Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v rozhovoru po volbách kritizuje končící vládu Petra Fialy za údajné zastavení investic do nových dopravních projektů. Tvrdí, že na dopravní infrastrukturu nejsou v rozpočtu na rok 2026 deklarovány výdaje ve výši desítek miliard korun a reálný rozpočtový schodek je kvůli tomu vyšší, než je uvedeno v zákoně o státním rozpočtu. V této souvislosti uvádí, že se podle něj měly zastavit i výkupy pozemků pro zmíněné dopravní stavby.

Pozemky pro Pražský okruh

Pražský okruh je dálniční obchvat hlavního města, který je v současnosti dokončený přibližně z poloviny. V provozu je zatím 40 km z plánovaných 83 km, konkrétně jižní a západní části propojující dálnice D1, D5, D6 a D7. Nedokončené zůstávají jihovýchodní a severní úseky.

V červnu 2022 byl zahájen výkup pozemků pro jihovýchodní úsek 511 mezi Běchovicemi a dálnicí D1, ihned poté, co stavba získala pravomocné územní rozhodnutí. Za výkupy pozemků pro umožnění stavby Pražského okruhu odpovídalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) pod vedením Ministerstva dopravy, které od počátku výkupů řídil ministr Martin Kupka (ODS). Do srpna 2024 bylo vykoupeno 90 % potřebných pozemků. Zbývající část byla řešena vyvlastněním. Samotná stavba úseku 511 byla zahájena v prosinci 2024 a její dokončení je plánováno na konec roku 2027.

Severní úseky okruhu tvoří tři navazující části: úsek 518 Ruzyně–Suchdol, úsek 519 Suchdol–Březiněves a úsek 520 Březiněves–Satalice. Během vlády Petra Fialy u těchto úseků probíhala přípravná fáze. V září 2024 stavba získala kladné stanovisko o vlivu na životní prostředí EIA. Zahájení stavby je plánováno postupně od roku 2027 u úseku 518 (.pdf, str. 4) a od roku 2028 u úseků 519 (.pdf, str. 4) a 520 (.pdf, str. 4). Dokončení celého Pražského okruhu je plánováno do roku 2031.

Informaci o tom, že by se výkup pozemků severního úseku zastavil, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Naopak, Deník.cz začátkem října citoval generálního ředitele ŘSD Radka Mátla, podle kterého výkupy pozemků severní části okruhu již započaly. Tuto informaci potvrzuje i vyjádření dalších osob spojených s projektem.

Pozemky pro dálniční úsek Praha-Tábor

Výkupy pozemků pro středočeskou dálnici D3 (úsek Praha–Tábor) byly zahájeny v červenci 2025, kdy ŘSD začalo rozesílat první nabídky na odkup vlastníkům. Zároveň probíhala informační kampaň pro majitele pozemků a již v létě 2025 byly uzavřeny první kupní smlouvy, což potvrdil generální ředitel ŘSD. Zahájení stavby je plánováno na rok 2028 s dokončením v letech 2031–2032. Informaci o údajném zastavení výkupů jsme ve veřejně dostupných zdrojích rovněž nenašli.

Závěr

K realizaci nedokončeného jihovýchodního úseku pražského okruhu stát již všechny potřebné pozemky získal a na konci roku 2024 zahájil stavbu. Podle informací z počátku letošního října taktéž započal výkup pozemků pro severní úsek okruhu. Výkupy pro úsek Praha–Tábor byly zahájeny v létě 2025. Informace o údajném zastavení těchto projektů se nám nepodařilo dohledat a nedávná vyjádření osob zapojených do projektů nasvědčují, že výkupy stále probíhají. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako nepravdivý.

Předseda Svobodných Libor Vondráček odpovídá na otázku, jestli budou Svobodní v příštích volbách opět kandidovat pod hlavičkou SPD. Uvádí, že o podobě spolupráce pro příští sněmovní či například komunální volby se ještě musí rozhodnout. V jednotlivých obcích podle něj bude záležet na konkrétní místní situaci – Vondráček připomíná, že v Česku je podle něj přibližně 6 250 obcí, z nichž každá má své specifické podmínky.

Počet obcí v ČR

V České republice se podle nejnovějšího údaje, který se týká roku 2024, nachází 6 258 obcí. Nejvíce, celkem 1 144, jich je ve Středočeském kraji. Průměrně měly české obce k začátku roku 2024 přibližně 1 736 obyvatel, což je nejméně v celé Evropské unii. 

Předseda strany Svobodných Libor Vondráček reaguje na dotaz, zda nebere jako urážku, že SPD bude dosazovat na ministerské posty odborníky. Moderátorka podotýká, že on sám je právník, který se specializuje na ústavní a unijní právo. Vondráček odpovídá, že i politik může být odborník a že kandidáti SPD pro sněmovní volby už během kampaně tvrdili, že nechtějí kumulovat funkce.

Hnutí SPD a kumulace funkcí

Přibližně měsíc před volbami předseda hnutí SPD Tomio Okamura uvedl, že on sám se sice úplně nevzdává možnosti být v čele ministerstva, ale že jeho hnutí je proti kumulaci funkcí. Zároveň zmínil, že pokud by SPD obsazovalo ministerské pozice, nominovalo by do nich odborníky, a nikoliv své poslance, aby se funkce nehromadily.

