Studii či článek institutu IDEA zaměřený na zadlužení Švédska se nám nalézt nepodařilo, a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Pro doplnění přidáváme data Eurostatu, podle kterých se hrubý veřejný dluh Švédska snížil z 52,5 % HDP (2002) na úroveň 38,2 % HDP (2012). Tato čísla by tedy ukazovala na menší pokles, než o jakém mluví prezident Zeman, nicméně nemůžeme vyloučit, že společnost IDEA vydala odlišné údaje.

Tendr na dostavbu jaderné elektrárny Temelín skutečně stále běží. V tendru stále zůstávají dvě společnosti rusko-české konsorcium MIR. 1200 a americký Westinghouse. Ve společnosti ČEZ, jež je zadavatelem celé zakázky, stále pokračují práce na vyhodnocování předložených nabídek.

Společnost ČEZ je veřejně obchodovatelnou společností a s jejími akciemi se tedy dá obchodovat na burze. O dostavbě Temelína by fakticky měla rozhodnout vláda České republiky, jelikož je většinovým vlastníkem této společnosti. Její vlastnický podíl tvoří k 31. 12. 2013 69,78 %.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Zmiňovaná studie (.pdf, aj) skutečně uvádí v souvislosti s korupcí ve zdravotnictví jména Marka Šnajdra a Petra Bendla.

Na str. 84–85 (Box. 3.17) je Marek Šnajdr popisován jako "Richelieu českého zdravotnictví", který byl v letech 2007–2009, za vlády Mirka Topolánka, vůdčí osobností a hybatelem ("mastermind and moving force") českého zdravotnictví. Zpráva zmiňuje jeho angažmá na Ministerstvu zdravotnictví a v orgánech VZP. Díky tomuto propojení bylo dle zprávy možné krýt korupční aktivity. Zpráva dále zmiňuje ochranu Marka Šnajdra před policejním vyšetřováním ze strany Mirka Topolánka.

V další pasáži hovoří zpráva o privatizaci několika nemocnic ve Středočeském kraji za vlády Petra Bendla a o nejasných vlastnických strukturách těchto privatizovaných nemocnic. Konkrétně pak je zde zmínka o nemocnici v Hořovicích, která dle zprávy neprosperovala, a proto pro ni byly prostřednictvím Marka Šnajdra vyjednány výhodné podmínky u VZP. Tato nemocnice poté podepsala smlouvu na 30 milionů korun za vzdělávání se soukromou firmou, u níž nebyla známa vlastnická struktura. Tato firma však dle zprávy dlouhodobě přispívala regionální buňce ODS. Zpráva také uvádí, že dle některých informací má v této firmě majoritní podíl Marek Šnajdr.

Tomio Okamura se patrně odkazuje na studii think tanku IDEA, který vzniknul pod vedením profesora Švejnara a je projektem Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR. Studie z roku 2012 se zabývá veřejnými zakázkami, chováním zadavatelů a základními vzorci chování zadavatelů při zadávání zakázek a vlivy na vysoutěženou cenu.

Tato studie však nevyčísluje míru předražení zakázek a žádnou další práci IDEA či CERGE na toto téma se nám nepodařidlo dohledat.

Podle vyjádření Filipa Pertolda z CERGE-EI "takové čislo v žadné studii nezveřejnili, nicméně rozhodně nebude daleko od pravdy, protože jsme publikovali, že otevřené řízení při zadávání zakázek ušetří asi 10 procent oproti jiným typům řízení a pak zaléží jakým objemem se toto číslo vynásobí".

Přibližnou roční hodnotu veřejných zakázek odhaduje vládní poradní orgán NERV ve své studii z roku 2011 na 640 až 660 miliard korun, stejnou částku uvádí i výše zmíněná studie IDEA (strana 10). Míru předraženosti pak také odhaduje NERV na 10 procent z této částky, přibližně 65 miliard, tedy nikoliv 100 miliard, jak tvrdí Tomio Okamura. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Na základě zprávy Eurostatu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Podle tiskové zprávy (.pdf) Eurostatu z března 2013 je Praha 8. nejbohatším regionem EU.

