Poslanec Martin Kupka (ODS) reaguje na zmínku o tom, že Piráti na své tiskové konferenci uvedli, že dle nich by Andrej Babiš buď neměl být premiérem, nebo by měl prodat svou společnost Agrofert. Odpověď na otázku, jestli existují i jiné varianty řešení Babišova střetu zájmů, je dle Kupky na právnících. V této souvislosti pak Kupka zmiňuje, že podle nálezu Ústavního soudu z roku 2022 existuje možnost slepých fondů, využívaných v zahraničí. 

Klasické svěřenské fondy nestačily

Zákon o střetu zájmů od roku 2017 zakazuje firmám, ve kterých má člen vlády nebo „jím ovládaná osoba“ alespoň čtvrtinový podíl, čerpat dotace a investiční pobídky nebo získávat veřejné zakázky. Dále podle této úpravy nesmějí členové vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání ani vydávat periodický tisk. Novela zákona o střetu zájmů, která tyto změny zavedla, získala neoficiální přízvisko lex Babiš.

Krátce před nabytím účinnosti novely se tehdejší ministr financí Andrej Babiš snažil vyhnout střetu zájmů tím, že převedl své společnosti Agrofert a SynBiol do dvou svěřenských fondů. Pravidla fungování svěřenských fondů, která obsahuje český občanský zákoník, ale přímo nestanovují, že správci tohoto druhu fondů musí být nezávislí na zakladateli. Andrejem Babišem zřízené svěřenské fondy tak spravovali např. jeho spolupracovníci, včetně jeho tehdejší partnerky Moniky Babišové. Soudy později opakovaně rozhodly, že Babiš Agrofert i nadále fakticky ovládal, a jako člen vlády tedy ve střetu zájmů byl. K rozpuštění obou svěřenských fondů nakonec došlo koncem roku 2024 a v říjnu 2025, čímž Andrej Babiš všechny akcie Agrofertu i SynBiolu získal zpět.

Nález Ústavního soudu a slepé fondy

Novelu zákona o střetu zájmů v roce 2017 napadl tehdejší prezident Miloš Zeman u Ústavního soudu a podobný podnět na zrušení některých částí novely tehdy podala i skupina poslanců z hnutí ANO a z hnutí Úsvit (.pdf, str. 1–2). Ústavní soud v únoru 2020 tyto návrhy zamítl s odůvodněním, že zákon neodporuje Ústavě a sleduje veřejný zájem na férovém vedení politické soutěže. Kromě toho nález Ústavního soudu zmiňuje i způsoby, jak střet zájmů řeší legislativa v zahraničí. Konkrétně uvádí příklad občanského zákoníku z Québecu, který pracuje s pojmem slepý svěřenský fond (tzv. blind trust) (.pdf, str. 80).

Podle quebecké legislativy má majitel firmy možnost vložit aktiva právě do slepého fondu, který musí splňovat zvláštní podmínky místního zákona o střetu zájmů (.pdf, str. 80). To znamená, že slepý fond musí být pod kontrolou nezávislého správce, který je zároveň pod pravidelnou kontrolou zvláštního úřadu. Funkci tohoto zvláštního úřadu zpravidla zastává bývalý soudce, „kterého jmenuje po konzultaci se všemi parlamentními stranami a konfirmaci parlamentem guvernér“. K aktivům uloženým ve slepém fondu nemá jeho zakladatel přístup a informace dostává jen přes komisaře (.pdf, str. 80).

Kromě Kanady mají slepé fondy tradici v USA či ve Velké Británii. Česká legislativa ale tento pojem skutečně nezná. V minulosti tak někteří právní experti uváděli, že by Andrej Babiš mohl vytvořit slepý fond v zahraničí.

Závěr

Slepé fondy, jejichž základním parametrem je naprostá nezávislost správce na zakladateli fondu, mají tradici v Kanadě, Spojených státech či Spojeném království. České právo pojem slepý fond nezná a stanovuje jen podmínky fungování klasických svěřenských fondů, u kterých nezávislost správců nevyžaduje. Výrok Martina Kupky proto hodnotíme jako pravdivý. 

