Petr Fiala v rozhovoru pro CNN Prima News tvrdí, že Češi nežijí ve „spálené zemi“, ale že ČR naopak vykazuje ekonomické ukazatele, které mohou ostatní evropské státy závidět. Jako příklad uvádí, že „v paritě kupní síly“ je ČR před Japonskem a Jižní Koreou. Tím se zjevně vyjadřuje k hrubému domácímu produktu (HDP) na obyvatele vyjádřenému v paritě kupní síly.

Parita kupní síly

Parita kupní síly (PPP) je ekonomický koncept, který umožňuje měřit rozdíly v cenových hladinách různých států. Parita (či rovnost) kupní síly konkrétně představuje poměr cen v národních měnách „za stejné výrobky a služby v různých zemích“. Na základě tohoto poměru se pak vytváří umělá měnová jednotka vyjadřující kurz mezi dvěma měnami, při kterém si lze v obou zemích nakoupit stejné množství zboží. Ve statistikách zohledňujících paritu kupní síly je touto umělou jednotkou obvykle mezinárodní dolar.

Parita kupní síly se využívá primárně při srovnání HDP více států. V takovém případě statistiky vyjadřují hodnotu statků a služeb vytvořených v daném státě, která je přepočtena podle PPP. Výsledná hodnota se také často udává v přepočtu na jednoho obyvatele státu, což zohledňuje rozdíly ve velikosti populace zemí. Právě HDP na obyvatele v paritě kupní síly se při mezinárodních srovnáních považuje za jeden ze základních ukazatelů ekonomické úrovně státu.

Srovnání HDP na obyvatele v paritě kupní síly

Podle dat Světové banky v České republice v roce 2023 odpovídalo HDP na obyvatele v paritě kupní síly 53 217 mezinárodních dolarů. Česko si tak v této statistice vedlo lépe než Jižní Korea a Japonsko, kde hodnota dosáhla 52 204 a 49 794 mezinárodních dolarů. 

ČR zůstávala v žebříčku za Jižní Koreou a Japonskem až do roku 2019, kdy obě země předstihla s HDP na obyvatele v PPP ve výši 45 614 mezinárodních dolarů. Následující dva roky se znovu umístila až za Jižní Koreou, kterou poté opět předstihla v roce 2022 s hodnotou 51 710 mezinárodních dolarů.

Jiné hodnoty než Světová banka ovšem uvádějí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a také Mezinárodní měnový fond (MMF). Rozdílnost dat těchto tří institucí je dána tím, že každá z nich používá mírně odlišnou metodiku, například při sběru dat o cenách zboží a služeb (.pdf, str. 4).

Nejnovější konečné údaje, které OECD ve své statistice uvádí, pochází z roku 2022. Podle nich tehdy v ČR hodnota HDP na obyvatele v PPP dosáhla 51 290 mezinárodních $. Česko se tak umístilo sice před Japonskem (47 463 mezinárodních $), ale až za Jižní Koreou (55 070 mezinárodních $). Pro roky 2023 a 2024 OECD uvádí pouze prozatímní data a odhady, i podle nich ovšem zůstává pořadí zmiňovaných zemí stejné jako v roce 2022.

Přehled Mezinárodní měnový fond (MMF) obsahuje nejnovější konečná data za rok 2024. Tato statistika také říká, že se Česko v žebříčku HDP na obyvatele v PPP dlouhodobě drží před Japonskem, avšak až za Jižní Koreou. Stejné pořadí přitom odhaduje také pro rok 2025.

Závěr

Tvrzení Petra Fialy, že Česká republika předběhla v HDP na obyvatele v paritě kupní síly Japonsko a Jižní Koreu, odpovídá datům Světové banky. OECD a MMF, které používají mírně odlišnou metodiku, naopak uvádí, že Jižní Korea má HDP na obyvatele v paritě kupní síly vyšší než Česko. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Premiér Petr Fiala v rozhovoru obhajoval stav české ekonomiky a tvrdil, že mj. rostou reálné mzdy. Moderátorka v reakci namítala, že občané tento růst tolik nepocítí kvůli vysoké kumulativní inflaci za období Fialovy vlády. Premiér pak ve své odpovědi uznává dopady kumulativní inflace a poukazuje na to, že v době nástupu jeho kabinetu byla v Česku rychlost inflačního růstu jednou z nejvyšších v Evropě.

