ANO

První zemí, která schválila vakcínu proti nemoci covid-19 od společností Pfizer a BioNTech, se stala Velká Británie. K autorizaci ze strany Britské lékové agentury (MHRA – Medicines and Healthcare products Regulatory Agency) došlo 2. prosince 2020. Součástí samotného posuzovacího procesu je kupříkladu přezkum dat z laboratorních testů, klinických studií či přezkum kvality finálních vzorků. Ke zkoumání předběžných dat docházelo v Británii již od října, v konečném důsledku se však jednalo o nouzové schválení, k němuž došlo na základě průběžného vyhodnocení po 10 dnech po obdržení dat z finálních rozsáhlých testů.

Právě rychlost celého procesu zkritizovala Evropská léková agentura (EMA – European Medicines Agency), podle které by byla vhodnější delší schvalovací procedura, jež by byla průkaznější a bezpečnější. Kriticky se k postupu Británie vyjádřil také například Anthony Fauci, šéf amerického Národního ústavu pro alergie a infekční nemoci.

Samotná Evropská léková agentura doporučila schválení užití vakcíny od společností Pfizer a BioNTech na evropském trhu 21. prosince 2020, k čemuž následně ze strany Evropské komise došlo ještě tentýž den. Jednalo se o tzv. podmínečnou registraci (tržní autorizaci), k níž dochází v momentě „nenaplněné lékové potřeby pacientů na základě méně úplných údajů, než je obvykle vyžadováno“. I když se jedná o zrychlený proces schvalování, podle EMA tato procedura zaručuje, že schválená vakcína splňuje přísné standardy EU, co se týče bezpečnosti, účinnosti a kvality. I přes splnění všech nutných podmínek pak agentura i nadále dostává podrobná data a kontroluje, zda vakcína dodržuje všechna potřebná kritéria.

Evropský postup se v celkovém porovnání liší v tom, že EMA standardně zkoumala více dat o bezpečnosti vakcíny, tudíž nedošlo k nouzovému schválení jako v Británii. Jedná se tedy o běžný přípravek k prodeji a užívání. Naopak v britském případě se nejedná o klasickou tržní autorizaci, proto musí být každá zásilka vakcíny zkontrolována a její užití zvlášť schváleno.

Stejným způsobem Británie postupovala na přelomu roku i u dalších vakcín vyvinutých společnostmi Moderna a AstraZeneca. U obou se tedy opět nejednalo o tržní autorizaci, ale pouze o dočasné/nouzové schválení jejich použití. „Svůj“ stejný postup využila taktéž Evropská unie při schválení Moderny, kterou EMA doporučila k podmínečné tržní autorizaci 6. ledna. V případě vakcíny AstraZeneca zatím takové doporučení vydáno nebylo, neboť stále probíhá průběžné vyhodnocování dat. EMA již od samotné společnosti dokonce obdržela žádost k autorizaci, k ní by však mělo dojít nejdříve 29. ledna.

Vrcholné unijní orgány se v posledních měsících snažily opakovaně řešit společnou strategii a přístup ke vzájemnému uznávání testů. V září 2020 Evropská komise (EK) zveřejnila (.pdf) doporučení (.pdf) pro společný přístup k testování na covid-19 ve všech členských státech EU. Jedním z doporučení bylo přijmout dohodu ohledně vzájemného uznávání testů při cestování mezi členskými státy EU (.pdf, str. 11). Jednotlivé členské státy se ovšem na vzájemném uznávání testů neshodly.

Dále ve dnech 15. a 16. října 2020 přijala Evropská rada závěry o onemocnění covid-19, v nichž vyzvala EK a členské státy ke koordinaci postupů při testování a mimo jiné i ke vzájemnému uznávání testů mezi členskými státy EU.

EK pak například 28. října 2020 přijala doporučení (.pdf) o strategiích testování na covid-19. Jedním ze sdělení EK také bylo, že „je nezbytné zajistit vzájemné uznávání testů, zejména v souvislosti s cestováním“. Následně vedoucí představitelé EU na videokonferenci konané 19. listopadu „zdůraznili, že je třeba usilovat o vzájemné uznávání testů a jejich výsledků“. 

