Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože byla vybudována pouze výrobní hala v areálu Oráčov, žádný další projekt podobného rozsahu zbudován nebyl.

Jiří Pospíšil jako bývalý ministr spravedlnosti 28. června 2008 otevřel ve věznici Oráčov na Rakovnicku první výrobní zónu svého druhu v České republice, která ve své době obsahovala jednu výrobní halu. Během otvírání této zóny oznámil, že se plánuje otevření podobné zóny i v plzeňské věznici Bory. Projekt měl být připraven do roku 2010. Dle dostupných informací byly investice do rozšíření nových výrobních prostor v areálu věznice Bory zmraženy s ohledem na změnu ekonomické situace.

Podle dostupných informací byla tedy v roce 2008 otevřena výrobní hala ve věznici Oráčov, přislíbeno bylo otevření na Borech, ostatní výrobní haly byly pouze rekonstruovány jako například věznice Mírov v roce 2007, nebo v roce 2010 ve věznici Nové Sedlo.

Podle informací z Věstníku veřejných zakázek má firma Veřejné zakázky s.r.o. poskytovat poradenské a konzultační služby v souvislosti s výběrovým řízením na funkci projektového manažera Systému elektronického mýta. Výrok Zdeňka Žáka je proto hodnocen jako pravdivý.

Ministerstvo dopravy přitom předpokládá, že samotné výběrové řízení bude vypsáno v únoru 2014.

Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), nabyl platnosti již roku 2002, účinnosti měl nabýt k 1. 1. 2004. Jeho účinnost však byla opakovaně odkládána. Zákon je tak stále neúčinný, tj. bez právní síly. Účinnosti by měl nabýt k 1. 1. 2015, pokud tedy nebude znovu odsunuta.

S existenci tohoto zákona počítá již Ústava České republiky ve svém čl. 79 odst. 2. Toto ustanovení stanovuje, že: Právní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech upravuje zákon.

Takový účinný zákon však český právní řád v současnosti postrádá. Pracovní poměr státních zaměstnanců se tak nyní řídí především zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce.

Jelikož ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, počítající se zákonem o státní službě, nabyl účinnosti se vznikem nového státu, tedy 1. 1. 1993, hodnotíme výrok poslance Komárka jako pravdivý.

Karel Schwarzenberg se skutečně opakovaně před volbami vyjádřil, že koalice TOP09 s ČSSD není možná. Odvolával se přitom na Miloše Zemana, který předem odmítl jmenovat premiéra, který by svou vládu opíral o koalici sociálních demokratů s pravicovou TOP09.

Proč nechcete jít s ČSSD? V Německu se pravolevá koalice stává realitou.

U nás to prozatím není možné. Aby mohla být koalice funkční, strany musejí být zhruba stejně veliké. Jakmile se do koalice vydá strana mnohem slabší, zničí ji to. S naší sociální demokracií spojenectví udělat nejde, protože ani nevím, s kým by se tam člověk měl domlouvat, jestli s panem Haškem, Sobotkou, nebo přímo s Milošem Zemanem.

(Hodpodářské noviny, 23. října 2013)

TOP 09 by se s ČSSD nedohodla?

Jak známo, pan prezident nám to zakázal. Pan prezident si sociální demokracii dostatečně podmanil, a tak o tom neuvažuji. Výslovně dvakrát řekl, že toto nepřijme.

Se sociální demokracií byste byli ochotni se dohodnout, pokud by to Zeman dovolil?

Pokud by to byla samostatná demokratická strana, je možné s ní hovořit. Ale jak říkám – existují předpoklady, že tahle možnost nebude.

(Týden, 19. října 2013)

Co koalice s ČSSD?

Zeman jim to zakázal, tak to nepřipadá v úvahu. Jak si podmanil sociální demokracii, tak oni budou poslušní jeho zákazu.

(Právo, 12. října 2013)

Vládu ČSSD jste vyloučili. Za žádných okolností byste do ní nešli?

Není to aktuální, neboť pan prezident, jak známo, zakázal sociální demokracii s námi uzavřít koalici. Teď to vůbec není aktuální. On opakovaně řekl, že...

No, ale volby, respektive povolební koalice uzavírají politické strany, nikoli pan prezident.

Zjistil jsem, že pan prezident má převeliký vliv na sociální demokracii. Takže očekávám, že žádnou nabídku nedostaneme.

