Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat ani statistiky ztrát státního rozpočtu v souvislosti s karuselovými obchody ani potvrzení bližšího vztahu mezi výběrem mýta a bojem proti karuselovým podvodům.

Karuselové obchody jsou jedním z největších problémů při výběru daní. Jde o nelegální daňový únik spojený s neodváděním DPH fiktivními firmami. Proti těmto podvodům může stát bojovat rychlejší a efektivnější kontrolou odvodů DPH nebo tzv. reverse charge mechanismem (pdf., s.8), kdy za odvod daně odpovídá konečný odběratel, který si ji může později uplatnit jako odpočitatelnou položku. Vzhledem k tomu, že jsou tyto podvody velmi obtížně odhalitelné, nelze z nich vzniklé ztráty rozpočtu vyčíslit.

Na Slovensku funguje od 1. 1. 2010 systém satelitního mýtného, který umožňuje zdanit nákladní automobily a autobusy nad 3,5 tuny. Bohužel se nám však nepodařil dohledat žádný důkaz o možné souvislosti mezi efektivním výběrem mýta a bojem proti karuselovým podvodům. Bez důkazu vztahu mezi mýtem a karuselovými podvody a bez odhadů ztrát státního rozpočtu musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.

Pro ověření výroku jsme kontaktovali dramaturgii pořadu Otázky Václava Moravce, na základě jejich odpovědi hodnotíme výrok jako nepravdivý. Pro úplnost citujeme plné znění e-mailu od dramaturgyně pořadu Hany Andělové (zvýraznění Demagog.cz).

"Žádný ze dvou dramaturgů OVM (tedy ani pan Franěk, ani já), s panem Pecinou přímo nehovořil. Komunikace probíhala standardně na úrovni asistentky pořadu.
Pan ministr Pecina skutečně při prvním oslovení podmínil účast v OVM tím, že se nebudeme ptát na kauzu Červíček-Lessy. Asistentka pořadu za mé přítomnosti panu ministrovi sdělila, že mu něco takového samozřejmě nemůžeme v žádném případě slíbit, nicméně že rozhovor povedeme i na jiná témata. Následně pan ministr obdržel písemně seznam okruhů, který připojuji níže. Pan ministr v následném telefonickém rozhovoru s asistentkou k poslednímu bodu okruhů poznamenal, že pokud se moderátor na kauzu Lessy skutečně zeptá, nic k tématu neřekne, což ovšem je jeho nesporné právo.

Pan ministr obdržel tento seznam okruhů:
--služební zákon
--situace v elitních policejních útvarech
--efektivita spolupráce Policie a tajných služeb (viz Výroční zpráva BIS 2012)
--zvýšení počtu policistů
--boj s extremismem
--agenda MV do skončení funkčního období kabinetu

Doufám, že jsou informace dostačující. Jak jistě chápete, podobné přísliby našim hostům zásadně neposkytujeme."

Prezident Miloš Zeman navštívil jednání vlády premiéra Petra Nečase jednou, a to 20. března 2013, což potvrzují také záznamy z této schůze vlády.

Ministr financí sám v rozpravě potvrzuje, že Agrofert má úvěry ve výši 25 miliard Kč. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Hnyková není vedoucí představitelka OZSP a rovněž členstvo organizace nedosahuje 40 000 členů.

Jana Hnyková je členka výkonné rady Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR. Není tedy přímo ve vedení, vedoucími představiteli jsou Dagmar Žitníková, Ivana Břeňková a Ladislav Kucharský.

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR na svých stránkách neuvádí informaci o počtu jeho členů. Podle Českomoravské konfederace odborových svazů má tento odborový svaz přes 30 000 členů.

Zdravotnické odbory jsou partnerem na sociální problematiku Úsvitu.

Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako zavádějící. O doplnění údajů o počtu členů jsme požádali OS zdravotnictví a sociální péče a po jejich obdržení údaje upřesníme.

Štefan Füle odmítá tlak na Ukrajinu ohledně udržování vztahů zároveň s EU i s Ruskem, a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Veřejně prohlašuje, že na Ukrajinu nesmí být vyvíjen tlak v souvislosti s podpisem asociační dohody s EU. Například v srpnu 2013 Füle prohlásil, že je možné, aby Ukrajina nadále udržovala vztahy s Ruskem. Podobně se vyjadřoval v projevu 11. října 2013 v Kyjevě, kde nazval tlaky spojené s podpisem asociační dohody mýtem. Snahu ukázat, že se nejedná čistě o geostrategickou dohodu, můžeme vyčíst i v projevu z 13. března 2013.

Štefan Füle ve svých projevech prezentuje snahu o přidružení Ukrajiny k EU, ale zároveň říká, ačkoliv ne vždy zcela explicitně, že není cílem Ukrajinu odtrhnout od jiných partnerů (například od Ruska).

