V návaznosti na světovou hospodářskou krizi prošly též ekonomiky zemí Evropské unie krizí. Z hlediska fungování eurozóny se však tato krize transformovala též do dluhové krize některých států zvláště v jižní části EU. Vzdání se autonomní monetární politiky (směrem k Evropské centrální bance) při současném odlišném vývoji jednotlivých ekonomik se ukázalo jako problematické. Řešením, se kterým EU přišla, byla série balíčků a mechanismů zajišťující financování států, kterým hrozí neschopnost splácet vlastní závazky (též zde, anglicky)). Nyní se zaměříme na ve výroku zmíněné země:

V Řecku došlo k propadu reálného hrubého domácího produktu v roce 2008 v hodnotě -0,2 %. Tato ekonomika procházela recesí až do konce roku 2013. Nejvyšší míra propadu reálného HDP přišla v letech 2011 a 2012, ve kterých se ekonomika propadla o 7,1 %, resp. 7,0 %. V již zmíněném roce 2008 dosahovala výše veřejného dluhu v Řecku 112,9 % HDP a v roce 2013 se tento ukazatel vyšplhal až na úroveň 175,1 % HDP. V roce 2014 však již řecké ministerstvo financí počítá se zastavením propadu reálného HDP (tzv. kladná nula). Zároveň se podařilo nabídnout tranši řeckých vládních dluhopisů, o kterou byl výrazný zájem ze strany investorů. Stále však zůstává v Řecku vysoká úroveň nezaměstnanosti.

Ve Španělsku začal propad reálného HDP v roce 2009 o 3,8 %, což byl zároveň nejrychlejší propad v rámci krize. V roce 2011 dosáhl růst HDP úrovně 0,1 %, ale poté se na roky 2012 a 2013 opět ekonomika Španělska propadla do recese. Španělsko v roce 2008 vykazovalo veřejný dluh ve výši 40,2 % HDP, v roce 2013 však tento ukazatel dosáhl hodnoty 93,9 % HDP. Od 3. čtvrtletí roku 2013 však španělské HDP opět roste, což naznačuje vymanění se z recese. Dle prognóz by španělská ekonomika měla v roce 2014 růst o 1,2 %. Nezaměstnanost však stále zůstává na vysoké úrovni.

Pro přehled úroků desetiletých vládních dluhopisů a dalších informací o proběhnuvších nabídkách tranší více viz zde.

Výrok tak hodnotíme jako pravdivý, protože dle výše zmíněného indicie naznačují, že dochází k vymanění se z recese a stabilizaci obou ekonomik.

Výrok zazněl na 5. schůzi Poslanecké sněmovny 21. ledna 2014.

Tehdejší poslanci vládní koalice skutečně hlasovali většinou pro přijetí novely zákona o jednacím řádu, který rozšiřoval počet přednostně vystupujících řečníků (čl. 1, bod 4). Nově tak mohli přednostně vystoupit i poslanci, jež jsou zároveň předsedové politických stran či hnutí. Co se týká zdůvodnění onoho rozšíření, tak právo přednostně vystoupit opravdu mimo další osoby už měli (§ 67) v té době všichni ministři. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Zajímavým faktem je, že do zmiňované novely byla vložena i část, která měla zabránit „přeběhlictví" a vytváření nových politických stran ve Sněmovně. Zmiňovaný předseda totiž má přednostní právo pouze, pokud k jeho politické straně náleží poslanci, jež jsou členy poslaneckého klubu ustaveného na začátku volebního období.

Na webu rakouského Parlamentu, který sídlí v budově bývalé říšské rady, jsou oba pánové zmínění mezi významnými státníky, kteří v říšské radě působili (sekce "Lehr- und Gesellenjahre" bedeutender Staatsmänner).

Nepodařilo se nám však najít žádnou zmínku o tom, že by v sále byla nějak zachována či označena jejich původní místa. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Při vyhledávání na stránkách Ministerstva financí skutečně Státní závěrečný účet pro roky 2012 a 2013 zatím nejsou k dispozici. Pro úplnost ale dodáváme, že přinejmenším pro rok 2012 existuje Návrh (.pdf) státního závěrečného účtu České republiky za rok 2012, kde se o Aktivní politice hovoří například na stranách 98, 110, 353 a 576. V případě posledních dvou jmenovaných stran se jedná o tabulky (Souhrn výdajů státního rozpočtu podle funkčního členění a Plnění závazných ukazatelů: Kapitola 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí), které již zmiňují podrobné částky. Projednávání sněmovního tisku návrhu bylo ukončeno s koncem volebního období, nicméně například na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí se s těmito podrobnými čísly operuje (viz rozpočet (.pdf) za rok 2012).