Inflace v době nástupu vlády Petra Fialy

Meziroční míra inflace postupně rostla už od první poloviny roku 2021 a v srpnu tehdy poprvé od roku 2008 překonala hranici 4 %. V listopadu 2021 se inflace vyšplhala na 6 % a v prosinci, kdy byla jmenována vláda Petra Fialy, se dostala na 6,6 %. V neobvykle strmém růstu míra meziroční inflace pokračovala i poté a vrcholu dosáhla v září 2022, kdy činila 18 %. Od roku 2023 pak inflace postupně klesala a od ledna 2024 se pohybuje okolo 3 %. 

Hlavní příčinou růstu inflace v průběhu roku 2021 bylo podle České národní banky (ČNB) „vzedmutí spotřebitelské poptávky“ po uvolnění omezujících opatření, která byla dříve zavedena kvůli covidu-19. Nárůst poptávky dle ČNB vedl k prudkému zdražování v sektoru služeb, přičemž se zároveň zrychlil i růst cen zboží. Za další výraznou příčinu tehdejšího růstu inflace ČNB označila „vysoký růst cen průmyslových výrobců ve světě daný výpadky v dodavatelských řetězcích“ a výrazné zdražování surovin a materiálů. Na podzim 2021 inflaci dle ČNB ovlivnilo také zdražování energie na komoditních burzách. V roce 2022 se podle ČNB do růstu inflace promítlo kromě předchozích faktorů i zvyšování cen energií a potravin, na které měla vliv válka na Ukrajině zahájená Ruskem v únoru 2022.

V grafu lze vidět propad inflace v posledních měsících roku 2022. Tento výkyv byl způsoben především tím, že ČSÚ při výpočtu inflace započítal vliv tzv. úsporného tarifu, tedy příspěvku na energie pro domácnosti. Po jeho ukončení v lednu 2023 inflace opět vzrostla.

Inflace v EU

Srovnání vývoje inflace v Česku a ve státech Evropské unie lze najít na webu evropského statistického úřadu Eurostat. Podle jeho dat dosáhla v prosinci 2021 meziroční inflace v Česku 5,3 % a byla až 13. nejvyšší v EU. Za leden 2022 dosáhla meziroční inflace v Česku 8,8 %, a ČR se tak dostala na třetí příčku. Na ní se držela až do dubna 2022, na desátém a nižším místě se Česko začalo umisťovat až v průběhu roku 2024.

Statistika Eurostatu popisuje vývoj tzv. harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP), který zajišťuje, že „všechny země Evropské unie dodržují stejnou metodiku výpočtu“. Ve srovnání s Českým statistickým úřadem Eurostat používá odlišnou metodiku, jeho data se tak od dat ČSÚ mírně liší.

Závěr

V době nástupu vlády Petra Fialy, která byla jmenována v polovině prosince 2021, rychle rostla inflace. Podle statistiky ČSÚ byla inflace v srpnu 2021 nejvyšší od roku 2008 a následně dále rostla. Zvyšování míry inflace pokračovalo i v prosinci 2021 a dalších měsících až do září 2022, kdy dosáhla 18 %.

Podle dat Eurostatu o meziroční inflaci bylo Česko v prosinci 2021 mezi zeměmi EU na 13. místě, hned v lednu 2022 se ale skutečně umístilo na jednom z předních míst, konkrétně na třetí příčce. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala mluví o tom, že vláda musela zvýšit některé daně v rámci konsolidace veřejných financí. Moderátorka namítá, že vláda zvýšila všechny přímé daně. Fiala se brání tím, že daň z příjmu fyzických osob se podle něj nezvedla s výjimkou nejvyššího pásma. 

Konsolidační balíček

Tzv. konsolidační balíček je soubor opatření, které vláda přijala v červnu 2023 s cílem snížit deficit státního rozpočtu. Poslanecká sněmovna návrh (.pdf) schválila v říjnu 2023 a v listopadu ho podepsal prezident. První opatření nabyla účinnosti v lednu 2024, další postupně přibývají a celý zákon by měl nabýt účinnosti v lednu 2027. Dle Ministerstva financí má balíček během dvou let zlepšit stav státního rozpočtu o 150 mld. Kč.

Zvýšení daně z příjmu

Při koaličních jednáních o podobě konsolidačního balíčku hnutí STAN, KDU-ČSL nebo TOP 09 navrhovaly, aby se zpřísnila pravidla zdanění příjmů vysokopříjmových skupin obyvatelstva. Podle původního znění zákona o daních z příjmů platily dvě sazby – na část příjmů do čtyřnásobku průměrné mzdy se vztahovala daň 15 %, na zbývající část překračující čtyřnásobek průměrné mzdy pak sazba 23 %.

