Výrok hodnotíme jako nepravdivý z důvodu záměny strategie Evropa 2020 a víceletých finančních rámců.

Evropa 2020 je desetiletá strategie EU, jejímž cílem je dosáhnout nového růstu. V tomto dokumentu jsou stanoveny konkrétní cíle, které by měly pomoci zvýšit konkurenceschopnost EU v globálním prostředí při zachování principů udržitelného rozvoje.

Období, o nichž mluví Petr Hannig, můžeme spojit s víceletými finančními rámci - nedávno doběhnutým pro období 2007 - 2013 a na konci roku 2013 přijatým novým rámcem pro roky 2014 - 2020. Víceletý finanční rámec stanoví výši ročních stropů prostředků na závazky podle kategorie výdajů a ročních stropů prostředků na platby. Stanoví také jakákoli další ustanovení, která jsou účelná pro hladký průběh ročního rozpočtového procesu.

Ministryně práce skutečně veřejně oznámila záměr zavést zvýšení minimální mzdy o 500 Kč například v Otázkách Václava Moravce 6. dubna. Podporu tomuto závěru po jednání tripartity dala i vláda.

Podle portálu Trading Economics míří skutečně 60 % německého exportu do zemí EU (40 % zboží a služeb je pak vyváženo do zemí eurozóny).

Stejný server pak uvádí za rok 2012 podíl německého exportu na HDP ve výši 51,79 % (stejný údaj uvádí např. i Světová banka). Jelikož se tedy Martinem Schulzem uváděný údaj o podílu vývozu na německé ekonomice výrazně odchyluje od skutečnosti, výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Evropský parlament skutečně v roce 2013 podpořil (hlasování zde) pokročilá biopaliva na úkor těch tzv. 1. generace, která mohou konkurovat potravinové výrobě. Zelení rovněž stáli za tímto návrhem (.pdf). Zpravodajem této zprávy byl poslanec Evropského parlamentu z frakce Zelených Claude Turmes.

Ten v této zprávě mimo jiné uvedl, že (str. 86): "Zpravodaj se domnívá, že jsou zde přesvědčivé důkazy pro to, aby byl opuštěn cíl povinných 10 % paliv z obnovitelných zdrojů. Pozornost věnovaná biopalivům by měla být kvalitativní než jen čistě kvantitativní.

V následujících odstavcích rozděluje možné zdroje biopaliv na "go" (tedy ty, které Zelení podporují) a "no-go" (ty, proti kterým protestují, paliva první generace). Mezi "go" patří především odpadky a zbytky, mezi "no-go" patří ty, které negativně ovlivňují světovou produkci potravin.

Tento postoj se pak promítá do konkrétních pozměňovacích návrhů, kupříkladu návrhu č. 2 (str. 6 dokumentu). Celá zpráva je tak velmi kritická k biopalivům první generace a navrhuje změny, jak omezit jejich užívání.

O kritickém postoji strany k biopalivům první generace svědčí i řada dalších prohlášení na stránkách evropských Zelených (např. zde nebo zde).

Tento výrok jsme změnili z původního hodnocení "něověřitelné" na základě podkladů dodaných Stranou zelených, za což jim děkujeme.

Projev ministryně Marksové-Tominové se zaměřuje na podporu zaměstnavatelů v zaměstnávání mladých lidí do 30ti let.

Původní znění zákona o zaměstnanosti z roku 2004 skutečně v § 33 odst. 1 písm. b a c demonstrativně vyjmenovává podporu mladých lidí do 25 let a absolventů vysokých škol jako jedny z cílových skupin pro zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání.

Šlo o vládní návrhkoalice ČSSD - KDU-ČSL - Unie Svobody.

Ani první (.doc), ani druhá série (.doc) pozměňovacích návrhů tento paragraf nikterak nezasáhly. Není tedy jasné, jak by KSČM mohla do podoby zákona zasáhnout, ať už ve fázi jeho tvorby, nebo jeho projednávání. K žádné novele zákona roku 2004 nedošlo.

Navíc v závěrečném hlasování v Poslanecké sněmovně pro tento návrh zástupci KSČM nezvedli ani jednu ruku. Celý klub (až na pár výjimek) se zdržel hlasování.

Vládní novela č. 382/2008 druhé Topolánkovy vlády toto skutečně modifikovala na podporu osob do 20 let a zcela vyškrtla podporu absolventů. Stalo se tak ale 3 roky po vstoupení zákona v platnost. Klauzule samotná byla v platnosti více než čtyři roky.

Vzhledem k tomuto a skutečnosti, že nemáme doklad o tom, že by se na jejím zakomponování do zákona podílela KSČM, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Jiří Pospíšil dostal skutečně nabídku na kandidaturu za TOP 09 do Evropského parlamentu. Podle informací České televize byl osloven poslancem a místopředsedou TOP 09 Markem Ženíškem a později i místopředsedou TOP 09 Miroslavem Kalouskem. Podle deníku Právo s Pospíšilem měl jednat také zmiňovaný Karel Schwarzenberg.

