Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť se ministr vnitra v demisi Pecina skutečně zmínil v Otázkách Václava Moravce 7. července 2013, že tato situace může nastat.

Konkrétně řekl:

„Ta situace může nastat samozřejmě, protože jestli pan plukovník Lessy vyhraje ten spor, pak jsme v právním vztahu, kdy máme dva policejní prezidenty a já budu muset řešit problém, který jsem samozřejmě nezavinil.“

Z programu KSČM citujeme: “ Zavedení druhého pásma u daně z příjmu právnických osob ve výši 25 % pro zisky nad 10 milionů Kč, do zisku 10 milionů Kč ponechat zdanění 19 %. ”.

KSČM tedy má v programu dvě pásma, nicméně jednoduchou dělící hranicí je zisk 10 milionů korun. Pod tuto hranici chtějí právnické osoby zdanit sazbou 19%, nad ni rovnou 25%. Nejedná se tedy o žádné “postupné”, progresivní zdanění, jak naznačuje výrok Vojtěcha Filipa. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Na základě dostupných informací je výrok hodnocen jako pravdivý.

O Bezpečnostní informační službě se Bárta ve vztahu k ČD Cargo vyjádřil v Otázkách Václava Moravce 1. srpna 2010, a to když uvedl, že při podávání trestního oznámení na ex-ředitele ČD Cargo Josefa Bazalu vycházel z řady interních dokumentů, mezi něž patřily také informace od BIS.

Vycházel-li - podle svých slov - Bárta v případě Bazaly i z podkladů BIS, lze se domnívat, že podobně s nimi pracoval i ve svých dalších personálních rozhodnutích. Ve zmíněném pořadu Bárta víceméně tuto hypotézu potvrzuje, nicméně vzhledem k důvěrnosti těchto materiálů zcela konkrétně nemluvil.

Konkrétně Bárta uvedl:

"Václav MORAVEC:Vy jste to říkal i před volbami. K tomu se záhy dostaneme. Když ještě zůstaneme, pane ministře, u Českých drah Cargo. Můžete potvrdit nebo vyvrátit informace, že jedním z těch zásadních dokumentů o kterém jste zatím nechtěl mluvit, jsou i informace Bezpečnostní informační služby? Nejen tedy audit KPMG?

Vít BÁRTA:
Já jsem hovořil o tom, že vedle auditu KPMG jsem vycházel i z řady interních dokumentů a samozřejmě k těmto interním dokumentům patří i dokumenty od Bezpečnostní informační služby." K využití zdrojů z BIS ještě dodal:

"Já bych zůstal u těch, promiňte, já vám nemůžu sdělovat, co je v utajovaných dokumentech, ale celkově vám mohu říci to, že v těch všech interních dokumentech, které mám k dispozici, v návaznosti na studii KPMG opravdu vychází to, že zde docházelo k aktivitám, které byly pro společnost ČD Cargo jednoznačně velmi ekonomicky nevýhodné."

Na základě konkrétního případu, kdy Vít Bárta v roli ministra dopravy odvolal ředitele ČD Cargo, je výrok tedy hodnocen jako pravdivý.

Ověření daného výroku je problematické ve dvou aspektech. Zaprvé Petr Fiala přesně nevymezuje skupiny, které zahrnuje mezi státní úředníky. Druhým problémem jsou chybějící data ze státního závěrečného účtu ČR za rok 2012, který nebyl v době ověřování k dispozici.

Srovnání v první tabulce vychází právě ze státních závěrečných účtů shrnujících jednotlivé aspekty plnění státního rozpočtu. Z uvedených dat je patrné, že během vlád, kterých se účastnila ODS mezi lety 2006 a 2013 skutečně došlo k poklesu počtu zaměstnanců ve státní správě, a to o 11 997 zaměstnanců k roku 2011.

