TOP 09

Poslanec Michal Zuna (TOP 09) v pořadu Události, komentáře (video) spolu s poslanci Jaroslavem Bžochem (ANO) a Jiřím Kobzou (SPD) debatoval o obranné Dohodě (.pdf) mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o spolupráci v oblasti obrany (DCA). V kontextu výroku Zuna uvádí, že samotná DCA neumožňuje vznik americké vojenské základny na našem území, protože její vznik (a tedy i pobyt amerických vojsk) musí na základě Ústavy i nadále schválit Parlament.

Čeští a američtí vyjednavači dokončili návrh dohody v únoru 2023 a vláda Petra Fialy ji poté schválila v dubnu (.pdf). Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) ji se svým americkým protějškem Lloydem Austinem následně podepsala v květnu.

Dohoda nyní čeká na schválení Parlamentem, přičemž k ratifikaci mezinárodní smlouvy je třeba souhlasu obou komor Parlamentu. DCA musí poté svým podpisem ještě stvrdit prezident. Je vhodné zmínit, že stejným procesem musí projít také schválení vzniku samotné americké základny. DCA totiž automaticky neumožňuje umístění a pobyt amerických vojáků na území České republiky (.pdf, str. 3), a Spojeným státům tak nedává automatické právo vyslat do Česka do své vojáky.

Sama ministryně Černochová v minulosti zdůraznila, že DCA není rozhodnutím o zřízení vojenských základen. „Tato dohoda nemění nic na článku 43 Ústavy ČR, kde o pobytu jakýchkoliv vojsk rozhoduje pouze a jen Parlament,“ řekla Černochová ve svém projevu na konferenci konané v červnu letošního roku (video).

Podle článku 43 Ústavy České republiky totiž vláda rozhoduje o pobytu ozbrojených sil jiných států na území ČR nejdéle na dobu 60 dnů, a to např. v www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-1#cl43-4-a">případě plnění závazků plynoucích z mezinárodních smluv. V případě delšího pobytu by musel s pobytem ozbrojených sil jiných států na českém území podle téhož článku souhlasit Parlament, přičemž ke schválení je potřeba nadpoloviční většina všech poslanců a nadpoloviční většina všech senátorů.

Pobyt příslušníků ozbrojených sil jiných států na našem území tedy musí i nadále schválit obě komory Parlamentu a DCA tuto podmínku nikterak nemění. DCA rovněž neumožňuje vznik nové americké vojenské základny na českém území, jejíž vybudování musí schválit nadpoloviční většina Poslanecké sněmovny i Senátu. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Postoj ČSSD k plánu postavit na území České republiky vojenský radar se v čase vyvíjel. O stavbě vyjednávali zástupci USA s českými politickými představiteli v letech 2006 až 2009, tedy z velké části za vlády Mirka Topolánka složené z ODS, KDU-ČSL a Strany zelených. ČSSD v čele s Jiřím Paroubkem v té době naopak představovala hlavní opoziční stranu.

Americká strana původně v roce 2006 uvažovala o tom, že by ve střední Evropě umístila protiraketovou základnu, jejíž součástí by byly obranné rakety a radar. Hlavním argumentem pro výstavbu základny včetně radaru byla hrozba použití balistických raket Íránem či Severní Koreou. Právě Írán byl v té době podezříván vládou USA a některými evropskými státy z tajného vyvíjení jaderných zbraní.

Na konci srpna 2006 Jiří Paroubek, v té době jako končící premiér, uváděl, že podle jeho informací chtějí Spojené státy základnu umístit jinde než v Česku, pokud by ale nakonec USA plánovaly umístit ji v ČR, prosazovala by ČSSD vyhlášení referenda. Tehdy nastupující předseda vlády Mirek Topolánek o pár dní později mluvil o tom, že Američané nechtějí v ČR postavit základnu s obrannými raketami, ale jen radar.

Na to Jiří Paroubek v září 2006 řekl, že „radar je docela něco jiného než rakety“ a v takovém případě by všeobecné hlasování nepožadoval. Že by ke schválení umístění radaru v ČR mohlo dojít, aniž by předtím bylo vypsáno referendum o této otázce, Paroubek zmiňoval i o několik měsíců později v lednu roku 2007, kdy také uvedl: „Pokud se bude jednat o malé zařízení, které nenaruší život občanů, které nenaruší například letový provoz, tak si umím představit, že bychom o tom mohli jednat s kladným výsledkem.“ Dle jeho slov ovšem názor na toto téma nebyl uvnitř ČSSD jednotný.

