ANO

Ministr Havlíček hovoří o procentuálním zastoupení průmyslu na tzv. hrubé přidané hodnotě. Tato hodnota je jedním z údajů popisujícím ekonomiku a vypočítává se jako rozdíl mezi celkovou produkcí vyjádřenou v základních cenách a mezispotřebou vyjádřenou v kupních cenách.

Česká republika je skutečně, co se podílu průmyslu na hrubé přidané hodnotě týče, na druhém místě z celé Evropské unie. Jak ukazují dostupná data statistického úřadu Eurostat, v roce 2019 se na prvním místě mezi státy Unie umístilo Irsko s 35 %, na druhém místě Česko s 29,2 % a na třetím místě Slovinsko s 27 %.

Toto pořadí je v rámci Evropské unie (Source dataset: nama_10_a10, Share of industry) stejné již od roku 2016. Data za poslední 4 roky a první dvě čtvrtletí roku 2020 jsou viditelná v následujícím grafu:

Dodejme, že data za 3. čtvrtletí roku 2020 za celou Evropskou unii ještě nejsou (k datu 2. listopadu 2020) k dispozici.

Vláda schválila (.pdf, str. 1) v pondělí 19. října 2020 návrh státního rozpočtu na rok 2021. 

Ministerstvo financí zveřejnilo tiskovou zprávu, v níž uvádí: „Státní rozpočet bude po započtení příjmů z EU v roce 2021 hospodařit s příjmy ve výši 1486,8 mld. Kč, výdaji ve výši 1806,8 mld. Kč, schodkem 320 mld. Kč a rekordními investicemi za 186,9 mld. Kč. (…) Kromě historicky nejvyšší alokace na investice do projektů fyzické infrastruktury a rozvoje digitalizace, zvyšuje prostředky na ohodnocení práce pedagogů, výrazně finančně posiluje zdravotnictví a nezapomíná ani na důchodce.“

Vládou schválený návrh rozpočtu na rok 2021 podpořil prezident Miloš Zeman. Sněmovna ho bude schvalovat ve finální podobě pravděpodobně nejdříve 15. prosince (.pdf, str. 4).

Návrh byl okamžitě podroben kritice ze strany Národní rozpočtové rady, která vydala jasné stanovisko, že nedoporučuje, aby schodek státního rozpočtu na rok 2021 překročil 273 miliard korun. I hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská kritizuje, že na investice je určeno jen deset procent, což považuje za nedostatečné. 

Zatímco na rok 2020 bylo na kapitálové výdaje, tedy investice, původně odsouhlaseno 146,7 miliard (.pdf, str. 24), na rok 2021 je na kapitálové výdaje vyčleněno 186,9 miliard. Tedy skutečně o 40,2 miliardy více než minulý rok. 

Zde je nutné dodat, že po příchodu koronavirové pandemie se kapitálové výdaje pro rok 2020 zvýšily na 174,4 miliard (viz graf níže), tomuto číslu odpovídají i údaje z Monitoru státní pokladny. Prozatím (k 21. říjnu 2020) jsou dostupné jen údaje za období leden až září 2020.  Tvrzení, že se jedná o meziroční zvýšení 40 mld. tak není úplně přesné, neboť pokud budeme brát v potaz rozpočet pro rok 2020 po změnách, jedná se o zvýšení jen o cca 10 miliard. Protože je ale text tweetu doplněn obrázkem, ze kterého je toto zřejmé, na naše hodnocení to nemá vliv.

Ministryně Schillerová v rámci svého tweetu zveřejnila také graf vývoje kapitálových výdajů. V něm jsou ale obsažena data pouze od roku 2015. Vzhledem k vyjádření Aleny Schillerové, že na investice směřuje „historicky nejvyšší suma“, tak nemá tento graf zcela úplnou výpovědní hodnotu.

