Výrok Ondřeje Lišky v tomto případě hodnotíme jako nepravdivý s ohledem na přesnou formulaci výroku. V předminulém finančním období Evropské unie (tedy roky 2000-2006) fungovalo v Irsku celkem 6 operačních programů (nepočítáme-li přeshraniční spolupráci), zatímco v ČR celkem 5 operačních programů.

Ondřej Liška v případě termínu " období " s největší pravděpodobností hovoří o tzv. víceletém finančním rámci (nebo také finanční perspektivě) Evropské unie, který je uzavírán ve formě meziinstitucionální dohody na dobu sedmi let. V současné době je aktuální finanční rámec na období mezi lety 2014-2020. Hovoří-li tedy Ondřej Liška o " předminulém období", rozumíme tím z dnešního pohledu (rok 2014) perspektivu pro léta 2000-2006. Česká republika se do tohoto období zapojila svým vstupem do EU v roce 2004.

Pokud jde o samotné operační programy v tomto období, nezazněly ve výroku pravdivé informace ani v jednom případě. Přestože Irsko v rámci svých operačních programů evidovalo (angl.) dva regionální operační programy (Southern and Eastern Region a Border, Midland and Western Region), rovněž zde fungovaly také tři vnitrostátní (Productive Sector, Technical Assistance, Economic and Social Infrastructure) a jeden multiregionální program týkající se Severního Irska.

V České republice v tomto období fungovaly " čtyři sektorové operační programy a jeden regionální " - Infrastruktura, Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství, Rozvoj lidských zdrojů, Průmysl a podnikání a Společný regionální operační program.

Pro úplnost dodáváme, že situace v období 2007-2014 se blíží znění výroku Ondřeje Lišky o něco více. V České republice bylo v tomto období naplánováno celkem 26 operačních programů (rozdělených do tří oblastí), zatímco v Irsku existovaly (.pdf, angl.) operační programy tři: dva regionální (viz výše) a jeden zaměřený na sektor lidských zdrojů (Human Capital Investment OP). Toto období je nicméně obdobím minulým, což formulaci výroku neodpovídá, a výrok jsme nuceni hodnotit jako nepravdivý.

Za současné vlády se skutečně poplatky za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu zatím neměnily (jde o proces, při kterém se z právního hlediska mění zemědělská půda na stavební parcelu).

Pro úplnost ovšem dodejme, že premiér Bohuslav Sobotka 18. června tohoto rokuuvedl, že stát se chystá snížit poplatek za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu, aby podpořil investory v průmyslových zónách. Ministerstvo životního prostředí prý již připravuje příslušnou novelu zákona.

K poslední výrazné změně těchto sazeb došlo za vlády Petra Nečase na konci roku 2010 s platností od ledna 2011.

Dle níže uvedených zdrojů je výrok hodnocen jako pravdivý. V roce 2009, během českého předsednictví, firma ProMoPro zajišťovala audiovizuální techniku. Vyšetřování zakázky probíhající od roku 2011 prokázalo, že byla značně předražená a společnosti byly poskytnuty výhodnější podmínky než ostatním soutěžitelům. Za porušení rozpočtové kázně tak Úřad vlády obdržel 3. dubna 2014 pokutu od Finančního úřadu pro hlavní město Prahu ve výši 550,896 milionu korun jako sankční odvod do státního rozpočtu.

Pro doplnění dodejme, že Úřad vlády má v plánu se proti této pokutě odvolat.

Z videa je zřejmé, že se nizozemští reportéři skutečně snažili europoslance Miloslava Ransdorfa zastavit a šli s ním skutečně až ke dveřím. Na videu je zachyceno také okolí jeho bytu, tudíž je možné, že někdo mohl rozpoznat přesnou lokalitu, ve které se byt nachází.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť na konci minulého roku opravdu došlo k oživení české ekonomiky. Navíc je prognóza růstu v porovnání s realitou posledních dvou let skutečně pozitivní.

Reálný ekonomický růst ČR (xls.):

2007

2008

2009

2010

2011

2012

20135,7

3,1

-4,5

2,51,8

-1,0

-0,9

Jak lze vidět z tabulky, ekonomický růst ČR byl v minulém roce záporný.

K obratu došlo v posledním čtvrtletí minulého roku, kdy ekonomika meziročně rostla o 1,2 %.

Prognóza ČNB očekává pro letošní rok ekonomický růst 2,2 %, což je po dvouletém poklesu pozitvní výhled.

Výrok Ondřeje Lišky o investicích do golfových hřišť hodnotíme jako neověřitelný z důvodů nedostatku upřesňujících informací.

