ANO

Výrok Andreje Babiše hodnotíme jako pravdivý, neboť je skutečností, že společnost Animalco nepatří výhradně Agrofertu/Babišovi. Má zde 70% podíl, což také v diskuzi uvedl.

Společnost Animalco a.s. má na svém webu odkaz na koncern Agrofert, stejně tak Agrofert uvádí Animalco ve svém portfoliu.

Podle obchodního rejstříku je vlastnická struktura firmy skryta v akciích na majitele. Ve sbírce listin pak najdeme výroční zprávu za rok 2012, která uvádí Agrofert jako 70% vlastníka (str. 22). Zpráva neuvádí další významné vlastníky (majitele více než 20 % akcií), což však není pro hodnocení výroku podstatné.

Výrok Andreje Babiše je hodnocen jako nepravdivý, neboť jím udávaná částka na reprezentaci je ve skutečnosti o 180 milionů korun odlišná. Babiš nezapočítal do této sumy výdaje 3 kapitol rozpočtu ČR, nýbrž pouze jedné z nich.

Schválený zákon o státním rozpočtu (.pdf) na rok 2014 uvádí výdaje na sport ve 3 kapitolách – Ministerstvo vnitra (výdaje na sportovní reprezentaci), obrany (zajištění státní sportovní reprezentace) a školství, mládeže a tělovýchovy (sportovní reprezentace/všeobecná sportovní činnost).

Reprezentace OstatníVnitro (str. 20) 48 mil.

Obrana (str. 13) 129 mil.

Školství (str. 30) 1065 mil. 1918 mil. Celkem 1242 mil. reprezentace plus ostatní - 3160 mil.

Celkem ze státního rozpočtu jde do sportu ve třech kapitolách 1,242 miliardy, což je o 180 milionů víc, než ministr financí uvádí. Rozdíl vzniká lehkým podhodnocením těchto výdajů v kapitole školství a nezapočítáním výdajů z kapitol resortů vnitra a obrany. Souhrnný výdaj na sport pak Babiš v rámci tolerance popisuje korektně.

Pro ilustraci dodáváme bližší popis výdajů v rámci Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany, tedy těch, které lídr hnutí ANO opominul.

Vnitro za peníze mu určené provozuje Centrum sportu Ministerstva vnitra, to především připravuje sportovce pro reprezentaci ČR. Web ministerstva přímo uvádí například nejúspěšnější resortní sportovce roku 2013.

Ministerstvo obrany pak výdaje do sportu směruje také k reprezentaci ČR, pro představu dodáváme seznam členů týmu pro nadcházející hry v Soči, kteří jsou zastoupeni v armádním klubu Dukla.

24. ledna 2014 Andrej Babiš pro deník Insider uvedl, že Antonín Lébl by mohl být kandidátem hnutí ANO na pozici náměstka pro oblast sportu na Ministerstvu školství (dále "MŠMT").

1. února již však nový ministr školství Marcel Chládek ČTK sdělil, že se s Andrejem Babišem dohodl, že hnutí ANO bude moci nominovat svého člena na některý z dalších ministerských postů.Také se při této příležitosti zmínil o záměru zřídit tzv. národní radu pro sport, která by měla být zárukou transparentního čerpání a přerozdělování prostředků pro sport. To, zda dal Andrej Babiš na vědomí, že "přes to nejde vlak, že pražská organizace tam má pana Hulinského," se nám nepodařilo dohledat.

O záměru vicepremiéra Andreje Babiše odvolat šéfa Finančního analytického útvaru Milana Cícera informovala začátkem února Mladá fronta Dnes. Faktem ovšem je, že toto Andrej Babiš nikdy veřejně neprohlásil. Český rozhlas následně informoval o tom, že Cícer odchází na vlastní žádost a nebyl odvolán, nýbrž přeložen. Cícer to sám potvrdil.

Babiš se rovněž vyjádřil, že je rád, že Milan Cícer ve strukturách resortu zůstává.