Jak přitom vyplývá (.pdf, str. 2) z jednání členských států v rámci Výboru pro zdravotní bezpečnost i v rámci IPCR (Integrovaná opatření pro politickou reakci na krize), vzájemné uznávání testů de facto nepředstavuje problém. V praxi ovšem dochází ke komplikacím, pokud jde o formu či jazyk výsledného potvrzení, problémy se pak mohou týkat také obtížného ověření pravosti výsledků či obecně rozpoznatelnosti daného osvědčení. Do budoucna by se tak mohl zavést například i jednotný evropský formulář pro výsledky PCR testů nebo taktéž elektronický systém ověřující jejich pravost.

Co se týče České republiky, lidé přijíždějící do země mají povinnost se do pěti dnů od vstupu na území ČR podrobit PCR testování. Občané EU a občané třetích zemí s dlouhodobým či trvalým pobytem v EU se mohou otestovat metodou PCR také v jiném členském státě EU (.pdf, str. 6). Pokud se tedy tito občané prokážou negativním výsledkem PCR testu, který byl proveden v jiném členském státě EU a který není starší než 72 hodin, tento výsledek jim bude uznán. Doplňme, že toto opatření v České republice platilo již dříve.

V České republice došlo k zahájení očkování 27. prosince 2020, a to den poté, co do země dorazily první dodávky vakcín od společností Pfizer a BioNTech. V Nizozemsku byl symbolický start očkování původně naplánován na 8. leden 2021, hromadná vakcinace pak měla začít až 18. ledna. 

Po kritice a tlaku veřejnosti se však v zemi očkovat začalo již 6. ledna. Nizozemsko tak bylo posledním unijním státem, který celý proces zahájil. Země přitom měla již několik dní uskladněných cca 280 tisíc nevyužitých dávek od společností Pfizer a BioNTech. 

Evropská unie se v červnu 2020 domluvila na společné strategii pro očkovací látky proti covidu-19. Cílem této strategie je zajistit, aby používané očkovací látky byly jednak bezpečné a účinné a jednak aby k nim měli všichni obyvatelé EU spravedlivý přístup.

V rámci této strategie (.pdf) EU investuje do vývoje vakcín, vyjednává s výrobci, koordinuje nákupy očkovacích látek a jejich distribuci jednotlivým státům (str. 3–4). Nicméně již v původním ujednání z června 2020 je zdůrazněno, že společný přístup „bude vždy respektovat zásadu subsidiarity a pravomoci členských států v oblasti zdravotní politiky: politiky očkování zůstávají v rukou členských států“.

Mluví-li zde Dita Charanzová o „očkovacích strategiích“, má zřejmě na mysli právě tyto politiky očkování, tj. konkrétní plány, jakým způsobem, kdy a koho očkovat. Jako příklad můžeme uvést očkovací strategii České republiky (.pdf). Z uvedených důvodů tedy výrok hodnotíme jako pravdivý.

V souvislosti s očkováním proti koronaviru řeší všechny státy otázku, jak proočkovat dostatečný počet lidí, aby společnost dosáhla kolektivní imunity. Velký problém ale představuje nedůvěra lidí k očkování a jejich neochota nechat se očkovat.

Proto se objevují diskuze, zda by očkování nemělo být ze zákona povinné. Nastolení plošné povinnosti se většina států brání, nicméně objevily se návrhy, které se tomu určitým způsobem přibližují. Zmínit můžeme francouzský návrh zákona – jehož projednávání však bylo nakonec odloženo – který by lidem bez očkování omezil mimo jiné přístup k veřejné dopravě. Dále uveďme například španělský návrh na registr osob, které odmítly očkování, nebo nejnovější řecký návrh týkající se mezinárodních očkovacích průkazů.