Z výroku není jasné, o kterých golfových hřištích Ondřej Liška hovoří.

Ministerstvo zemědělství má na starosti vyplácení dotací z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova.

V seznamu příjemců dotací z těchto fondů je osm záznamů golfových společností. Jejich výše čerpání dotací činí 2 082 201.

Ze strukturálních fondů, které má na starosti Ministerstvo pro místní rozvoj, bylo čerpání výrazně vyšší. Podle údajů z prosince 2013 se jedná o více než 350 milionů (pokud počítáme všechny společnosti čerpající peníze na aktivity spojené s golfem).

Výrok hodnotíme jako pravdivý, politické uskupení ANO vzniklo v listopadu roku 2011, kandidovalo prvně ve volbách tohoto roku a tudíž se zároveň nepodílelo na žádné z předchozích vládních koalic. Pravdou také je, že ČSSD byla od voleb v roce 2006 opoziční stranou.

Doplňujeme pouze, že byť samotná ČSSD nebyla posledních sedm let součástí vládní koalice, podpořila svým hlasováním o důvěře úřednickou vládu Jana Fischera a to v letech 2009-2010, kde měla také své nominanty. Nicméně přímo zastoupena ve vládě (ve smyslu zapojení stranických špiček) nebyla.

Od předčasných voleb 2013 potom obě strany vedou jednání o případné koaliční spolupráci.

Problém ověření tohoto výroku spočívá v jeho šíři. Pro korektní zhodnocení pravdivosti Žákova tvrzení by bylo zapotřebí prozkoumat všechny veřejné soutěže/zakázky ministerstva za posledních dvacet let. To není v našich silách a není to možné ani vzhledem k nedostupnosti veřejných zdrojů.

Obecně můžeme konstatovat, že za Žákova působení se skutečně připravuje v resortu např. tendr na registrační značky, nicméně na druhou stranu jsou dohledatelné také případy, kdy ministerstvo pod jeho vedením přidělilo zakázku přímo vybranému subjektu bez jakékoli soutěže (konkrétní případy zde a zde).

Pomocí webu vsechnyzakazky.cz můžeme sledovat výběrová řízení na ministerstvu od roku 2007. Tento zdroj však neurčí, které zakázky měly být zadávány v "minulosti" bez soutěže a navíc i zmapované tendry nelze snadno řadit z pohledu resortu mezi klíčové či naopak.

Činnost Bezpečnostní informační služby vymezuje zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky (.pdf, dostupný ke stažení zde). Dle § 7 tohoto zákona odpovídá za činnost zpravodajských služeb a jejich koordinaci vláda.

Rovněž podle samotného webu BIS za řízení, kontrolu a koordinaci zpravodajských služeb zodpovídá vláda jako celek prostřednictvím Výbor pro zpravodajskou činnost, který je stálým pracovním orgánem Bezpečnostní rady státu. Předsedou výboru je premiér, místopředsedou ministr vnitra, členy jsou ministři zahraničí, obrany a ředitelé Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Vojenského zpravodajství a sekce předsedy vlády.

Vnější kontrola zpravodajských služeb je pak rozdělena ještě mezi Parlament, který provádí na Službami dohledovou činnost.

Ačkoliv premiér nepochybně hraje při kontrole a řízení výraznou roli, nedá se tvrdit, že by tyto činnosti byly pouze v jeho rukou, výrok je tedy zavádějící.

Na základě vyhlášky č. 109/1994 Sb., zákona č. 293/1993 Sb. a informací zveřejněných v médiích hodnotíme výrok David Ratha jako pravdivý. V litoměřické věznici Davida Ratha dle zákona jako lékaře ani zaměstnat nemohli.

V deníku Právo byla v červenci 2012 zveřejněna informace z dopisu Davida Ratha, kde hovoří o svém zájmu pracovat jako vězeňský lékař.

"Já se nabízím k nějaké práci, třeba na zdravotním oddělení, ale nejde to. Lékaře tu přitom denně nemají, ale byl bych ochoten pomoci i jinak."

Ve vyhlášce 109/1994 Sb. paragraf § 59 odst. 1 je určeno, že obviněný může být zaměstnán, ale jen v případě, že tak není porušeno ustanovení § 7 odst. 1 písm b) zákona č. 293/1993 Sb.

Podle § 7 odst. 1 písm b) zákona č. 293/1993 Sb. se obvinění, u kterých je důvodem vazby obava, že budou mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, umisťují odděleně od ostatních (jde například o ovlivňování svědků, blíže specifikováno v § 67 odst. 1 písm. b) zákona č. 141/1961 Sb.).