ANO

V souvislosti s očkováním proti koronaviru řeší všechny státy otázku, jak proočkovat dostatečný počet lidí, aby společnost dosáhla kolektivní imunity. Velký problém ale představuje nedůvěra lidí k očkování a jejich neochota nechat se očkovat.

Proto se objevují diskuze, zda by očkování nemělo být ze zákona povinné. Nastolení plošné povinnosti se většina států brání, nicméně objevily se návrhy, které se tomu určitým způsobem přibližují. Zmínit můžeme francouzský návrh zákona – jehož projednávání však bylo nakonec odloženo – který by lidem bez očkování omezil mimo jiné přístup k veřejné dopravě. Dále uveďme například španělský návrh na registr osob, které odmítly očkování, nebo nejnovější řecký návrh týkající se mezinárodních očkovacích průkazů.

EU jako celek ale nadále stojí za tím, že očkování má být dobrovolné a že rozhodnutí nenechat se očkovat nemá být důvodem k diskriminaci. Podobný názor pak vyjádřili i francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Boris Johnson, německá kancléřka Angela Merkelová či maďarský předseda vlády Viktor Orbán. Možnost, že by vakcinace byla povinná, vyloučil i italský premiér Giuseppe Conte. Také představitelé Světové zdravotnické organizace (WHO) říkají, že než zavádět očkovací povinnost je lepší lidem vysvětlit výhody, které očkování přináší. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Evropská komise sjednala smlouvy o nákupu vakcín s prvními farmaceutickými společnostmi již v půlce srpna 2020. První společností, se kterou byla uzavřena smlouva, byla firma AstraZeneca (400 mil. dávek). Následně Evropská komise jednala s dalšími pěti společnostmi a uzavřela s nimi smlouvy, jsou to: Sanofi-GSK (300 mil. dávek), Johnson & Johnson (400 mil. dávek), CureVac (405 mil. dávek) a Moderna (160 mil. dávek). 

Vakcíny BioNTech-Pfizer Komise objednala v objemu 300 mil. dávek a následně 8. ledna 2021 navrhla doobjednat ještě dalších 300 mil. dávek. Tato dodávka je dle vyjádření eurokomisařky Stelly Kyriakides z 19. ledna 2021 již dojednaná.

Dodejme, že v současné době jsou Evropskou komisí a Evropskou lékovou agenturou schváleny vakcíny společností BioNTech-Pfizer a Moderna. 

Celkově (.pdf, str. 2) má Evropská unie smlouvu na možnost nákupu až 2,265 miliardy dávek očkovací látky proti covidu-19.

Vzhledem k tomu, že se Dita Charanzová uvedeným údajem nevešla do našeho 10% tolerančního pásma jen velmi těsně (odchylka odpovídá 11,7 %) a poslední objednávka 300 mil. vakcín proběhla relativně nedávno, hodnotíme její výrok jako pravdivý.

Zatímco státy Evropské unie se dohodly na společném postupu při nákupu a obstarávání vakcín, balkánské neunijní státy postupují každý jednotlivě. To jim ztěžuje vyjednávací pozici s danými výrobci a obecně přístup k vakcíně. Některé země proto stále čekají na první vakcíny. V souvislosti s těmito problémy se zmiňuje především Albánie, Severní Makedonie, Kosovo, Černá Hora, Bosna a Hercegovina nebo Srbsko. Epidemiolog Dragan Danilovski ze Severní Makedonie tento nerovný přístup dokonce přirovnal k Titanicu: „Bohatí si vzali všechny dostupné záchranné čluny a ty, kteří neměli takové štěstí, nechali napospas osudu.“

Evropská komise koncem roku 2020 schválila v rámci tzv. předvstupní pomoci (mechanismus IPA II) finanční balíček ve výši 70 milionů eur. Využije se na pomoc balkánským zemím k přístupu k vakcíně, a to v podobě uhrazení nákladů pořízení či samotné aplikace látky. Země západního Balkánu proto budou moci využít již výše zmíněné dohody EU s farmaceutickými výrobci vakcín. „EU během pandemie ukázala, že jednáme se státy západního Balkánu jako s privilegovanými partnery. V tomto duchu také pokračujeme v případě vakcín, a to přijetím kroků, které umožní rychlý start vakcinace pro pracovníky kritické infrastruktury a nejohroženější skupiny (…),“ uvedl eurokomisař Olivér Várhelyi. 

