Církve opravdu odmítly materiál ČSSD a ANO navrhující snížení finančních náhrad za nevydaný majetek o 13 miliard korun. Informovala o tom např. ČTK prostřednictvím serveru Ihned. Požadavek přesunu dalších jednání na vládní úroveň potvrzuje na webu sociální demokracie vedoucí vyjednávací skupiny Alena Gajdůšková. Dáváme tedy předsedovi vlády za pravdu.

Tématem se zabýval jak premiér, tak další poslanci z řad ODS i opoziční ČSSD. Celá kauza navíc vyústila v novelizaci občanského soudního řádu, Pospíšil tedy zavádí v tvrzení, že věc nikoho nezajímala.

Jiří Pospíšil hovoří o sporu rodičů o opatrovnictví dcery, v němž nejprve český soud přikázal poslat šestiletou dceru k jejímu otci do Portugalska (matka přitom tvrdila, že se jednalo o únos), nakonec pak portugalský soud přiřkl dceru zpět matce do Česka.

Jiří Pospíšil se v této době skutečně kauzou zabýval. Nepodařilo se nám sice dohledat, že by hovořil přímo o spojitosti tématu s Evropskou unií, nicméně vyjádřil se v podobném duchu, jak informovala ČTK a portál Novinky: "Jde o velmi složitou právní oblast, kde se střetáváme s mezinárodním prvkem, a ne každý soudce může být specialista na tuto oblast," uvedl ministr. Kontakt se soudem v zahraničí, který řeší stejný případ, bude zajišťovat styčný soudce." Změnu v této oblasti prosazoval i tehdejší ministr Nečas, změnu v rozhodování soudů prosazovaly např. i poslankyně Dundáčková a Čurdová.

K tomu, co Jiří Pospíšil v kauze "řešil", uvádí server E15, že bývalý ministr spravedlnosti zřídil pracovní skupinu, která měla problematiku mezinárodních únosů zhodnotit a navrhnout řešení. Členy byli dva soudci, právnička z Nadace Naše dítě a zástupce MPSV. Podle portálu Eprávo také v reakci na kauzu došlo z iniciativy Ministerstva spravedlnosti rovněž ke zřízení institutu styčného soudce pro haagskou Úmluvu o únosech dětí.

Pospíšil (resp. vláda) pak následně navrhl i novelu občanského soudního řádu, která.mj. řešila i zrychlení práce soudů v případech mezinárodních únosů dětí. Zákon byl pak Sněmovnou jednohlasně schválen (Jiří Pospíšil na hlasování přítomen nebyl) a následně vyhlášen jako zákon 218/2009 Sb. Není tedy pravdou, že by celá věc "nikoho moc nezajímala", výrok je proto zavádějící.

Výrok hodnotíme na základě dohledané legislativy z roku 1949 a současné úpravy tzv. církevních restitucí jako pravdivý.

Zmíněný závazek (formou přijatého zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem) byl skutečně přijat, a to v roce 1949, v účinnost vstoupil 1. listopadu tohoto roku. Tento zákon měl zajistit církvím finanční fungování, které by bylo díky zestátněnému majetku církví jinak nemožné.

Od 1. ledna 2013 platí zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (tzv. církevní restituce). Ten církvím přisuzuje možnost nabýt zpět znárodněný majetek, případně získat odškodnění za majetek, který již není možné vrátit.

V zákoně je také stanovena doba, po níž nastane odluka církví od státu. Ta je stanovena na 17 let od doby účinnosti zákona, aktuálně se tedy jedná o Jurečkou uvedených 16 let.

Upravuje to paragraf 17 zákona:

"§ 17 Příspěvek na podporu činnosti dotčených církví a náboženských společností
(1) Po dobu 17 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (dále jen „přechodné období“) stát vyplácí dotčeným církvím a náboženským společnostem příspěvek na podporu jejich činnosti (dále jen „příspěvek“).
(2) V prvních třech letech přechodného období se výše příspěvku rovná částce poskytnuté dotčené církvi a náboženské společnosti na základě zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem, ve znění pozdějších předpisů, v roce 2011.
(3) Výše příspěvku se od čtvrtého roku přechodného období každoročně snižuje o částku odpovídající 5 % částky vyplacené v prvním roce přechodného období.
(4) Příspěvek se vyplácí na kalendářní rok, a to vždy nejpozději do 31. ledna kalendářního roku, na který je určen.
(5) Příspěvek není předmětem daně, poplatku ani jiného obdobného peněžitého plnění."

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Martin Schulz nadsadil počet nezaměstnaných o jeden milion, k dispozici jsou však pouze předběžné statistiky nezaměstnanosti. Výrok proto ještě v rámci tolerance spadá do kategorie pravda.

Při hodnocení tohoto výroku vycházíme z dat Eurostatu, který uvádí, že v únoru roku 2014 bylo v Evropské unii (všech 28 států) 25,920 milionů nezaměstnaných (jedná se přitom o odhadovaný údaj).

