Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož koaliční smlouva obsahuje dohodnuté vymezení deficitu veřejných rozpočtů.

V koaliční smlouvě (pdf. kap. 1.1) mezi ANO, ČSSD a KDU-ČSL se skutečně píše:

Zdroje na tyto investice budou získány restrukturalizací výdajů veřejných především na úkor provozních výdajů při dodržení nejvýše tříprocentního deficitu veřejných financí.

Deficitem veřejných financí se myslí deficit všech veřejných rozpočtů, ne pouze státního rozpočtu.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Na webu rakouského Parlamentu, který sídlí v budově bývalé říšské rady, jsou oba pánové zmínění mezi významnými státníky, kteří v říšské radě působili (sekce "Lehr- und Gesellenjahre" bedeutender Staatsmänner).

Nepodařilo se nám však najít žádnou zmínku o tom, že by v sále byla nějak zachována či označena jejich původní místa. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Hnutí Úsvit skutečně založilo 13. září 2013 u Fio banky transparentní účet, kam přicházely peníze od drobných dárců a prostřednictvím kterého byl čerpán sedmimilionový úvěr na kampaň. Transparentní účet měly i další strany, například KDU-ČSL, Strana zelených či TOP09.

Jak však v únoru informoval server ihned.cz, více než polovinu z 15 a půl milionu utracených za kampaň měl platit sám Tomio Okamura ještě před kampaní jako fyzická osoba takzvaně "ze svého". Ihned.cz tak vznáší podezření, zda tím strana nekryje nějaké další mecenáše.

Výrok tak hodnotíme jako zavádějící, na zmíněném transparentním účtu totiž nejsou zdaleka vidět všechny peníze, které strana použila na kampaň.

Podle údajů České národní banky (ČNB) je většina bank působících v České republice dceřinými společnostmi či pobočkami zahraničních bank. V současné době v České republice působí 23 bank, z nichž 8 je v českém státním či soukromém vlastnictví.

Celkovou strukturu bankovního trhu shrnuje tabulka níže.

Z 23 bank je tedy 8 bank v českém soukromém či státním vlastnictví, 12 bank spadá pod společnosti zemí eurozóny a pouze 3 banky spadají pod společnosti mimo eurozónu.

Z přehledu vyplývá, že většina českých bank je skutečně dceřinými bankami společností, které jsou v eurozóně. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Schodek státního rozpočtu na rok 2014 byla stanoven na 112 miliard korun, na rok 2013 to bylo 100 miliard korun a na rok 2012 105 miliard korun. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, který stál u vyjednávání o těchto rozpočtech schodek státního rozpočtu 120 miliard nenavrhoval. Naopak při jednání o rozpočtu na rok 2013 počítá Kalousek se schodkem 2,9 % HDP, tedy 100 miliard korun. Rovněž při vyjednávání o rozpočtu na rok 2014 Kalousek kritizoval navýšení schodku na 112 miliard a požadoval jeho snížení. Miroslav Kalousek dále do budoucna předpokládá růst schodku, v roce 2015 by měl vzrůst na 110 miliard a v roce 2016 na 115 miliard.

První návrh operačních programů je obsažen v Návrhu národního rozvojového plánu České republiky 2007 - 2013 (pdf), který definuje strategii rozvoje České republiky pro období 2007 - 2013. Tento rozvojový plán byl schválen vládou Jiřího Paroubka 22.2.2006 (pdf).

Na základě Národního rozvojového plánu ČR vznikl Národní strategický referenční rámec ČR 2007 - 2013 (pdf), ve kterém byl upraven počet operačních programů. Tento rámec byl 27. července schválen Evropskou unií.

Vzhledem k tomu, že návrh národního rozvojového plánu, který tvoří základní rámec pro čerpání zdrojů z EU pomocí operačních programů, vznikl za vlády Jiřího Paroubka, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s odkazem na data Eurostatu.

Pro přijetí společné měny eura (vstup do eurozóny) musí státy splnit konvergenční kritéria.

Státy, které jsou uvnitř eurozóny, jsou již svázány společnou měnovou politikou. Mohou však nezávisle provádět fiskální politiku a určovat své rozpočty.

Saldo veřejných rozpočtů je právě jedním z konvergenčních kritérií společně s velikostí veřejného zadlužení.

Státy by pak měly dodržovat hranici deficitu veřejných rozpočtů max. 3 % HDP.

Jak je vidět z dat Eurostatu (xls.), toto kritérium by nedodrželo 7 států, které používají euro.

Kritérium veřejného dluhu, kdy tento dluh by neměl překročit hladinu 60 % HDP, nesplnilo dle Eurostatu hned 13 z 18 členů eurozóny.

Je však třeba podotknout, že konvergenční kritéria se na již členské státy nijak nevztahují. Členské státy jsou vázány cíly stanovenými v Paktu stability a růstu. To ovšem nic nemění na podstatě výroku, který na základě výše uvedeného hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý vzhledem k faktu, že Rada Evropy není orgán Evropské unie a navíc ze strany Hanniga jde v tomto případě o záměnu jednotlivých pojmů.

Na začátku je třeba upozornit, že Petr Hannig v odpovědi nemluví o dělbě pravomocí mezi členskými státy a EU, ale zaměřil se na orgány Evropské unie. Mezi ně zařadil Evropský parlament, Evropskou komisi a Radu Evropy.

Evropská komise má jako jediná právo legislativní iniciativy. To znamená, že je to skutečně ona, kdo připravuje návrhy nové legislativy, v tomto smyslu by se tedy dala přirovnat k vládě. Většina evropské legislativy je schvalována tzv. řádným legislativním postupem, do kterého je ve stejné míře zapojen Evropský parlament a Rada Evropské unie.

Právě s Radou EU Petr Hannig zřejmě zaměnil Radu Evropy. Rada Evropy je mezinárodní organizací, která zajišťuje spolupráci členských států zejména v oblasti podpory demokracie a ochrany lidských i sociálních práv a svobod. Rada Evropy není orgánem, ani součástí Evropské unie.

Podle statistik Eurostatu bylo v červenci 2013 Německo jednou ze sedmi zemí evropské "28", které neměly státem garantovanou minimální mzdu.

Jak uvádí portál MPSV, minimální mzda v Německu funguje na bázi kolektivních smluv dohodnutých mezi zaměstnavateli a zástupci odborových organizací v jednotlivých odvětvích hospodářství.Portál odkazuje na statistickou ročenku (de, .pdf), která shrnuje podmínky pro jednotlivá odvětví.

Podmínky stanovené v takzvaném fiskálním kompaktu určují, že strukturální deficit nesmí přesáhnout 0,5 procenta. Této podmínce by tedy zmíněný deficit vyhověl, jedná se ale o velmi sporný ukazatel, který se liší v závislosti na použité metodice a klasifikaci jednotlivých položek. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Fiskální výhled České republiky (.pdf) z května 2014 rekapituluje strukturální saldo za předcházející tři roky a přidává výhled do roku 2017 (strana 3). Z této tabulky vyplývá, že v roce 2013 skutečně dosáhnul strukturální deficit 0,3 %, jednalo se o zlepšení vůči předchozímu roku, kdy byl 1,6 procenta. Dále však tato tabulka uvádí strukturální saldo podle evropské metodiky (ESCB - Evropský systém centrálních bank), podle které byl tento schodek 0,7 %. Ještě jiná je metodika OECD.