Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se firmou Veřejné zakázky okrajově zabýval při řešení stížnosti na výběrové řízení na poskytovatele mýtného a uznal, že ze strany této firmy nedošlo k pochybení. Evropská komise později řešila stejnou záležitost a došla k závěru, že výběrové řízení proběhlo v pořádku. Tyto verdikty později podpořilo i rozhodnutí soudu. Výrok Zdeňka Žáka proto hodnotíme jako pravdivý.

Firma Veřejné zakázky s.r.o. je zmíněna v řízení (.pdf – bod 21) Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve věci Poskytování služeb a dodávek vybrané infrastruktury k realizaci projektu výkonového zpoplatnění vybraných komunikací v ČR. Společnosti, které byly vyřazeny z výběrového řízení na poskytování mýtného, tehdy požádaly o přezkum rozhodnutí a stěžovaly si na sporné kroky ze strany zadavatele – Ministerstva dopravy.

Firmy napadly také průběh jednání hodnotící komise, zejména účast a způsob vystupování poradců zadavatele. Tuto funkci tehdy zastávala firma Veřejné zakázky. ÚOHS však v tomto ohledu neshledal, že by se Ministerstvo dopravy dopustilo pochybení, protože předmětem přezkumu byly jen výsledky práce komise a ne myšlenkové procesy členů komise. Je tedy pravdou, že ÚOHS firmu Veřejné zakázky prověřil.

Evropská komise také v souvislosti s mýtným zkoumala, zda Česká republika neposkytla firmě Kapsch při zakázce na dodávku systému elektronického mýtného nepovolenou veřejnou podporu. Nakonec došla k závěru, že výběrové řízení proběhlo v pořádku. Konstatovala však, že některá pochybení mohou lépe odhalit české soudy, na které se neúspěšná firma Autostrade také obrátila. Samotné rozhodnutí Komise se nám nepodařilo dohledat a není tedy jasné, zda se Komise při řešení stížností zabývala i rolí firmy Veřejné zakázky.

Krajský soud v Brně žalobu neúspěšné firmy Autostrade zamítl (.pdf) a uznal, že ani ze strany firmy Veřejné zakázky nedošlo při výběrovém řízení k pochybení.

KSČM ve svém programu skutečně deklarovala, že budou prosazovat “vytvoření rovných podmínek pro domácí a zahraniční kapitál a zabránění odčerpávání v ČR vytvořeného zisku do zahraničí – pro lepší šance českých investorů a výrobců i posílení příjmů rozpočtu”.

Na 7. zasedání ústředního výboru strany, které proběhlo necelý měsíc před volbami, byl schválen materiál „Přístupy KSČM k zabránění zvýhodňování zahraničního kapitálu a odčerpávání v ČR vytvořeného zisku do zahraničí“, na základě kterého se formovaly návrhy, které KSČM hodlá po volbách prosazovat, například vyšší sazba daně z příjmu právnických osob pro firmy nad 10 milionů Kč ročního zisku, zavedení tzv. Tobinovy daně na spekulativní kapitál či dodatečná srážková daň z příjmu nerezidentů v případě nežádoucích nelegálních transferů do zahraničí.

Nepodařilo se nám dohledat kokrétní návrhy KSČM, které by se tomuto tématu věnovaly již v minulosti, tento bod nicméně ani nebyl v programu KSČM z roku 2010 a pokud Kateřina Konečná mluví o prosazování této věci, má patrně na mysli výše zmíněné návrhy, které se chystají předložit nové sněmovně.

Ministr financí sám v rozpravě potvrzuje, že Agrofert má úvěry ve výši 25 miliard Kč. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Na základě dostupných mediálních zpráv hodnotíme výrok Jiřího Pospíšila jako pravdivý.

Před krajskými volbami v roce 2012 vedl Vít Bárta zesměšňující billboardovou kampaň namířenou proti osobě Jiřího Pospíšila.

Podruhé Vít Bárta útočil na Jiřího Pospíšila před předčasnými parlamentními volbami v roce 2013.

Na Bártově facebookovém profilu se objevil odkaz na článek, který byl zveřejněn na jeho oficiálních stránkách pod názvem „Víme první: Pospíšil má být obviněn. Vidnava ho asi dohnala“. Následně byl článek stažen a nahrazen umírněnějším. Vít Bárta také prohlásil, že bude před volbami přesvědčovat lidi, že Pospíšil není žádný beránek.

Zda Jiřího Pospíšila někdy v minulosti urážely i některé jiné politické osoby se nám nepodařilo dohledat. Demagog.cz nehodnotí koho a do jaké míry považuje Jiří Pospíšil za extrémního.

Na základě vyjádření Andreje Babiše pro deník Právo hodnotíme výrok Miroslava Kalouska jako pravdivý.

Miroslav Kalousek reaguje na dotaz "Proč jste restituujícím církvím odpustil daň z převodu nemovitostí, když ji všichni ostatní musí platit? Podle pana Babiše jdete cíleně na ruku církvím a hazardu."

