Výrok pochází ze stránek SPOZ, které již ale neexistují. Dále se nachází na EU serveru Parlamentních listů, kde byl publikován 7. 9. 2013.

Tvrzení Zakaríji Nemraha hodnotíme jako nepravdivé, jelikož vyjádření Karla Schwarzenberga k Rakousku jsou sice častá, ale nijak se netýkají podpory Evropské unie.

Karel Schwarzenberg kritickými vyjádřeními do zahraničí nešetří. V jeho rozhovoru pro americký magazín Foreign Policy skutečně apeluje na západní země k bdělosti ve vztahu k ruské politice. Doslova pak říká: „Za Mikuláše dobylo Rusko velkou část střední Asie. A Putin ji celkem úspěšně opět dostává pod kontrolu Ruska a Západ prohrává“. Západ podle něj rovněž musí uznat, že Putin zavedl agresivní autokracii.

Karel Schwarzenberg vyznává podobnou rétoriku dlouhodobě, a to jak v obecné rovině, tak také ve vztahu ke konkrétním rozhodnutím. Z novějších vyjádření přikládáme dopis ruskému velvyslanci, v němž se ostře vyhrazuje proti autoritářskému režimu Ruska.

Schwarzenberg se k situaci v Rakousku skutečně vyjadřoval opakovaně, jak informuje ČTK. Doporučení směrující k většímu zainteresování rakouského ministra v evropské politice jsme ovšem zaznamenali jediné a nedá se z něj vyvozovat nic o podpoře EU. Schwarzenberg se mj. vyjadřoval k rakouskému postupu na Blízkém východě či historickému obsazení Rakouska Německem. Rozhodně tedy nelze říci, že obsahem doporučení by byla pravidelná podpora EU či výzva ke zvýšení pracovní aktivity.

Takovéto vyjádření bylo skutečně vydáno a jeho autorem je podle mediálních zdrojů ředitel tiskového odboru Sněmovny Žamboch.

Tiskový odbor Sněmovny skutečně vydal k inkriminovaným slovům Jiřího Rusnoka na adresu zesnulého Nelsona Mandely tiskovou zprávu. V té se pak mimo jiné uvádí:

"V tomto případě došlo k naprostému zneužití veřejnoprávnosti od pracovníků České televize, kteří zachytili slabý zvukový signál, získaný z mikrofonů umístěných na řečnickém pultu a vlastními prostředky ho zesílili natolik, že byl srozumitelný. Sami se pak - zřejmě i po určitém váhání - postarali o jeho medializaci."

Například podle serveru Novinky.cz byl autorem této zprávy skutečně mluvčí dolní komory Roman Žamboch. Česká televize pak manipulaci se záznamem odmítla. To ovšem nic nemění na situaci, že oficiální vyjádření, o kterém hovoří Rusnok, existuje.

Podle iDnes.cz měla KSČM v prosinci roku 2012 přesně 53 500 členů, ČSSD letos na konci března 22 881 a ODS jich má 21 490 (což je dohromady 44 371).

Je tedy pravda, že je KSČM nejmasovější stranou u nás a má více členů, než ODS a ČSSD dohromady. Počet členů KSČM však každým rokem ubývá a není tedy jisté, zda má strana více než 53 000 členů.

Nejnovější dostupné údaje však slova Vojtěcha Filipa potvrzují a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Nelze srovnávat snahy ze strany EU a Ruska týkající se zklidnění současné situace na Ukrajině. Na základě níže uvedených informací proto označujeme výrok jako zavádějící.

Nelze tvrdit, že pro uklidnění situace na Ukrajině nedělá EU nic. Jako příklad můžeme uvést jednání šéfky diplomacie EU Catherine Ashotonové s opozicí a prezidentem Janukovyčem, která vedla (prostřednictvím Janukovyče) k vyzvání opozice k dialogu. Z hlediska ekonomické stability země bylo významné jednání se Štefanem Fülem o možnosti získání záchranného úvěru od Mezinárodního měnového fondu. Zároveň je také stále otevřená nabídka asociační dohody s EU pro Ukrajinu (jeden z hlavních důvodů protestů) i poté, co došlo k jejímu nepodepsání.