Co se týče druhé části výroku, Andrej Babiš skutečně v České televizi prohlásil směrem k Miroslavu Kalouskovi: „Měl nějaké zájmy proti ministrovi ODS Vondrovi a kmotrovi Rittigovi, tak používal pana Cícera na tyto věci ". Uvedly to shodně servery Idnes.cz a Aktuálně.cz.

Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož byl potvrzen dr. Cícerem v rozhovoru pro média.

JUDr. Milan Cícer v rozhovoru pro Lidovky.cz potvrdil, že 10. února 2014 nastupuje do Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, a tím pádem, že končí ve vedení Finančního analytického útvaru, a to na základě dohody s ministrem Babišem. Důvod této změny nebyl uveden. (Lidovky.cz, 2. 2. 2014)

Jak Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, tak Finanční analytický útvar patří do struktury Ministerstva financí ČR.

Pravdou je, že bývalý ministr financí Miroslav Kalousek dne 17. prosince 2008 povolil internetové sázení v rozporu se stanoviskem KDU-ČSL.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Z webů MPO, MMR ani jednotlivých operačních programů není patrné jakékoli pozastavení operačních programů pro ČR.

Informaci o pozastavení čerpání prostředků v operačních programech Operační program Podnikání a inovace a Regionální operační program Střední Čechy přinesla 13. 1. 2014 MF Dnes na titulní straně v článku "Evropská unie zmrazila Česku dotace za 100 miliard" (v online verzi nazvaný "Unie zmrazila miliardové dotace pro Česko. I kvůli střetu zájmů"). Proti tomto článku se ostře ohradilo Ministerstvo financí, které uvádí, že ani jeden z operačních programů není v současné době pozastaven (Zkreslující informace v článku o čerpání prostředků z EU, Ministerstvo financí, 13. 1. 2014). Zjednodušeně řečeno, EU pouze pohrozila zastavením čerpání prostředků z fondů, avšak ČR zatím dostála podmínkám, které EU ve svých požadavcích nastavila. Navíc ministr Babiš tvrdil, že byly pozastaveny dva programy na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Pod MPO je pouze OPPI, ROP Střední Čechy spadá pod MMR. Proti článku se ohradilo i MMR (EK nezmrazila ČR 100 miliard Kč, 13. 1. 2014), avšak jeho vyjádření se explicitně k pozastavení samotných operačních programů nevyjadřuje. Webové stránky operačních programů MMR ani obou dotčených operačních programů o pozastavení vůbec nehovoří.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, a to na základě dohledaných informací o různých faktorech, které jsou v gesci MO a o kterých Stropnický mluví (byť i nejasně). Výhrada se týká faktu, že nejméně 1 případ velkých sporných zakázek již byl vyšetřen a probíhá soudní proces. Nicméně v této části výroku nastupující ministr své tvrzení relativizuje, tudíž je výrok i tak hodnocen jako pravda.

Ministerstvo obrany (MO) vypisuje značné množství nákladných veřejných zakázek spojených např. s nákupem vojenské techniky, údržbou a zabezpečením objektů apod. (viz přehled veřejných zakázek MO od roku 2007). Mezi nejdiskutovanější zakázky spojované s možným korupčním jednáním patří především rozsáhlé pronájmy a nákupy vojenské techniky.

Jako první můžeme uvést desetiletý pronájem stíhacích letounů Gripen v ceně 19,6 mld. Kč. S průběhem výběrového řízení je však spojována rozsáhlá korupční kauza vyšetřovaná v několika evropských zemích. V České republice však bylo vyšetřování kauzy několikrát odloženo a ani v současné době není nikdo obviněn.

Dalším známým případem může být nákup obrněných vozidel Pandur v hodnotě 14,4 mld. Kč. V této souvislosti je pro podezření z korupce vyšetřován lobbista Marek Dalík.

Mezi sporné zakázky dále patří např. nákup dopravních letounů Casa v hodnotě bezmála 3,6 mld. Kč nebo v současné době soudně prošetřovaný nákup nákladních vozidel Tatra v ceně přesahující 2,6 mld. Kč. Právě v kauze Tatra jde již konstatovat, že vyšetřování případu bylo ukončeno, což je v kontrastu s tvrzením Stropnického, že se nedošetřilo nic.

