Nepodařilo se nám dohledat veřejně dostupné informace, které by potvrdily nebo vyvrátily výrok předsedy vlády. Z tohoto důvodu jej hodnotíme jako neověřitelný.

Evropská unie skutečně od roku 2012 spíše stagnuje. Pohybuje se v rozmezí půlprocenta kolem nulové hodnoty růstu. Poslankyni Konečné tedy dáváme za pravdu.

07080910111213HDP Evropské unie (28 států)3,20,4-4,52.01,6-0,40,1 Tabulka ukazuje růsty a poklesy HDP Evropské unie v posledních 7 letech.

Jedná se o tendr na systém na výplatu sociálních dávek. Bohužel se nám nepodařilo najít žádné informace o tom, jak probíhá příprava a jaké parametry ministerstvo nastaví. Ministryně Marksová Tominová již dříve řekla, že tendr bude patrně vypsán v létě tohoto roku.

Výrok je hodnocen na základě dostupných informací jako zavádějící, protože princip partnerství byl zaveden již dříve než v Ondřejem Liškou zmíněném roce 2006.

Kohezní politika EU (nebo také Regionální politika či Politika hospodářské a sociální soudružnosti) v roce 2006 prošla v pořadí čtvrtou reformou (.pdf; str. 1-2), vztahující se k letem 2007-2013. Princip partnerství však do ní nebyl vnesen jako nový princip, nýbrž byl pouze reformován. K jeho zavedení došlo již v roce 1988 v rámci reformy strukturálních fondů. Spolu s ním byly vytvořeny principy adicionality, programování a koncentrace jakožto čtyři základní principy regionální politiky.

V rámci zmíněné reformy principu partnerství (článek 11) také nebyla zavedena povinnost veřejné správy či samosprávy žádat občany o konzultaci, co se týče čerpání finančních prostředků z EU. Jednalo se o rozšíření definice principu partnerství, kdy za partnery pro spolupráci byly uznány také subjekty zastupující občanskou společnost a nevládní organizace. Tato reforma tak konzultace se zástupci občanů nevynucuje, nýbrž umožňuje jejich zapojení se do spolupráce.

Výrok předsedy KSČM je hodnocen jako nepravdivý, neboť schvalování Lisabonské smlouvy probíhalo v Poslanecké sněmovně zcela obvykle a jednotliví poslanci nebyli omezeni na svém právu diskutovat o této otázce. To dokládá také řada vystoupení jednotlivých poslanců KSČM včetně opakovaných vystoupení samotného Filipa.

Lisabonská smlouva byla do Poslanecké sněmovny předložena v únoru 2008 a následně prošla standardním legislativním procesem pro mezinárodní smlouvy, který trval od 1. čtení do schválení ve 2. čtení téměř rok.

Vojtěch Filip mluví o nemožnosti diskutovat o Lisabonské smlouvě ve sněmovně. První čtení k tomuto bodu proběhlo celkově ve 3 dnech - 19. a 20. března 2008 a pak 1. dubna stejného roku. Diskuze probíhala obvyklým způsobem. Během 1. čtení vystoupili za KSČM uvedení poslanci (odkaz obsahuje stenozáznam jejich vysoupení): Václav Exner, Pavel Kováčik, Kateřina Konečná a Vojtěch Filip sám.

Ve 2. čtení se opět v jednotlivých jednacích dnech o Lisabonské smlouvě klasicky diskutovalo. Šlo o dny 9. prosince 2008 a následně 3., 7. a 18. února 2009. Přikládáme také všechna vystoupení poslanců KSČM při tomto druhém čtení.

Stenoprotokoly jsou vloženy postupně podle pořadí vystoupení poslanců KSČM: Vojtěch Filip, Jiří Dolejš, Václav Exner, Vojtěch Filip, Pavel Kováčik, Vojtěch Filip, Václav Exner, Stanislav Grospič, Miroslav Grebeníček.

Dokládáme také záznam finálního hlasování v Poslanecké sněmovně.

Zákon č. 504/2012 Sb. o státním rozpočtu na rok 2013 (pdf, s.12)

Zákon č. 475/2013 Sb. o státním rozpočtu na rok 2014 (pdf, s.12)

Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti (Kč)

5 435 869 000

4 589 818 750

Výdaje na příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (Kč)

3 713 000 000

3 600 000 000

Z výše uvedené tabulky je patrné, že rozpočtované výdaje jak na státní politiku zaměstnanosti, tak na příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, byly pro rok 2014 oproti roku 2013 sníženy. Ve schváleném zákoně o státním rozpočtu na rok 2014 jsou u obou kapitol uvedené stejné částky jako v původním návrhu tohoto zákona. V průběhu projednávání zákona tedy nakonec nedošlo k přijetí žádných pozměňovacích návrhů.