Ruští představitelé opakovaně obvinili EU z vměšování se do vnitřních záležitostí Ukrajiny. Rusko a Ukrajina 17. prosince v Moskvě dosáhly zlomové dohody o rozšíření hospodářské spolupráce. Rusko následně výrazně snížilo cenu zemního plynu pro Ukrajinu a uvolnilo ve prospěch Ukrajiny ze svých devizových rezerv 15 miliard USD.

Co se týče postoje samotných lídrů EU k situaci na Ukrajině, José Barroso a Herman Van Rompuy jednoznačně odsoudili „vnější tlak“, kterým údajně na svého západního souseda působí Rusko. Herman Van Rompuy se dále vyjádřil odmítavě k neoprávněnému použití síly a brutality ukrajinských hlavních představitelů vůči demonstrantům. Nicméně dle unijních diplomatů však není na stole – přes politická vyjádření některých unijních zemí – možnost zavedení sankcí proti představitelům Janukovyčovy administrativy.

Opakovaná prohlášení Andreje Babiše o 350 miliardách, které leží na účtech ČNB, vyvracela jak sama Národní banka, tak například ekonom David Marek, rozporoval je dříve i Demagog.cz.

Jak informoval v polovině března deník E15 (patří do skupiny MAFRA patřící Andreji Babišovi), ministerstvo od počátku roku investovalo velkou část z přibližně 50 miliard, které byly k dispozici na účtech ČNB. Krátkodobá investice měla podle E15 přinést výnos kolem 0,25 procenta, co je násobně více než běžný úrok ČNB. Podle reakcí ekonomů ale takový výnos nabízejí jen rizikovější investice například do španělských či italských dluhopisů (země s hodnocením v rizikovém pásmu). To však Andrej Babiš popírá a tvrdí: „Po intervenci ČNB vznikl hlad po eurech, tak jsme to zainvestovali v českých komerčních bankách za sazby 0,27 až 0,35, takže je to výhodné, a ty spekulace, že bychom investovali do nějakých španělských, nebo italských dluhopisů, jsou nesmysl“.

Z bilance ČNB pak vyplývá, že zatímco k 10. lednu 2014 měl stát u ČNB 50,7 miliardy korun, k 20. březnu už to byly jen 3 miliardy, byla tedy investována skoro celá rezerva.

Jak spočítal ekonom David Marek, při investici 36 miliard by si takto ročně stát přišel na 75,6 milionů. Přesné informace o tom, kolik peněz bylo přesně investováno a jaký výnos tato investice přinesla, nicméně nejsou veřejně dostupné a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Koncepce zahraniční politiky České republiky (.pdf) uvádí Českou republiku jako exportně zaměřenou ekonomiku hned několikrát. Na str. 4 hovoří o ČR jako o státu " s otevřenou ekonomikou, vysokým podílem vývozu a služeb na tvorbě hrubého domácího produktu a bez vlastních zdrojů řady základních surovin je značně závislá na vnějším prostředí, na mezinárodní spolupráci a její kvalitě ".

Zmínky o exportně zaměřeném charakteru jsou dále uvedeny v kapitolách Česká republika v Evropské unii (str. 8) a Prosazování ekonomických zájmů ČR (str. 18). Koncepce dále uvádí, že většina exportu České republiky směřuje do rozvinutých zemí EU a OECD. Exportní charakter ČR lze sledovat také na údajích a grafu Českého statistického úřadu.

