Dle údajů statistického úřadu amerického ministerstva práce byla nezaměstnanost v prosinci 2013 6,7 % a v lednu 2014 6,6 %. Pro srovnání stavu nezaměstnanosti mezi jednotlivými zeměmi používáme data Eurostat pro prosinec 2013.

USA

6.7

Řecko

-

Nizozemsko

7

Německo

5.1Španělsko

25.9

Polsko

10

Rakousko

4.9

Francie

10.8

Portugalsko

15.3

Lucembursko

6.2

Chorvatsko

18.7

Rumunsko

7.3

Belgie

8.5

Itálie

12.7

Slovinsko

10.1

Bulharsko

13

Cyprus

17.2

Slovensko

13.8

Česká republika

6.8

Litva

11.5

Velká Británie

-

Dánsko

7.2

Lotyšsko

10.9

Finsko

8.3

Estonsko

-

Maďarsko8.8

Švédsko

8

Irsko

12

Malta

6.7

Všechny Miloslavem Ransdorfem uvedené země mají nižší míru nezaměstnanosti než Spojené státy a žádné další členské země nemají nižší nezaměstnanost, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Následující výrok ruského prezidenta je rozdělen do 3 částí – v každé z nich se věnuje odlišnému aspektu demografických ukazatelů na Krymu. První popisuje celkový počet obyvatel Krymu a počet těch, kteří se označují za Ukrajince, a je hodnocena jako nepravdivá.

V roce 2011 na Ukrajině neproběhlo sčítání obyvatel, jež je nyní odloženo na r. 2016 (web sčítání, ang.). Nenajdeme tak aktuální údaje o jazykovém dělení Ukrajiny a musíme vycházet z dat uvedených na webu sčítání v r. 2001 pro Sevastopol a pro Autonomní republiku Krym (ARK), tedy pro obě administrativní jednotky na poloostrově Krym. Pouze pro celkový počet obyvatel existuje aktuální odhad (web sčítání, .pdf) zahrnující demografické změny od r. 2001.

Zjišťovali jsme, jaký je celkový počet obyvatel Krymu (v tis.):

v r. 2001 v r. 2014 ARK 2033,7 1967,2 Sevastopol 379,5 385,9 Krym celkem 2413,2 2353,1

Je vidět, že údaje k 1. 1. 2014 stejně jako ze sčítání 2001 ukazují podstatně vyšší počet obyvatel, než Putinem uváděných 2200 tisíc.

Dále už vycházíme jen z údajů sčítání r. 2001. Národnostní dělení Krymu bylo následující (v tis.):

ARKSevastopol Krym celkem Rusové 1180,4 270 1450,4 Ukrajinci 492,2 84,4 576,6 Kr. Tataři 243,4 1,8 245,2 všichni 2024 377,2 2401,2

Putinem uváděných 350 tis. Ukrajinců je však pouze 60 % z jejich počtu v r. 2001. Počet Ukrajinců mohl poklesnout, stěží však nastal tak radikální zlom. Použijeme-li údaje o populaci ARK a Sevastopolu z r. 1989 a údaje o národnostním složení z r. 1989 (ARK, Sevastopol), zjistíme, že v r. 1989 bylo Ukrajinců na Krymu přibližně 630 tis. Ani po rozpadu SSSR tedy nedošlo k takovým změnám, jaké naznačuje Putin.

Dodejme, že celkový počet obyvatel je v národnostní statistice jiný, než jsme uvedli výše. Jde nicméně o údaje z webu sčítání a chyba (méně než 1%) tak není na naší straně.

V obou ověřovaných částech výroku se prezident Putin výrazně odchyluje od skutečných hodnot demografických statistik. Počet Ukrajinců na Krymu uvádí dokonce o 40 % nižší, než zřejmě ve skutečnosti je. Obě tato vyjádření jsou tedy nepravdivá.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož Demagog.cz v koaliční smlouvě ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL nenalezl žádný záměr zprivatizovat státní podniky či jiné státní instituce.

Konkrétně se smlouva vyjadřuje v případě státních lesů, které nová vláda podle svých slov privatizovat nebude (str. 10). Převedení do soukromých rukou striktně odmítá také v případě bezpečnostních složek (str. 24).

O státních podnicích obecně se smlouva zmiňuje pouze takto: ,,... stát aktivně použije ke stimulaci ekonomiky státní podniky a akciové společnosti" (str. 4). Jakýkoliv plán privatizace však ve smlouvě uveden není.

