Předseda Poslanecké sněmovny a šéf hnutí SPD Tomio Okamura v novoročním projevu mluví o počtu cizinců žijících v Česku a v Praze a je toho názoru, že jejich vyšší počet zdražuje a znepřístupňuje bydlení pro české občany. Zároveň dodává, že se dle něj kvůli cizincům snižuje bezpečnost.

Počet cizinců v Praze

Podle dat z nejnovější zprávy Ministerstva vnitra o migraci bylo k 30. září 2025 v České republice registrováno 1 107 403 osob cizí státní příslušnosti (.pdf, str. 4). Dokument dále uvádí, že v Praze žilo 32,5 % všech registrovaných cizinců v České republice (.pdf, str. 4). Tento údaj nicméně popisuje podíl Prahy na celkovém počtu cizinců v Česku, nikoli podíl cizinců na obyvatelstvu hlavního města.

Při přepočtu z celkového počtu 1 107 403 registrovaných cizinců (.pdf, str. 4) to tak znamená, že jich v Praze k 30. září 2025 bylo registrováno přibližně 360 tisíc. ČSÚ předběžně uvádí, že hlavní město mělo ke stejnému datu 1 400 761 obyvatel. Cizinci tak tvořili zhruba 25,7 % obyvatel Prahy.

Závěr

Podle nejnovějších dat Ministerstva vnitra a ČSÚ pobývalo v Praze k 30. září 2025 přibližně 360 tisíc cizinců, což představuje 25,7 % všech obyvatel hlavního města. V Praze tedy cizinec není každý třetí obyvatel, ale pouze každý čtvrtý. Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako nepravdivý.

Tomio Okamura (SPD) se ve svém novoročním projevu vymezuje proti vyjádření politického komentátora, který měl označit rok 2025 za katastrofu, protože se podle něj „k moci u nás prodrala spodina“. Okamura novou vládu hájí a tvrdí, že kabinet zastupuje všechny, kteří „chtějí žít v jistotě, mít dobré bydlení, dobrou práci a bezpečí pro své děti“.

Kritický příspěvek na sociálních sítích

Politolog, komentátor a člen panelu poradců prezidenta pro zahraniční politiku Jiří Pehe na konci roku 2025 zveřejnil na síti X příspěvek, ve kterém hodnotí domácí a zahraniční politický vývoj uplynulého roku. Píše v něm, že „rok 2025 byl pekelný“, a v souvislosti s domácí politickou situací uvádí, že se v České republice „k moci prodrala spodina“.

Na Peheho vyjádření na síti X již dříve reagoval i ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé sobě), který se vůči komentáři vymezil a kritizoval způsob, jakým Jiří Pehe označuje vítěze voleb.

Závěr

Komentátor Jiří Pehe ve svém příspěvku na síti X skutečně označil rok 2025 za „pekelný“ kvůli zahraničnímu a domácímu politickému vývoji a uvedl, že se „k moci u nás prodrala spodina“. Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako pravdivý.

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura vyzývá k tomu, aby byla česká zahraniční politika po vzoru světových velmocí pragmatická a myslela především na vlastní prospěch. Jako jeden z příkladů pragmatické zahraniční politiky uvádí plán Američanů na odkoupení rusko-německého plynovodu Nord Stream.

Nord Stream 2

Nord Stream 2 je podmořský plynovod vedený po dně Baltského moře z Ruska do Německa, který kopíruje trasu paralelního plynovodu Nord Stream 1. Ve spolupráci se zahraničními firmami ho vybudovala ruská státní plynárenská společnost Gazprom a jeho výstavba probíhala v letech 2018–2021. Po dokončení měl projekt zdvojnásobit kapacitu dovozu zemního plynu z Ruska do Německa. Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 nicméně tehdejší německý kancléř Olaf Scholz oznámil, že německé úřady neposkytnou plynovodu potřebné povolení k provozu. Evropská unie později v červenci 2025 přijala sankce, které členským státům zakazují provádět jakékoliv transakce týkající se plynovodů Nord Stream 1 a 2. 

Záměr amerického investora

V roce 2024 oznámil americký investor Stephen P. Lynch v deníku The Wall Street Journal svůj záměr plynovod Nord Stream 2 odkoupit s argumentem, že americké vlastnictví plynovodu by podle něj poskytlo výhodu při mírových jednáních s Ruskem. Plynovod v současnosti vlastní dceřiná společnost ruské firmy Gazprom, na kterou se vztahují americké i evropské sankce. K zahájení jednání o odkupu proto Lynch potřebuje výjimku od americké vlády, o kterou požádal v únoru 2024 (.pdf, str. 1). Dle think tanku Carnegie Endowment for International Peace Lynch tuto výjimku k dubnu 2025 dosud neobdržel. Think tank zároveň upozorňuje, že Německo v současné době nemá zájem o dovoz ruského plynu. Dalším problémem je i plánovaný zákaz dovozu ruského plynu do Evropy od září 2027.