Orientace na země eurozóny je zřejmá ze statistické ročenky ČSÚ pro rok 2013 (.pdf, str. 338–340, ČSÚ eviduje v dokumentu jako eurozónu stále 17 zemí bez Estonska a Lotyšska). Pro rok 2012 uvádí v předběžných údajích export ve výši 3 065 mld. Kč z nichž 2 476,5 mld. Kč tvoří EU27 (tou dobou ještě bez Chorvatska). Výše exportu do zemí eurozóny je 1 938,4 mld. Kč, což odpovídá 63,24 % celkového exportu. V roce 2011 to bylo dokonce 65,63 %. Další dokumenty a materiály, které se věnují “společnému osudu” ČR a eurozóny, je možno nalézt například na webu České národní banky.

Rozhlas.cz a iDnes.cz uvádí: „resort obrany si původně od Aera Vodochody koupil 72 strojů za více než 50 miliard korun.“ Armáda však využila pouze 24 nebo 28 letadel*, tedy 33,3 nebo 38,9 %.„Celkem 36 strojů je zakonzervováno,“přičemž „údržba nelétajících strojů ve vodochodském hangáru stála v letech 2006–2012 celkem 250 milionů korun.“Zbytek bitevníků byl vyměněn za letadlo Casa C-295 nebo rozebrán, jeden stroj havaroval.

Jiří Rusnok vyjadřoval značnou nejistotu ohledně přesného počtu využívaných letounů, když řekl „několik desítek, řádově, řekněme, tak polovinu.“ Výroku proto dáváme větší toleranci, a hodnotíme jej jako pravdivý, ačkoliv armáda využívá pouze 33,3 nebo 38,9 %* zakoupených bitevníků.

*) Jednotlivé zdroje se liší v přesném počtu nyní provozovaných bitevníků, kontaktovali jsme proto Armádu ČR se žádostí o správný údaj. Podle jejího vyjádření výrok upravíme. Neboť však Rusnok hovořil o řádovém údaji, nemá přesný počet vliv na pravdivost výroku.

Jana Lorencová policejní školou zřejmě myslela Policejní akademii České republiky. Na základě vyjádření personálního oddělení PA ČR hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Vedoucí personálního oddělení nám napsal:

" Dobrý den,
K Vašemu dotazu mohu uvést pouze to, že pan Jan Klak nebyl a není v žádném pracovněprávním vztahu k Policejní akademii České republiky v Praze.
S pozdravem

Mgr. David Dlouhý
vedoucí personálního oddělení PA ČR v Praze "

Je však možné, že se Jana Lorencová spletla a měla na mysli Vysokou školu finanční a správní, na které Jan Klak opravdu v minulosti působil. Na této škole vyučoval předměty Daňová teorie a politika a Bakalářský seminář.

Na počátku 80. let proběhl v Rakousku skandál, kdy se objevily informace, že rakouští vinaři přidávají do vína látku obdobnou našemu Fridexu.

Výrok byl změněn z hodnoty Neověřitelné na Pravda na základě článků z internetových stránek Miroslava Kalouska a TOP 09.

Veřejně strana TOP 09 podpořila politiku vlády ČR ve svém vystoupení z 18. března 2014, kdy uvádí:

"Vláda ČR má podporu TOP 09 při obhajobě územní celistvosti Ukrajiny a může počítat s naší politickou podporou při důsledném vystupování proti agresorovi." Dále se ve smyslu podpory vyjádřil dříve i například sám Miroslav Kalousek, který zmínil ve svém rozhovoru pro Parlamentnilisty.cz ze dne 10. března 2014:

"Proti postoji české vlády nemám žádné velké výhrady. Zaujala správný postoj a v zásadním směru. Uznává Ukrajinu, novou kyjevskou vládu, premiér již avizoval, že vláda neuzná referendum jako legitimní akt připojení Krymu k Rusku. To jsou pozice, které TOP 09 jako opoziční strana podporuje. Jako opoziční politik tady mohu hrdě říct, že stojím za svou vládou." Neuznání referenda jako krok správným směrem považuje také Marek Ženíšek, což uvedl v rozhovoru pro ČT24.