Jak dlouhou dobu Jiří Pospíšil již o této možnosti uvažoval, se nám nepodařilo dohledat.

Rozdíly mezi jednotlivými programatikami :

Jako hlavní rozdíl v programech ODS a TOP 09 pro volby do Evropského parlamentu se jeví názor na přijetí Eura, kdy ODS je proti a TOP 09 pro. V ostatních bodech programů proti sobě nijak výrazně nestojí, spíše se zaměřují na částečně odlišná témata. ODS je například pro vytvoření jednotného sídla Evropského parlamentu a TOP 09 klade velký důraz na podporu vzdělání, vědy a výzkumu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, Pospíšil skutečně dostal nabídku od Schwarzenberga a dalších členů TOP 09, jistou "disbalanci" mezi programy obou stran můžeme také vysledovat.

Na základě veřejně dostupných informací hodnotíme výrok Jiřího Dienstbiera jako pravdivý.

Martin Povejšil se od roku 1990 pohybuje v diplomatických kruzích (byl např. velvyslancem v Chile nebo ve Španělsku a Andoře). Od září 2012 je stálým představitelem České republiky při Evropské unii v Bruselu. Jak vyplývá z jeho profesního životopisu, ve své kariéře pracoval pro Ministerstvo zahraničních věcí a věnoval se diplomacii. V politice - pokud ji považujeme za výkon veřejné funkce na základě voleb - nepůsobil.

Pavel Mertlík na rozdíl od Povejšila přímou politickou zkušenost má. V letech 1999-2001 byl ministrem financí ve vládě Miloše Zemana.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť Řecko nevydává tak obrovský podíl veřejných výdajů na obranu.

Podíl výdajů na obranu Řecka vzhledem k celkovým veřejným výdajům v procentech:

2003

2004

20052006

2007

2008

2009

2010

20112012

7,837,03

6,73

5,51

5,68

5,93

6,48

4,67

4,62

4,48

Data: Eurostat

Lze vidět, že v posledních 11 letech nepřesáhl tento podíl ani 8procentní hranici.

Informace o tom, že by EU nutila Řecko vydávat velké výdaje na obranu, se nepodařilo dohledat.

Řecko skutečně dlouhodobě podporuje své ozbrojené složky a má velmi početnou a tudíž i drahou armádu.

V roce 2011 bylo Řecko na druhém místě v Evropě právě ve výdajích na zbrojení, pokud je počítáme jako podíl ku HDP. (pdf., tabulka 3).

Řecko předběhla pouze Velká Británie.

Jisté podněty k řeckým výdajům na obranu by mohly mít Francie s Německem, které mají právě s Řeckem armádní kontrakty.

Výrok poslankyně Konečné hodnotíme jako nepravdivý kvůli naprosto mylným údajům o řeckých armádních výdajích.

Státní zemědělský intervenční fond mimo jiné administruje a kontroluje dodržování "opatření zaměřených na udržitelné využívání zemědělské půdy" (osa II, bod 2.1).

Podle Zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu fond "rozhoduje o poskytnutí dotace a kontroluje plnění podmínek poskytnutí dotace".

Na základě dostupných informací o hlasování Strany zelených v Poslanecké sněmovně a frakce Evropského parlamentu Zelení - Evropská svobodná aliance hodnotíme výrok jako pravdivý.

V rámci Poslanecké sněmovny Zelení, včetně Ondřeje Lišky, podpořili návrh novely zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, která nastavuje podmínky pro využívání biopaliv (.doc).

O podpoře využívání biopaliv na úrovni Evropského parlamentu pak svědčí například hlasování (ang.) frakce Zelených o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie.

Dodejme, že hodnocení vychází z předpokladu, že termín biopaliva je používán v obecném slova smyslu. Současná politická debata v Evropském parlamentu však spíše spěje k posuzování vlivu jednotlivých druhů těchto paliv na životní prostředí (viz např. článek zde, pro vysvětlení rozdílů mezi jednotlivými druhy biopaliv viz článek zde).

Výše citovaný návrh směrnice tak mimo jiné obsahuje deklaraci: "Pokud se provede srovnání množství emisí v průběhu životního cyklu plodin, mají olejniny mnohem větší množství emisí než cukronosné plodiny a plodiny bohaté na škrob. Má-li být přínosu pro životní prostředí dosaženo co nejefektivněji, je třeba se soustředit na omezení biopaliv, zejména těch, která mají největší negativní dopad na životní prostředí. Proto je v první řadě třeba zavést opatření proti olejninám."