(Interview Daniely Drtinové, 7. října 2013)

Bod klima a energetika je jedním z bodů programu jednání Evropské rady v Bruselu ve dnech 20.–21. března 2014. Lze předpokládat, že přijaté usnesení Evropského parlamentu o politice EU v oblasti energetiky a klimatu bude jedním z faktorů, který bude mít vliv na průběh jednání Rady.

Názory na nadužívanost vazby se liší a data International Centre for Prison Studies o počtu vazebně stíhaných je možné interpretovat několika způsoby, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

V České Republice (záložka „Further information“) je vazebně stíhaných 14 % ze všech vězňů, zatímco v Německu jich je 17 %, ve Švédsku 24 %, ve Francii 25 % a v Norsku 29 %. Česko má tedy v mezinárodním srovnání nízké počty vazebně stíhaných v poměru k vězněným.

Pokud je však český počet vězňů způsoben tím, že jsou celkově nadužívány tresty odnětí svobody, je potřeba sledovat i míru vazebně stíhaných v populaci. ČR se zahraničí v počtu vazebně stíhaných výrazně nevymyká; zvláště poté, co jejich počet klesl za třináct let o více než polovinu. Na 100 000 obyvatel má nyní Česko 22 vazebně stíhaných, Německo 14, Švédsko 16, Norsko 21 a Francie 25.

V poměru na počet obyvatel je tedy sice v Česku o polovinu více zadržovaných ve vazbě než v Německu, avšak při více než dvojnásobném počtu uvězněných. Určení, zda je česká vazba proti německé nadužívaná tudíž závisí na měřítku, k němuž jsou data vztahována.

Počty neoprávněně držených ve vazbě se v tuzemsku bohužel neevidují. V roce 2012 zůstávalo ve vazbě déle než půl roku 300 lidí, do jednoho roku 156 a do dvou let 204 osob. Déle než dva roky ve vazbě žilo 33 obviněných.

Helsinský výbor spolu s dalšími organizacemi přitom vyjádřil své „znepokojení nad nedostatkem konkrétních aktivit směřujících k reformě evropského systému vazby“ a žádal, aby se stanovily „společné minimální standardy pro užívání vazby. Systém vazby v členských státech EU se musí neodkladně reformovat, aby se ukončil tento neopodstatněný a často svévolný postih a zásadní porušení práv, které způsobuje.“

Po roce 2000 a velkém poklesu počtu vazeb však Výbor nezdůrazňoval nadužívání vazby jako specifického základního problému české justice. Varoval naopak před nadužíváním trestů odnětí svobody a upozorňoval na špatné podmínky ve vazebních věznicích.

Výzkum Fair Trials International (.pdf, str. 3) za hlavní problémy české vazby považuje její délku a přeplněnost věznic; o nadužívání se nezmiňuje.

Debata o vazbě se otevřela už v roce 2005 po sedmiměsíčním zadržováním Bohumila Kulínského. Tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Němec i někteří další politici považovali používání vazby v české justici za excesivní. Nejvyšší státní zastupitelství na to reagovalo poukazem na to, že počet vazebně stíhaných klesl za pět let na polovinu.

Dňa 20. novembra 2013 schválili europoslanci na plenárnom zasadnutí legislatívu upravujúcu podmienky čerpania európskych štrukturálnych a kohéznych fondov na budúce programové obdobie 2014-2020. Členské štáty si medzi sebou rozdelia 325 miliárd eur, Česká republika bude mať k dispozícii 20,5 miliard eur.

Medzi nejviditelnejšie novinky bude patriť delenie na tri regiony (momentálne sú len dva). K menej rozvinutým regionom pribudnú ešte regióny prechodné. Jednotlivé druhy regiónov budú mať rozdielnu výšku alokácií.

Jednou z ďalších noviniek bude, že investície z europskych fondov budú lepšie zamerané na dosiahnutie vyššej efektivity, tým že sa budú sústrediť na menší počet priorít. Medzi tieto priority patria: inovácia a výskum, digitálna agenda, malé a stredné podniky a nízkouhlíková ekonomika.

Približne 66 miliárd eur z Kohézneho fondu bude určených na podporu prioritného transeurópske dopravné spojenia a ďalšie infraštruktúrne projekty, napríklad v oblasti životného prostredia.

V rámci Európskeho sociálneho fondu bude podporená zamestnanosť a to z 20% v každom členskom štáte. Na záruky pre mladých pôjde minimálne 6 miliárd eur.

