Poslanec Marek Benda (ODS) reaguje na kritiku z úst Patrika Nachera (ANO), podle kterého se bývalá vládní koalice nechová konstruktivně a místo „věcných záležitostí“, jako je podle něj např. program aktuálního kabinetu, řeší Filipa Turka či projev Tomia Okamury. Benda uvádí, že opozice musí reagovat na výroky představitelů vládní koalice, pokud zpochybňují zahraniční a vnitřní politiku České republiky. Jako konkrétní příklad uvádí zmíněného Filipa Turka, který při cestě na Ukrajinu tvrdil, že za válku na Ukrajině může rozšiřování NATO.
Návštěva a vyjádření Filipa Turka na Ukrajině
Poslanec Filip Turek navštívil Kyjev 9. ledna 2026 jako člen delegace vedené ministrem zahraničí Petrem Macinkou. Během návštěvy Turek poskytl vyjádření novinářům a před domem poničeným ruskými drony prohlásil, že příčinou války na Ukrajině je podle něj „špatná zahraniční politika supervelmocí“ a rozšiřování NATO (video, čas: 3:08). Dále uvedl, že konflikt má více příčin, přičemž zmínil také „etnické důvody“.
Turkovy výroky vyvolaly ostrou kritiku u opozičních politiků. Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) je označila jako „slova přímo z ruské propagandy“ a bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (ODS) Turkovy výroky kritizoval jako skandální. Hnutí STAN okamžitě po incidentu vydalo prohlášení, v němž Turka obvinilo z relativizace ruské agrese a požadovalo jeho odvolání z funkcí místopředsedy zahraničního a evropského výboru Poslanecké sněmovny. Expert Motoristů sobě na zahraniční politiku Jan Zahradil se naopak Filipa Turka zastal a označil jeho tvrzení za „konstatování faktu“.
Argument o rozšiřování NATO
Před rozšiřováním NATO do východní Evropy varoval již v 90. letech americký diplomat George F. Kennan. Podle něj mohlo rozšiřování vést k posílení nacionalismu a militarismu v Rusku a přispět ke vzniku nové studené války. Podobný postoj po vypuknutí konfliktu na Ukrajině zastával také americký expert na mezinárodní vztahy John Mearsheimer. Ten argumentoval, že se Rusko snažilo zabránit expanzi cizí supervelmoci do své bezprostřední blízkosti, což vedlo až k použití vojenské síly s cílem zabránit vstupu Ukrajiny do NATO (.pdf, str. 5–6).
Tento výklad nicméně zpochybňuje řada expertů na mezinárodní vztahy. Kritici Mearsheimera upozorňují, že argumentace o rozšiřování NATO se příliš opírá o úvahy o strategickém soupeření velmocí a ignoruje historii a domácí situaci v Rusku a na Ukrajině. Za hlavní příčinu války na Ukrajině považují především nostalgii po Sovětském svazu a ruský nacionalismus, který vnímá území Ukrajiny jako nedílnou součást Ruska a moderní Ukrajinu jako „umělý konstrukt“ a loutkový stát západních velmocí.
Závěr
Filip Turek navštívil Kyjev 9. ledna 2026 jako člen delegace Ministerstva zahraničí a při vystoupení u místa zasaženého ruským útokem označil rozšiřování NATO za jednu z příčin války na Ukrajině. Výrok Marka Bendy proto hodnotíme jako pravdivý.