K výroku ministra Žáka existuje analogie v systému policejního výcviku v Britském království.

Jedním z hlavních prvků pravidelného výcviku policistů je (dle zprávy — .pdf, str. 6 — Asociace policejních šéfů) tzv. PDR, tedy pravidelné posudky výkonu policisty. Proces PDR (dle webu — .pdf — Kentské policie) pak zahrnuje povinně dva posudky do roka a spočívá ve stanovení osobních a pracovních cílů, kterých má policista dosahovat, v kontrole jejich naplňování a v pohovorech se školitelem/zkoušejícím.

Materiály k PDR, které jsme dohledali (zejm. referenční pomůcka PDR, .pdf, str. 10-12), však ukazují, že cíle nemusejí vždy zahrnovat vnímání služby daňovému poplatníkovi, jak popisuje ministr Žák. Školitel může stanovit cíle jako např. zlepšení práce s IT, či zlepšení schopnosti řešit problémy a policistovo školení se pak věnuje těmto úkolům.

Ministr tedy poukazuje na skutečně existující proces školení, nicméně zavádí, když říká, že koncept služby daňovému poplatníkovi je tam policistům dvakrát do roka “ vtloukán do hlavy ”.

Podle informací (.pdf, str. 33) Ústavu zdravotnických informací a statistiky byly výdaje zdravotních pojišťoven na zdravotnictví v roce 1998 107,4 miliard korun a v roce 2012 (poslední dostupná data) 231,2 miliard korun. Tyto informace skutečně odpovídají slovům ministra Babiše.

Výdaje VZP jsou však pravidelně zveřejňovány v jejich výročních zprávách – viz např. rozvahu (.pdf) společnosti za rok 2012 od strany 71.

Z výroku Andreje Babiše není patrné, o jakých financích se konkrétně vyjadřuje. Situaci státního rozpočtu ve vztahu ke státním podnikům lze řešit vícero způsoby, od zmiňovaného managementu likvidity, přes navýšení příjmů z dividend, až po částečnou čí úplnou privatizaci.

Slova ministra financí dostatečně nespecifikují, odkud získat zmiňované částky, rovněž se nám nepodařilo najít objektivní hledisko zhodnocení potenciálu na dividendy. Výrok musíme hodnotit jako neověřitelný.

Ve světle níže uvedených informací hodnotíme výrok jako zavádějící, protože v případě pronájmu Gripenů České republice nefigurovali žádní prostředníci. Smlouva na pronájem Gripenů byla dojednána na úrovni vlád, tedy mezi vládami ČR a Švédského království.

Původní výběrové řízení na nákup nadzvukových letadel z roku 2001 vyhrálo britsko-švédské konsorcium BAE Systems-Saab. Tento projekt ale nikdy realizován nebyl.

V roce 2003 Vláda ČR předložila žádost o studii proveditelnosti pořízení nadzvukových letadel Kanadě, USA, Francii, Belgii, Německu, Holandsku, Turecku a Švédsku.

Web Ministerstva obrany k tématu uvádí: " Dne 17.12.2003 vláda ČR rozhodla, že pro AČR je nejlepší švédská nabídka. Ministr obrany Miroslav Kostelka, ministr financí Bohuslav Sobotka, ministr průmyslu a obchodu Milan Urban a ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda dostali pověření, aby o nákupu čtrnácti strojů exkluzivně vyjednávali se Švédským královstvím".

Platný text smlouvy si můžete přečíst zde. Smlouva je závazkem mezi Českou republikou a Švédským královstvím, a tudíž se přímo nedotýká žádné soukromé firmy.

Deník Ihned.cz přinesl v roce 2011 rozhovor s ředitelem Gripen International pro ČR, který potvrzuje, že vyjednávání podmínek pronájmu letadel probíhalo bez prostředníků:

"Kolem tendru na stíhačky byla ale v Česku řada podezření z korupce, věnovala se tomu světová média, pověst gripenů je kvůli tomu poškozená. Proto se ptám na ty kroky."

Proběhlo několik vyšetřování v několika zemích a nikdy se nám nic neprokázalo. Především ale všechna podezření se týkala staršího tendru, který český parlament nakonec zrušil(myšlen je tendr z 2001, který vyhrálo BAE Systems-Saab, pozn. Demagog.cz). Stávající kontrakt nebyl nikdy zpochybněn žádnými podezřeními z korupce."

"Jenže armádní zakázky a vyšetřování korupce v Česku zkrátka nemají nejlepší renomé."