Výrok Tomia Okamury pochází z vysílání (0:53:00) Radiožurnálu dne 25. 10. 2013. Týká se patrně příjmové chudoby, jejíž výpočet podrobně popisuje dokument Českého statistického úřadu (.pdf, str. 1–2). Hranice příjmové chudoby je v dokumentu definována takto: „Nejčastěji používanou hranicí chudoby je 60 % mediánu ekvivalizovaného příjmu. Míra ohrožení příjmovou chudobou odpovídá podílu osob z domácnosti s příjmy nižšími, než je tato hranice".

Poslední exaktní údaj o počtu obyvatel pochází ze Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011. Udává číslo 10 436 560, nicméně za rok 2012 hlásí Český statistický úřad (.pdf, str. 1) střední stav obyvatelstva kolem 10 509 000. Z tohoto údaje tedy budeme nadále vycházet.

Stejně tak ČSÚ vydal zprávu o podílu obyvatel ČR ohrožených v roce 2012 příjmovou chudobou, jenž se pohybuje kolem 9,6 %. Jde tedy přibližně o 1 008 864 obyvatel, což činí odchylku přibližně 0,9 % od odhadu Tomia Okamury. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Dňa 20. novembra 2013 schválili europoslanci na plenárnom zasadnutí legislatívu upravujúcu podmienky čerpania európskych štrukturálnych a kohéznych fondov na budúce programové obdobie 2014-2020. Členské štáty si medzi sebou rozdelia 325 miliárd eur, Česká republika bude mať k dispozícii 20,5 miliard eur.

Medzi nejviditelnejšie novinky bude patriť delenie na tri regiony (momentálne sú len dva). K menej rozvinutým regionom pribudnú ešte regióny prechodné. Jednotlivé druhy regiónov budú mať rozdielnu výšku alokácií.

Jednou z ďalších noviniek bude, že investície z europskych fondov budú lepšie zamerané na dosiahnutie vyššej efektivity, tým že sa budú sústrediť na menší počet priorít. Medzi tieto priority patria: inovácia a výskum, digitálna agenda, malé a stredné podniky a nízkouhlíková ekonomika.

Približne 66 miliárd eur z Kohézneho fondu bude určených na podporu prioritného transeurópske dopravné spojenia a ďalšie infraštruktúrne projekty, napríklad v oblasti životného prostredia.

V rámci Európskeho sociálneho fondu bude podporená zamestnanosť a to z 20% v každom členskom štáte. Na záruky pre mladých pôjde minimálne 6 miliárd eur.

Pravidlá čerpania by mali byť značne zjednodušené a malo by dôjsť k minimalizácii byrokracie, napríklad zavedením elektronizácie. Avšak tieto nové pravidlá nezaručujú rovnosť všetkých konečných príjemcov. Vzhľadom k rozdielnym alokáciám pre jednotlivé regióny nebudú mať všetci príjemcovia rovnaké podmienky - nebude možné dosiahnuť na rovnakej čiastky. Výrok preto hodnotíme ako zavádzanie.

Činnost Bezpečnostní informační služby vymezuje zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky (.pdf, dostupný ke stažení zde). Dle § 7 tohoto zákona odpovídá za činnost zpravodajských služeb a jejich koordinaci vláda.

Rovněž podle samotného webu BIS za řízení, kontrolu a koordinaci zpravodajských služeb zodpovídá vláda jako celek prostřednictvím Výbor pro zpravodajskou činnost, který je stálým pracovním orgánem Bezpečnostní rady státu. Předsedou výboru je premiér, místopředsedou ministr vnitra, členy jsou ministři zahraničí, obrany a ředitelé Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Vojenského zpravodajství a sekce předsedy vlády.

Vnější kontrola zpravodajských služeb je pak rozdělena ještě mezi Parlament, který provádí na Službami dohledovou činnost.

Ačkoliv premiér nepochybně hraje při kontrole a řízení výraznou roli, nedá se tvrdit, že by tyto činnosti byly pouze v jeho rukou, výrok je tedy zavádějící.

Výdaje státního rozpočtu pro rok 2014 mají být ve výši 1 211,3 mld. Kč. Jsou to nejvyšší výdaje státního rozpočtu ČR.

Rok

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Výdaje

862,9

922,8

1020,6

1092,3

1083,9

1167,0

1156,8

1155,5

1152,4

1173,1

v mil. Kč., zdroj: Ministerstvo financí ČR

Vlády vedené ODS (2007–2009 a 2010–2013) skutečně prokázaly trend (.xls) snižovaní schodku státního rozpočtu, který byl narušen až dopady globální ekonomické krize. Ale i po této krizi (2009) měl schodek státního rozpočtu snižující se tendenci zakončenou bilancí -81,3 mld. Kč v roce 2013.

Návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 2014 skutečně počítá se schodkem ve výši 112 mld. Kč. Nutno dodat, že tento návrh připravila již úřednická vláda Jiřího Rusnoka a současná vláda ho pouze schválila.

Výrok předsedy ODS Fialy hodnotíme na základě těchto údajů jako pravdivý.