Vzhledem k přístupu k dodávkám z nákupních unijních dohod měl být balkánský region dle původních plánů schopen zahájit hromadné očkování zároveň s ostatními unijními státy. To se však nepodařilo. Kupříkladu Albánie si obstarala dodávku zhruba 3 tisíc vakcín od jednoho z nejmenovaných unijních států, přičemž určitou část pak přislíbila zaslat i Kosovu. Albánský premiér Edi Rama u příležitosti vlastního očkování uvedl, že k okamžitému přístupu k dodávkám vakcín ze strany EU nedošlo. Severní Makedonie se zase domluvila na dodávce z Bulharska. Srbsko jako jediné dostává menší část dodávek, a to přímo od společnosti Pfizer a BioNTech, zároveň země obdržela i dodávky ruské vakcíny Sputnik V.

Ke zlepšení situace a přímému sdílení vakcín s balkánskými zeměmi a Ukrajinou proto 6. ledna vyzvali ministři zahraničí 13 unijních států, včetně České republiky.

Balkánské země se kromě přislíbené pomoci od Evropské unie spoléhají i na iniciativu COVAX. Jedná se o program vedený Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) a dalšími dvěma organizacemi, jenž má umožnit univerzální a spravedlivý přístup k vakcíně. Prostřednictvím tohoto programu si však balkánské země předobjednaly dodávky zatím pouze pro část obyvatelstva. Ty navíc dorazí zřejmě až v následujících měsících.

V souvislosti s dopady pandemie koronaviru přijala v posledních měsících vláda hned několik podpůrných opatření.

Program Antivirus na podporu zaměstnanosti poskytuje zaměstnavatelům náhrady mezd. Po schválení a prodloužení (.pdf) tzv. Antiviru A mají od 1. října 2020 zaměstnavatelé, kteří museli kvůli vládním nařízením svou činnost výrazně omezit a podniky uzavřít, nárok na 100% náhradu mzdy včetně odvodů, a to s měsíčním limitem 50 tisíc Kč na jednoho zaměstnance. Jedná se o tzv. Antivirus A Plus. Kromě toho však také existuje Antivirus A, který zaměstnavatelům přispívá 80 % z vyplacené mzdy s měsíčním limitem 39 tisíc Kč, v tomto případě na zaměstnance v karanténě. Platnost těchto programu byla původně do 31. prosince 2020, vláda nicméně 21. prosince schválila (.pdf) prodloužení programu Antivirus prozatím do konce února 2021.

Vláda taktéž iniciovala program na podporu podnikatelů v podobě příspěvku na nájemné za jednotlivá čtvrtletí. Finance byly určeny podnikatelům, kteří museli kvůli nařízení vlády své maloobchodní provozovny v nájmu, a to ať pro prodej zboží nebo služeb, uzavřít nebo provoz výrazně omezit. Tzv. COVID-Nájemné II přispívá na nájem z 50 % za měsíce červenec, srpen a září, žadatel může získat maximálně 10 milionů Kč. Žádosti je možné podávat od 21. října 2020 do 21. ledna 2021.

Vláda se následně 14. prosince usnesla, že tento dotační program bude pokračovat i nadále, přičemž bude obsahovat podobné parametry: za čtvrté čtvrtletí loňského roku budou podnikatelé moci zažádat o 50% příspěvek na celkové nájemné, s maximální výší 10 milionů Kč. Do budoucna by tedy měla být k tomuto programu vypsána i třetí výzva.

Možností, jak v některých případech dosáhnout na vyšší kompenzace, je pak čerpání z vícero podpůrných programů zároveň. V tomto případě by tedy potenciálně bylo možné kromě příspěvku na nájemné čerpat také například v oblasti hotelnictví a ubytovacích zařízení z programu Covid-Ubytování II. Vztahovat se má na období od října do prosince 2020. Tento program byl vládou schválen 14. prosince, prozatím ovšem nedošlo k jeho notifikování Evropskou komisí, tudíž ani k vypsání výzvy o dotaci žádat. Předchozí program Covid-Ubytování, jehož platnost trvala od 7. září do 3. listopadu, se týkal ještě jarního období.

