Podle ministerstva obrany Česká republika skutečně vlastní (stav k 1. lednu 2014) 123 kusů tanků T-72, přičemž modernizovaných strojů (T-72M4 CZ) je z tohoto počtu 30.

Žádné jiné dokumenty či jiné zdroje úřední povahy a oficiálního charakteru číslo třicet pět nezmiňují a je velmi nepravděpodobné, že by se tento údaj skutečně mohl lišit (v opačném případě by bylo velmi zarážející, že AČR a MOČR nemají přesné údaje o své armádní výzbroji).

Použitím zkreslených a nepodložených údajů se tak kandidát na ministra obrany dopustil zavádějícího tvrzení.

Vývoz České republiky do Spolkové republiky Německo tvořil v roce 2012 31,4 % (.pdf) celkového objemu vývozu. Spolková republika Německo byla v tomto roce největším příjemcem českého dovozu.

Dovoz ze Spolkové republiky Německo tvořil v roce 2012 25,3 % (.pdf) celkového dovozu do České republiky. Spolková republika Německo byla v tomto roce největším dovozcem zboží do České republiky.

Vývoz do Rakouské republiky tvořil v roce 2012 4,6 % (.pdf) celkového objemu vývozu. Rakouská republika byla v tomto roce na šestém místě.

Dovoz z Rakouské republiky tvořil v roce 2012 3,2 % (.pdf) celkového dovozu do České republiky. Rakouská republika byla v tomto roce na osmém místě dovozu do České republiky.

Spolková republika Německo tvořila v roce 2012 největšího dovozce do České republiky a byla i největším příjemcem českého vývozu. Rakouská republika je poměrně stabilním hospodářským partnerem České republiky, ale nepatří mezi ty, s kterými bychom byli úzce svázáni.

Na základě těchto skutečností musíme výrok hodnotit jako zavádějící.

Výrok hodnotíme s ohledem na data Českého statistického úřadu a vyjádření České národní banky jako pravdivý.

Od 2. 11. 2012 jsou úrokové míry ČNB na historickém minimu (xls.) a základní dvoutýdenní repo sazba se snížila na 0,05 %. Sama Bankovní rada ČNB označila tuto sazbu jako technickou nulu, což v praxi znamená, že další snižování už není možné.

To, že je česká ekonomika již „poměrně dlouho stagnující“, potvrzují i data z 1. a 2. čtvrtletí 2013, jež ukazují meziroční pokles o 2,4 %, respektive o 1,3 %. Ke stejnému poklesu došlo meziročně i v případě 3. čtvrtletí 2013, tedy o 1,3 %. Výsledky tak navazují na celoroční ekonomický pokles v roce 2012 (-0,9 %).

Centrální banka má více způsobů a nástrojů na uvolnění monetárních podmínek. Ty se dělí na přímé a nepřímé. Přímé se používají pouze zřídka při selhání nepřímých nástrojů. K uvolnění (expanzi) monetární politiky nepřímými nástroji dochází snížením úrokových sazeb ČNB, jak se stalo, nebo snížením povinných minimálních rezerv komerčních bank a kurzovými intervencemi.

Ke snížení minimálních povinných rezerv nedošlo a sama ČNB volbu využití kurzových intervencí komentuje následovně:
„Cílem ČNB přitom v souladu s jejím zákonným mandátem bylo a je udržet cenovou stabilitu, a tím přispívat ke stabilnímu vývoji české ekonomiky. ČNB proto současně již od podzimu roku 2012 komunikovala připravenost použít své další nástroje v případě potřeby dalšího uvolnění měnové politiky. Pro tento účel byl z mnoha dobrých důvodů vybrán měnový kurz“.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť použití kurzových opatření skutečně vyvolalo žádoucí impuls směrem k měnovému uvolnění, jak komentuje také ČNB: „Již samotné vyhlášení ČNB, že je připravena kurzu použít, vedlo koncem roku 2012 a začátkem roku 2013 k oslabení kurzu koruny, které umožnilo zbrzdit dezinflační tendence a pomohlo ekonomice se přeci jen trochu nadechnout“.

Bohuslav Sobotka skutečně nabídl Miloši Zemanovi jedinou alternativu, pokud odmítne některého kandidáta na ministra. Sobotka veřejně řekl, že on sám by potom dočasně vedl ministerský úřad.

Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Bývalý poslanec Roman Pekárek uvězněný v únoru 2013 se skutečně odmítl vzdát mandátu a až do srpna pobíral poslanecký plat. Jediným dalším uvězněným poslancem byl však David Rath. Také začal platit zákon, který vyplácení platu pravomocně odsouzeným poslancům ruší.* Poslanecká sněmovna byla navíc v srpnu rozpuštěna a všichni poslanci, včetně těch ve vazbě, přišli o mandát. Není tedy pravda, že „...tady máme další poslance, kteří jsou ve vězení a inkasují tam statisícové platy." a výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

* Tento zákon se na Davida Ratha nevztahoval, protože Rath nebyl pravomocně odsouzen.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Bratislavského jednání se sice zúčastnilo 16 zástupců států, avšak v několika případech to nebyli premiéři. Navíc v době, kdy návrh finálně schválil Evropský parlament, už nebyl ani Petr Nečas, ani Václav Klaus ve funkci, a neměli tak ani důvod veřejně takové skutečnosti oznamovat.

V Bratislavě premiér Slovenska Robert Fico skutečně zorganizoval na podzim 2012 jednání skupiny Přátel koheze, tedy sdružení chudších států, které podporují kohezní politiku.

