Jiří Dienstbier starší byl skutečně v letech 1968 - 1969 zahraničním zpravodajem v USA, kde se mu také 27. května 1969 ve Washingtonu narodil syn Jiří Dienstbier mladší, který získal díky čtrnáctému dodatku Ústavy americké občanství. České státní občanství získal na základě zákona č. 39/1969 Sb., o nabývání a pozbývání občanství České socialistické republiky, kde v §8 odst. 1 stojí: "Dítě, jehož rodiče jsou státními občany republiky, nabývá narozením státního občanství rodičů. " Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa dostal Jiří Dienstbier st. v rozhlasu výpověď. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

V rámci zachování národní daňové politiky TOP 09 ve svém programu píše: "V oblasti přímých daní podporujeme standardizaci účetních předpisů a postupů, které by přinesly snížení administrativních nákladů. Budeme však hájit právo členského státu stanovit si zcela nezávisle sazby i základy přímých daní."

Pro hájení zájmů České republiky je TOP 09 připravena udělat: "všechno pro to, aby ČR byla silným hráčem na půdě EU, hráčem schopným vytvářet funkční spojenectví k prosazování svých zájmů. Na druhou stranu se nebudeme rozpakovat použít právo veta v případech ohrožujících naše národní zájmy, pokud se nám nepodaří vyjednat řešení s těmito zájmy slučitelné. Za účelem účinného prosazování našich zájmů považujeme za důležitou spolupráci všech českých zástupců v institucích EU, tedy europoslanců, členů vlády zasedajících v Radě EU, českých diplomatů a expertů působících v pracovních skupinách Rady EU i Čechů působících jako kariérní úředníci v institucích EU. Budeme iniciovat vytvoření koordinačního mechanismu, který bude identifikovat témata společného zájmu důležitá pro ČR a doporučí českým zástupcům v institucích EU jednotný postup."

Všechny body, které Jiří Pospíšil zmínil ve svém výroku, jsou skutečně obsaženy ve volebním programu TOP 09, proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Nakolik je program "eurohujerský" či "eurooptimistický" nehodnotíme, jedná se o subjektivní konstatování. Hodnocení se týká toho, zda program TOP09 obsahuje zmíněné body.

V rámci vyjednávání o důchodové reformě byla vláda skutečně nucena změnit desítky bodů ve svém původním návrhu penzijní reformy. Například v zákoně o důchodovém spoření bylo přijato celkem 54 pozměňovacích návrhů (.doc) navržených převážně rozpočtovým výborem, který se v době projednávání zákona skládal z více než 40 % ze členů opozičních stran. Podobně radikální byl výbor i v případě pozměňovacích návrhů (.doc) k zákonu o doplňkovém penzijním spoření.

Miroslavu Kalouskovi tedy dáváme zapravdu.

Ministerstvo práce a sociálních věcí skutečně vydalo v dubnu tiskovou zprávu, ve které tvrdí, že “vlivem mrhání prostředky v oblasti IT technologií v uplynulých třech letech mohly být způsobeny škody dosahující miliardy korun”. Odvolává se přitom na audit, který provedl tým náměstkyně ministryně pro informační technologie Ivy Merhautové.

Zmíněnou miliardu podle něj tvoří výdaje za tři roky, které resort platil za paralelní provoz původního a nového systému pro úřady práce, za vícenáklady na přechod mezi systémy i za náklady na pracovníky. Audit zároveň uvádí, že „není zajištěn provoz a rozvoj zásadních IT služeb, nebyly zahájeny přípravy výběrových řízení“.

Na nesrovnalosti v zakázkách na IT systémy na MPSV již dříve upozorňoval Nadační fond proti korupci či NKÚ, a nejedná se tedy o úplně novou skutečnost. Nově však byla vyčíslena auditem částka, o kterou měla tato zakázka připravit státní rozpočet.

Vzhledem k povaze hlavních institucí Evropské unie hodnotíme výrok jako zavádějící.

Evropský parlament je skutečně jedinou institucí EU, do které jsou zástupci přímo voleni evropskými občany. Nicméně označení všech ostatních institucí jako byrokratických už se za přesné označit nedá. S tímto označením můžeme souhlasit u Evropské komise, kde naprostou většinu činnosti vykonávají úředníci. Další hlavní instituce Evropské unie - Evropská rada a Rada Evropské unie jsou však naopak zcela politické. Tvoří je zástupci národních exekutiv (premiéři či prezidenti v Evropské radě a ministři či jejich náměstci v Radě EU) jednotlivých členských států. Ti jsou sice primárně voleni do národních úřadů, činnost v orgánech EU je však v rámci popisu práce funkcí, do nichž byli občany zvoleni.

V roce 2013 činil export České republiky do Evropské unie 81% celého vývozu země.