Andrej Babiš v minulosti kritizoval Miroslava Kalouska za církevní restituce a jejich schválenou podobu. Podle informací z médií (novinky.cz) prohlásil 10. listopadu na dotaz Práva: „Nevím, myslím ale, že to bylo domlouváno velice podivně. Pan Kalousek jim nejdřív odpustil i daň z převodů, což nechápu proč“.

O den později již Andrej Babiš použil mírně upravenou formulaci (přiložené video, idnes.cz). 11. listopadu na tiskové konferenci, která předcházela jeho setkání s občany v Brně řekl: „Původně pan Kalousek dokonce chtěl odpustit i daň z převodu nemovitostí, to nakonec jako neprošlo…“.

Nicméně jeho vyjádření z 10. listopadu potvrzuje slova Miroslava Kalouska. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Krize na Ukrajině začala 21. listopadu 2013 ve chvíli, kdy ukrajinská vláda odstoupila od podpisu Asociační dohody s EU.

21. listopadu 2013 byl kurz rublu vůči koruně 61,278 od této chvíle jeho kurz stále klesá s občasným vzestupem až na hodnotu 53,931 ze dne 12. března 2013. Tabulka s kurzem rublu je dostupná zde.

Samotná Krymská krize měla vliv na další pokles rublu, ale zapříčinila i propad na ruské burze.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok Zuzany Roithové je hodnocen jako pravdivý, neboť ve srovnání se 4 nejlidnatějšími zeměmi EU má Česká republika na počet obyvatel skutečně více europoslanců.

Přehled počtu poslanců Evropského parlamentu pro jednotlivé členské země na období 2014–2019 je dohledatelný na webu EP. Tento přehled také jasně ukazuje, že oproti současnému období se počet europoslanců pro ČR snižuje z 22 na 21.

V tomto výroků srovnáme počet poslanců na počet obyvatel v České republice a dále ve 4 největších zemích (myšleno nejlidnatějších): EU, Německu, Francii, Spojeném království a Itálii.

ZeměPočet europoslanců1 poslanec na počet obyvatel Německo 96 836 809Francie 74 884 277Spojené království 73 849 876Itálie 73 814 160ČR 21 500 259

Nezávislost ČNB v Ústavě ČR explicitně uvedena není, lze ji ovšem odvodit z rozhodnutí ÚS a nezávislosti bankovní rady.

Hlava šestá Ústavy ČR uvádí: ,, Česká národní banka je ústřední bankou státu. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu; do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona. Postavení, působnost a další podrobnosti stanoví zákon.

Nezávislost ČNB je přímo ukotvena v §9 odstavce 1 zákona 6/1993 Sb.:,, Česká národní banka, bankovní rada ani žádný člen bankovní rady nesmějí při výkonu pravomocí... vyžadovat anipřijímat pokyny od prezidenta republiky, Parlamentu, vlády a jiných orgánů České republiky, dále od orgánů, institucí nebo jiných subjektů Evropské unie, od vlád členských států Evropské unie nebo od jakéhokoli jiného subjektu."

Nezávislost ČNB jako ústavní princip můžeme pak odvodit z článku 62, písm. k) Ústavy, která prezidentu republiky svěřuje nezávislé na jiné moci jmenuje členy ČNB, a rovněž z rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2001, který jednak potvrdil výlučnou ústavní pravomoc prezidenta při jmenování guvernéra ČNB a také zrušil na Havlův návrh některá zákonná ustanovení, která měla vést k omezení nezávislosti centrální banky (podrobněji se tématu věnuje např. Český rozhlas). V samotném nálezu ÚS (.doc) se lze dočíst, že "nezávislost ČNB je ústavní hodnotou, jež vyplývá jak z článku 98 Ústavy." Ačkoliv tak sice v textu Ústavy nezávislost ČNB není zakotvena zcela explicitně, lze ji dovodit z ostatních ústavních opatření a potvrzuje ji Ústavní soud.

Bývalý europoslanec Vladimír Remek byl členem rozpočtového výboru od 16. 7. 2009 do 15. 12. 2013.

Podle světového výzkumu (strana 22) spokojenosti, publikovaného v roce 2013, se skutečně skandinávské země umístily v první pětici (společně se Švýcarskem a Nizozemskem, Česko 39.). Co se týče sazeb daně z příjmu, ta je pro fyzické osoby skutečně vysoká, Švédsko má horní sazbu nejvyšší v EU (56,6 %), Dánsko 55,6 %, Norsko pak až 54,3 % - v Česku tato sazba činí 22% pro osoby s příjmem nad přibližně 100 000 korun měsíčně.

Pro právnické osoby už takové rozdíly nejsou. Zatímco v České republice odvádí firmy 19 % z příjmu, v Dánsku je to 25 %, ve Švédsku 22 % a v Norsku 28 %.

Výrok tedy na základě výše uvdených údajů hodnotíme jako pravdivý