Dle záznamu (.doc) z jednání Výboru pro sociální politiku, na kterém byla projednávána kapitola Ministerstva práce a sociálních věcí státního rozpočtu na rok 2014 a které se konalo dne 11. prosince 2013, nevyjádřili zástupci ODS konkrétní výhrady ke snižování obou částek. Poslanec Beznoska z ODS z jednání stáhl svůj návrh a uvedl, že jej předloží až při jednání na plénu Poslanecké sněmovny. Uvedený návrh není možné dohledat.

Při projednávání návrhu státního rozpočtu na plénu ve druhém čtení navrhli prostřednictvím pozměňovacích návrhů (.pdf) celkem dva poslanci navýšení výdajů na příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Byly podány dva identické pozměňovací návrhy na zvýšení kapitoly o 113 milionů korun. Oba návrhy pocházely od ODS, jmenovitě od poslanců Beznosky a Stanjury (viz příloha 2, s. 1, oddíl B/4 a s. 2 oddíl B/7 dokumentu). Pokud by došlo k jejich přijetí, zachovaly by se výdaje na tuto kapitolu ve stejné výši jako v roce 2013. První polovina výroku je tedy dle dostupných zdrojů pravdivá.

V případě kapitoly výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti byly podány celkem čtyři pozměňovací návrhy - poslanec Beznoska z ODS navrhl zvýšení výdajů na státní politiku zaměstnanosti o cca 310 milionů korun (viz příloha 2, s. 2, oddíl B/7 dokumentu), poslanec Stanjura (taktéž z ODS) přišel s identickým návrhem (viz příloha 2, s. 1, oddíl B/4), poslankyně Pecková za TOP09 s návrhem na zvýšení o cca 850 milionů korun (viz příloha 2, s. 4, oddíl B/12) a poslanec Radim Fiala za hnutí Úsvit navrhl zvýšení o 500 milionů korun (viz příloha 2, s. 6, oddíl B/22). Pokud by byl přijat návrh ODS, v kapitole by sice došlo k navýšení, ale konečná částka by nedosahovala úrovně z roku 2013.

Poslanci za ODS tedy skutečně jako jediní navrhovali zvýšení položky výdajů na zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Navrhovali také zvýšení položky na aktivní politiku zaměstnanosti, v tomto případě ale nebyli jediní a jejich návrh nevyrovnával snížení oproti roku 2013. Proto hodnotíme výrok Lenky Kohoutové jako zavádějící.

Úroková míra České republiky za květen 2014 je 1,73 %. Dle serveru Eurostat jde o sedmou nejnižší, tj. nejlepší úrokovou míru z 26 členských států Evropské unie, pro které jsou data dostupná. Hůře jsou na tom například Švédsko, Velká Británie nebo zmiňované Polsko.

Ačkoliv má Polsko s 3,80 % vyšší úrokovou míru než Česká republika, stále jde o číslo pouze 2,2krát vyšší. Právě kvůli tomuto vylepšování české úrokové míry v porovnání s polskou je výrok hodnocen jako zavádějící.

Tento rozdíl je zároveň zatím nejvyšší mezi zeměmi za rok 2014.

Jan Keller skutečně napsal knihu Sociologie organizace a byrokracie, která „seznamuje s vývojem a současným stavem bádání v oblasti velkých a komplexních moderních organizací“.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě znění slibu eurokomisaře.

Při jmenování do funkce musí budoucí eurokomisař složit slib (.pdf, ang.). V tom mimo jiné slibuje, že bude nezávislý při výkonu své funkce, bude jednat v zájmu Společenství a při vykonávání svých povinností nebude přijímat instrukce od žádné vlády nebo jiného orgánu.

Celé znění slibu v originále: " Having been appointed as a member of the Commission of the European Communities by the Council of the European Union, after the vote of approval by the European Parliament, I do solemnly undertake: to be completely independent in the performance of my duties, in the general interest of the Communities; in the performance of these duties, neither to seek nor to take instructions from any government or from any other body; to refrain from any action incompatible with my duties.
I formally note the undertaking of each Member State to respect this principle and not to seek to influence members of the Commission in the performance of their tasks.
I further undertake to respect, both during and after my term of office, the obligations arising therefrom and in particular, the duty to behave with integrity and discretion as regards the acceptance after I have ceased to hold office of certain appointments or benefits."

O závazku přijmout společnou evropskou měnu skutečně hovoří čl. 4 Aktu o podmínkách přistoupení (.doc), kde je stanoveno, že "každý nový členský stát se účastní hospodářské a měnové unie ode dne přistoupení jako členský stát, na který se vztahuje výjimka, ve smyslu článku 122 Smlouvy o ES" (zavedení eura až po splnění všech tzv. konvergenčních kritérií).

Smlouvy o přistoupení členských států k EU jsou součástí tzv. primárního práva. Postup změn primárních smluv upravuje čl. 48 Smlouvy o fungování Evropské unie (.pdf), podle něhož změny "vstoupí v platnost po ratifikaci všemi členskými státy v souladu s jejich ústavními předpisy."