Aleš Juchelka (ANO) souhlasí s předchozím tvrzením Michaely Šebelové (STAN), že volba předsedy Poslanecké sněmovny probíhá tajně. Dodává, že by se podle něj o personálních záležitostech mělo rozhodovat tajně na všech úrovních politiky – od té komunální až po parlamentní.

Hlasování ve Sněmovně a volba předsedy

V Poslanecké sněmovně se většinou hlasuje veřejně (.pdf), a to prostřednictvím elektronického systému a zároveň zvednutím ruky. Každý poslanec má přitom svou hlasovací kartu (.pdf, str. 1). Výsledky hlasování jsou poté veřejně dostupné. Tento způsob uvádí jednací řád Sněmovny jako standardní – poslanci hlasují veřejně, pokud to jednací řád výslovně neurčí jinak.

Jednou z výjimek z veřejného hlasování jsou volby do orgánů Sněmovny, například volba předsedy dolní komory. Ten se podle jednacího řádu volí tajně, stejně jako místopředsedové nebo předsedové výborů a komisí. Sami poslanci si svého předsedu volí na ustavující schůzi. Každý poslanec má stejnou váhu hlasu a není možné zjistit, kdo jak konkrétně hlasoval.

Tajné hlasování probíhá pomocí hlasovacích lístků, které poslanci vhazují do volební urny volební komise, která je složená z jejich kolegů (.pdf, str. 2). Poslanec tak nezvedá ruku ani nehlasuje elektronicky, jak se děje u běžného hlasování. Aby byla zaručena tajnost, úprava hlasovacího lístku probíhá v odděleném prostoru a poslanci do něj vstupují jednotlivě. Sčítání hlasů se koná v samostatné místnosti, kde jsou přítomní pouze členové volební komise. Cílem je zajistit, aby mohl každý poslanec hlasovat svobodně, bez tlaku veřejnosti nebo stranického vedení.

Závěr

Předseda Poslanecké sněmovny se volí tajně, nikoli veřejně zvednutím ruky. Ani následně se nezveřejňuje, jak kdo hlasoval. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec hnutí ANO Aleš Juchelka obhajoval rozhodnutí poslanců podpořit Tomia Okamuru jako kandidáta na předsedu Poslanecké sněmovny. Na otázku moderátora, zda mu nevadí podpora politika, který zpochybňuje členství České republiky v Evropské unii a v Severoatlantické alianci, Juchelka odpověděl, že toto téma mají v koalici vyřešené, jelikož je v programovém prohlášení vlády uvedeno, že členství Česka v EU a NATO je nezpochybnitelné a že vystoupení z těchto organizací nebude předmětem celostátního referenda. Uvedl také, že kandidáti hnutí ANO vyjádřili nesouhlas s uspořádáním takového referenda již před volbami.

Programové prohlášení

Koalice ANO, SPD a Motoristů ve svém návrhu programového prohlášení uvádí, že Česká republika je „svrchovaným členským státem Evropské unie a pevným spojencem v rámci Severoatlantické aliance“ (.pdf, str. 11). Dokument zároveň stanovuje, že vláda připraví zákon o celostátním referendu, a slibuje, že členství České republiky v EU a NATO nebude jeho předmětem (.pdf, str. 13).

Koalice ve svém prohlášení také píše, že EU by neměla členským státům vnucovat rozhodnutí, která se týkají jejich vnitřní suverenity (.pdf, str. 11). Podle koalice by měly státy EU spolupracovat jen tam, kde to dává smysl. Budoucí vláda chce zároveň zlepšit vztahy se zeměmi visegrádské čtyřky, která je podle ní založena na společných zájmech, vzájemném respektu a efektivní regionální spolupráci (.pdf, str. 11).

Vyjádření kandidátů ANO

Ve volební kampani se představitelé hnutí ANO opakovaně nechali slyšet, že uspořádání celostátního referenda o vystoupení z Evropské unie nebo Severoatlantické aliance odmítají. Např. místopředseda hnutí Karel Havlíček se už v srpnu vyjádřil, že pokud by se ANO ujalo vlády, nepovede debaty o vystoupení z EU ani z NATO. Později řekl, že pokud by při sestavování kabinetu měly ostatní strany požadavky, které by ohrozily bezpečnost nebo geopolitické ukotvení České republiky v NATO nebo EU, ANO s nimi do vlády nepůjde (video, čas 25:42). Dodal, že referendum o vystoupení z těchto organizací nepřipadá v úvahu.

Obdobně předseda ANO Andrej Babiš v září slíbil, že referendum o vystoupení z NATO a EU jeho případná vláda neuspořádá. Podobně se vyjádřil i později, když uvedl: „V žádném případě za nás nebude žádné referendum o vystoupení z EU nebo NATO.“ (video, čas 2:22) V předvolební debatě s Petrem Fialou pak prohlásil, že zástupci hnutí opakovaně řekli, že nikdy nedovolí referendum o vystoupení z EU ani z NATO (video, čas 10:17).

Závěr

Návrh programového prohlášení koalice ANO, SPD a Motoristů skutečně obsahuje příslib, že vystoupení Česka z Evropské unie nebo ze Severoatlantické aliance nebude předmětem celostátního referenda. Uspořádání takového referenda před volbami opakovaně odmítli místopředseda ANO Karel Havlíček a předseda hnutí Andrej Babiš. Výrok Aleše Juchelky tak hodnotíme jako pravdivý.

