Jiří Dientsbier se takto vyjádřil v pořadu Hyde park 7. ledna 2014.

Souběh funkcí parlamentu a vlády je běžný, ve Velké Británii dokonce dle konstituční konvence povinný. V Británii se parlament sestává z horní a dolní komory, přičemž ministr může být vybrán jak z dolní tak z horní komory a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý. V některých zemích (.pdf, s. 59-62), jako je např. Belgie, Bulharsko, Estonsko, Portugalsko, Rakousko, Slovensko nebo Švédsko, také existuje i tzv. klouzavý mandát, kdy ministr po dobu svého působení o mandát v parlamentu de facto přichází.

Pověřený předseda nejsilnější strany v dolní komoře parlamentu, který je zároveň členem dolní sněmovny (.pdf., s. 7), navrhuje ministry. Ti teoreticky (.pdf., s. 3) nemusí být členy žádné z komor Parlamentu. V praxi je však uznávaná konstituční konvence, která říká, že ministr by měl být členem jedné z komor. Pokud není, premiér má možnost jej přímo jmenovat do horní sněmovny, čímž se kandidát stane tzv. nezvoleným ministrem.

Ministrem se tak může stát v souladu s konvencí nejen člen dolní sněmovny Spojeného království, ale i člen horní sněmovny, který je zvolený nebo přímo jmenovaný.

Na základě uvedených zdrojů je výrok poslance Evropského parlamentu za ČSSD Pavla Poce hodnocen jako pravda.

Energetická bezpečnost je v oblasti energetiky důležitým tématem pro Evropskou unii jak od druhé poloviny (.pdf) 20. století, tak v současné době pro rok 2014.

Kromě diverzifikace energetických zdrojů patří mezi další cíle (.pdf) úspora energie spojená s energetickou účinností, zefektivnění evropského trhu s energiemi spojené s přijatelnými cenami energií, zdokonalení energetických sítí související s bezpečností dodávek energie a podpora nových technologií spojenou s podporou obnovitelných zdrojů. Všechny tyto dílčí cíle vedou k jednotnému cíli, a to snížit závislost na dovozu fosilních paliv.

Nepodařilo se nám dohledat případ, který by odpovídal Filipem uvedeným částkám a poslanec bohužel nezmiňuje konkrétní instituce. Srovnatelný svým objemem je snad jen případ údajného vyvádění peněz z Nemocnice na Homolce, na které před časem upozornil Nadační fond proti korupci (ČT).

Firma Alseda, spojená s advokátní kanceláří Šachta & Partners (dnes MSB Legal), měla od dceřiné firmy nemocnice podezřelým způsobem získávat miliony Korun měsíčně. Není však zřejmé, že Filip měl na mysli právě tuto nemocnici a tuto advokátní kancelář.

Bohužel se nedá dohledat, zda Andrej Babiš na sobotním jednání mezi zástupci ANO a ČSSD opravdu navrhoval podpis koaliční smlouvy všemi poslanci a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný. O vyjádření jsme však požádali vyjednavače z týmu ČSSD a v případě odpovědi hodnocení upravíme.

Andrej Babiš se však v podobném duchu vyjádřil 30. října, kdy po volbách probíhaly spory uvnitř ČSSD mezi křídlem Michala Haška a příznivci Bohuslava Sobotky. Babiš tehdy řekl, že bude chtít od sociálních demokratů podpisy poslanců, kteří budou podporovat vládu.

Kvůli posouzení tohoto výroku jsme oslovili Policejní prezidium. Na základě vyjádření jeho mluvčí hodnotíme výrok jako pravdivý.

„Co se týká Útvaru pro ochranu ústavních činitelů, pan ministr má pravdu, jde o největší celorepublikový útvar Policie ČR, má přes 1100 příslušníků. Na druhém místě je pak cizinecká policie, která má přes 800 policistů.“

Na základě dostupných údajů o účasti na meziparlamentních setkáních pořádaných IMCO a aktivitách poslance Benešíka hodnotíme výrok jako pravdivý.