Na sněmovní schůzi na konci roku 2006 se na návrh komunistického poslance Václava Exnera hlasovalo o prohlášení, které požadovalo po vládě a prezidentovi, aby se v jednání s USA o raketové obraně na území Česka dále nepokračovalo. Pro daný návrh tehdy zvedli ruku poslanci KSČM, poslanci ČSSD se hlasování zdrželi.

Doplňme, že KSČM zaujímala vůči otázce jasné stanovisko hned od počátku vyjednávání. Americký radar v Brdech dlouhodobě ostře odmítala. Argumentovala především nesouhlasným postojem většiny obyvatel k plánu na výstavbu radaru.

První jednotné stanovisko sociálních demokratů pak bylo zveřejněno v únoru 2007, kdy grémium ČSSD radar odmítlo a zároveň podpořilo vypsání referenda. Lidové noviny se následně zeptaly předsedy ČSSD Paroubka, proč změnil názor, když se ještě v lednu stavěl k případnému referendu kriticky. Jiří Paroubek argumentoval tím, že v té době dostatečně neznal parametry americké radarové základny.

Kromě kritiky parametrů radaru předseda ČSSD Paroubek také opakovaně prohlásil, že pro umístění radaru v ČR není dostatečný důvod. V listopadu 2007 řekl, že by ČSSD mohla přehodnotit svůj odmítavý přístup k radaru, pokud se prokáže, že Írán disponuje balistickými raketami. „Řekl jsem, že k tomu, abychom změnili eventuálně v budoucnosti názor, se musí něco stát. Nemůže to být nějaká virtuální realita,“ komentoval tehdy postoje ČSSD Paroubek. „Musely by tady být ty balistické rakety a ty v Íránu nejsou,“ doplnil.

V září 2009 pak představitelé USA oznámili, že od plánu postavit radar v ČR upouštějí. Jiří Paroubek krok označil za „vítězství českého lidu“ a znovu zopakoval názor, že „neexistují důvody pro to, aby tady ten protiraketový štít USA vznikl“. Zmiňoval přitom, že neexistuje reálné nebezpečí ze strany Íránu, proti němuž byl štít dle USA původně zamýšlen.

ČSSD v čele s Jiřím Paroubkem se tedy ke stavbě amerického radaru na českém území nestavěla zpočátku zcela odmítavě, později ale svůj názor přehodnotila. Mezi hlavními argumenty pro odmítavý postoj uváděla neexistenci hrozby, kvůli které měl systém vzniknout. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Michal Zuna (TOP 09) hovoří o migrační reformě, na které se v rámci Rady EU 8. června 2023 shodla většina ministrů vnitra Evropské unie a kterou skrze ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) podpořilo i Česko. Proti se tehdy postavily pouze Polsko a Maďarsko; obě země pak zůstaly vůči dohodě kritické i během jednání Evropské rady a finální dohodu se kvůli těmto zemím nepodařilo dojednat. Dohodou se bude nyní zabývat Evropský parlament.

Schválený návrh o řízení azylu a migrace (.pdf), který bude sloužit jako základ pro jednání předsednictví Rady EU s Evropským parlamentem, zahrnuje pravidla pro zrychlení vyřizování neúspěšných žádostí a princip „povinné solidarity“ se zeměmi nejvíce postiženými migrační krizí.

Členské státy si tak budou moci vybrat, jakou formu pomoci zvolí. Jejich příspěvek do nového mechanismu solidarity může být formou relokace (tedy přijetí běženců), ročního finančního příspěvku v hodnotě min. 20 000 eur za relokaci, respektive za jednoho odmítnutého migranta, či alternativní pomoc, jako je materiální podpora či vyslání odborníků do zemí postižených migrační krizí. Vít Rakušan oznámil, že se mu podařilo vyjednat výjimku, na jejímž základě bude Česko kvůli vysokému počtu přijatých uprchlíků z Ukrajiny ze systému povinné solidarity dočasně vyjmuto. Stejná dočasná výjimka platí také pro Polsko a pobaltské státy.

SPD a její vyjádření ohledně migrační dohody

SPD se – podobně jako hnutí ANO – vůči dohodě opakovaněostřevymezovala. Předseda SPD Tomio Okamura o vládě Petra Fialy např. tvrdí, že „chce udělat z ČR zemi imigrantů“, a obviňuje (video, čas 1:24) ji z národní zrady či kolaborace.