Účastnilo se jej sice kromě Martina Schulze a dalších evropských politiků 16 zástupců evropských států, avšak nebyli to ve všech případech premiéři. Kypr, Řecko, Litva, Malta a Španělsko vyslalo jiné zástupce. Část výroku o „16 premiérech“ je tudíž nepřesná.

Výsledkem schůzky byla deklarace, na základě které chtějí státy klást důraz na kohezní politiku.

Podle finální dohody schválené Evropským parlamentem bude mít ČR možnost v letech 2014–2020 čerpat v rámci kohezní politiky 20,5 mld. euro. Tento obnos byl v průběhu vyjednávání navýšen a je označován za úspěch české diplomacie i proto, že Česko získává čtvrtou nejvyšší částku na jednoho obyvatele.

Návrh byl nejprve projednáván v únoru 2013 na Evropské radě. Po skončení Petr Nečas informoval o svém úspěchu v jednání, díky němuž získal o 900 mil. euro více oproti původnímu návrhu.

Evropský parlament však politiku definitivně schválil až v listopadu 2013, kdy už Nečas s Klausem nebyli v úřadech, a oficiálně veřejně již tedy neměli důvod takové věci oznamovat.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Aktuální znění zákona má nabýt účinnosti až od roku 2015, nicméně novelizace předkládaná ČSSD počítá s účinností některých opatření skutečně již od tohoto roku.

Tzv. služební zákon (č. 218/2002 Sb.) je platný od roku 2002. Za dobu své existence prošel již mnoha novelizacemi. V současné době je účinná pouze část ustanovení tohoto zákona, ostatní ustanovení nabudou účinnosti právě 1. ledna 2015.

Sobotka nicméně reaguje na otázku moderátora, zda k tomuto období budou podniknuty ještě některé kroky vedoucí k profesionalizaci státní správy. Premiér pak odpovídá, že pro koalici je letos prioritní jmenování nového generálního ředitele státní služby a transformace jednotlivých ministerstev. Tento záměr potvrzuje sociální demokracií předkládaná novela, kde se konkrétně uvádí (.pdf, str.32):

" Ponechává se základní účinnost služebního zákona, který nabývá účinnosti 1. ledna 2015, s výjimkou nových ustanovení § 235a (přechodné období systemizace) a § 236a (jmenování a odvolání prvního generálního ředitele a jeho zástupce), která nabývají účinnosti 1. července 2014 vzhledem k nutnosti přípravy plné účinnosti služebního zákonu i vzhledem k aktuální situaci v čerpání tzv. evropských strukturálních fondů ".

Na tiskové konferenci 10. ledna k aktuální politické situaci Miloš Zeman uvedl, že by se se všemi kandidáty na ministry rád sešel. Dokládá to videozáznam (čas 53:52 a dále) v archivu České televize.

Prezident konkrétně uvedl: " A pokud jde o to, koho budu nebo nebudu jmenovat, myslím si, že je to předčasná otázka proto, protože bych se rád se všemi aspiranty na ministerské funkce do konce ledna sešel. Ne proto, abych je poučoval, ne proto abych je zkoušel z angličtiny, ale proto abych se seznámil s jejich názory na výkon ministerské funkce ".

Na základě veřejně dostupných informací hodnotíme výrok jako neověřitelný. Z Organizačního řádu Kanceláře Poslanecké sněmovny vyplývá, že je to právě Kancelář Poslanecké sněmovny, která dle čl. 15, odst. 2, bodu a) "odpovídá za funkci zvukové režie ve Sněmovně, popřípadě tam, kde Sněmovny nebo její orgány jednají". O tom, kdy jsou jednotlivé mikrofony zapnuty, tak rozhodují přímo zaměstnanci Poslanecké sněmovny. Bližší pokyny pro správu audiovizuálních záznamových prostředků pak patrně podléhají dalším vnitřním předpisům, které se však dohledat nepodařilo.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť z veřejných zdrojů není možné doložit ani vyvrátit všechny aspekty, které Pavel Bělobrádek zmiňuje.

Co se týká výborů, o nichž je řeč, jde o následující 2:

a) Personální výbor - tento výbor by měl posuzovat nominace do dozorčích rad podniků se státní majetkovou účastí, což by znamenalo, že by pravomoc nominovat členy dozorčích rad nezůstala v gesci příslušného ministra.

b) Výbor pro církevní restituce - výbor by měl zastávat monitorovací funkci při provádění církevních restitucí a následným způsobem používání získaného majetku církvemi. Náplň tohoto výboru by se dala shrnout následovně: „Základním cílem je sumarizovat pro vládu informace, které se týkají naturálních restitucí, a informace, které se týkají možných soudních sporů, které mohou ještě souviset s požadavky církví na vracení majetku nad rámec toho, co bylo dohodnuto v rámci zákona o narovnání s církvemi“.

V rámci výboru by měl zasedat premiér Sobotka (ČSSD), ministr financí Andrej Babiš (ANO), ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) a ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Systém eKLEP, o němž Bělobrádek mluví v souvislostí se svými připomínkami, není však veřejně přístupný a tudíž nelze přesně popsat, nakolik v něm Bělobrádek a KDU-ČSL připomínali návrhy ke zmíněným výborům.

Co se týká části vyjádření, kde vicepremiér mluví o dotazu směrem k Legislativní radě vlády, tak Demagog.cz kontaktoval tento orgán s žádostí o potvrzení zmíněné informace. Po obdržení odpovědi na náš dotaz bude odůvodnění výroku doplněno.