Nárok na podporu pak mají také OSVČ, a to v podobě 500 Kč za každý den, kdy musely z důvodu vládních opatření omezit či přerušit svou podnikatelskou činnost. Celkem tedy mohou za jeden měsíc získat 15 tisíc Kč. V tomto případě se jedná o ty podnikatelské oblasti, které byly přímo uzavřeny. Kromě samotných přímo zasažených profesí mají nárok na bonus také ti, kteří jsou na omezené činnosti dále navázáni - vizte tabulku níže.

Kompenzační bonus je nyní možné nárokovat za 5 bonusových období: první bonusové období bylo od 5. října do 4. listopadu, druhé od 5. do 21. listopadu, třetí ve dnech 22. listopadu až 13. prosince a čtvrté od 14. do 24. prosince. Vyhlášeno pak bylo (.pdf) již také 5. bonusové období, a to pro dny v rozmezí od 25. prosince 2020 do 23. ledna 2021.

I když tedy dochází ke 100% kompenzacím za mzdy a stejně tak mohou OSVČ žádat o kompenzační bonus, v případě příspěvků na nájem je pro třetí čtvrtletí vyplácena 50% podpora, nikoliv 100%. Vyplácení stejné výše je pak v plánu také v další třetí výzvě pro měsíce říjen, listopad a prosinec. Z tohoto důvodu tak výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Vláda na svém jednání 4. ledna 2021 schválila nový program podpory podnikatelů, které postihla vládní opatření na omezení šíření nemoci covid-19. Dotační program COVID – Gastro – Uzavřené provozovny se týká těch podnikatelů (fyzických či právnických osob), kterým bylo ve dnech od 14. října 2020 do 10. ledna 2021 omezeno provozování podnikatelské činnosti, což zapříčinilo pokles jejich tržeb. Jedná se tedy převážně o restaurace, maloobchodní prodejny či služby. Podnikatelé budou mít v rámci této výzvy k dispozici 2,5 mld. Kč.

Finanční podpora bude dosahovat 400 Kč na každého zaměstnance (včetně spolupracujících OSVČ) za ty dny, kdy pro příslušnou podnikatelskou oblast platila omezující nařízení. Podporu bude možné využít na provoz a náklady podnikání, a to včetně odpisů, daní či splátek úvěrů. Žádosti bude možné podávat od 15. ledna 2021.

Ministr Havlíček mluví o matici Protiepidemického systému ČR (PES) a o jejích změnách, ke kterým v průběhu prosince 2020 došlo. Z kontextu jeho slov vyplývá, že nemluví o indexu rizika PES, o jehož změně se uvažuje. Výrok proto hodnotíme pouze s ohledem na změny matice opatření.

Ministerstvo zdravotnictví představilo protiepidemický systém 13. listopadu, přičemž ministr Blatný uvedl, že „hlavním cílem nového hodnocení PES je především zvýšit čitelnost a predikovatelnost aktuální epidemiologické situace“. Hlavním parametrem systému je tzv. index rizika (.pdf, str. 3), který nabývá hodnoty od 0 do 100 a na jehož výši mají vliv čtyři základní ukazatele. Jedná se o počet celkových nových případů za 14 dní, počet nových případů u seniorů za 14 dní, 7denní průměrná pozitivita testů a reprodukční číslo.

Matice opatření (.pdf) zobrazuje 5 stupňů pohotovosti a 27 kategorií, u kterých jsou uvedena odpovídající opatření. Z toho však 11 polí žádná omezení nenese a v 5 polích je uveden kontrolní orgán dodržování opatření. U některých kategorií jsou namísto omezení uvedena doporučení, například u kancelářských a výrobních provozů. Naproti tomu u řady kategorií odpovídající stupně stanovují více omezení. Jedná se zejména o opatření u školství, rekreačního i profesionálního sportu, kultury, heren a kasin, provozoven restauračních služeb, nákupních center nebo maloobchodu. Například u kategorie nákupních center a maloobchodu je ve čtvrtém i pátém stupni stanoveno 7 různých opatření. Navíc 43 polí uvádí organizační a režimová opatření, která jsou rozsáhlejšího charakteru, ale nejsou blíže specifikována. Množství stanovených opatření se tak pohybuje v řádu stovek.