Rok

2006

2007

2008

2009

Počet zaměstnanců ve státní správě celkem

163 751

163 219

159 620

160 687

Rok

2010

2011

Rozdíl oproti roku 2006

Počet zaměstnanců ve státní správě celkem

159 854

151 754

-11 997

Zdroj: Ministerstvo vnitra (. pdf), Ministerstvo financí (. pdf)

Druhá tabulka se vztahuje k objemu mzdových prostředků vyčleněných pro státní správu. Zde však na rozdíl od deklarovaného poklesu tohoto objemu vidíme oproti roku 2006 naopak nárůst o více než 2 mld. Kč. Při bližším pohledu pak zjistíme, že k určitému poklesu dochází teprve od roku 2010. Výraznějšímu poklesu mzdových nákladů nenasvědčuje ani srovnání jinak definovaných skupin “státních úředníků” (srov. . pdf; . pdf; . pdf). Vzhledem k chybějícím datům však nemůžeme ani tuto část výroku jednoznačně potvrdit nebo zamítnout.

Pro srovnání přinášíme data ČSÚ, který dlouhodobě sleduje počty zaměstnanců a objemy jejich mezd ve všech sektorech hospodářství.

Rok

2006

2007

2008

2009

Plnění závazných objemů mzdových prostředků ve státní správě celkem

52 960 473 770

57 038 912 280

58 304 856 430

60 739 118 790

Rok

2010

2011

Rozdíl oproti roku 2006

Plnění závazných objemů mzdových prostředků ve státní správě celkem

59 727 688 160

54 979 210 910

+2 018 737 140

Zdroj: Ministerstvo financí (. pdf; . pdf; . pdf)

Třetí tabulka srovnává data z kategorie vládních institucí v rámci nepodnikatelské sféry. Ani v tomto případě se trend poklesu objemu mzdových prostředků nepotvrzuje.

Rok

2006

2007

2008

2009

Ústřední vládní instituce

88 218 986 000

95 535 348 000

100 188 912 000

103 768 634 000

Místní vládní instituce

89 383 882 000

93 650 264 000

97 793 774 000

103 241 839 000

Rok

2010

2011

2012

Rozdíl oproti roku 2006

Ústřední vládní instituce

102 549 166 000

98 087 746 000

101 507 046 000

+13 288 060 000

Místní vládní instituce

104 457 111 000

105 508 641 000

102 300 499 000

+12 916 617 000

Zdroj: ČSÚ (. pdf; . pdf; . pdf; . pdf; . pdf; . pdf; . pdf)

Zrušení daně z příjmu fyzických osob je možné najít v Politickém programu Strany svobodných občanů (.pdf), konkrétně v části VI. Daňová a rozpočtová politika, bod 2 (str. 17).

Dle Návrhu státního závěrečného účtu za rok 2012 (.pdf, str. 4) je skutečný výnos daně z příjmů fyzických osob roven 92,59 mld. Kč, v roce 2011 byl skutečný výnos 90,61 mld. Kč. Skutečné výdaje rozpočtu pro rok 2012 se rovnaly 1 152,39 mld. Kč, skutečný výnos daně z příjmů fyzických osob tedy odpovídá 8 % celkových skutečných výdajů (v případě schválených celkových výdajů a schváleného výnosu daně z příjmů fyzických osob by se výsledek rovnal 7,7 %), navrhovaná jedna patnáctina (tedy 6,667 %) je číslem mírně nižším. V případě skutečných celkových výdajů pro rok 2011 (1 155,53 mld. Kč) by výsledkem bylo 7,8 %, což je opět mírně nižší než navrhovaná jedna patnáctina.

V porovnání s hrubým domácím produktem (v konstantních cenách roku 2005, měřeným výdajovou metodou), který pro rok 2012 byl roven 3 584,924 mld. Kč, by skutečný výnos odpovídal 2,58 %, pro rok 2011 byl hrubý domácí produkt roven 3 621,908 mld. Kč a skutečný výnos daně z příjmů fyzických osob odpovídal 2,5 % hrubého domácího produktu daného roku. Petr Mach ve svém výroku mluví o zhruba 3 procentech, jeho vyjádření tak lze považovat za korektní.

Na základě výše uvedených skutečností hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ze směrnice o službách byly opravdu mj. vyňaty zdravotní a poštovní služby. Oba typy služeb zároveň mají svou vlastní směrnici. Výrok Zuzany Roithové je proto hodnocen jako pravdivý.

O směrnici o službách na vnitřním trhu jsme se podrobněji vyjádřili právě u výroku Jana Zahradila. Ze směrnice byla oproti původnímu návrhu vyňata řada služeb včetně Roithovou zmiňovaných zdravotních a poštovních služeb. Zdravotním službám je skutečně věnována jiná norma – směrnice2011/24/EU, o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči. Poštovní služby upravuje směrnice 2008/6/ES, o vnitřním trhu poštovních služeb.

