O tom, že vicepremiér Babiš byl prvnímu jednání před slovenským soudem přítomen, informovala ČTK prostřednictvím Českých novin - svého zpravodajského serveru. Dále například také místní média jako server Pluska.sk. Dalšího, říjnového jednání, se nezúčastnil a byl pouze zastoupen advokátem. Na zatím poslední jednání 30. ledna se (přes původně avizovanou absenci) prokazatelně dostavil, článek o tom napsaly například Webnoviny.

Přítomný skutečně nebyl na druhém jednání ve věci, které ale bylo pro absenci svědků odročeno na výše zmíněný 30. leden. Nutno ovšem říct, že vypovídal již na jednání prvním a jeho osobní účast nutná.

Výrok předsedy vlády je hodnocen jako pravdivý, koaliční smlouva skutečně zmíněný bod obsahuje.

Koaliční smlouva obsahuje v bodu 2.5 Zlepšení výběru daní (.pdf) následující závazek: " Daňový řád nebo zvláštní zákon o prokázání původu majetku - v odůvodněných a zákonem přesněstanovených případech - umožní správci daně požadovat, aby fyzická osoba prokázala, že její majetek odpovídá příjmům vykázaným v minulosti touto fyzickou osobou ke zdanění („přenesení důkazního břemene“). Tato právní úprava nebude nahrazovat samostatnou úpravu aplikovatelnou na politikya vysoké představitele státní správy v rámci zákona o střetu zájmů."

Ve skutečnosti je podle zdrojů Evropského parlamentu, Evropské komise a Eurostatu úředníků v EU celkem 55 tisíc. Jelikož je toto číslo značně odlišné, je výrok hodnocen jako nepravdivý.

Data jsou dostupná v infografice na webu Evropského parlamentu.

Ke zvýšení důchodového věku došlo novelou Zákona o důchodovém pojištění z roku 2011. Miroslav Kalousek tento zákon ve Sněmovně podpořil.

Postupné zvyšování počtu nutných pojištěných let bylo v zákoně zakotveno již v roce 2008 vládní novelou, pro kterou Miroslav Kalousek (tehdy ještě v barvách KDU-ČSL) taktéž hlasoval.

Pospíšil skutečně několikrát prohlásil, že požaduje vypsání referenda o přistoupení Česka k euru. Pro Idnes například uvedl: "Na některé věci (v rámci TOP 09) mám odlišné názory. Před přijetím eura by mělo být referendum." Podobně se vyjádřil i pro Českou televizi, když tvrdil: "Kdy občané budou mít euro, by si měli sami říct. Když se ukáže, že je to pro ČR výhodné, já jsem připraven pro euro hlasovat." TOP 09 pak rovněž ve svém předvolebním programu deklarovala, že "budeme prosazovat přistoupení ČR k Paktu euro plus zajišťujícímu možnost účasti ČR na summitech eurozóny. Stojíme za naším závazkem přistoupit k euru, a proto podmiňovat přistoupení k euru referendem považujeme za jednu z forem zpochybnění tohoto závazku."

Výhled na míru nezaměstnanosti v letech 2014 a 2015 byl zpracován například ve Střednědobém výhledu státního rozpočtu České republiky na léta 2014 a 2015 (.pdf), ve kterém je predikováno, že v roce 2012 stoupne nezaměstnanost na 7 %, v letech 2013 a 2014 dosáhne hodnoty mírně nad 7 % a v roce 2015 se vrátí mírně pod úroveň nezaměstnanosti v roce 2012 (graf 9, str. 19).

Dle měsíčního přehledu (.zip, soubor 2. Nez 2012_2014) podílu nezaměstnaných, vydávaného Ministerstvem práce a sociálních věcí, bylo dosaženo podílu nezaměstnaných ve výši 8,6 % v lednu 2014, což byla nejvyšší měsíční hodnota od roku 2012. V absolutním vyjádření se jednalo o 629,3 tis. nezaměstnaných, což překonalo nejvyšší počty v prosinci a únoru roku 2013 - 596,8 tis., resp. 593,7 tis. nezaměstnaných.

Podle grafu vývoje míry nezaměstnanosti od roku 1999 na serveru Kurzy.cz byla nejvyšší míra nezaměstnanosti v únoru 2004, kdy dosahovala hladiny 10,9 %. Avšak na přepočet počtu nezaměstnaných osob je hodnota 625 390 z únoru 2014 skutečně nejvyšší, přestože podíl nezaměstnaných nyní činní 8,6 %. Vliv na procentuální hodnoty má celkový počet obyvatel a změna metodiky výpočtu nezaměstnanosti z roku 2012.

Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě aktivity Jana Zahradila v Evropském parlamentu.

Jan Zahradil tvrzení Pavla Teličky vyvracel hned v debatě přímou reakcí zcela po právu. Právě on stál za návrhem nařízení Evropského parlamentu a Rady, jehož cílem je vytvoření lepšího a přehlednějšího legislativního prostředí pro podniky, zejména s ohledem na zjednodušení formalit prováděných dovozci některých textilních výrobků.

Cílem také bylo zajistit větší jednotnost pravidel pro dovoz, a to harmonizací pravidel, která upravují dovoz textilních výrobků, s pravidly upravujícími jiné průmyslové zboží, což by mělo zlepšit celkovou provázanost legislativního prostředí v této oblasti.

Tento konkrétní výstup vyvrací tvrzení Pavla Teličky, že nikdo z českých europoslanců neudělal vůbec nic pro snížení administrativní zátěže.

Zároveň ani první část výroku není pravdivá. Například ČSSD se ve svém programu snížení administrativní zátěže nevěnuje.

Legislativní plán vlády na rok 2014 obsahuje zmíněný závazek v září. Konkrétně uvádí: " Návrh právní úpravy řešící problematiku rozporu mezi příjmy poplatníka a jeho skutečným majetkem (zákon o prokazování původu majetku) Předkladatel: 1. místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí."

Česká republika je jedním z 28 členů NATO. Rozhodnutí v rámci NATO jsou přijímána na základě všeobecného konsenzu členských zemí.

Evropská unie společné vojenské vedení prozatím nemá, ačkoliv se o tom hovoří.

Je skutečně pravdou, že zmíněný závazek obsahuje jak koaliční smlouva, tak i programové prohlášení vlády Bohuslava Sobotky. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Oba zmíněné dokumenty (koaliční smlouva i programové prohlášení vlády – obě .pdf) uvádí zmíněný bod, tedy zavedení limitu pro dárce politickým stranám. Konkrétně je tento závazek dohledatelný v části (u obou dokumentů stejně) 9.7 Rekonstrukce státu a opatření proti korupci. Konkrétně pak zmíněný příslib vypadá následovně:

" Zpřísníme systém financování politických stran zavedením výdajového limitu pro volebníkampaně a uzákoněním limitu pro dary od fyzických a právnických osob. Strany musejí být
závislé na voličích, ne na komerčních sponzorech. Veškeré příjmy a výdaje volebních
kampaní musí jít přes transparentní účty."