Hodnocení a přiřazování zásluh jako inherentně subjektivní kategorii nepřísluší ověřování faktů. V daném výroku však nalezneme části, které je možné ověřit. Vskutku Evropská komise 2. června 2014 doporučila ukončení řízení s Českou republikou o nadměrném deficitu (toto řízení započalo ke konci roku 2009). Hrubý domácí produkt České republiky v posledních dvou čtvrtletích (1Q 2014 a 4Q 2013) v meziročním srovnání rostl. Českou republiku lze považovat za otevřenou, exportně orientovanou zemi - podíl nominálního objemu vývozu na HDP ČR (.pdf, str. 2) dosahoval v roce 2013 79 % (pro dovoz byla tato hodnota 72 %).

Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako pravdivý.

Na základě údajů Eurostatu ze 4. čtvrtletí roku 2013 hodnotíme výrok jako pravdivý.

Hranici 50% nezaměstnanosti překračuje ve věkové skupině do 25 let Řecko (58,3 %) a Španělsko (55 %). Chorvatsko se k ní těsně blíží se 48,8 %.

Řecko58,3%Španělsko55%Chorvatsko48,8%Průměr EU 2823,1%(Eurostat)

Současná viceprezidentka Evropské komise Neelie Kroes podle svého oficiálního životopisu či svého profilu na anglické Wikipedii skutečně působila před svým vstupem do Komise v řadě firem, například v Rotterdamské obchodní komoře, loďařské Ballast Nedam či v nizozemském McDonald´s. Posléze pak působila jako komisařka pro hospodářskou soutěž.

Podle deníku Guardian její nominace na komisařku skutečně díky úzkému sepětí s byznysem vyvolala kontroverze. Na všechny své funkce však před nastoupením do Komise rezignovala.

Evropská lidová strana (ELS) na svých stránkách uvádí: " ELS v současné době sdružuje 72 členských stran se statutem plných členů, přidružených členů a pozorovatelů z 39 členských i nečlenských zemí EU. Členské strany ELS pokrývají celé spektrum středopravé politické ideologie a společně tvoří největší politickou rodinu v Evropě." Její součástí jsou velké strany, jako například německá Křesťansko-demokratická unie (CDU), francouzská Unie pro lidové hnutí (UMP), španělská Lidová strana (PP), polská Občanská platforma (PO). Z českých stran je jejím členem TOP 09 a KDU-ČSL.

ODS ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2004 získala devět mandátů a připojila se k frakci EPP-ED (tehdejší anglický název frakce).

Ve volbách do EP v roce 2009 ODS obhájila svých devět mandátů a spolu s dalšími stranami Evropských demokratů (například s britskou Konzervativní stranou) založila novou politickou frakci Evropští konzervativci a reformisté. Je tedy pravdou, že ODS byla ve frakci Evropské lidové strany pět let. Výrok hodnotíme na základě výše uvedených informací jako pravdivý.

Zákon o volbách do Evropského parlamentu v § 52 (1) uvádí: " Mandát poslance Evropského parlamentu vzniká zahájením první schůze Evropského parlamentu v novém pětiletém funkčním období Evropského parlamentu." 1. schůze se uskuteční 1.-3. července. Uvádí to na svých webových stránkách Evropský parlament.

Pojem "péče řádného hospodáře" se uvádí především v souvislosti s právní úpravou obchodních korporací.

Podle paragrafu 17 zákona o nové pozemkové reformě " přídělce je povinen na přidělené půdě osobně pracovati s péčí řádného hospodáře." Připomeňme, že v kontextu diskuse se hovoří především o zanedbávání pozemku kupř. nárůstem plevelu. Nutnost pečovat o pozemek se tak dá dovodit i z dalších norem.

Ekologický právní servis uvádí, že výkon vlastnického práva lze omezit již z dikce Listiny základních práv a svobod a dále pak nový občanský zákoník ukládá, že " vlastník věci se tak musí zdržet všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku." Poškozený také může využít sousedskou žalobu. Úpravu a omezení sousedských práv lze odvodit také z judikatury Nejvyššího soudu (zásada vzájemnosti a míra přiměřená poměrům).

Sáhnout lze i do zákona o přestupcích, zákona o obcích a zákona o rostlinolékařské péči (podrobněji zde).

Spokojenost českých občanů se soudnictvím hodnotil naposled v lednu 2014 průzkum CVVM. Podle tohoto průzkumu bylo s českým soudnictvím spokojeno nebo spíše spokojeno 13 % respondentů vůči 43 procentům nespokojených nebo spíše nespokojených.

Velké šetření pak proběhlo v rámci průzkumu Eurobarometer (.pdf) v září a říjnu 2013. Průzkum se zabýval především důvěrou občanů k jednotlivým aspektům soudního systému. Z tohoto výzkumu vyplynulo, že čeští občané soudům spíše nedůvěřují (str. 14, soudům věří 25 % občanů, což je jeden z nejhorších výsledků, průměr v EU je 53 %).

Vyjádření Ondřeje Lišky přinesl pořad Dvacet minut Radiožurnálu ze dne 27. ledna 2014.

Výrok je hodnocen jako pravdivý s výhradou. Strana zelených již v roce 2011 skutečně navrha novelu zákona o financování politických stran, který měl vést k větší transparentnosti. Protože SZ tehdy byla stranou mimoparlamentní, byl návrh nabízen sekretariátům ostatních stran, nepodařilo se nám však dohledat, zda byl návrh nabízen přímo poslancům.

Kampaň, která měla za úkol informovat veřejnost o tomto návrhu novely zákona, probíhala jak na oficiálních webových stránkách strany, tak i na Facebooku, kde byl pro tyto účely založen zvláštní profil.

V r. 2013 Zelení avizovali, že prostřednictvím Libora Michálka, který byl také s jejich podporou zvolen do Senátu, předloží návrh na změnu pravidel financování politických stran. Dle výpisu senátních návrhů zákona však taková novela zatím předložena nebyla.

Na základě dohledaných informací hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.

Ve statistické ročence (.pdf; str. 24) trhu práce v České republice v roce 2013 můžeme nalézt údaje o aktivní politice zaměstnanosti v letech 2011-2013. To znamená, že zde jsou uvedené počty vytvořených pracovních míst a počty umístěných uchazečů.

V ročence však nenajdeme počty lidí, kteří se udrželi na trhu práce i po skončení podpory ze strany státu. Kontaktovali jsme Ministerstvo práce a sociálních věcí, zda by bylo ochotné nám tato data poskytnout. V odpovědi nám Ing. Štefán Duháň, ředitel odboru trhu práce sdělil, že Úřad práce ČR má tato data k dispozici, avšak není je jednoduché statisticky zpracovat. V příloze přiložil publikaci Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, která se zabývá hodnocením programů aktivní politiky, avšak v roce 2007.

Česká republika předsedala Radě EU v první polovině roku 2009. U moci byla tehdy Topolánkova vláda, kterou se do té doby snažila opozice čtyřikrát svrhnout. Povedlo se jí to až napopáté, 24. března 2009, kdy se pro nedůvěru vládě vyslovilo 101 poslanců. Topolánkova vláda nakonec vládla v demisi do 8. května, kdy prezident jmenoval vládu novou, úřednickou. Na novou vládu se tedy čekalo asi měsíc a půl a ne většinu předsednictví.

Ačkoliv to není příliš obvyklé, vlády v historii během předsednictví v Radě EU padly. Konkrétně v Itálii (v roce 1996), Francii (v roce 1995) a v Dánsku (v roce 1993). Výrok Andreje Babiše je proto hodnocen jako nepravdivý.