V Poslanecké sněmovně funguje Výbor pro evropské záležitosti. Sám o sobě uvádí: " Výbor pro evropské záležitosti (VEZ) hraje klíčovou úlohu při výkonu parlamentní kontroly evropské agendy v Poslanecké sněmovně. Patří mezi povinně zřizované výbory.
Projednává evropskou legislativu a sleduje její transpozici do českého právního řádu (například i prostřednictvím tzv. předběžných konzultací), zabývá se aktuálními evropskými tématy. V rámci své kompetence se vyjadřuje k vládním návrhům kandidátů na evropského komisaře, na soudce Evropského soudního dvora a k nominacím do orgánů EÚD, EIB a EBRD za ČR. Kontroluje také vládu před jednáním v Radě." Lze jej tedy považovat za nejvýznamější z hlediska EU.

Nejsme schopni posoudit, co konkrétně míní vicepremiér tvrzením o otloukánkovi. Tato část výroku tedy není součástí hodnocení.

Co se týká dalších bodů, tak je skutečností, že výbor se od ustavení Poslanecké sněmovny sešel již desetkrát, což dokládají pozvánky na jednotlivá jednání. V tomto ohledu se řadí mezi výbory s nejvíce schůzemi od začátku volebního období.

Nakolik byl o členství v tomto výboru zájem či nikoli, nejsme schopni z veřejných zdrojů doložit. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Přehled, který by mapoval všechny aktuální programy na podporu zaměstnanosti, v současné době neexistuje. Na stránkách Úřadu práce ČR je však možné dohledat přehledy programů v současnosti probíhajících nebo již ukončených v jednotlivých krajích. Zde uvádíme např. informace o programech v Ústeckém kraji, přehled realizovaných projektů z Evropského sociálního fondu (ESF) v Karlovarském kraji nebo příklad projektu z ESF v kraji Jihomoravském.

Sanace soukromých bank byla jedním z prvků řešení hospodářské krize v některých zemích EU, ať již členů eurozóny (typicky - Irsko, Španělsko atd.), tak i nečlenů (Velká Británie, Dánsko a další). V České republice pak bankovní sektor výraznější problémy nezaznamenal.

Na základě dohledaných dat tedy hodnotíme výrok jako pravdivý, protože součástí řešení problémů bankovního sektoru v mnoha členských zemích EU byla skutečně i státní pomoc.

Premiér skutečně korektně pojmenovává stav, který nastal v souvislosti s kolapsem informačních systémů na úřadech práce na začátku roku 2012. Server Idnes.cz 1. března 2012 referoval:

"Systém se zlepšil v tom, že podporu v nezaměstnanosti již lze vypočítat v případech, které jsou jednoduché. Tedy takových, kdy uchazeč v posledních dvou letech pracoval nejméně 12 měsíců a doložil to v evidenci. Pokud je to ale komplikovanější, tak to program nevypočítá a musíme to dělat ručně. A těch druhých případů je strašně moc," popsal jeden z úředníků.Redakce má také k dispozici dopis, ve kterém zaměstnanci jednoho z úřadů na severu Čech sepsali všechny nedostatky systému, uvádějí jich na tři desítky.
Úředníci proto sahají po tužce, papíru a kalkulačce. Právě používání tužky a papíru poradil jejich nadřízeným 26. ledna interním dopisem ředitel odboru koncepcí trhu práce MPSV Štefan Duháň. "Musíme si otevřít starý program, vypsat si na kus papíru historii zaměstnání dotyčného uchazeče. Pak si otevřeme novou aplikaci a opakovaně to zadáme," popsal Neuman."

Podle tiskové zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí bude skutečně tento úřad připravovat zákon o sociálním bydlení, a to v rámci meziresortní odborné komise, kde vedle zástupců MPSV mají zasedat i experti z ministerstev pro místní rozvoj, vnitra, zdravotnictví a průmyslu i zástupci z Asociace krajů ČR, Svazu měst a obcí ČR, občanských iniciativ a neziskových organizací. Předkladatelem a gestorem je právě MPSV.

Ministryně Marksová-Tominová pak dodala, že "zákon o sociálním bydlení patří mezi moje priority, a proto chceme proces vzniku a schválení zákona urychlit. Pokud se nám podaří najít politickou shodu, mohl by vejít v platnost dřív, než je uvedeno v legislativním plánu vlády".

Tento výrok premiéra je hodnocen jako pravdivý, neboť ČSSD skutečně opakovaně předkládala zákon o prokázání původu příjmů a to již od volebního období 1998-2002.

ČSSD skutečně o přijetí tohoto zákona usiluje dlouhodobě. Již Zemanův kabinet se pokusil prosadit zmíněné opatření během svého vládnutí a to celkem dvakrát. První pokus se odehrál na konci roku 1999, nicméně návrh byl zamítnut v Poslanecké sněmovně již v průběhu prvního čtení. Druhý návrh vlády Miloše Zemana byl předložen do Sněmovny v červnu 2001, byl postoupen do druhého čtení a tam zamítnut.

V minulém volebním období předložila ČSSD novelu zákona o přiznání k registrovanému majetku dvakrát. Do Sněmovny byly tyto návrhy předloženy 8. září 2010 a 8. září 2011. V obou případech byl tento návrh zamítnut již v 1. čtení, kdy neprošel přes hlasy tehdejší koalice. Hlasování dopadla následovně - první návrh; druhý návrh.