V průběhu desetiletého členství České republiky v Evropské unii nikdy neklesl český export do Evropské unie pod 80%, Nejčastěji se pohybuje mezi 80% a 85%. Tyto údaje jsou dostupné na stránkách Českého statistického úřadu.

Na základě údajů z Českého statistického úřadu hodnotíme výrok jako pravdivý.

O tom, že myšlenku národního obchodního řetězce propagoval prezident Zeman již v květnu loňského roku, svědčí reportáž Deníku z Agrárního fóra 2013 a později tento návrh dle ČTK (dostupné na webu České televize) zazněl i v srpnu na výstavě Země živitelka, kde prezident řekl: "Podle mého názoru jedna z možných cest, jak tento rozdíl překonat a dosáhnout spravedlivějšího rozdělení zisku v onom kombinátu prvovýrobce, potravinář, obchod, je vytvoření národního obchodního řetězce například na bázi již existujícího COOP." O měsíc později jeho nápad podpořili také sociální demokraté a komunisté, avšak během koaličních jednání tuto ideu odmítli poslanci z hnutí ANO.

Síť COOP sdružuje velké množství samostatných právnických osob, nad nimiž stojí dvě centrály, a to COOP Centrum družstvo a COOP Morava s.r.o.. Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť síť má skutečně soukromé vlastníky.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě dat Eurostatu a dostupných analýz.

Podle evropské statistické ročenky za rok 2013 je skutečně průměrná rozloha farem (str. 24) největší v Evropské unii (v průměru 152,4 hektarů na hospodářskou jednotku). Další publikace Eurostatu pak ukazuje graf rozdělení zemědělské půdy (str. 351), podle něhož je drtivá většina půdy v České republice obhospodařována zemědělskými jednotkami, které hospodaří na více než 200 hektarech (jedná se však o starší data z roku 2007).

Takto velké hospodářské jednotky pak při své činnosti realizují úspory z rozsahu, při větší výrobě jsou náklady rozpočítány mezi více výrobků a výsledný jednotkový náklad je nižší. Zároveň je možné sdílení jednotlivých činností v rámci větší firmy (příklad).

Výrok Bohuslava Sobotky hodnotíme jako pravdivý na základě povahy instituce Evropské rady. Evropská rada je vrcholným orgánem Evropské unie. Vymezením tohoto orgánu se zabývá článek 15 Smlouvy o Evropské unii (.pdf, v konsolidovaném znění podle Lisabonské smlouvy): "1. Evropská rada dává Unii nezbytné podněty pro její rozvoj a vymezuje její obecné politickésměry a priority. Nevykonává legislativní funkci.2. Evropskou radu tvoří hlavy států nebo předsedové vlád členských států společně s jejímpředsedou a předsedou Komise. Jejího jednání se účastní vysoký představitel Unie pro zahraničnívěci a bezpečnostní politiku." Byť tedy v Evropské radě nezasedají výhradně premiéři, je to orgán složený z vrcholných představitelů exekutivy, kteří jsou zvoleni ve volbách ve svých národních státech.

První připomínkové řízení probíhalo v květnu 2008, kdy "se k návrhu mohla mimo povinných připomínkových míst vyjádřit i nejširší veřejnost, a to prostřednictvím elektronické pošty. Za tímto účelem byla zřízena a fungovala elektronická adresa obcanskyzakonik@msp.justice.cz" Připomínek se sešlo (.pdf) celkem 520.

V prosinci 2010 pak proběhlo druhé připomínkové řízení, kdy "Ministerstvo návrh rozeslalo nejen celé řadě povinných připomínkových míst, ale i dalším resortním organizacím a subjektům, včetně územních i profesních samospráv, nestátních neziskových organizací, zájmových spolků apod. K návrhu se mohla vyjádřit také odborná i laická veřejnost (skrze opětovně spuštěnou elektronickou adresu obcanskyzakonik@msp.justice.cz." Tentokrát na Ministerstvo dorazilo (.pdf) dalších 241 připomínek.

Co se týče úprav, tak "v rámci meziresortního připomínkového řízení bylo k návrhu nového občanského zákoníku uplatněno zhruba 2500 připomínek. Z toho 1300 připomínek bylo označeno připomínkovými místy jako zásadní. Vypořádání připomínek proběhlo na dvou úrovních – nejprve na úrovni ředitelů odborů, případně jimi pověřených zaměstnanců, a následně na úrovni náměstků příslušných ministrů, kde byly projednány zásadní rozpory." Jednalo se konkrétně například o zahrnutí úpravy (.pdf) bytového spoluvlastnictví.

Nepodařilo se nám zjistit, po jakou dobu byl skutečně návrh normy na webu, nicméně skutečně byl ve velké míře připomínkován a upravován, výrok je proto pravdivý.