Výrok je hodnocen jako pravdivý s výhradou ke zrušení losovaček. Ty nebyly zrušeny zcela, v jistých vymezených případech mohou být použity. Nicméně jejich kritizované používání bylo skutečně zrušeno.

Novela zákona o veřejných zakázkách byla jednou z priorit strany Věci veřejné. Novelu se Věcem veřejným v parlamentu společně s koaličními partnery skutečně podařilo prosadit.

Tzv. losovačky však nebyly zrušeny úplně. Jak uvádějí Novinky, nadále se používají v případě, kdy více uchazečů navrhne stejnou cenovou nabídku, a pokud je to předem uvedeno v zadávací dokumentaci. Nicméně lze konstatovat, že losovačky ve své kritizovné podobě zrušeny byly. Jako nejznámnější příklad využívání losovaček zmiňme tzv. Karlovarskou losovačku (video Youtube).

Novela zákona o veřejných zakázkách se kromě tzv. losovaček také týkala prodloužení lhůt a mimo jiné rozšířila počet těch, kdo mohou soutěže zpochybnit.

Vzrůstající nespokojenost s novelou přiznává např. Ministerstvo pro místní rozvoj a antimonopolní úřad na základě vzrůstajícího počtu stížností na soutěže od účastníků veřejných zakázek

Mezi hlavní výtky patří využívání pouze jediného kritéria ceny a prodloužené lhůty. Celý proces je zpomalován odvoláními neúspěšných uchazečů. Posouzení, zda se jedná o "přísnost" zákona či nevhodné nastavení, necháváme na čtenáři.

Prezident Miloš Zeman se takto vyjádřil v otevřeném dopise publikovaném na webových stránkách Pražského hradu 11. února 2014. Jeho tvrzení na základě vyjádření tehdejšího kancléře prezidenta Klause, Jiřího Weigla, hodnotíme jako pravdivé.

V souvislosti s možnou kritizovanou návštěvou prezidenta Karimova uvedl web iHNed.cz následující informaci: „,Prezident Uzbecké republiky Islam Karimov zavítá do Prahy koncem února. Návštěva je reciproční,' sdělil Hospodářským novinám mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Odkazuje na cestu prezidenta Václava Klause do Taškentu v roce 2004, tedy téměř před deseti lety."

Václav Klaus absolvoval v září 2004 státní návštěvu ve střední Asii. Setkal se také s uzbeckým prezidentem a pronesl při této příležitosti projev. Dle vyjádření tehdejšího kancléře Jiřího Weigla pak skutečně učinil pozvání k reciproční státní návštěvě ČR: „Václav Klaus navštívil Uzbekistán na státní návštěvě v září 2004. Je obvyklé, že při této příležitosti se hostitelské straně předává reciproční pozvání ke státní návštěvě. To také V.K. před deseti lety učinil. Praktické kroky k realizaci této návštěvy však v době prezidentství V. K. učiněny nebyly."

Jak je patrné z tabulky Ministerstva financí (.xls, list A.1), daňové příjmy se sice v roce 2009 propadly z 743 na 660 miliard korun, od té doby ale zase postupně rostou.

Rok200520062007200820092010201120122013 Daně celkem626638716743660691706728754 Daně z příjmů, zisku a kapitálových výnosů287279318331255261257271271 Daně z majetku131316161416202119 Daně ze zboží a služeb 325346382396391413428436464 – částky v mld Kč

Ač se v roce 2013 poprvé od 90. let snížil státní dluh, konkrétně ke třetímu čtvrtletí 2013 byl dluh nižší o 14,2 mld. Kč oproti stavu na začátku roku 2013, celkově se za tento rok státní dluh zvýšil z 1 667,6 mld. Kč (rok 2012) na 1 683,3 mld. Kč. Přírůstek státního dluhu je však nejnižší od roku 1996.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, pokles proběhl pouze kvartálně, nikoliv za celý fiskální rok. Kvartálně navíc český dluh klesl i v minulosti, například 2004 jak ukazuje statistika Eurostatu.

Podrobněji se k tématu vyjadřuje například Ihned.

Jednalo se o jednu z afér, které jsou s osobou europoslance Ransdorfa spojovány. Nizozemský novinář Tom Staal ho v reportáži obvinil, že se pouze zapsal do prezenční listiny, avšak v budově Evropského parlamentu se zdržel pouhých pět minut, a proto není správné, aby mu bylo za tento den vyplaceno 300 eur, na které má nárok. Miloslav Ransdorf se bránil tím, že se dopoledne téhož dne zúčastnil na půdě konference pořádané europoslankyní Tatjanou Ždanokovou. Ta jeho účast na této konferenci písemně potvrdila. V reportáži skutečně není zachyceno, že by se Tom Staal představil, a proto na základě dostupných zdrojů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Podle údajů Ministerstva financí ČR od svého vstupu do EU 1. května 2004 do 31. prosince 2013 zaplatila Česká republika do rozpočtu EU 342,8 mld. Kč a získala 676,2 mld. Kč, čistá pozice tedy činí ke konci roku 2013 333,4 mld. Kč.