Lisabonská smlouva posiluje zákonodárné pravomoci Evropského parlamentu. Ten od jejího přijetí spolurozhoduje o většině legislativy EU. Lisabonská smlouva přesouvá více než 40 oblastí pod postup spolurozhodování, ve kterém získává Parlament stejná práva jako Rada. Jedná se o oblasti zemědělství, energetické bezpečnost, imigrace, spravedlnosti a vnitřních věcí, zdravotnictví, strukturálních fondů. Parlament také získává poslední slovo při rozhodování o rozpočtu EU. S přijetím Lisabonské smlouvy dochází také k propojení s Evropskou komisí. Výsledky voleb do Evropského parlamentu budou mít vliv na volbu předsedy Evropské komise.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou týkající se aktuální výše dluhu Ukrajiny vůči Gazpromu.

Ukrajina má již delší dobu problémy se solventností a zvyšuje se tak možnost státního bankrotu. To se prokáže 4. června, kdy Ukrajina bude muset splatit dluhopisovou emisi ve velikosti 1 mld. $.

Pod tlak se dostává také ukrajinská hřivna, která depreciuje a snižují se rezervy centrální banky.

Dluh Ukrajiny za plyn nyní dosahuje 1,8 mld. amerických dolarů. 1,5 mld. dolarů, které uvedl ministr Mládek, je dlužná částka za loňské dodávky plynu.

Snížená sazba za plyn, kterou koncem loňského roku dohodl bývalý prezident Janukovyč s ruským prezidentem Putinem znamenala, že v prvním čtvrtletí roku 2014 bude Ukrajina platit 268,5 $ za 1000 krychlových metrů plynu místo 400 $, jež bylo ustanoveno na základě dohody z roku 2009. Tato sleva tedy končí 1. dubnem letošního roku.

Výrok ministra Mládka tak hodnotíme jako pravdivý, až na výše uvedenou výhradu o aktuálnosti velikosti zadlužení Ukrajiny vůči Gazpromu.

Právě v den televizní debaty ministr Žák symbolicky umisťoval první značku stanovující maximální povolenou rychlost 130 km/h na silnici R46 z Vyškova do Olomouce (iDnes.cz).

Zvýšení povolené rychlosti přitom ministr vyhlásil (Deník) již na začátku října. Podle zprávy Ministerstva dopravy však ke zvýšení rychlosti dojde pouze na několika úsecích, představujících (vizte mapku Deníku) méně než třetinu délky silnice.

Je tedy pravda, že ministr slíbil zvýšení rychlostního limitu na části R46 a tento slib dodržel, obecným zněním svého výroku, “ jezdí se tam 130kou ” , však zavádí.

Výrok potvrzují informace od Statistického úřadu i samotná slova premiéra v demisi Rusnoka.

Podle ČSÚ (nejnovější dostupná data) dlouhodobě skutečně rostou, jak shrnuje graf níže.

Co se týče škrtů v rozpočtu na rok 2014, původně bylo počítáno s navýšením výdajů ve výši 1,3 miliardy korun. Toto navýšení nakonec nebylo Rusnokovou vládou akceptováno s následujícím odůvodněním:

"My jsme toto usnesení byli nuceni revidovat v rámci rozpočtových prací, kdy se ukázalo, že především celková situace rozpočtu toto nebude umožňovat, ale hlavně proto, že hlavní část tohoto zvýšení (...) měla být určena na vybudování nové v podstatě vědecké instituce nebo organizace (...). A ukázalo se, že tento orgán, nebo tato instituce, nebude moci být zřízena, protože není příslušný zákon novelizován a včas novelizován nebude, protože také jak známo se rozpadla Sněmovna, proto vlastně nebyl ani ten klíčový věcný důvod pro navýšení tohoto rozpočtu".

Neexistuje žádný vyčerpávající seznam nástrojů, které slouží na podporu domácí produkce a výrobků. Taková opatření by měla na základě svého charakteru porušovat princip volného pohybu zboží. Na základě principu volného pohybu zboží v EU není možné znevýhodňovat zboží z ostatních členských zemí oproti domácímu výrobku clem nebo speciální daní. Volný pohyb zboží (pdf., str.9): " Článek 34 SFEU (Smlouva o fungovaní EU), který se týka dovozu uvnitř EU a zakazuje množstevní omezení, jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem mezi členskými státy a článek 35 SFEU, který se týka vývozu uvnitř EU a zakazuje množstevní omezení, jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem mezi členskými státy". Proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

V možnostech členských států jsou ale nepřímé, neekonomické nástroje podpory, jako například marketingová podpora domácích produktů. V ČR je to národní značka kvality Klasa udělovaná Ministerstvem zemědělství.