Vedení KSČM (VV ÚV KSČM) se skutečně v roce 2003 vyjádřilo proti vstupu ČR do EU. Cit. " Nemůžeme brát zodpovědnost za to, jakým způsobem vyjednala současná koaliční vláda podmínky vstupu do EU," řekl v pátek Právu předseda KSČM Miroslav Grebeníček.” Doporučující stanovisko následně potvrdil i ÚV strany.

Pojem „Putinkinova vesnice“ byl skutečně užitý například na Twitteru,Redditu, Facebooku nebo na Týden.cz.

Putinkinovu vesnici výše uvedené zdroje používají jako vyjádření snahy ruského prezidenta Putina falešně přikrášlit skutečnost, tedy vytvořit Potěmkinovu vesnici.

Případy odkazují na Olympijské hry v Soči, výměnu funkcí mezi Putinem a Medveděvem, „vylepšené“ domy nebo narychlo položený a odstraněný trávník před plánovanou Putinovou návštěvou.

Kateřina Konečná se narodila 20.1.1981, v samotném vedení ÚV KSČM není nikdo, kdo by byl mladší než ona, nicméně vzhledem ke skutečnosti, že se nám nepodařilo dohledat seznam členů celého ÚV KSČM (na stránkách KSČM nejsou tito členové uvedeni), hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Pro představu níže uvádíme přehled roků narození jednotlivých členů vedení ÚV KSČM:

1. JUDr. Vojtěch Filip: narozen 1955
2. Petr Šimůnek: narozen 1965
3. Ing. Miloslava Vostrá: narozena 1965
4. Ing. Jiří Dolejš: narozen 1961
5. Zdeněk Levý: narozen 1951
6. JUDr. Zdeňka Lišková: narozena 1954
7. Ing. Pavel Kováčik: narozen 1955

Dle informací dostupných na webové stránce Informační kanceláře Evropského parlamentu má Česká republika 4. nejvyšší alokaci na obyvatele (.ppt, 9. slide). Stejnou informaci uvedl po jednání Evropské rady také tehdejší premiér Petr Nečas. Výrok Oldřicha Vlasáka proto hodnotíme jako nepravdivý.

Skupina Evropských konzervativců a reformistů je dnes s 56 poslanci skutečně pátou největší skupinou v Evropské, parlamentu. Jinak v parlamentu působí 7 skupin(včetne EKR) a 31 nezařazených poslanců.

Poslanecký klub Evropské lidové strany

273

Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu

194

Aliance liberálů a demokratů pro Evropu

85

Zelení/Evropská svobodná aliance

58

Evropská konzervativní a reformní skupina

56Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice35Evropa svobody a demokracie32Nezařazení31

Výrok hodnotíme na základě dostupných dat jako pravdivý. Podle Eurostatu (ang.) vydává Rakousko na aktivní politiku zaměstnanosti skutečně okolo 2 % HDP (v roce 2011 2,043 %) a Česká republika pouze 0,5 % (v roce 2011 0,556 %). Rakousko má také příznivější statistiky nezaměstnanosti: podle nejnovějších údajů (k prosinci 2013) byla míra nezaměstnanosti (ang.) v Rakousku 4,9 %, v České republice potom 6,7 %. Míra nezaměstnanosti v Rakousku byla vůbec nejnižší v celé Evropské unii. Česká republika se však také nachází v čele této statistiky.

Premiér Bohuslav Sobotka sdělil (video, 0:06 min.) na brífinku, jenž se konal po jednání ÚVV ČSSD dne 8. února 2014, že Jan Keller získal na zasedání ÚVV ČSSD 136 ze 147 odevzdaných hlasů delegátů Ústředního výboru, což představuje 92% důvěru.

Miroslav Kalousek správně poukazuje na fakt, že Česká národní banka má jako jeden ze svých základních cílů v rámci měnové politiky udržování tzv. cenové stability, který v současné době skutečně činí 2%. Ne zcela přesné je však již tvrzení, že ČNB má pouze dva nástroje.

Hlavním cílem České národní banky je opravdu udržování cenové stability, neboli stability spotřebitelských cen. S tímto cílem je také spojen zmíněný cenový či inflační cíl, který je od ledna 2010 stanoven ve výši 2% (pdf.).

Co se týče nástrojů měnové politiky, lze nalézt více než dva nástroje, které má ČNB k dispozici k zajištění tohoto cíle. Jedná se především o tzv. nepřímé nástroje monetární politiky, které zahrnují:

- diskontní nástroje - operace na volném trhu - povinné minimální rezervy - konverze a swapy cizích měn - intervence ve prospěch (neprospěch) devizového kurzu

Všechny Ivanem Langrem vymezené oblasti působnosti Ministerstva vnitra se shodují s informacemi uvedenými na webových stránkách zmíněného úřadu.

O zmiňované civilní rozvědce a státním podniku Česká pošta uvádíme informace zde:

• Ministerstvo vnitra má pod svoji gescí také státní podnik Česká pošta, je jeho zakladatelem a spravuje tento podnik na základě příslušného zákona.

• Úřad pro zahraniční styky a informace - tedy civilní rozvědka - spadá pak pod rozpočet Ministerstva vnitra a je vázán zvláštními řídícími akty ministra vnitra a vnitřními předpisy (dále pak například usneseními vlády).

Krize na Ukrajině začala 21. listopadu 2013 ve chvíli, kdy ukrajinská vláda odstoupila od podpisu Asociační dohody s EU.

21. listopadu 2013 byl kurz rublu vůči koruně 61,278 od této chvíle jeho kurz stále klesá s občasným vzestupem až na hodnotu 53,931 ze dne 12. března 2013. Tabulka s kurzem rublu je dostupná zde.

Samotná Krymská krize měla vliv na další pokles rublu, ale zapříčinila i propad na ruské burze.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.