Možnost platit místo relokace finanční příspěvek pak Okamura prezentuje jako „výpalné“ či „pokutu“. Tato vyjádření lze považovat spíše za vlastní interpretaci navrhovaného mechanismu ve formě finančního příspěvku než za konstatování „věcí, které tam (v dohodě, pozn. Demagog.cz) ve skutečnosti nejsou“, jak tvrdí poslanec Zuna. Tomio Okamura ve svých vyjádřeních opakovaně prezentuje (video, čas 1:59) migrační reformu jako mechanismus, kvůli kterému bude muset Česká republika buď přijímat migranty, nebo zaplatit finanční příspěvek. Opomíjí však další možnost poskytnutí materiální či personální pomoci.

Z žádných veřejných prohlášení hnutí SPD nicméně nevyplývá, že by návrhu dohody přičítalo věci, které v něm nejsou obsažené. Naopak např. na mimořádné schůzi Sněmovny 14. červnapopisoval poslanec Radek Rozvoral z SPD obsah smlouvy správně – uváděl např., že povinnou solidaritu lze projevit i necelými 500 tisíci korun za jednoho nepřemístěného migranta; že minimální počet relokací za rok činí 30 tisíc, přičemž se toto číslo může v případě potřeby zvýšit (.pdf, str. 53); nebo že členský stát „převezme odpovědnost za posouzení žádosti o azyl osob, které by za normálních přirozených okolností a za současného právního stavu podléhaly předání do odpovědného členského státu dle (…) Dublinských dohod (…) tento systém se stane povinným, pokud přísliby přemístění nedosáhnou 60 % celkových potřeb,“ jak stojí ve smlouvě (.pdf, str. 113, 124).

Závěr

SPD ve svých vyjádřeních zkresluje význam některých částí dohody, když nový finanční mechanismus nazývá výpalným či pokutou, dále často opomíjí možnost poskytnutí materiální či personální pomoci. Z žádných veřejných prohlášení jejích členů nicméně není patrné, že by o smlouvě „říkala (…) věci, které tam nejsou“. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) zmiňuje milosti udělené prezidentem Milošem Zemanem v souvislosti s kontroverzemi, týkajícími se fungování Hradu. Milost udělenou Miloši Balákovi pak uvádí jako jeden z problémových kroků současné hlavy státu.

Udělení milosti

Miloš Balák působil na pozici ředitele Lesní správy Lány, což je příspěvková organizace Kanceláře prezidenta republiky. V květnu roku 2021 byl nepravomocně odsouzen kladenským soudem na tři roky odnětí svobody za zmanipulování zakázky v hodnotě více než 200 milionů korun na zajištění a také za odvodnění svahů vodní nádrže v Lánech. Zároveň obdržel pokutu ve výši 1,8 milionu korun a dostal zákaz činnosti ve státní správě na čtyři roky (počítající se od propuštění z vězení). Trest mu následně 24. března 2022 pravomocně potvrdil Krajský soud v Praze. O dva dny později prezident Zeman ale Balákovi udělil milost.

Zmiňme, že Miloš Zeman v dřívější době učinil závazek, že bude milosti udělovat jen v případech, „kdy se omilostněný nedopustil závažného trestného činu, v případě, že jeho nemoc ho ohrožuje na životě a že má domácí zázemí, které ho může přijmout.“ Miloš Balák přitom neměl život ohrožující onemocnění. Žádost o milost rovněž nešla přes Ministerstvo spravedlnosti, kam musí být, dle samotného rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana podávána. Podle Hradu byla pouze ústní a neexistoval o ní žádný doklad. Samotné rozhodnutí o prominutí trestu pak mělo jedinou stránku a neobsahovalo ani žádné zdůvodnění.

První kauza Miloše Baláka

Dle rozsudku soudu Miloš Balák zhotovitele zmíněné zakázky určil dopředu – firmě Energie - stavební a báňská (ESB) umožnil podílet se na přípravě projektu a zpřístupnil společnosti neveřejné informace, které podnik využil k výhře ve výběrovém řízení. Manažer firmy Libor Tkadlec, který byl ve stejné kauze rovněž nepravomocně odsouzen, pak v odposleších zmínil, že některé položky zakázky plánuje nadhodnotit.