Boris Šťastný (Motoristé sobě) v rozhovoru odpovídá na otázku, zda by klub Motoristů hlasoval pro Víta Rakušana (STAN) ve volbě místopředsedy Sněmovny. Šťastný říká, že nejdřív proběhne porada poslaneckého klubu a že se domnívá, že Motoristé pro Rakušana spíše hlasovat nebudou. Dodává, že volba je tajná a definitivní rozhodnutí je tak na jednotlivých poslancích.

Hlasování ve Sněmovně a tajnost volby místopředsedů

V Poslanecké sněmovně se většinou hlasuje veřejně (.pdf), a to prostřednictvím elektronického systému a zároveň zvednutím ruky. Každý poslanec má přitom svou hlasovací kartu (.pdf, str. 1). Výsledky hlasování jsou poté veřejně dostupné. Tento způsob uvádí jednací řád Sněmovny jako standardní – poslanci hlasují veřejně, pokud to jednací řád výslovně neurčí jinak.

Jednou z výjimek z veřejného hlasování jsou volby do orgánů Sněmovny, například volba předsedů či místopředsedů dolní komory. Ti se podle jednacího řádu volí tajně, stejně jako předsedové výborů a komisí. Při volbě tedy není možné zjistit, kdo jak konkrétně hlasoval.

Tajné hlasování probíhá pomocí hlasovacích lístků, které poslanci vhazují do volební urny volební komise, která je složená z jejich kolegů (.pdf, str. 2). Poslanec tak nezvedá ruku ani nehlasuje elektronicky, jak se děje u běžného hlasování. Aby byla zaručena tajnost, úprava hlasovacího lístku probíhá v odděleném prostoru a poslanci do něj vstupují jednotlivě. Sčítání hlasů se koná v samostatné místnosti, kde jsou přítomní pouze členové volební komise. Cílem je zajistit, aby mohl každý poslanec hlasovat svobodně, bez tlaku veřejnosti nebo stranického vedení.

Průběh volby

Sami poslanci místopředsedy volí na ustavující schůzi poté, co na návrh předsedy Sněmovna rozhodne o počtu místopředsedů. Každý poslanec může hlasovat nejvýše pro tolik kandidátů, kolik pozic místopředsedů Sněmovny je ustanoveno.

Volba místopředsedů je, stejně jako u volby při obsazování ostatních sněmovních postů, maximálně dvoukolová. Při obou kolech přitom platí, že se kandidát může stát místopředsedou jen tehdy, pokud získá nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců. Jestliže tedy po prvním kole zůstává některý z místopředsednických postů neobsazený, koná se druhé kolo volby. Pokud nejsou ani ve druhém kole obsazena všechna stanovená místa, koná se zcela nová (opět nanejvýš dvoukolová) volba podle pravidel jednacího řádu.

Volba Víta Rakušana

V aktuálním volebním období se dolní komora shodla na tom, že Sněmovna bude mít celkem čtyři místopředsedy. První dva zvolila na ustavující schůzi v prvním kole. Druhé kolo poslanci odložili k projednání na 2. schůzi, během které zvolili jako třetího místopředsedu Sněmovny Jana Skopečka (ODS). Tím skončila první volba, po které jedno místo místopředsedy Sněmovny zůstalo volné.

O poslední neobsazený post místopředsedy Sněmovny se uchází předseda hnutí STAN Vít Rakušan. Ten je však zároveň i ministrem vnitra v demisi. Vzhledem k neslučitelnosti funkcí není dle Ústavy možné, aby byl člen vlády předsedou nebo místopředsedou Sněmovny. Mohl by tak být případně zvolen až po jmenování nové vlády.

Závěr

Volba místopředsedy Sněmovny je tajná, stejně jako volba předsedy. Sněmovna si nejdříve určí počet místopředsedů a poslanci pak při volbě vybírají tolik kandidátů, kolik je volných míst. Na rozdíl od běžného hlasování, kdy poslanci hlasují elektronicky a zvednutím ruky, probíhá volba místopředsedy pomocí hlasovacích lístků, které poslanci upravují samostatně v odděleném prostoru a následně je vhazují do urny. Výrok poslance Šťastného proto hodnotíme jako pravdivý.