EU jako celek ale nadále stojí za tím, že očkování má být dobrovolné a že rozhodnutí nenechat se očkovat nemá být důvodem k diskriminaci. Podobný názor pak vyjádřili i francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Boris Johnson, německá kancléřka Angela Merkelová či maďarský předseda vlády Viktor Orbán. Možnost, že by vakcinace byla povinná, vyloučil i italský premiér Giuseppe Conte. Také představitelé Světové zdravotnické organizace (WHO) říkají, že než zavádět očkovací povinnost je lepší lidem vysvětlit výhody, které očkování přináší. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

V souvislosti s dopady pandemie koronaviru přijala v posledních měsících vláda hned několik podpůrných opatření.

Program Antivirus na podporu zaměstnanosti poskytuje zaměstnavatelům náhrady mezd. Po schválení a prodloužení (.pdf) tzv. Antiviru A mají od 1. října 2020 zaměstnavatelé, kteří museli kvůli vládním nařízením svou činnost výrazně omezit a podniky uzavřít, nárok na 100% náhradu mzdy včetně odvodů, a to s měsíčním limitem 50 tisíc Kč na jednoho zaměstnance. Jedná se o tzv. Antivirus A Plus. Kromě toho však také existuje Antivirus A, který zaměstnavatelům přispívá 80 % z vyplacené mzdy s měsíčním limitem 39 tisíc Kč, v tomto případě na zaměstnance v karanténě. Platnost těchto programu byla původně do 31. prosince 2020, vláda nicméně 21. prosince schválila (.pdf) prodloužení programu Antivirus prozatím do konce února 2021.

Vláda taktéž iniciovala program na podporu podnikatelů v podobě příspěvku na nájemné za jednotlivá čtvrtletí. Finance byly určeny podnikatelům, kteří museli kvůli nařízení vlády své maloobchodní provozovny v nájmu, a to ať pro prodej zboží nebo služeb, uzavřít nebo provoz výrazně omezit. Tzv. COVID-Nájemné II přispívá na nájem z 50 % za měsíce červenec, srpen a září, žadatel může získat maximálně 10 milionů Kč. Žádosti je možné podávat od 21. října 2020 do 21. ledna 2021.

Vláda se následně 14. prosince usnesla, že tento dotační program bude pokračovat i nadále, přičemž bude obsahovat podobné parametry: za čtvrté čtvrtletí loňského roku budou podnikatelé moci zažádat o 50% příspěvek na celkové nájemné, s maximální výší 10 milionů Kč. Do budoucna by tedy měla být k tomuto programu vypsána i třetí výzva.

Možností, jak v některých případech dosáhnout na vyšší kompenzace, je pak čerpání z vícero podpůrných programů zároveň. V tomto případě by tedy potenciálně bylo možné kromě příspěvku na nájemné čerpat také například v oblasti hotelnictví a ubytovacích zařízení z programu Covid-Ubytování II. Vztahovat se má na období od října do prosince 2020. Tento program byl vládou schválen 14. prosince, prozatím ovšem nedošlo k jeho notifikování Evropskou komisí, tudíž ani k vypsání výzvy o dotaci žádat. Předchozí program Covid-Ubytování, jehož platnost trvala od 7. září do 3. listopadu, se týkal ještě jarního období.

Nárok na podporu pak mají také OSVČ, a to v podobě 500 Kč za každý den, kdy musely z důvodu vládních opatření omezit či přerušit svou podnikatelskou činnost. Celkem tedy mohou za jeden měsíc získat 15 tisíc Kč. V tomto případě se jedná o ty podnikatelské oblasti, které byly přímo uzavřeny. Kromě samotných přímo zasažených profesí mají nárok na bonus také ti, kteří jsou na omezené činnosti dále navázáni - vizte tabulku níže.

Kompenzační bonus je nyní možné nárokovat za 5 bonusových období: první bonusové období bylo od 5. října do 4. listopadu, druhé od 5. do 21. listopadu, třetí ve dnech 22. listopadu až 13. prosince a čtvrté od 14. do 24. prosince. Vyhlášeno pak bylo (.pdf) již také 5. bonusové období, a to pro dny v rozmezí od 25. prosince 2020 do 23. ledna 2021.