Zatím nejvyšších hodnot dosahovaly kapitálové výdaje v roce 2015, kdy dosáhly částky 175,7 mld. Kč (.pdf, str. 8). Při porovnání údajů Ministerstva financí o výši kapitálových výdajů v minulosti (údaje za rok 2000 a 2001, 2002 a 2003, 2004 a 2005, 2006 a 2007, 2008 a 2009, 2010 a 2011, 2012 a 2013, 2014 a 2015, 2016 a 2017, 2018 a 2019, 2020) je zřejmé, že navržená výše kapitálových výdajů pro rok 2021 je skutečně rekordní. Údaje z let 1993-1999 se nám nepodařilo z veřejně dostupných zdrojů dohledat, avšak vzhledem k celkové výši rozpočtu např. v roce 1999 (.pdf, str. 1), která byla ve srovnání s dneškem třetinová, je velmi pravděpodobné, že tehdejší kapitálové výdaje nedosahovaly dnešní výše.

Nominálně jsou tedy letošní investice skutečně nejvyšší, pokud bychom ale k číslům z let minulých připočítali inflaci, situace se změní. Např. v roce 2015 byla nominální výše kapitálových investic 175,7 miliard korun. Po započítání inflace za rok 2016 (0,7 %), 2017 (2,5 %), 2018 (2,1 %) a 2019 (2,8 %) odpovídá hodnota kapitálových investic za rok 2015 dokonce 190,3 miliardám korun. Inflace za rok 2020 zatím není známá, predikce Ministerstva financí však hovoří o 3,2 %. Protože je ale současná situace výjimečná, může se reálná hodnota inflace od té predikované značně lišit. Pokud započítáme i na rok 2020 predikovanou 3,2% inflaci, je hodnota těchto investic dokonce 196,4 miliard, tedy o cca 10 miliard více, než jsou investice plánované na rok 2021.

Celkově tak výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť započteme-li inflaci, neobsahuje návrh státního rozpočtu na rok 2021 nejvyšší kapitálové výdaje v historii. Rekordním rokem v tomto ohledu je rok 2015.

Podobné tvrzení již hejtmanka Pokorná Jermanová v minulosti pronesla několikrát. Zmiňme například její vyjádření pro Deník.cz: „Podfinancování 8,5 tisíce kilometrů silnic ve správě kraje jsme na začátku našeho funkčního období spočítali na 86 miliard korun. Takový byl dluh, který po sobě zanechaly předchozí krajské vlády.“

Podobná suma se vyskytuje i v jiném vyjádření hejtmanky, tentokrát na portálu Středočeského kraje: „Nechali jsme spočítat deficit, který naše krajské silnice v údržbě a opravách mají. Vyšel nám na neuvěřitelných 80 miliard korun.”

Samotnou studii se nám však nepodařilo z veřejných zdrojů dohledat. Protože nemůžeme ověřit výrok osoby jen na základě jejích předchozích vyjádření, hodnotíme jej jako neověřitelný. 

Podle vyjádření Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje pro server idnes.cz se v roce 2019 ve Středočeském kraji opravilo 450 kilometrů silnic. V roce 2018 to pak dle radního pro dopravu Františka Petrtýla bylo 407 kilometrů. V roce 2017 to pak dle hejtmanky bylo cca 180 kilometrů. Pro letošní rok jsou data pouze předběžná, dle radního Petrtýla se však opraví přibližně dva kilometry každý den, za celý rok by to tedy mělo být přibližně 700 kilometrů. Ke konci září 2020 pak bylo dle Františka Petrtýla opravených cca 1 500 kilometrů silnic II. a III. tříd.

Do konce roku by tedy mohlo být postaveno dokonce více než 1 700 kilometrů dálnic. Je pravdou, že informace o roku 2017 máme pouze z úst hejtmanky Pokorné Jermanové, jejíž výrok je zároveň ověřován. Protože ale výrok můžeme ověřit i na základě vyjádření radního Petrtýla ze září 2020, nemá to na hodnocení vliv.

Hejtmankou uvedená délka sítě 8 640 km pak přibližně odpovídá datům Českého statistického úřadu pro silnice II. a III. třídy ve Středočeském kraji.