Policie si nechala vypracovat znalecký posudek, aby vypočetla zisk z neoprávněného získání zakázky. Zisk ESB měl činit téměř 9 milionů korun, vzhledem k zahájení trestního řízení k tomu však nedošlo. „Je to minimalistická varianta. Mohlo to být klidně i více, vzhledem k tomu, jak to obžalovaní chystali,“ komentoval částku soudce, který v květnu roku 2021 vynesl nad celou kauzou nepravomocný rozsudek.

Podle policejních odposlechů plánoval Libor Tkadlec z rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky získat desítky milionů korun. Kvůli aktivitě policistů ale kancléř Mynář nechal část probíhajících prací zastavit, a tak byla konečná cena tendru 191 milionů korun. Původně však měla být hodnota zakázky 230 milionů.

Druhá Balákova kauza

Miloše Baláka se týkala i jiná kauza, v rámci které měl bez patřičného povolení proměnit Lánskou oboru v kamenolom, vytěžit celkem 40 tisíc tun kamene a část pak pod cenou prodat firmě ESB, která figurovala i v kauze úprav svahů vodní nádrže.

Soud Baláka 23. srpna 2022 nepravomocně odsoudil a uložil mu pokutu 870 tisíc korun a dvouletý zákaz činnosti v organizacích, které spravují státní majetek. Trest mohl být přísnější, Zemanem dříve udělená milost Balákovi však zajistila mírnější trest, neboť na něj soud musel pohlížet jako na bezúhonného.

Proti rozhodnutí soudu v této kauze se Miloš Balák odvolal a svou vinu odmítl. Proti rozsudku se odvolala také žalobkyně, podle které je trest „nepřiměřeně mírný". Kauzu nyní projedná krajský soud v Praze. Miloš Balák na funkci ředitele Lesní správy Lány rezignoval ke konci minulého roku a jeho nástupcem se stal Pavel Rus.

Další Zemanovy milosti

Prezident Zeman během svého působení v úřadu udělil řadu dalších milostí. Kritiku sklidil například za omilostnění Jiřího Kajínka z května 2017. Dále je také dobré zmínit, že Miloš Zeman v lednu 2023 rozhodl o zkrácení trestu pro Janu Nečasovou, k čemuž podle mluvčího Jiřího Ovčáčka přistoupil s přihlédnutím k tomu, „že od spáchání skutků uplynulo již téměř deset let a tomu, že omilostněná od té doby žije řádným životem.“

Závěr

Současný prezident Miloš Zeman tedy v úřadě udělil několik milostí. Jednou z nich byla milost pro tehdejšího ředitele Lesní správy Lány Miloše Baláka, který byl opravdu pravomocně odsouzen. Výrok Markéty Pekarové Adamové proto hodnotíme jako pravdivý.

Na úvod si připomeňme, kdo je Martin Nejedlý a jakou roli ve strukturách kolem prezidenta republiky zastává. Nejedlý ječlenem expertního týmu prezidentské kanceláře od roku 2013, kdy se Miloš Zeman poprvé ujal prezidentského úřadu. V roce 2014 se navíc stal i prezidentovým externím ekonomickým poradcem. Na obou těchto pozicích působí (.pdf; .pdf) dodnes. Média ho označují za klíčového muže okolí prezidenta Zemana.

Na jakém základě spolupráce probíhá?

Podrobnější informace o spolupráci prezidenta republiky Miloše Zemana s Martinem Nejedlým se v minulosti od Hradu snažila získat některá média nebo např. Josef Platil ze Strany zelených. Tomu v roce 2016 ředitel hradního Odboru legislativy a práva Václav Pelikán sdělil, že spolupráce byla uzavřena pouze ústně. 

Stejně se odbor vyjádřil i v červnu 2021. Na dotaz serveru Aktuálně.cz a týdeníku Respekt, zda o podmínkách spolupráce Nejedlého s prezidentem existuje písemný dokument, Pelikán uvedl, že Nejedlý vykonává poradenské služby od roku 2013 „po ústní dohodě mezi prezidentem republiky a Martinem Nejedlým” (.pdf, str. 1). Oficiálně tedy není spolupráce Nejedlého a prezidenta republiky ošetřena písemnou formou.

Kancelář na Pražském hradě

Server HlídacíPes.org v roce 2016 upozorňoval na to, že ačkoliv Martin Nejedlý žádnou oficiální smlouvu s prezidentem Zemanem uzavřenou nemá, využívá kancelář v prostorech Pražského hradu. 