I když tedy dochází ke 100% kompenzacím za mzdy a stejně tak mohou OSVČ žádat o kompenzační bonus, v případě příspěvků na nájem je pro třetí čtvrtletí vyplácena 50% podpora, nikoliv 100%. Vyplácení stejné výše je pak v plánu také v další třetí výzvě pro měsíce říjen, listopad a prosinec. Z tohoto důvodu tak výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Vláda na svém jednání 4. ledna 2021 schválila nový program podpory podnikatelů, které postihla vládní opatření na omezení šíření nemoci covid-19. Dotační program COVID – Gastro – Uzavřené provozovny se týká těch podnikatelů (fyzických či právnických osob), kterým bylo ve dnech od 14. října 2020 do 10. ledna 2021 omezeno provozování podnikatelské činnosti, což zapříčinilo pokles jejich tržeb. Jedná se tedy převážně o restaurace, maloobchodní prodejny či služby. Podnikatelé budou mít v rámci této výzvy k dispozici 2,5 mld. Kč.

Finanční podpora bude dosahovat 400 Kč na každého zaměstnance (včetně spolupracujících OSVČ) za ty dny, kdy pro příslušnou podnikatelskou oblast platila omezující nařízení. Podporu bude možné využít na provoz a náklady podnikání, a to včetně odpisů, daní či splátek úvěrů. Žádosti bude možné podávat od 15. ledna 2021.

Ministr Havlíček mluví o matici Protiepidemického systému ČR (PES) a o jejích změnách, ke kterým v průběhu prosince 2020 došlo. Z kontextu jeho slov vyplývá, že nemluví o indexu rizika PES, o jehož změně se uvažuje. Výrok proto hodnotíme pouze s ohledem na změny matice opatření.

Ministerstvo zdravotnictví představilo protiepidemický systém 13. listopadu, přičemž ministr Blatný uvedl, že „hlavním cílem nového hodnocení PES je především zvýšit čitelnost a predikovatelnost aktuální epidemiologické situace“. Hlavním parametrem systému je tzv. index rizika (.pdf, str. 3), který nabývá hodnoty od 0 do 100 a na jehož výši mají vliv čtyři základní ukazatele. Jedná se o počet celkových nových případů za 14 dní, počet nových případů u seniorů za 14 dní, 7denní průměrná pozitivita testů a reprodukční číslo.

Matice opatření (.pdf) zobrazuje 5 stupňů pohotovosti a 27 kategorií, u kterých jsou uvedena odpovídající opatření. Z toho však 11 polí žádná omezení nenese a v 5 polích je uveden kontrolní orgán dodržování opatření. U některých kategorií jsou namísto omezení uvedena doporučení, například u kancelářských a výrobních provozů. Naproti tomu u řady kategorií odpovídající stupně stanovují více omezení. Jedná se zejména o opatření u školství, rekreačního i profesionálního sportu, kultury, heren a kasin, provozoven restauračních služeb, nákupních center nebo maloobchodu. Například u kategorie nákupních center a maloobchodu je ve čtvrtém i pátém stupni stanoveno 7 různých opatření. Navíc 43 polí uvádí organizační a režimová opatření, která jsou rozsáhlejšího charakteru, ale nejsou blíže specifikována. Množství stanovených opatření se tak pohybuje v řádu stovek.

V době představení systému se index rizika pro celou Českou republiku držel na hodnotě 70 bodů, což odpovídá čtvrtému stupni pohotovosti. Do třetího stupně pohotovosti se Česká republika dostala 3. prosince. Podle matice opatření (.pdf) tak mohly za určitých podmínek otevřít například maloobchody či restaurace, bylo zrušeno omezení volného pohybu osob, služby mohly obnovit svůj provoz atd.

Ke zpřísnění opatření a zpětnému přechodu do čtvrtého stupně došlo 18. prosince. Vláda souběžně s tím rozhodla o několika změnách a výjimkách v rámci protiepidemického systému. Čtvrtý stupeň pohotovosti nyní umožňoval maloobchodní prodej za dodržení stanovených podmínek, provoz některých služeb (např. kadeřnických či kosmetických salonů) nebo otevření obchodů v neděli. Výjimku dostaly nejen galerie, ale také některá muzea, která za stanovených hygienických podmínek mohla zůstat pro veřejnost otevřená. Ve všech zmíněných případech se jedná o aktivity, které jsou podle zveřejněné matice opatření v rámci čtvrtého stupně zakázány. Tato změna tedy nebyla příliš výrazná, co se týče výjimek z matice opatření, její dopad na maloobchod a provoz služeb byl však v předvánočním nákupním období značný.