Nevyjasněné okolnosti a úmrtí, na něž Martin Stropnický odkazuje, se opět mohou týkat několika kauz. V letech 2000 a 2001 došlo k úmrtím několika vojenských pilotů, přičemž jako možná příčina byly identifikovány vadné výškoměry zakoupené v rámci neprůhledné veřejné zakázky.

Podobným případem může být též nákup nekvalitních padáků firmy Anex, kdy při cvičném seskoku došlo k úmrtí jednoho z výsadkářů. Mediálně známou kauzou je také úraz Pavla Musely, vlivného zbrojaře spojovaného s významnými zakázkami pro MO, který po pádu utrpěl poškození mozku a následnou ztrátu paměti. Jednou z vyšetřovacích verzí celé události byl i pokus o vraždu, konkrétní okolnosti se však objasnit nepodařilo.

Paragraf, který zrušil povinnost nakupovat vojenský materiál přes prostředníka, skutečně zapracoval v roce 2011 tehdejší ministr obrany Alexandr Vondra do novely zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, který byl následně schválen v létě roku 2011.

Návrh novely zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem společně předkládali ministr průmyslu, ministr zahraničních věcí, ministr vnitra a ministr obrany a byl vládou byl schválen (.pdf) 30. března 2011.

Součástí tohoto zákona byl i kromě nové evropské směrnice i paragraf, který rušil povinnost ministerstva obrany nakupovat zbraně v zahraničí přes české prostředníky.

Legislativním procesem tato novela prošla v létě 2011 a upravený zákon byl vyhlášen 30. 8. 2011 ve Sbírce zákonů.

Na základě faktů dohledaných na webu Poslanecké sněmovny a vlády potvrzujeme pravdivost výroku Martina Stropnického.

Ve světle níže uvedených informací hodnotíme výrok jako zavádějící, protože v případě pronájmu Gripenů České republice nefigurovali žádní prostředníci. Smlouva na pronájem Gripenů byla dojednána na úrovni vlád, tedy mezi vládami ČR a Švédského království.

Původní výběrové řízení na nákup nadzvukových letadel z roku 2001 vyhrálo britsko-švédské konsorcium BAE Systems-Saab. Tento projekt ale nikdy realizován nebyl.

V roce 2003 Vláda ČR předložila žádost o studii proveditelnosti pořízení nadzvukových letadel Kanadě, USA, Francii, Belgii, Německu, Holandsku, Turecku a Švédsku.

Web Ministerstva obrany k tématu uvádí: " Dne 17.12.2003 vláda ČR rozhodla, že pro AČR je nejlepší švédská nabídka. Ministr obrany Miroslav Kostelka, ministr financí Bohuslav Sobotka, ministr průmyslu a obchodu Milan Urban a ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda dostali pověření, aby o nákupu čtrnácti strojů exkluzivně vyjednávali se Švédským královstvím".

Platný text smlouvy si můžete přečíst zde. Smlouva je závazkem mezi Českou republikou a Švédským královstvím, a tudíž se přímo nedotýká žádné soukromé firmy.

Deník Ihned.cz přinesl v roce 2011 rozhovor s ředitelem Gripen International pro ČR, který potvrzuje, že vyjednávání podmínek pronájmu letadel probíhalo bez prostředníků:

"Kolem tendru na stíhačky byla ale v Česku řada podezření z korupce, věnovala se tomu světová média, pověst gripenů je kvůli tomu poškozená. Proto se ptám na ty kroky."

Proběhlo několik vyšetřování v několika zemích a nikdy se nám nic neprokázalo. Především ale všechna podezření se týkala staršího tendru, který český parlament nakonec zrušil(myšlen je tendr z 2001, který vyhrálo BAE Systems-Saab, pozn. Demagog.cz). Stávající kontrakt nebyl nikdy zpochybněn žádnými podezřeními z korupce."

"Jenže armádní zakázky a vyšetřování korupce v Česku zkrátka nemají nejlepší renomé."

"Ano, ale toto je smlouva mezi dvěma vládami, mezi českou a švédskou. To je velmi užitečné a efektivní uspořádání. Není tam žádný prostředník."