Boris Šťastný (AUTO) odpovídá na otázky týkající se střetu zájmů Andreje Babiše, který je pravděpodobným příštím předsedou vlády a zároveň majitelem koncernu Agrofert, což by ho v roli premiéra postavilo do střetu zájmů. Podle Šťastného jsou Motoristé přesvědčeni, že Andrej Babiš střet zájmů v pravý čas vyřeší. Tvrdil také, že se Babiš zavázal prezidentovi i veřejnosti k tomu, že transparentně sdělí, jakým způsobem tak učiní.

Babišova vyjádření

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš jednal s prezidentem Petrem Pavlem mj. na téma svého střetu zájmů hned po volbách 5. října. Prezident po schůzce uvedl: „Andrej Babiš potvrdil to, co řekl včera před všemi našimi občany veřejně. A sice, že v případě, že bude pověřen sestavením vlády a bude jmenován, tak vyřeší střet zájmů v souladu se zákonem.“ Pavel také dodal, že mu Babiš nastínil možná řešení střetu zájmů.

Babiš s prezidentem na toto téma mluvil i 12. listopadu. Po jednání Babiš řekl, že neočekával, že po něm bude Pavel požadovat, aby své řešení sdělil veřejně. Hned následující den po jednání koaliční rady komentoval požadavek větou: „Pokud si to prezident přeje, tak to řeknu veřejně. Řešení zveřejním těsně předtím, než mě pan prezident jmenuje předsedou vlády.“ Zároveň Babiš zopakoval, že střet zájmů vyřeší (video, čas 2:30), a uvedl, že se jedná o citlivou a osobní záležitost a že nebude podnikat nevratné kroky, dokud nebude mít jistotu, že bude jmenován premiérem (video).

Závěr

Andrej Babiš vícekrát řekl, že svůj střet zájmů před jmenováním do pozice premiéra vyřeší. Z vyjádření hlavy státu vyplývá, že to řekl také přímo Petru Pavlovi. Později Babiš zmínil, že pokud si to prezident Pavel žádá, řešení sdělí veřejnosti. Dle svých slov tak chce učinit těsně předtím, než bude jmenován předsedou vlády. Výrok Borise Šťastného tak hodnotíme jako pravdivý.

Nově zvolený předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel v kontextu rozhovoru kritizuje případné navyšování schodku státního rozpočtu na rok 2026 nově vznikající vládou Andreje Babiše. Tvrdí, že navyšování není na místě, protože Česko je v dobré ekonomické kondici. To ilustruje na vývoji schodku veřejných financí, který se podle něj během Fialovy vlády snížil z 5 na 1,9 % HDP.

Deficit veřejných financí

Jako deficit veřejných financí se označuje schodek hospodaření státu, do kterého, kromě hospodaření vládních institucí, spadá také hospodaření územních samospráv, tedy obcí a krajů. Tento deficit vzniká, pokud jsou výdaje veřejných rozpočtů za určité období (obvykle za kalendářní rok) vyšší než příjmy.

V roce 2021, tedy posledním roce působení vlády Andreje Babiše, odpovídal deficit veřejných financí 5 % HDP. V následujících letech klesal až na 2 % HDP v roce 2024 (.pdf, str. 3). Podle nejnovější makroekonomické predikce Ministerstva financí z listopadu se v letošním roce tento deficit sníží na 1,9 % HDP (.pdf, str. 3, 11). V roce 2026 by měl deficit v poměru k HDP dle predikce zůstat stejný, tedy 1,9 % HDP (.pdf, str. 3, 11).

Závěr

Vláda Andreje Babiše skončila v úřadu v roce 2021, kdy deficit veřejných financí dosáhl 5 % HDP. V průběhu dalších let postupně klesal a v roce 2024 odpovídal 2 % HDP. Za rok 2025 tento deficit podle makroekonomické predikce Ministerstva financí z listopadu činí 1,9 % HDP. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.