Podle tehdejšího zjištění Lidových novin Hrad Nejedlému také platil asistentku, což potvrdil i prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Že Nejedlý využívá kancelář na Pražském hradě, konkrétně v prostorách Nového královského paláce, uvedla Kancelář prezidenta republiky také v roce 2021 (.pdf, str. 1–2).

Diplomatický pas

Diplomatický pas vlastnil Martin Nejedlý od roku 2013. Dle Ireny Valentové z tiskového odboru Ministerstva zahraničních věcí (MZV) přitom „o vydání požádala Kancelář prezidenta republiky, a to z důvodu, že poradce Nejedlý doprovází jako člen vládní delegace prezidenta při zahraničních cestách“.

V říjnu 2021, v době, kdy byl prezident Zeman hospitalizován v nemocnici, musel Nejedlý na výzvu tehdejšího ministra zahraničí Jakuba Kulhánka pas odevzdat. „Je nepravděpodobné, že by nyní pas využíval k původnímu účelu, tedy k doprovodu prezidenta na oficiální zahraniční cesty“, řekl k tomu tehdy Kulhánek. Nejedlý vyhověl žádosti a pas vrátil. MZV poté potvrdilo, že se jeho diplomatický pas nachází v depozitu.

Vazby na Rusko

V případě vazeb Martina Nejedlého na Rusko je situace dlouhodobě netransparentní. V Rusku Nejedlý pracovně působilhlavně v 90. letech. Přesné informace o tom, co v té době konkrétně dělal, však nejsou známé. Podle svých vlastních slov se tehdy Nejedlý asi pět let věnoval exportu automobilů z Německa do Ruska. Časem se pak trvale usadil v Moskvě, kde se seznámil s lidmi z ruského ropného koncernu Lukoil. 

Kolem roku 2000 se Nejedlý opět vrátil do Česka a pohyboval se mezi Ruskem a Českem. S lidmi z Lukoilu i nadále komunikoval. V roce 2007 se stal jednatelem české pobočky Lukoilu pojmenované Lukoil Aviation Czech. Ta v roce 2009 uzavřela smlouvu se Správou státních hmotných rezerv na obměnu zásob leteckého petroleje. Své závazky ale nedodržela, a soud jí tak v roce 2015 uložil pokutu přes 27 milionů korun. Pokutu nakonec zaplatil sám ruský Lukoil.

Martin Nejedlý v minulosti doprovázel Miloše Zemana na jeho zahraničních cestách. V roce 2017 se například účastnilsetkání Miloše Zemana s Vladimirem Putinem v Rusku. Na tomto setkání se mimo jiné Zeman a Putin shodli, že je třeba„normalizovat“ vztahy mezi EU a Ruskem, které se zhoršily v důsledku rusko-ukrajinského konfliktu z roku 2014. Podobně Nejedlý doprovázel Zemana i při setkání s ruským prezidentem při jeho návštěvě Číny. V říjnu 2017 týdeník Respekt či server Aktuálně.cz informovaly o tom, že Nejedlý v Moskvě jednal s představiteli ruské společnosti Rosatom.

V listopadu 2020 také Nejedlý odcestoval na kontroverzní cestu do Moskvy, kde se setkal s významným poradcem prezidenta Putina Jurijem Ušakovem. Podrobnosti cesty nebyly nikdy vysvětleny a neúčastnil se jí ani žádný český diplomat. Podle spekulací médií nicméně mohla být tématem schůzky dostavba jaderné elektrárny v Dukovanech. Dodejme, že podle zjištění serveru Neovlivní.cz byl Nejedlý právě pro své ruské styky monitorován Bezpečnostní informační službou. „Byl sledovaný. Jeho kontakty jsou středem zájmu kvůli bezpečnostním zájmům státu,“ uvedl k tomu tehdy jeden ze zdrojů serveru, jehož jméno redakce nezveřejnila.