"Ano, ale toto je smlouva mezi dvěma vládami, mezi českou a švédskou. To je velmi užitečné a efektivní uspořádání. Není tam žádný prostředník."

Výrok předsedy Úsvitu je hodnocen jako nepravdivý, jelikož ČSSD tento slib v programu neměla – Okamura ji zaměňuje za KSČM.

Zmíněný návrh byl projednáván v Poslanecké sněmovně 18. března. Šlo o návrh poslanců KSČM na vydání ústavního zákona o referendu o zrušení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.

Tento návrh byl zamítnut v prvním čtení. Proti zamítnutí (tedy v logice výroku Okamury "pro referendum") hlasovalo celkem 56 poslanců a poslankyň. Z toho šlo o 32 členů klubu KSČM, 11 poslanců hnutí Úsvit a také 13 poslanců ČSSD.

Co se týká části, kde Okamura mluví o "klíčovém bodu programu ČSSD", není pravdou, že by sociální demokraté před volbami slibovali referendum o církevních restitucích. Volební program strany obsahuje stran církevních restitucí následující formulace:

" Budeme usilovat o výrazné snížení finančních plateb státu v rámci církevních restitucí tak, aby náhrada byla přiměřená a skutečně spravedlivá. Nepřipustíme vydávání majetku, který církve v únoru 1948 již nevlastnily. Zvážíme možnost daňových asignací, jež by v budoucnu mohly být využity i pro financování církví." a "Budeme usilovat o výrazné snížení finančních plateb státu v rámci církevních restitucí. "

Referendum o církevních restitucích slibovala ve svém volebním programu KSČM. V části III.BUDOUCNOST MLÁDÍ, JISTOTY STÁŘÍ strana uvádí: " Prosazení referenda o dalším osudu zákona o tzv. církevních restitucích a urychlené zrušení příspěvku státu na činnost církví".

Ukrajinská vláda návrh asociační dohody v září 2013 opravdu schválila a už v listopadu přípravu podpisu zastavila. Výrok Štefana Füleho hodnotíme tedy jako pravdivý.

Návrh asociační dohody byl ukrajinskou vládou schválen 18. září 2013. V listopadu pak vláda odmítla propustit expremiérku Julii Tymošenkovou, což je jedna z podmínek kladená Evropskou unií pro podpis dohody. Zároveň byla dohoda ze strany Ukrajiny odložena.

Vláda během dvou měsíců zcela obrátila od plánovaného podpisu asociační dohody k jejímu odmítnutí, s odvoláním na potřebu lepší ekonomické přípravy.

Pokud dojde k rozpuštění Poslanecké sněmovny podle čl. 35 Ústavy České republiky, není zde těleso, které by mohlo vyslovit důvěru nové vládě, jelikož vláda je podle čl. 68 odst. 1 Ústavy odpovědná Poslanecké sněmovně, která ji vyslovuje důvěru, případně nedůvěru. Tímto tělesem podle Ústavy nemůže být Senát, jelikož jemu přísluší v případě rozpuštění Sněmovny podle čl. 33 odst. 1 přijímání zákonných opatření pouze ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona. Například vyslovení důvěry nové vládě tyto podmínky nesplňuje, v první řadě vyslovení důvěry nevyžaduje přijetí zákona. Zákonodárná moc tak v době rozpuštění Poslanecké sněmovny nemůže nikterak zasahovat do ustavování vlády.

Prezident republiky dle čl. 62 písm d) Ústavy pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády. Tím však nejsou omezeny další pravomoci, které prezident vůči vládě a jejímu ustavování má. Ačkoliv je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, není prezident podle litery Ústavy omezen ve své pravomoci podle čl. 62 písm. a), tj. jmenovat předsedu a další členy vlády. Prezident by tak v tomto mezidobí například mohl na základě své vůle nahradit jednu úřednickou vládu jinou úřednickou vládou. Tento postup by s sebou pochopitelně nesl jisté praktické i teoretické obtíže, vláda především musí podle čl. 68 odst. 3 do třiceti dnů po svém jmenování předstoupit před Sněmovnu a požádat ji o důvěru, není však podle našeho názoru v přímém rozporu s žádným z ustanovení ústavního pořádku. Vláda v demisi tedy nemusí nutně vládnout až do doby, než se ustanoví nová Poslanecká sněmovna.

Na základě analýzy Ústavy České republiky hodnotíme výrok prezidenta republiky Zemana jako nepravdivý.