Hnutí STAN konkrétně navrhovalo zavést tři daňové sazby – základní 17% daň, 21% daň pro část příjmů přesahující dvojnásobek průměrné mzdy a 31% daň nad čtyřnásobek průměrné mzdy. Tyto úpravy ale odmítala ODS. Nakonec se vláda dohodla na kompromisu, kdy došlo k zachování dvou pásem zdanění ve výši 15 % a 23 %, ale u vyšší sazby došlo ke snížení prahu ze čtyřnásobku na trojnásobek průměrné mzdy. Od ledna 2024 se tak vyšší 23% daň vztahuje na větší část příjmů vysokopříjmových osob, než tomu bylo dříve.

Další změny

Konsolidační balíček přinesl i další změny v oblasti daní. Například daň z příjmů právnických osob se zvýšila z 19 % na 21 %, sazba daně z nemovitosti se pak průměrně zvýšila o 80 %. Dále došlo mj. ke zrušení slevy na dani pro studenty, omezení slevy na manžela či manželku nebo navýšení odvodů na sociální pojištění pro OSVČ. Balíček také sjednotil původní dvě snížené sazby DPH (10 % a 15 %) do jedné ve výši 12 %.

Závěr

U daně z příjmů fyzických osob se uplatňuje základní 15% a zvýšená 23% sazba. Konsolidační balíček rozšířil okruh lidí, kterých se týká zvýšená sazba daně. Nově platí pro lidi, jejichž příjem přesáhne trojnásobek průměrné mzdy místo předchozího čtyřnásobku. Zvýšená sazba tak zůstala procentuálně stejná, od roku 2024 se ale vztahuje na více plátců. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala reagoval na poznámku, že jeho vláda zvýšila většinu přímých daní, včetně daně z příjmů pro nejvyšší příjmové skupiny. Uvedl, že kabinet nejprve daňové zatížení snížil o 30 miliard korun, a teprve následně jej „o něco více než 30 miliard“ opět navýšil.

Snížení daňového zatížení

O snížení daňové zátěže o 30 miliard korun mluvil Petr Fiala v minulosti opakovaně, například v dubnu 2023 v rozhovoru pro deník Právo. V té době zmiňoval, že k tomuto snížení došlo už v roce 2022, tedy v prvním roce jeho vlády.

Ministr financí Stanjura v minulosti uvedl jako příklad nižší daňové zátěže snížení spotřební daně u benzinu a nafty. Snížení u benzinu bylo v účinnosti od června do konce září 2022, snížení u nafty vláda prodloužila až do začátku srpna 2023. Ministerstvo financí ve státním závěrečném účtu za rok 2022 uvedlo, že snížení spotřební daně z benzinu a nafty v roce 2022 připravilo rozpočty o částku 6,7 miliardy Kč (.pdf, str. 11). V případě nafty resort financí odhadoval, že za každý měsíc kvůli snížené dani stát přijde o 800 milionů Kč, za období od ledna do začátku srpna tedy o 5,6 miliardy Kč.

Další z prosazených opatření, která daňovou zátěž v roce 2022 snížila, bylo zrušení části silniční daně, konkrétně pro osobní automobily, autobusy a nákladní vozy do 12 tun. Dle odhadů mělo zrušení daně přinést podnikatelům roční úsporu 4,2 miliardy Kč (.pdf, str. 32 ze 124), což potvrdil státní závěrečný účet za rok 2022 (.pdf, str. 11). Tato úprava silniční daně nabyla účinnosti už v červenci 2022 a platí i dnes.

Fialova vláda v roce 2022 také prosadila definitivní zrušení elektronické evidence tržeb (EET), která nabyla účinnosti v lednu 2023. Ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury v návrhu na zrušení EET (.pdf) uvedlo, že se kvůli němu předpokládá snížení inkasa daní (str. 21 ze 70). Konkrétně byla ztráta odhadnuta na 4,2 miliardy Kč (str. 13 ze 70).