Dne 12. září 2025 tehdejší poslanec SPD Radek Rozvoral na webových stránkách hnutí zveřejnil prohlášení, ve kterém slíbil: ,,Pokud získáme důvěru občanů, budeme prosazovat, aby do vlády byli nominováni odborníci, čímž zamezíme kumulaci funkcí a zajistíme efektivní chod státu.“ Dne 19. září pak v rozhovoru pro web Publico Tomio Okamura uvedl: ,,My jsme si řekli na poslaneckém klubu i se zástupci našich partnerských stran, že chceme dát do vlády odborníky a nechceme, aby se kumulovaly funkce.“

Poté 30. září, tj. asi týden před volbami, Okamura o tomto tématu mluvil v rozhovoru pro Rádio Impuls. I tehdy vysvětlil, že hnutí SPD chce dosadit do vlády odborníky, protože se mu nelíbí kumulace funkcí. Zároveň Okamura řekl, že SPD má odborníků dost, ale že by se poslanci měli zabývat svou poslaneckou prací. Podle jeho tehdejších slov by SPD preferovala navrhnout na případné ministerské posty experty, kteří mají zkušenosti s vedením velkých kolektivů a dané problematice se věnují dlouhodobě (video, čas 2:41).

Závěr

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura před letošními sněmovními volbami opakovaně zmínil, že odmítá kumulování funkcí a že na případné ministerské pozice bude hnutí nominovat odborníky. Podle jeho vyjádření by se totiž poslanci měli věnovat pouze své práci v dolní komoře. Výrok předsedy Svobodných Libora Vondráčka proto hodnotíme jako pravdivý.

Libor Vondráček (Svobodní) reagoval na otázku, zda se po volbách Svobodní příliš rychle neodklonili od požadavku na referendum o vystoupení z Evropské unie. Toto tvrzení odmítl a uvedl, že cílem zůstává prosadit zákon o obecném referendu, podobně jako to podle něj dříve plánovala někdejší vláda hnutí ANO. Dle jeho slov tento závazek obsahovalo programové prohlášení minulé Babišovy vlády.

Ústavní zákon o obecném referendu

V České republice se občané mohou podílet na výkonu moci nejen prostřednictvím volených zástupců, ale i přímo. Ústava i Listina základních práv a svobod tuto možnost zmiňují, vymezují ji však pouze rámcově. Aby se mohlo konat celostátní referendum, musel by být přijat zvláštní ústavní zákon, který by stanovil jeho pravidla. Takový zákon ale dosud chybí (.pdf, str. 702), a lidé tak mohou hlasovat jen v místních či krajských referendech podle běžného zákona z roku 2004.

V historii České republiky se celostátní referendum uskutečnilo pouze jednou, v roce 2003, kdy byl otázkou vstup do EU, a to na základě jednorázového ústavního zákona. Pro schválení ústavního zákona je nutná třípětinová většina všech poslanců a třípětinová většina přítomných senátorů.

Zákon o referendu během vlád Andreje Babiše

Přijetí ústavního zákona o referendu přislíbily obě předchozí vlády Andreje Babiše (ANO). První Babišova vláda ho zmínila v programovém prohlášení z ledna 2018, ve kterém slíbila „doplnit ústavní systém o zákon o všeobecném referendu za přísného respektování čl. 6 Ústavy“, podle kterého mají politická rozhodnutí vycházet z vůle většiny, která je vyjádřená svobodným hlasováním.

V březnu 2018, ještě před vznikem druhé vlády, kabinet hnutí ANO podpořil (.doc, str. 1) poslanecký návrh ČSSD na zavedení celostátního referenda (.pdf), který počítal s vyloučením hlasování o členství v mezinárodních organizacích – tedy i o členství v EU a NATO (.pdf, str. 1).

Také programové prohlášení druhé Babišovy vlády z června 2018 obsahovalo závazek o předložení ústavního zákona o celostátním referendu. Vláda však vlastní návrh nepředložila a omezila se na souhlas (.pdf) se starším poslaneckým návrhem ČSSD, který do konce volebního období nestihl projít celým legislativním procesem.

Za vlád Andreje Babiše (ANO) předložily návrhy ústavního zákona o referendu také poslanci KSČM a SPD. Komunistický návrh počítal s možností hlasovat i o mezinárodních smlouvách (.pdf, str. 2 z 12), zachovával ale vyšší kvórum účasti i kontrolu Ústavního soudu (str. 3 z 12). Návrh SPD umožňoval hlasování o jakékoli otázce včetně zahraničně-politických a zaváděl nižší kvórum platnosti (.pdf, str. 1). Ani jeden z těchto návrhů vláda nepodpořila a oba návrhy se v Poslanecké sněmovně nedostaly přes první čtení.

K tématu referenda se hnutí ANO vrátilo také v roce 2023 za vlády Petra Fialy, kdy skupina poslanců předložila vlastní návrh ústavního zákona o celostátním referendu (.pdf). Ten se však nedostal ani do prvního čtení.

Závěr

Obě vlády Andreje Babiše se k zavedení referenda skutečně zavázaly ve svých programových prohlášeních. Vláda hnutí ANO žádný návrh ústavního zákona nepředložila, podpořila ale poslanecký návrh ČSSD na zavedení ústavního referenda, který ovšem vylučoval referendum o mezinárodních smlouvách. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.