2. dubna 2009: "EU Consumer Law, its transposition and implementation" (Spotřebitelský zákon EU, jeho přejímání a implementace) Účast (.doc; ang.): Jiřina Rippelová (Senát)

26. ledna 2010: "Combating late payment in commercial transactions" (Boj s pozdními platbami v obchodních transakcích) Účast (.doc; ang): Jaroslav Kubera (Senát)

27. dubna 2010: "Implementing the Services Directive: debate in the EP with national parliamentarians" (Implementace směrnice o službách: debata v EP se členy národních parlamentů) Účast (.doc; ang.): Luděk Sefzig (Senát)

26. října 2010: "The internal market for professionals: How to make it work?" (Vnitřní trh pro zaměstnance: Jak jej uvést do praxe?) Účast (.pdf; ang): Miroslav Krejča (Senát)

Ondřej Benešík (KDU-ČSL), současný předseda výboru pro evropské záležitosti (VEZ), se dlouhodobě zabývá tematikou evropské unie, vedle funkce předsedy VEZ byl například již dříve jako starosta členem Výboru regionů.

V rámci svého nynějšího působení se osobně zůčastnil setkání s českými poslanci EP, pracovní schůzky předsedů výborů pro evropské záležitosti národních parlamentů členských a kandidátských zemí EU a zástupců EP sdružených v organizaci COSAC nebo Evropského parlamentního týdne v Bruselu.

Senátním obvodem, ve kterém byl Tomio Okamura v roce 2012 za Nezávislé kandidáty zvolen, je obvod č. 80 - Zlín a skutečně jej tvoří 79 územních celků. Výrok je tedy pravdivý.

Putinův výrok odpovídá vyjádření předsedy krymské volební komise Michaila Malyševa ze 17. března. Malyšev řekl, že referenda na Krymu se zúčastnilo 83,1 % registrovaných voličů a z nich pak 96,77 % hlasovalo pro připojení k Ruské federaci. Citovaly jej např. agentury ITAR-TASS (ang.), Reuters (ang.) či ČTK (dle Ihned).

Dodejme, že kromě uvedeného vyjádření žádné další doklady o výsledku referenda, např. data z jednotlivých částí Krymu, nemáme. Nejasnosti ohledně výsledku referenda uvádí zpráva ČT či vyjádření (ang.) britského ministerstva zahraničí.

Zkoumané tvrzení Petra Macha pochází z jeho blogu zveřejněného 12. prosince 2013.

Je pravdou, že Evropská komise v roce 2006 hrozila ČR sankcemi z důvodu snížené sazby DPH na dětské pleny. Konflikt se konkrétně dotýkal zařazení plen jako hygienických potřeb, což prosazovala ČR (takové označení by umožňovalo sníženou sazbu), s čím ale Komise nesouhlasila.

V roce 2008 Komise problematiku znovu otevřela s novým návrhem, který již pleny řadil do kategorie snížené sazby. Členské státy se ale na věci neshodly a plenky skutečně nejsou na seznamu s možností snížené DPH.

Výši daňového zatížení v jednotlivých zemích porovnávaly jak OECD (.xlsx, 2012), tak Eurostat (2011). Z vybraných údajů jsme sestavili následující tabulku:

OECD

zdanění práce (2012)Eurostat

zdanění práce (2011)Eurostat

zdanění spotřeby (2011)Česká republika42,439,021,4Norsko37,636,229,1*Švédsko42,839,427,3Dánsko38,634,631,4EU27n/a35,820,1

* údaj z roku 2010

Z porovnání vyplývá, že daňové zatížení jak práce, tak spotřeby, je v České republice poměrně vysoké a převyšuje průměr EU27. Průměrné zdanění práce je pak podle posledních dostupných údajů z roku 2011 dokonce vyšší než u většiny skandinávských zemí (s výjimkou Švédska). Zdanění spotřeby je naopak nižší než u těchto zemí, stále však nad evropským průměrem.

Co se týká ochoty platit daně, dá se těžko posoudit. Ve výroční zprávě České daňové správy za rok 2012 se můžeme dočíst, že úspěšnost při výběru daní byla 98,28 % (str. 8), jedná se tedy o poměrně vysoké číslo. V článku týdeníku Euro se ale můžeme dočíst, že odhadované daňové úniky dosahují ročně až sta miliard korun, a to zejména díky podvodům na DPH či takzvané optimalizaci daňové zátěže, která o velké ochotě k placení DPH nesvědčí. Podobné informace přinesl i server novinky.cz spolu s vyjádřením eurokomisaře pro daně Algirdase Šemety, jenž považuje odhadovaný objem daňových úniků za nepřijatelný.

Z důvodu nedostatku relevantních informací o ochotě občanů k placení daní či o zacházení s daňovým výnosem hodnotíme výrok jako neověřitelný.