Schválený rozpočet Středočeského kraje (.xlsx, list „Kapitoly – shrnutí BV a INV“) pro rok 2020 uvádí v kapitole 04 – Doprava celkové výdaje „investičního“ charakteru ve výši 4,19 mld. Kč. O částce přesahující 4 miliardy Kč píše ve svém zpravodajství i PRAHATV. Dle rozpočtu přitom tato částka obsahuje jak peníze na údržbu, tak peníze na rekonstrukce a investice, jedná se tedy o celkovou částku, která má „jít do silnic“.

Výše příspěvku (.xlsx, list „04“) na běžné opravy a údržbu silnic pak dle schváleného rozpočtu činila 1,52 mld. Kč.

Původní rozpočet kraje byl ale v průběhu roku navyšován. Podle schválených rozpočtových opatření (.xlsx) byl rozpočet v kapitole 04 – Doprava navýšen celkem o 0,75 mld. Kč z dotací Státního fondu dopravní infrastruktury (viz RO č. 34 (str. 12), 91 (str. 14), 111 (str. 7), 129 (str. 19), 141 (str. 5)) a programu IROP (viz RO č. 156, str. 6). Z toho je 0,27 mld. Kč určeno na opravy a údržbu a 0,48 mld. Kč na výstavbu a modernizaci.

Z toho, co se nám podařilo dohledat, tedy vychází celkový objem peněz určených na silnice na 4,94 mld. Kč, z čehož 1,8 mld. Kč jde na údržbu a opravy.

Je přitom pravdou, že ona „zbývající částka“ tedy 3,1 mld. Kč, určených na investice obsahuje kofinancování, příkladem můžou být již zmíněné projekty financované z evropských dotací.

Celkově však hodnotíme výrok jako pravdivý neboť výdaje na správu a údržbu jsou 1,79 miliardy, což je právě na hraně naší 10% odchylky. V rámci této odchylky se pak pohybují i celkové výdaje na silnice.

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) dá krajům na opravu silnic II. a III. třídy v letošním i v příštím roce 4 mld. korun. Z této částky si kraje mezi sebou rozdělí každý rok 3,7 mld. korun. Zbylých 300 mil. korun je určeno přímo pro Karlovarský (100 mil. korun.) a Středočeský kraj (200 mil. korun). Další 4 mld. korun budou moct kraje čerpat i z Integrovaného regionálního operačního systému (IROP), kdy jeden kraj může získat podporu maximálně 333 mil. korun.

Podle „Pravidel pro poskytování finančních prostředků z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (dále jen SFDI) na financování silnic II. a III. třídy ve vlastnictví krajů v roce 2020“ (.pdf, str. 1–2) budou „finanční prostředky určené krajům (…) rozděleny mezi jednotlivé kraje podle délky silnic II. a III. třídy na území jednotlivých krajů“, a to na základě veřejných dat internetové stránky Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD ČR). Nejnovější data (.pdf, str. 4), která se nám podařilo dohledat na ŘSD ČR, jsou z roku 2017.

Podle nich je ve Středočeském kraji 2 385,1 km silnic II. třídy a 6 239,7 km silnic III. třídy, celkem tak 8 624,8 km. V České republice je celkem 48 705,6 km silnic II. a III. třídy. Krajské silnice ve Středočeském kraji tak tvoří 17,71 % z celkového počtu.

Pokud bychom použili novější data (.xls) z Českého statistického úřadu, podle kterých je ve Středočeském kraji 2 383,351 km silnic II. třídy a 6 236,208 km silnic III. třídy, celkem tak 8 619,6 km a v České republice celkem (.xls) 48 674,3 km silnic II. a III. třídy, podíl krajských silnic ve Středočeském kraji by vyšel stejně, 17,71 % z celkového počtu.

U výpočtu částky, kterou by měl od SFDI obdržet Středočeský kraj, jsme postupovali stejně, jako tomu bylo například v roce 2015, jen s novými daty. Tento postup se přitom shoduje s postupem dle pravidel pro rok 2020 (viz výše).

Středočeský kraj tedy v roce 2020 a 2021 obdrží od SFDI 400 milionů přímo a ze zbývajících 7,4 mld. korun pak částku 1,31 mld. korun. Z fondu IROP by mohl získat dalších 333 mil. korun. Celkem by tak Středočeský kraj mohl obdržet 2,04 mld. korun, tedy opravdu přibližně 2 miliardy korun.