V době představení systému se index rizika pro celou Českou republiku držel na hodnotě 70 bodů, což odpovídá čtvrtému stupni pohotovosti. Do třetího stupně pohotovosti se Česká republika dostala 3. prosince. Podle matice opatření (.pdf) tak mohly za určitých podmínek otevřít například maloobchody či restaurace, bylo zrušeno omezení volného pohybu osob, služby mohly obnovit svůj provoz atd.

Ke zpřísnění opatření a zpětnému přechodu do čtvrtého stupně došlo 18. prosince. Vláda souběžně s tím rozhodla o několika změnách a výjimkách v rámci protiepidemického systému. Čtvrtý stupeň pohotovosti nyní umožňoval maloobchodní prodej za dodržení stanovených podmínek, provoz některých služeb (např. kadeřnických či kosmetických salonů) nebo otevření obchodů v neděli. Výjimku dostaly nejen galerie, ale také některá muzea, která za stanovených hygienických podmínek mohla zůstat pro veřejnost otevřená. Ve všech zmíněných případech se jedná o aktivity, které jsou podle zveřejněné matice opatření v rámci čtvrtého stupně zakázány. Tato změna tedy nebyla příliš výrazná, co se týče výjimek z matice opatření, její dopad na maloobchod a provoz služeb byl však v předvánočním nákupním období značný.

K dalším změnám opatření a přechodu do pátého stupně došlo 27. prosince. Byly znovu uzavřeny maloobchody, provozovny služeb, došlo k dalšímu omezení volného pohybu apod. Nově došlo také k omezení pro velké obchodní řetězce, které nesmí prodávat jiné než základní zboží. Opět však nebyl zakázán prodej v neděli tak, jak to uvádí matice opatření pro čtvrtý i pátý stupeň pohotovosti. Z celkového množství opatření zanesených v matici tak byla změněna pouze některá nebo došlo k tomu, že konkrétní instituce získaly výjimku, a tak mohly pokračovat ve svém provozu. Od druhé poloviny prosince se zároveň hovoří o změně výpočtu skóre protiepidemického systému, a to zejména z důvodu již probíhajícího antigenního testování.

Výrok Karla Havlíčka hodnotíme jako zavádějící proto, že svým tvrzením, že se v rámci matice Protiepidemického systému ČR měnily jen jednotky opatření z celkových stovek, vyvolává dojem, že změny byly v rámci celku opatření zanedbatelné. To však neodpovídá dopadu, který vládou provedené změny měly na obchody, služby a velké množství zákazníků.

Předesíláme, že moderátor se ministra Havlíčka ptal na srovnání s okolními zeměmi. Výrok jsme tedy ověřovali jako srovnání s jinými evropskými zeměmi, zejména s těmi v EU.

Očkování proti covidu-19 bylo zahájeno 27. prosince 2020 v celé EU. První dávky vakcín obdrželi např. občané Itálie, Rakouska, Polska či Německa. Ve stejný den bylo očkování zahájeno i v České republice. První dávku dostal premiér Andrej Babiš.

Česká republika 26. prosince převzala prvních 9 750 dávek. Stejný počet pak dostalo také Slovensko. Toto množství dávek rovněž obdržely i ostatní členské státy EU. První dávka očkování proti covidu-19 byla tedy ve všech zemích EU stejná. Již dříve bylo oznámeno, že v lednu by do České republiky mělo přijít 277 tisíc dávek vakcíny. A například Německo by v první vlně očkování mělo dostat přibližně 400 tisíc dávek.

Vakcíny u výrobců objednala Evropská unie. Jejich odběr, distribuci a použití si pak každý členský stát řídí sám podle své národní očkovací strategie (.pdf, str. 1). Počet dávek, které budou mít jednotlivé členské státy k dispozici, se stanovuje podle počtu obyvatel (.pdf, str. 6). Tento klíč platí jak pro vakcíny od společnosti Pfizer, tak i pro nově schválenou vakcínu Moderna. Evropská unie je nicméně kritizována za to, že nenakoupila větší množství vakcín.

