TOP 09

TOP 09

TOP 09
Pravda
TOP 09 skutečně 20. srpna 2024 iniciovala koaliční jednání, na kterém měl Ivan Bartoš navrhnout řešení problémů souvisejících s digitalizací stavebního řízení.
Zavádějící
Návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí byl představen už za bývalé ministryně Heleny Langšádlové v říjnu 2023. Ke dni rozhovoru stále čekal na projednání vládou. Za působení Marka Ženíška nový návrh připraven nebyl, tato existující verze byla jen upravena.
Pravda
Vládní politici skutečně před svým nástupem i během svého mandátu opakovaně uváděli, že je třeba provést některé kroky, které nebudou populární. O nepopularitě opatření mluvil Petr Fiala nebo ministr financí Stanjura také v souvislosti s konsolidačním balíčkem.
Pravda
Vláda Petra Nečase připravila a realizovala mnoho změn v důchodovém systému, které byly zastřešeny pojmy tzv. malá a velká důchodová reforma. Následný Sobotkův kabinet reformní kroky ale v roce 2015 opravdu zrušil.
Pravda
Markéta Pekarová Adamová v rozhovoru pro Novinky.cz v květnu 2024 připustila, že bývalá ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová měla složitou pozici, protože měla na Úřadu vlády k dispozici pouze malý tým.
Pravda
Green Deal za Českou republiku na Evropské radě v prosinci 2020 odsouhlasil tehdejší premiér Andrej Babiš.
Pravda
České předsednictví během svého působení vyjednalo řadu nařízení z balíčku Fit for 55, prostřednictvím kterého se EU snaží dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050.
Nepravda
Andrej Babiš je stále evidován jako spolupracovník StB, slovenské soudy však o oprávněnosti této evidence definitivně nerozhodly. Rozsudek, který Markéta Pekarová Adamová zmiňuje, byl v roce 2019 Ústavním soudem zrušen. Poslední rozhodnutí se Babišovy spolupráce vůbec netýkalo.
Pravda
V některých zemích se skutečně může stát, že český občan k nejbližšímu zastupitelskému úřadu musí cestovat více než tisíc kilometrů, aby mohl odvolit. Jde např. o USA, Austrálii, Indii nebo Čínu.
Nepravda
Korespondenční hlasování ze zahraničí (v parlamentních či prezidentských volbách) umožňuje zhruba 60 % evropských států, ve zbývajících 40 % zemí tato možnost zavedena stále není. V případě EU tento způsob hlasování neumožňuje kromě ČR dalších 8 států, tedy cca 30 % států EU.