K dalším změnám opatření a přechodu do pátého stupně došlo 27. prosince. Byly znovu uzavřeny maloobchody, provozovny služeb, došlo k dalšímu omezení volného pohybu apod. Nově došlo také k omezení pro velké obchodní řetězce, které nesmí prodávat jiné než základní zboží. Opět však nebyl zakázán prodej v neděli tak, jak to uvádí matice opatření pro čtvrtý i pátý stupeň pohotovosti. Z celkového množství opatření zanesených v matici tak byla změněna pouze některá nebo došlo k tomu, že konkrétní instituce získaly výjimku, a tak mohly pokračovat ve svém provozu. Od druhé poloviny prosince se zároveň hovoří o změně výpočtu skóre protiepidemického systému, a to zejména z důvodu již probíhajícího antigenního testování.

Výrok Karla Havlíčka hodnotíme jako zavádějící proto, že svým tvrzením, že se v rámci matice Protiepidemického systému ČR měnily jen jednotky opatření z celkových stovek, vyvolává dojem, že změny byly v rámci celku opatření zanedbatelné. To však neodpovídá dopadu, který vládou provedené změny měly na obchody, služby a velké množství zákazníků.

Předesíláme, že moderátor se ministra Havlíčka ptal na srovnání s okolními zeměmi. Výrok jsme tedy ověřovali jako srovnání s jinými evropskými zeměmi, zejména s těmi v EU.

Očkování proti covidu-19 bylo zahájeno 27. prosince 2020 v celé EU. První dávky vakcín obdrželi např. občané Itálie, Rakouska, Polska či Německa. Ve stejný den bylo očkování zahájeno i v České republice. První dávku dostal premiér Andrej Babiš.

Česká republika 26. prosince převzala prvních 9 750 dávek. Stejný počet pak dostalo také Slovensko. Toto množství dávek rovněž obdržely i ostatní členské státy EU. První dávka očkování proti covidu-19 byla tedy ve všech zemích EU stejná. Již dříve bylo oznámeno, že v lednu by do České republiky mělo přijít 277 tisíc dávek vakcíny. A například Německo by v první vlně očkování mělo dostat přibližně 400 tisíc dávek.

Vakcíny u výrobců objednala Evropská unie. Jejich odběr, distribuci a použití si pak každý členský stát řídí sám podle své národní očkovací strategie (.pdf, str. 1). Počet dávek, které budou mít jednotlivé členské státy k dispozici, se stanovuje podle počtu obyvatel (.pdf, str. 6). Tento klíč platí jak pro vakcíny od společnosti Pfizer, tak i pro nově schválenou vakcínu Moderna. Evropská unie je nicméně kritizována za to, že nenakoupila větší množství vakcín.

Co se týče přepočtu aplikovaných dávek na 100 tisíc obyvatel, situace je trochu složitější. Počet aplikovaných dávek v porovnání s dalšími členskými státy EU lze vidět v následujícím grafu, který byl zveřejněn serverem Our World in Data. Přestože zobrazená data nepocházejí z jednotného zdroje a nemusí být plně srovnatelná, z grafu lze vyčíst, že k datu rozhovoru, tj. k 4. lednu, byl počet podaných vakcín v České republice podobný jako například ve Finsku, na Slovensku nebo v Řecku. Zároveň je pravdou, že některé země své občany očkovaly výrazně rychleji.

Ministr Havlíček mluví o penězích ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Rozpočet SFDI byl během roku 2020 zvýšen z původních 83 mld. Kč na proinvestovaných 121 mld. Kč.

Ministerstvo dopravy plánuje rozpočet SFDI navýšit i v letošním roce.