Co se týče přepočtu aplikovaných dávek na 100 tisíc obyvatel, situace je trochu složitější. Počet aplikovaných dávek v porovnání s dalšími členskými státy EU lze vidět v následujícím grafu, který byl zveřejněn serverem Our World in Data. Přestože zobrazená data nepocházejí z jednotného zdroje a nemusí být plně srovnatelná, z grafu lze vyčíst, že k datu rozhovoru, tj. k 4. lednu, byl počet podaných vakcín v České republice podobný jako například ve Finsku, na Slovensku nebo v Řecku. Zároveň je pravdou, že některé země své občany očkovaly výrazně rychleji.

Ministr Havlíček mluví o penězích ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Rozpočet SFDI byl během roku 2020 zvýšen z původních 83 mld. Kč na proinvestovaných 121 mld. Kč.

Ministerstvo dopravy plánuje rozpočet SFDI navýšit i v letošním roce.

Vláda po svém jednání v pondělí 4. ledna oznámila, že došlo ke schválení návrhu koncesionářské smlouvy, která pojednává o výstavbě a provozu některých částí dálnice D4. Pokud bude smlouva schválena i Poslaneckou sněmovnou, stavba nových úseků by měla být zahájena na jaře tohoto roku a dokončena v roce 2024 (.pdf, str. 4). Konkrétně se jedná o projektování, výstavbu, financování, provoz a údržbu úseku Háje – Mirotice a dále o provoz a údržbu již postavených úseků Skalka – Háje a Mirotice – Krašovice.

Nová část dálnice D4 by měla být jako první ucelený projekt stavěna a financována formou PPP (zkratka angl. Public Private Partnership). Doposud byla tato forma využívána pouze na lokální úrovni. Obecně se tedy jedná se o systém partnerství veřejného a soukromého sektoru, kdy je stavba financována soukromými investory, kteří ji po dokončení na dohodnutou dobu také provozují. Stát během této doby soukromému subjektu stavbu splácí. Cílem takových projektů je zvýšení kvality i efektivnosti veřejných služeb a urychlení realizace projektů. Možnost využití PPP projektů při stavbě dálnic byla vládou schválena už v roce 2016.

Formálně byla soutěž na stavbu o údržbu úseků dálnice D4 zahájena v polovině roku 2018. V počátcích projevilo zájem téměř 100 firem, z nichž zhruba 80 bylo zahraničních. Soutěž nakonec vyhrálo začátkem prosince roku 2020 francouzské konsorcium DIVia, které tvoří firmy Vinci a Meridiam, a to s cenovou nabídkou 16,55 miliardy korun. Poté běžela lhůta pro možnost podání námitek, která vypršela 21. prosince 2020.

Konsorcium by na základě smlouvy mělo postavit nových 32 kilometrů dálnice mezi Příbramí a Pískem, které bude udržovat s dalšími již postavenými 16 kilometry. Smlouva o provozu těchto úseků se týká doby 25 let. Jedná se tedy o dobu, po kterou bude stát konsorciu DIVia výstavbu splácet a po uplynutí této doby převezme úseky dálnice do své správy.

Správa železnic na svých stránkách zveřejnila mapu s přehledem jednotlivých staveb na železniční síti v České republice (archiv mapy v omezené podobě je dostupný zde). 

Z mapy vyplývá, že co se týče realizace investičních staveb, podle informací dostupných na začátku ledna 2021 probíhá rekonstrukce zhruba 34 nádraží a 13 zastávek a výstavba dvou železničních stanic a 9 zastávek.

Zdůrazněme, že číslo odpovídající zhruba 60 stavbám bychom dostali, pouze pokud bychom sečetli všechny uváděné objekty, u nichž probíhá nejen výstavba, ale i rekonstrukce. Jelikož však tyto rekonstrukce zahrnují stavební práce, dáváme ministru Havlíčkovi za pravdu.

Dodejme, že další významné opravné práce v současnosti probíhají u 72 staveb. Z toho přibližně 25 projektů se týká přímo oprav železničních stanic a zastávek, zbývající většina prací ve velké míře zahrnuje zejména opravy a výměny trolejových drátů, pražců a vadných kolejnic, kolejí a výhybek či nestabilních náspů.