Dalším opatřením, o kterém se premiér i ministr financí v souvislosti se snižováním daňové zátěže zmiňovali, je navýšení limitu pro povinnou registraci k DPH a pro paušální daň z jednoho na dva miliony. Tyto změny, které Parlament odsouhlasil v rámci daňového balíčku v roce 2022, začaly platit v lednu 2023. Negativní dopad na veřejné rozpočty Ministerstvo financí odhadovalo na cca 10 miliard Kč za rok. Daňové změny se dotkly také zrychlení odpisů pro roky 2022 a 2023. Důvodová zpráva k daňovému balíčku (.pdf, str. 41 ze 186) odhadovala, že to podnikatelům v roce 2023 přinese 6,3 miliard Kč a v roce 2024 dokonce 9 miliard Kč.

V průběhu roku 2022 tedy vláda Petra Fialy prosadila několik návrhů zákonů, které snížily daňovou zátěž. Pokud sečteme dopady odhadované Ministerstvem financí, došlo za rok 2023 ke snížení daňové zátěže o zhruba 30 miliard Kč, které se týkalo především občanů a malých a středních podniků. Některé popisované změny ovšem po roce 2023 přestaly platit. Kdybychom sečetli dopady změn, které přetrvaly i do roku 2025, odpovídá snížení daňové zátěže částce cca 18 miliard Kč ročně.

Zvyšování daní

V roce 2022 (.pdf, str. 4, 11) došlo k několika daňovým změnám ještě z rozhodnutí předešlé vlády Andreje Babiše – např. ke zvýšení sazby spotřební daně u tabákových výrobků (.pdf, str. 117 z 320) nebo zvýšení sazeb odvodu z elektřiny ze slunečního záření.

Od roku 2023 kabinet Petra Fialy zavedl dočasnou daň z neočekávaných zisků, která platí jen pro roky 2023 až 2025. Tato daň, tzv. windfall tax, se vztahuje na mimořádně ziskové společnosti z oblasti výroby a obchodu s energiemi, bankovnictví, petrolejářství a těžby a zpracování fosilních paliv. Zároveň Fialova vláda prosadila i tzv. odvod z nadměrných příjmů výrobců energie, který byl v platnosti od prosince 2022 do konce roku 2023. Podle Ministerstva financí měla tato opatření pomoci s financováním mimořádných výdajů spojených zejména „s kompenzacemi vysokých cen energií pro občany a firmy“, kam patřil např. někdejší státní příspěvek na energie pro domácnosti nebo dočasné zrušení poplatků na podporu energie z obnovitelných zdrojů. Podle resortu financí byly v roce 2023 příjmy z těchto mimořádných daní přibližně 58 miliard Kč, v roce 2024 necelých 37 miliard Kč (.pdf, str. 13). Pro rok 2025 resort financí příjmy odhaduje na téměř 34 miliard Kč.

Největší změny v daních Fialova vláda zavedla prostřednictvím konsolidačního balíčku, který prosadila v průběhu roku 2023. První opatření nabyla účinnosti v lednu 2024, další postupně přibývají a celý zákon bude účinný od ledna 2027. Ministerstvo financí v roce 2023 uvedlo, že má balíček celkově snížit deficity státního rozpočtu do dvou let o 150 miliard Kč. Resort tehdy konkrétně předpokládal, že kvůli balíčku dojde v roce 2024 k navýšení daňových příjmů o 67,6 miliard Kč a v roce 2025 o celkově 75,5 miliard Kč (.pdf, str. 38). Pokud bychom k dopadům konsolidačního balíčku pro rok 2025 přičetli i odhadované dopady windfall tax v tomto roce, dosahuje zvýšení daňové zátěže zavedené Fialovou vládou cca 110 miliard Kč.

Závěr

Kabinet Petra Fialy v prvním roce své vlády prosadil několik návrhů zákonů, které snížily daňovou zátěž. Pokud sečteme dopady odhadované Ministerstvem financí či uváděné ve státních závěrečných účtech, došlo v roce 2023 ke snížení daňové zátěže pro občany a menší a střední podniky o přibližně 30 miliard korun. Některé tyto daňové změny byly schváleny jako dočasné a přestaly platit po roce 2023. Kdybychom sečetli dopady změn, které přetrvaly i do roku 2025, odpovídá snížení daňové zátěže částce cca 18 miliard Kč ročně.

Fialova vláda kromě toho daně také zvyšovala. Daň z neočekávaných zisků podle odhadů Ministerstva financí v roce 2025 přinese do rozpočtu 34 miliard Kč, konsolidační balíček dalších zhruba 75 miliard Kč. Zvýšení daňové zátěže je tedy dle dostupných odhadů násobně vyšší než vládou prosazené snížení. Výrok premiéra Fialy proto hodnotíme jako nepravdivý.