Závěr

Markéta Pekarová Adamová tak správně uvádí, že Martin Nejedlý využívá kancelář na Pražském hradě, ačkoliv nemá s Hradem žádnou písemnou dohodu. Diplomatický pas Nejedlý vlastnil od roku 2013. V Rusku Nejedlý několik let podnikal a v minulosti také opakovaně jednal s představiteli ruské podnikatelské a politické elity, ať už sám, nebo v doprovodu Miloše Zemana. V roce 2020 jednal, bez přítomnosti české diplomacie, např. s poradcem Vladimira Putina. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) v rozhovoru odpovídá na otázku, zda by nově zvolený prezident Petr Pavel měl více vysvětlovat svá vyjádření ohledně chodu Pražského hradu a svou nedůvěru vůči ochrance současné hlavy státu. Pekarová Adamová řekla, že to Pavel „musí udělat“, Vratislava Mynáře zmínila jako negativní příklad spolupracovníků Miloše Zemana.

Bezpečnostní prověrka

Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář nemá bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné, ačkoliv o ni usiloval už od konce roku 2013. Potřebné materiály však dodal až koncem roku 2014.

Ziskem této prověrky se Mynář snažil splnit požadavek prezidenta Miloše Zemana, který v říjnu 2013 řekl (video, čas 36:53): „Vratislav Mynář si především bude muset urychleně dodělat prověrku. (…) Nastupují dvě možnosti: buď si tu prověrku dodělá, to znamená, že ji dostane a pak zůstane kancléřem, anebo si ji nedodělá, a pak přestane být kancléřem a já si budu shánět kancléře nového.“

Vratislav Mynář v září 2015 oznámil, že prověrku na stupeň přísně tajné od Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) neobdržel. Ještě před zjištěním verdiktu prezident Zeman řekl, že očekává Mynářovo odvolání se proti případnému negativnímu výsledku. Nicméně v případě, že by odvolání bylo neúspěšné, měl kancléř ve své funkci skončit.

Hradní kancléř Mynář se následně v říjnu 2015 proti rozhodnutí NBÚ skutečně odvolal a podal tak tzv. rozklad, se kterým však neuspěl. Následně podal správní žalobu na NBÚ k Městskému soudu v Praze, kterou ale v lednu 2019 stáhl s vysvětlením, že má pochybnosti o nestrannosti soudců, a obává se tak o spravedlnost procesu.

Zmiňme, že Miloš Zeman dříve v roce 2017 uvedl, že „hradní kancléř prověrku nepotřebuje, a navíc už ji má na stupeň vyhrazené,“ a Mynářovo setrvání v úřadu tak již nepodmiňoval ziskem prověrky nejvyššího stupně. V červnu 2020 Mynář řekl, že se o bezpečnostní prověrku neuchází.

Doplňme, že důvodem pro neudělení prověrky měl být fakt, že Mynář Národní bezpečnostní úřad neinformoval o autonehodě, při které byl pod vlivem alkoholu, dále nevyjasněné vlastnictví pozemků, na nichž bydlel a podnikal, a držení anonymních firemních akcií.

Další Mynářovy kauzy

Kancléř Mynář figuruje také v několika dalších kauzách. Organizace Transparency International například v roce 2019, v reakci na reportáž ČT, na Mynáře podala trestní oznámení kvůli podezření z podvodu s dotacemi ve výši 32 milionů korun, díky nimž byl postaven Mynářův penzion v Osvětimanech. Policie poté v únoru 2021 Vratislava Mynáře obvinila z poškozování finančních zájmů Evropské unie. Právě tato kauza měla rovněž přispět k rozhodnutí NBÚ neudělit hradnímu kancléři zmíněnou prověrku. Doplňme, že Mynář proti trestnímu stíhání podal stížnost, tu však státní zastupitelství zamítlo.

Firma O.L.G.A., která Mynářovi patří, v roce 2020 dostala pokutu 300 tisíc korun od České inspekce životního prostředí, za neoprávněné čerpání vody pro zasněžování sjezdovky v Osvětimanech. Další Mynářova společnost už dříve dostala jinou pokutu, a to za vypouštění odpadních vod do osvětimanského potoka Hruškovice.

Vratislav Mynář rovněž dostal pokutu „při dolní hranici“ zákonné sazby za nelegální přestavbu své vily v Praze, ke které neměl stavební povolení.

Dále na Pražském hradě nařídil mimořádnou skartaci tajných dokumentů, během níž byl zničen utajovaný dokument ke kauze Vrbětice. Ten přitom chtěla získat policie, aby zjistila, jestli na něm nezůstaly otisky prstů nebo DNA nepovolaných osob.