Michaela Šebelová (STAN) reagovala na Aleše Juchelku (ANO), který uvedl, že by „zvedl ruku pro Tomia Okamuru“ jako kandidáta na předsedu Poslanecké sněmovny. Připomněla, že o předsedovi Sněmovny se nehlasuje veřejně, ale tajně.

Hlasování ve Sněmovně a volba předsedy

V Poslanecké sněmovně se většinou hlasuje veřejně (.pdf), a to prostřednictvím elektronického systému a zároveň zvednutím ruky. Každý poslanec má přitom svou hlasovací kartu (.pdf, str. 1). Výsledky hlasování jsou poté veřejně dostupné. Tento způsob uvádí jednací řád Sněmovny jako standardní – poslanci hlasují veřejně, pokud to jednací řád výslovně neurčí jinak.

Jednou z výjimek z veřejného hlasování jsou volby do orgánů Sněmovny, například volba předsedy dolní komory. Ten se podle jednacího řádu volí tajně, stejně jako místopředsedové nebo předsedové výborů a komisí. Sami poslanci si svého předsedu volí na ustavující schůzi. Každý poslanec má stejnou váhu hlasu a není možné zjistit, kdo jak konkrétně hlasoval.

Tajné hlasování probíhá pomocí hlasovacích lístků, které poslanci vhazují do volební urny volební komisi, jež je složená z jejich kolegů (.pdf, str. 1). Poslanec tak nezvedá ruku ani nehlasuje elektronicky, jak se děje u běžného hlasování. Aby byla zaručena tajnost, úprava hlasovacího lístku probíhá v odděleném prostoru a poslanci do něj vstupují jednotlivě. Sčítání hlasů se koná v samostatné místnosti, kde jsou přítomni pouze členové volební komise. Cílem je zajistit, aby mohl každý poslanec hlasovat svobodně, bez tlaku veřejnosti nebo stranického vedení.

Závěr

Předseda Poslanecké sněmovny se volí tajně, nikoli veřejně zvednutím ruky. Následně se nezveřejňuje, jak kdo hlasoval. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v rozhovoru po volbách kritizuje končící vládu Petra Fialy za údajné zastavení investic do nových dopravních projektů. Tvrdí, že na dopravní infrastrukturu nejsou v rozpočtu na rok 2026 deklarovány výdaje ve výši desítek miliard korun a reálný rozpočtový schodek je kvůli tomu vyšší, než je uvedeno v zákoně o státním rozpočtu. V této souvislosti uvádí, že se podle něj měly zastavit i výkupy pozemků pro zmíněné dopravní stavby.

Pozemky pro Pražský okruh

Pražský okruh je dálniční obchvat hlavního města, který je v současnosti dokončený přibližně z poloviny. V provozu je zatím 40 km z plánovaných 83 km, konkrétně jižní a západní části propojující dálnice D1, D5, D6 a D7. Nedokončené zůstávají jihovýchodní a severní úseky.

V červnu 2022 byl zahájen výkup pozemků pro jihovýchodní úsek 511 mezi Běchovicemi a dálnicí D1, ihned poté, co stavba získala pravomocné územní rozhodnutí. Za výkupy pozemků pro umožnění stavby Pražského okruhu odpovídalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) pod vedením Ministerstva dopravy, které od počátku výkupů řídil ministr Martin Kupka (ODS). Do srpna 2024 bylo vykoupeno 90 % potřebných pozemků. Zbývající část byla řešena vyvlastněním. Samotná stavba úseku 511 byla zahájena v prosinci 2024 a její dokončení je plánováno na konec roku 2027.

Severní úseky okruhu tvoří tři navazující části: úsek 518 Ruzyně–Suchdol, úsek 519 Suchdol–Březiněves a úsek 520 Březiněves–Satalice. Během vlády Petra Fialy u těchto úseků probíhala přípravná fáze. V září 2024 stavba získala kladné stanovisko o vlivu na životní prostředí EIA. Zahájení stavby je plánováno postupně od roku 2027 u úseku 518 (.pdf, str. 4) a od roku 2028 u úseků 519 (.pdf, str. 4) a 520 (.pdf, str. 4). Dokončení celého Pražského okruhu je plánováno do roku 2031.

Informaci o tom, že by se výkup pozemků severního úseku zastavil, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Naopak, Deník.cz začátkem října citoval generálního ředitele ŘSD Radka Mátla, podle kterého výkupy pozemků severní části okruhu již započaly. Tuto informaci potvrzuje i vyjádření dalších osob spojených s projektem.

Pozemky pro dálniční úsek Praha-Tábor

Výkupy pozemků pro středočeskou dálnici D3 (úsek Praha–Tábor) byly zahájeny v červenci 2025, kdy ŘSD začalo rozesílat první nabídky na odkup vlastníkům. Zároveň probíhala informační kampaň pro majitele pozemků a již v létě 2025 byly uzavřeny první kupní smlouvy, což potvrdil generální ředitel ŘSD. Zahájení stavby je plánováno na rok 2028 s dokončením v letech 2031–2032. Informaci o údajném zastavení výkupů jsme ve veřejně dostupných zdrojích rovněž nenašli.

Závěr

K realizaci nedokončeného jihovýchodního úseku pražského okruhu stát již všechny potřebné pozemky získal a na konci roku 2024 zahájil stavbu. Podle informací z počátku letošního října taktéž započal výkup pozemků pro severní úsek okruhu. Výkupy pro úsek Praha–Tábor byly zahájeny v létě 2025. Informace o údajném zastavení těchto projektů se nám nepodařilo dohledat a nedávná vyjádření osob zapojených do projektů nasvědčují, že výkupy stále probíhají. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako nepravdivý.