Z diskutujících (Falbr – PSE, Ransdorf – GUE/NGL, Roithová – PPE-DE, Zahradil – PPE-DE) hlasovali (.pdf, str. 75) pro přijetí Lisabonské smlouvy Falbr a Roithová, Ransdorf byl proti a Zahradil se zdržel.

Není tedy pravda, že by Zahradil "na rozdíl od ostatních" přítomných Lisabonskou smlouvu nepodpořil, neboť sice sám aktivně pro nehlasoval, nicméně oproti němu europoslanec Ransdorf byl proti přijetí Smlouvy.

Na základě níže předložených informací hodnotíme výrok Jiřího Dienstbiera jako pravdivý. V Okamurově návrhu figuruje tzv. péče řádného hospodáře, která ovšem představuje nižší úroveň, než jaká je v současné právní úpravě požadována.

V tomto případě Jiří Dienstbier hovoří o návrhu (.pdf) na změnu v zákoně č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích, a v zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, který podal Tomio Okamura a další poslanci. Dle tohoto návrhu (str. 1) by zástupci státu a zástupci územních samosprávných celků měli jednat se svěřeným majetkem s péčí řádného hospodáře. Jak je ale uvedeno ve stanovisku vlády k tomuto návrhu (.pdf), v současné právní úpravě je v případě hospodaření s majetkem vyžadována vyšší míra odbornosti, než jakou navrhuje Okamura (str. 1).

V zákoně 219/2000 Sb. je v § 47 uvedeno následující: " Fyzické osoby, které z titulu svých funkcí nebo pracovního zařazení v organizačních složkách anebo z titulu pověření vykonávat jménem státu jeho práva akcionáře činí právní a jiné úkony týkající se majetku a plní další úkoly stanovené tímto zákonem, jsou povinny provádět tuto činnost s odbornou péčí a postupovat podle tohoto zákona, dalších právních předpisů a vnitřních předpisů, jimiž se hospodaření a nakládání s majetkem, popřípadě jeho správa řídí ". Je tedy nutná odborná péče.

O péči řádného hospodáře hovoří Nový občanský zákoník v § 159 následovně: " Kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky ". Péče řádného hospodáře sice není přesně popsána, ale obecně se má za to (stanovisko vlády ji tak pojímá – str. 2), že vyžaduje znalosti informovaného laika. Díky této navrhované úpravě by tedy místo odborných znalostí stačily znalosti řádově nižší.

Pavel Kočica (dle idnes) byl před svým nástupem na ŘSD (2. října 2013) předsedou představenstva v akciové společnosti Salla 91.

Žák nemá pravdu, když tvrdí, že se Kočica (jeho firma) neucházel o žádnou veřejnou zakázku. Lze dohledat např. zakázku malého rozsahu (odhad 850 tisíc) na opravu osvětlení schodišť v bytových domech MČ Brno-Kohoutovice, kdy jedním z 5 uchazečů je mimo jiné i Salla 91 a.s. Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý, neboť nelze tvrdit, že Kočica či jeho firma se nikdy neucházel o veřejnou zakázku.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 uvádí v čl. 26 odst. 9, že u potravin uvedených v odst. 2 písm. b) (maso kódů kombinované nomenklatury) a v odst. 5 písm. a) (jiné druhy masa než hovězí a než ty, které jsou uvedeny v odst. 2 písm. b) se zváží mimo jiné možné podmínky označování země původu nebo místa provenience, zejména s ohledem na každý z následujících určujících bodů v životě zvířete: a) místo narození, b) místo chovu, c) místo porážky.

Toto nařízení vstupuje v účinnost nikoliv v listopadu roku 2014, ale 13. prosince roku 2014. Informace o tom, zda nařízení nabývá účinnost tři roky po schválení z důvodu přání členských států, nebyly nalezeny. Otázka, jestli nařízení mohlo nebo nemohlo vstoupit v účinnost o rok dříve, je také spekulativní. Teoreticky mohlo – schváleno bylo v roce 2011. Jaké byly důvody pro delší dobu implementace se nám nepodařilo ověřit.

Vzhledem k nedostatku informací, které by vedly k jasnému závěru, nám nezbývá, než hodnotit výrok jako neověřitelný.