Pravidlá čerpania by mali byť značne zjednodušené a malo by dôjsť k minimalizácii byrokracie, napríklad zavedením elektronizácie. Avšak tieto nové pravidlá nezaručujú rovnosť všetkých konečných príjemcov. Vzhľadom k rozdielnym alokáciám pre jednotlivé regióny nebudú mať všetci príjemcovia rovnaké podmienky - nebude možné dosiahnuť na rovnakej čiastky. Výrok preto hodnotíme ako zavádzanie.

K výroku ministra Žáka existuje analogie v systému policejního výcviku v Britském království.

Jedním z hlavních prvků pravidelného výcviku policistů je (dle zprávy — .pdf, str. 6 — Asociace policejních šéfů) tzv. PDR, tedy pravidelné posudky výkonu policisty. Proces PDR (dle webu — .pdf — Kentské policie) pak zahrnuje povinně dva posudky do roka a spočívá ve stanovení osobních a pracovních cílů, kterých má policista dosahovat, v kontrole jejich naplňování a v pohovorech se školitelem/zkoušejícím.

Materiály k PDR, které jsme dohledali (zejm. referenční pomůcka PDR, .pdf, str. 10-12), však ukazují, že cíle nemusejí vždy zahrnovat vnímání služby daňovému poplatníkovi, jak popisuje ministr Žák. Školitel může stanovit cíle jako např. zlepšení práce s IT, či zlepšení schopnosti řešit problémy a policistovo školení se pak věnuje těmto úkolům.

Ministr tedy poukazuje na skutečně existující proces školení, nicméně zavádí, když říká, že koncept služby daňovému poplatníkovi je tam policistům dvakrát do roka “ vtloukán do hlavy ”.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě analýzy zákona o dani z příjmů.

Daň z příjmu fyzických osob je dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP") je daň, jejímž předmětem jsou dle § 3 odst. 1 ZDP příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu a ostatní příjmy (např. příjmy z příležitostných činností, z převodu vlastní nemovitosti, výživné, důchody atd.).

ZDP v § 3 odst. 4 stanoví v písmenech a) - h), co předmětem daně z příjmu fyzických osob není. Jde např. o příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů, úvěry a půjčky, příjmy získané převodem majetku mezi osobami blízkými atd.Ustanovení § 4 odst. 1 ZDP stanoví v písmenech a) - zm) (tj. v 39 písmenech) případy (resp. příjmy), kdy je fyzická osoba od daně z příjmu osvobozena. Další osvobození od daně z příjmu je upraveno v § 6 odst. 9 v písm. a) - u) (tj. v 21 písmenech).

Ustanovení § 15 ZDP, který upravuje v 9 odstavcích nezdanitelnou část základu daně (tj. odečítání od základu daně), má více než 1800 slov. Pro příklad zde uvádíme ust. § 15 odst. 1 ZDP:

" Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona, a to na financování vědy, vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo provozují školy a školská zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byli poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu, na zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na rehabilitační a kompenzační pomůcky uvedené ve zvláštním právním předpise nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč. Obdobně se postupuje u darů na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území České republiky nebo členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně. Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2000 Kč a hodnota odběru orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20000 Kč. Ustanovení tohoto odstavce se použije i pro dary poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu, pokud příjemce daru a účel daru splňují podmínky stanovené tímto zákonem. "

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť žádný návrh zákona pouze z dílny KSČM nebyl přijat. Vycházíme přitom z předkládaných návrhů komunistických poslanců. Stačí jednotlivě rozkliknout zde.

Kateřina Konečná navrhovala či spolunavrhovala celkem 12 novel zákonů: Sedm z nich bylo zamítnuto, jedna byla přijata a u čtyř nebyl dokončen proces projednávání.

Ze zamítnutých návrhů bylo všech sedm předloženo pouze poslanci KSČM. Ve dvou případech však hlasoval Zbyněk Stanjura (ODS) a Stanislav Polčák (TOP 09 STAN) společně s navrhovateli z KSČM.

Naopak podíváme-li se na předložené návrhy zákonů Stanjurem společně s jeho kolegy z poslaneckého klubu či koalice, zjistíme, že například zde hlasovali poslanci KSČM spolu s koalicí, přestože nebyli předkladateli zákona. V tomto případě byli předkladateli návrhu zákona poslanci ODS a KSČM také hlasovala stejně. Při novelizaci zákona o návykových látkách byla dokonce Soňa Marková z KSČM jako spolupředkladatelka a poslanci KSČM hlasovali opět s koalicí.

Žádná iniciativa poslanců KSČM, která nebyla spojen s některými koaličními poslanci, však nezaznamenala úspěch.