Závěr

Podle amerických médií investor Stephen P. Lynch skutečně v roce 2024 přišel s plánem odkoupit plynovod Nord Stream 2 od společnosti Gazprom. Nejedná se však přímo o iniciativu vlády Spojených států amerických. Ta navíc Lynchovi dosud neposkytla výjimku, kterou ke koupi potřebuje kvůli sankcím uvaleným na ruský Gazprom. Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako zavádějící.

Tomio Okamura (SPD) v kontextu novoročního projevu kritizuje bývalou vládu Petra Fialy (ODS), která podle něj může za nárůst počtu cizinců v ČR. Okamura tento trend uvádí jako příčinu několika problémů, mezi které podle něj patří např. zvyšování cen bydlení či nárůst kriminality.

Kriminalita v ČR

Data o počtu registrovaných trestných činů v ČR sbírá Policie ČR a pravidelně je zveřejňuje v měsíčním intervalu. Roční přehledy z těchto dat dále vytváří Český statistický úřad (ČSÚ). Z dat vyplývá, že počet registrovaných trestných činů naposledy meziročně vzrostl v roce 2022 a od té doby klesá. Policie v roce 2022 přisuzovala meziroční nárůst o 18,8 % (o téměř 29 tisíc trestných činů) především rozvolnění protipandemických opatření. I v roce 2022 byla nicméně kriminalita stále nižší ve srovnání s předpandemickým rokem 2019. 

K datu ověřování výroku zatím nejsou k dispozici kompletní data za celý rok 2025, přehledy Policie však mapují kriminalitu od počátku roku až do listopadu 2025. Právě poslední přehled za listopad 2025 ukazuje, že ve srovnání se stejným obdobím roku 2024 počet evidovaných trestných činů rovněž klesl (.xlsx, .xlsx). Rozdíl dosahuje zhruba 2 800 skutků.

Kriminalita cizinců v ČR

Policie ve svých statistických přehledech rovněž uvádí, kolik z objasněných trestných činů spáchali cizinci. Z dat vyplývá, že tento počet v období let 2020–2024 rostl.

Jak jsme již zmínili, data k roku 2025 jsou dostupná pouze do konce listopadu. Za období leden–listopad 2025 dosáhl počet objasněných trestných činů spáchaných cizinci 7 826 (.xlsx), tedy asi o 860 skutků méně než za stejné období v předchozím roce (.xlsx). Podle těchto posledních dostupných dat tak počet objasněných trestných činů, které spáchali cizinci, meziročně klesl.

Počet obyvatel ČR i cizinců v ČR se v čase vyvíjel. Množství cizinců např. v roce 2023 meziročně kleslo, v ostatních rocích období let 2017–2024 naopak rostlo. Přidáváme proto také srovnání celkové míry kriminality a míry kriminality mezi cizinci, které zohledňuje velikost populace v daném období. Počet trestných činů spáchaných cizinci proto v následujícím grafu vyjadřujeme vůči celkové populaci cizinců v ČR. Tento údaj srovnáváme s celkovou kriminalitou vyjádřenou vůči celkové populaci ČR.

Jak ukazuje graf, míra kriminality vyplývající z objasněných trestných činů je u cizinců v ČR vyšší ve srovnání s celorepublikovým průměrem. Celorepubliková míra kriminality v roce 2024 meziročně mírně klesla, v případě cizinců v ČR se míra kriminality naopak mírně zvýšila. 

Poslední dostupná data o počtu obyvatel ČR a počtu cizinců zveřejnily ČSÚ a Ministerstvo vnitra za září 2025 (.pdf, str. 4). Pokud tato data použijeme k přepočtu objasněných trestných činů na populaci, za období leden–listopad 2025 spáchali cizinci 7,1 trestných činů na 1 000 cizinců (.xlsx). To je méně než ve stejném období předchozího roku, kdy šlo o 8,1 trestných činů na 1 000 cizinců (.xlsx). V obou obdobích tyto hodnoty převyšovaly celorepublikový průměr.

Závěr

Tomio Okamura má pravdu v tom, že kriminalita cizinců v ČR je poměrově vyšší než celorepublikový průměr. Svým výrokem však vytváří dojem, že dochází k celkovému nárůstu kriminality. Ta ale podle dat Policie naposledy meziročně vzrostla v roce 2022 a od té doby klesá. V dlouhodobém měřítku se snížil také počet trestných činů i míra kriminality v rámci všech obyvatel ČR i cizinců. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.