eur za tisíc metrů krychlových. Ostatně již navýšení dodávek plynu na evropský trh díky novému plynovodu by samo o sobě tržní cenu plynu mělo snížit.

Komunistická strana Rakouska (KPÖ) opravdu komunální volby na konci září 2021 v rakouském Grazu vyhrála s 28,9 % hlasů. Jedním z hlavních bodů jejich kampaně byl také dlouhotrvající zájem o problematiku bydlení v Grazu. 

Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) od roku 2018 toleruje (.docx) menšinovou vládu hnutí ANO 2011 a České strany sociálně demokratické (ČSSD). Toleranci menšinového kabinetu podmiňuje (.pdf) plněním několika bodů. Jedním z nich je i sloučení Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra (ZPMV) a Vojenské zdravotní pojišťovny (VoZP) spadající pod Ministerstvo obrany, nad kterou by v dalším kroku převzala kontrolu Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP).

V červenci roku 2020 proběhlo jednání KSČM a ANO o podmínkách další podpory. Po jednání se předseda komunistů Vojtěch Filip vyjádřil, že jediným dosavadním aspektem toleranční smlouvy, který není plněn, je sloučení zdravotních pojišťoven. Zmínil i tvorbu nového harmonogramu s chystaným dokončením bodu v druhém pololetí roku 2020.

Ke sloučení dvou pojišťoven dosud nedošlo, nicméně zástupci KSČM a ANO o tom i v roce 2021 dál jednali.

Zda ale došlo v minulém roce ze strany KSČM k předložení plánu sloučení, se nám z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo dohledat, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.