Ve výčtu kontroverzních kauz dále uveďme dopis bývalému předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi, který zemřel v lednu 2020. Před svou smrtí plánoval uskutečnit pracovní cestu na Tchaj-wan, kterou v listopadu 2019 veřejně kritizoval prezident Zeman. Později vyšlo najevo, že po oznámení plánované cesty Kubera obdržel varovný dopis od čínské vlády s přípisem kanceláře prezidenta republiky. Dopis, který odsoudila řada českých politiků, byl podle informací Deníku N iniciován právě Vratislavem Mynářem.

Závěr

Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář tedy neměl a nemá bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné, kterou po něm Miloš Zeman v roce 2013 vyžadoval. Rovněž figuruje v několika kauzách. Výrok Markéty Pekarové Adamové tak hodnotíme jako pravdivý.

Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) v debatě kritizuje údajné svěření bezpečnostních pravidel, která se vztahují na ústavní činitele, do rukou soukromé společnosti.

O tom, že na Pražském hradě působí soukromá bezpečnostní společnost, mluvil 2. února 2023 nově zvolený prezident Petr Pavel. „Kromě toho takové flagrantní porušení veškerých pravidel je, že na Hradě teď funguje soukromá bezpečnostní agentura, která má přístup téměř neomezený ke všemu a nepodléhá policejní kontrole,“ řekl Petr Pavel v rozhovoru pro týdeník Respekt.

O den později pak Petr Pavel na své tiskové konferenci novinářům sdělil (video, čas 13:30), že se k němu dostala informace o působení soukromé bezpečnostní agentury na Hradě, která má dle jeho slov přístup do chráněných prostor a je vyňata z bezpečnostního režimu. „Pak mě samozřejmě zajímá, jestli je tato informace pravdivá a na základě čeho taková agentura na Hradě působí,“ dodal Petr Pavel.  

Kancelář prezidenta republiky (KPR) na celou věc reagovala další den po zmíněné tiskové konferenci Petra Pavla. Ve svém prohlášení tvrdí, že nenajímala žádnou bezpečnostní agenturu, která by měla do prostorů Hradu „neomezený“ přístup. „Do prostor užívaných prezidentem republiky a dalších prostor na Pražském hradě a zámku Lány, kam nemají přístup běžné návštěvy, včetně režimových místností pro nakládání s utajovanými informacemi, nemá a nikdy neměla přístup žádná soukromá bezpečnostní agentura,“ upřesňovala dále KPR.

Deník N nicméně 6. února zveřejnil článek, v němž uvádí, že pražská společnost 3D Security, kterou zmiňoval také Petr Pavel v rozhovoru pro Respekt, v polovině ledna hledala odposlechy v kancelářích prezidentova poradce Martina Nejedlého a kancléře Vratislava Mynáře. KPR ve svém dřívějším prohlášení napsala, že k provedení obranně technické prohlídky proti nelegálním odposlechům „nikdy nenajímala a z veřejných peněz neplatila soukromou bezpečnostní agenturu.“ Deník N k tomu dále dodal, že vyjádření Kanceláře prezidenta republiky neříká, že se např. nejednalo o soukromou objednávku (za níž by nestála přímo KPR).

Shrňme tedy, že podle Deníku N na Pražském hradě figurovala soukromá bezpečnostní agentura. Kancelář prezidenta republiky nicméně dříve uvedla, že do prostor užívaných prezidentem republiky a dalších prostor, kam nemají přístup běžné návštěvy, „nemá a nikdy neměla přístup žádná soukromá bezpečnostní agentura“. Jelikož se tedy tyto informace rozcházejí, není možné z veřejně dostupných zdrojů jednoznačně určit, zda a v jakém rozsahu soukromá bezpečnostní agentura na Hradě působila. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) mluví o pravidlech inaugurace nově zvoleného prezidenta. Petr Pavel bude do úřadu oficiálně uveden 9. března.

Zvolený prezident se podle článku 55 Ústavy ujímá úřadu složením slibu, který skutečně skládá do rukou předsedy Senátu na společné schůzi obou komor Parlamentu. V současné době je předsedou Senátu Miloš Vystrčil (ODS), výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Společná schůze Poslanecké sněmovny a Senátu se tradičně koná ve Vladislavském sále Pražského hradu, kde slib složili všichni dosavadní prezidenti České republiky. Václav Havel a Václav Klaus, kteří byli zvoleni ještě nepřímou volbou (.pdf, str. 5), na rozdíl od Miloše Zemana a nyní Petra Pavla, skládali svůj slib do rukou předsedy Poslanecké sněmovny (.pdf, str. 18).

