Životní prostředí

Pravda
Kolaja správně cituje europoslance Alexandra Vondru, který je lídrem koalice SPOLU v nadcházejících evropských volbách. Ten se takto vyjádřil v rozhovoru pro DVTV v roce 2019.
Pravda
Portál Fakta o klimatu na základě vlastního výpočtu uvedl, že nákup emisních povolenek v roce 2023 stál výrobce elektřiny 60 mld. korun.
Pravda
Podle dat Eurostatu z roku 2021 se rozloha lesů v Evropské unii zvyšuje. Od roku 2000 se konkrétně zvýšila o 5,3 % a od roku 2010 o 1,6 %.

Danuše Nerudová

Co v Green Dealu chybí, (...) je to financování.
České zájmy v Evropě: Superdebata lídrů, 10. dubna 2024
Pravda
EU sice počítá s tím, že část financí potřebných k naplnění cílů Zelené dohody zajistí unijní rozpočet, nástroj NextGenerationEU či příjmy z emisních povolenek, z velké části ale spoléhá na dosud nezajištěné soukromé investice. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.
Pravda
Elektrárny, které vypouštějí emise do atmosféry musí nakupovat emisní povolenky. Tyto náklady následně promítají do koncové ceny elektřiny, což její cenu zvyšuje.
Nepravda
Premiér Petr Fiala i ministr dopravy Martin Kupka v minulosti o Green Dealu mluvili. Ve veřejně dostupných zdrojích ovšem jeho přijetí kladně nekomentovali.
Pravda
Popisované cíle jsou součástí „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030“, která spadá pod Green Deal. V rámci této iniciativy chce EU vysázet tři miliardy stromů, zvrátit úbytek opylovačů a obnovit toky řek, což dle EU povede i k odstranění jejich znečistění.

Kateřina Konečná

Byť jsem já osobně pro Green Deal nikdy nehlasovala.
České zájmy v Evropě: Superdebata lídrů, 10. dubna 2024
Zavádějící
Europoslankyně Kateřina Konečná sice nehlasovala pro samotný Green Deal, odsouhlasila ale přijetí několika dílčích návrhů, které jsou jeho součástí. Podpořila však další návrhy, které cíle Zelené dohody prosazují.
Pravda
Pirátská strana v první půlce dubna zveřejnila svůj plán, který obsahuje návrhy na úpravy v evropském Green Dealu. Trojici opatření představili europoslanci Mikuláš Peksa a Marcel Kolaja a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.
Pravda
Dlouhodobým cílem Pařížské dohody je udržet nárůst průměrné globální teploty pod 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí. Současně by smluvní strany měly usilovat o to, aby tento nárůst nepřekročil hranici 1,5 °C.