O financování oprav silnic II. a III. tříd jsme už psali například tady.

Dle dohledaných informací bylo stavební povolení na I/3 Olbramovice vydáno 13. února 2020 a následně umístěno na úřední desku Středočeského kraje. Odvolání proti tomuto rozhodnutí bylo zamítnuto 29. září 2020.

Investorem je podobně jako u všech silnic první třídy Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD).

O výkup pozemků se od roku 2005 snažilo právě ŘSD. Výkup byl ale ukončen (.pdf, str. 4) až v březnu 2020.

Bohužel se nepodařilo dohledat zdroj, který by prokazoval intenzivní spolupráci při výkupu pozemků mezi krajem a ŘSD.

Dle dohledaných informací bylo stavební povolení na I/3 Olbramovice vydáno 13. února 2020 a následně umístěno na úřední desce Středočeského kraje. Investorem je podobně jako u všech silnic první třídy Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD). Proti tomuto povolení bylo podáno odvolání, na platnosti povolení to však nic nemění. Odvolání pak bylo na konci září zamítnuto.

Dle ČT24 hejtmanka Pokorná Jermanová už před čtyřmi lety řekla, že stavba je naprojektována a brzy bude. Reálně se však stavět ještě nezačalo (platné k 4. září 2020).

Zmíněná silnice I/3 je skutečně přípravnou stavbou D3, která má významně ulehčit dopravě ve Středočeském kraji.

Na závěr uveďme, že zda ŘSD skutečně začne stavět, je predikcí, kterou neověřujeme.

Výrok souvisí s plánovanou stavbou obchvatu Olbramovic, se kterými zmiňované Votice sousedí.

V červenci 2019 plánovaný obchvat přišel o stavební povolení, neboť jej Krajský úřad Středočeského kraje vydal v rozporu se zákonem. Mezi výtky patřilo např. nedostatečné vedení spisu či nedoložení dodržení některých lhůt. K tomuto stavu se pro Benešovský deník vyjádřil starosta Votic Jiří Slavík: „Jedná se o šlendrián úředníků krajského úřadu. Je to zkrátka úplně banální úřednické pochybení, kvůli němuž ministerstvo ani nemělo jinou možnost,“ a dále uvedl, že „krajský úřad má šanci prokázat, že se nejednalo o záměr, a vydat nové nezpochybnitelné rozhodnutí bez školáckých chyb.“ 

Dle dohledaných informací bylo nové stavební povolení na I/3 Olbramovice vydáno až 13. února 2020 a následně umístěno na úřední desku Středočeského kraje. Odvolání proti tomuto rozhodnutí bylo zamítnuto 29. září 2020.

Zároveň platí, že činnost krajských úředníků, kteří vydávají stavební povolení, je do značné míry nezávislá na politické reprezentaci. Úředník například musí https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-312#p16">vždy rozhodovat nestranně a ve veřejném zájmu.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť stavbu obchvatu v Olbramovicích se skutečně podařilo „posunout“, avšak až poté, co bylo první rozhodnutí krajského úřadu zrušeno pro závažné nedostatky. To přitom pozdrželo stavbu o více než rok.

Na mapě lze vidět, že zhruba čtvrtina Středočeského kraje nepatří do žádné zóny Středočeské integrované dopravy (SID), a to např. včetně Mladoboleslavska. Je však nutné podotknout, že tato mapka není v posledních letech aktualizovaná, neboť probíhá rozsáhlá integrace SID a Pražské integrované dopravy (PID). Tyto dva systémy tedy působí vedle sebe a navzájem se doplňují. Zmíněná oblast Mladoboleslavska je tak (částečně) integrována právě do systému PID. V rámci PID je tak možné se dopravovat prakticky po celém Středočeském kraji a v některých případech i mimo něj. Integrace dopravy ve Středočeském kraji tedy není 100%, skutečně se ale nedá říci, že by zde byla oblast, která není zapojena vůbec.

Že se Středočeský kraj zásadním způsobem podílí na rozvoji PID, je pak zřejmé i z mediálních článků.