Podle slov předsedkyně Poslanecké sněmovny Petr Pavel uvažuje o pozvání prezidentů sousedních zemí. Hlavy států Polska, Německa a Rakouska se účastnily již inaugurace Václava Havla v roce 1993. Součástí slavnostního aktu dle budoucí hradní kancléřky Jany Vohralíkové nebude vojenská přehlídka, která se neuskutečnila ani při minulém ceremoniálu, kdy byl do úřadu podruhé uveden Miloš Zeman.

Na pravidelném konání koordinačních schůzek nejvyšších ústavních činitelů se původně v prosinci roku 2014 s prezidentem Milošem Zemanem dohodl někdejší předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). Premiér tím reagoval na tehdejší sílící kritiku některých Zemanových vyjádření ohledně zahraniční politiky ČR. Doplňme, že tato kritika mířila mimo jiné na jeho proruský a pročínský postoj.

Tyto schůzky nebyly nijak institucionalizované ani právně závazné, a záviselo tak čistě na uvážení prezidenta Zemana, kdo se schůzek zúčastní. V minulosti se konaly zhruba každé čtvrtletí. Podle ústavního právníka Jana Kysely bylo jejich účelem „modifikovat či zmírňovat názory, které prezident republiky s oblibou vyjadřoval a které byly vnímány jako rozporné s celkovým směřováním zahraniční politiky“. 

První schůzka nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice se uskutečnila v únoru roku 2015. Kromě samotného prezidenta se jí účastnil tehdejší předseda Senátu Milan Štěch, předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček, premiér Sobotka a ministři obrany a zahraničních věcí.

6. září 2020 v rozhovoru pro televizi Prima Miloš Zeman uvedl, že již nebude na setkání nejvyšších ústavních činitelů zvát současného předsedu Senátu Miloše Vystrčila, který funkci zastává od února 2020. Učinil tak v reakci na Vystrčilovu návštěvu Tchaj-wanu, která byla podle prezidentových slov „klukovskou provokací“. S předsedou Senátu tedy Miloš Zeman jednal naposledy v létě roku 2020, tj. před již zmiňovanou cestou na Tchaj-wan.

Toto rozhodnutí Miloše Zemana následně kritizovali například předseda ODS Petr Fiala, předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, ale také předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Po tvrdším odsouzení cesty Miloše Vystrčila na Tchaj-wan naopak volal tehdejší lídr KSČM Vojtěch Filip.

16. ledna 2022 Miloš Zeman v rozhovoru pro Frekvenci 1 řekl, že již nehodlá koordinační schůzky obnovit. Dodal, že o zahraniční politice bude nadále jednat pouze s premiérem Petrem Fialou. Prezident tehdy kritizoval i Markétu Pekarovou Adamovou, která se předsedkyní Sněmovny stala v listopadu 2021, za její postoje vůči maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi. Její výroky podle něj poškodily vztahy s Maďarskem. „Setkat se s paní Pekarovou a bavit se s ní o zahraniční politice, když tomu vůbec nerozumí, také pokládám poněkud za ztrátu času,“ uvedl tehdy prezident Zeman.

S Petrem Fialou se Miloš Zeman následně setkal například 3. března 2022 v reakci na válku na Ukrajině. K dalším pravidelným schůzkám, jejichž tématem byla mj. zahraniční politika, došlo také v dubnu, květnu nebo i listopadu.

Miloš Zeman se tak pravidelně schází pouze s premiérem Fialou. Pravidelné schůzky s předsedou Senátu a předsedkyní Poslanecké sněmovny byly opravdu zrušeny ze strany Miloše Zemana, výrok proto hodnotíme jako pravdivý. 

Hlava státu se opravdu může účastnit schůzí Poslanecké sněmovny. Konkrétně tuto možnost prezidentu republiky zajišťuje čl. 64 Ústavy České republiky, podle něhož má prezident právo se účastnit schůzí Sněmovny i Senátu a také „jejich výborů a komisí.“ Slovo se mu přitom musí udělit, „kdykoliv o to požádá.“

Zároveň má prezident také „právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti.“

Doplňme, že současný prezident Miloš Zeman vystoupil na plénu Poslanecké sněmovny například v listopadu 2020 či v únoru 2022 při jednání o státním rozpočtu.