Petr Pavel v kontextu výroku hovoří o tom, že z pozice prezidenta pro něj nejsou jednání s ministry a hlavami států něčím novým, neboť se takových schůzí již v minulosti pravidelně účastnil jako předseda Vojenského výboru NATO. 

Vojenský výbor NATO je nejvyšším vojenským orgánem Severoatlantické aliance. Politickým orgánům NATO předkládá doporučení, která považuje za nezbytná pro společnou obranu celkem třiceti členských států aliance. Výbor je tvořen náčelníky Generálních štábů z jednotlivých zemí. Z vlastních řad si pak Vojenský výbor volí na neveřejném zasedání svého předsedu. Petr Pavel tuto funkci zastával mezi lety 2015 a 2018.

Ze své pozice se prezident Pavel, vedle schůzí výboru samotného, účastnil také jednání Severoatlantické rady, tedy nejvyššího orgánu NATO, kam byl jako zástupce Vojenského výboru zván. Severoatlantická rada se přitom schází na několika úrovních, od schůzí stálých zástupců (velvyslanců) členských zemí, přes schůze ministrů obrany a zahraničí, až po jednání premiérů či hlav států. Tato jednání probíhají alespoň jednou za půl roku.

Petr Pavel byl v roli předsedy Vojenského výboru přítomen například při jednáních ministrů zahraničí v roce 2016(fotografie č. 12), 2017 (fotografie č. 1) a 2018 (fotografie č. 6). Jednání premiérů a hlav členských zemí NATO se pak účastnil například v roce 2016 (fotografie č. 20). 

Předseda Vojenského výboru plní mimo jiné i reprezentativní funkci, v rámci níž podniká oficiální návštěvy a setkává se s vládními představiteli zemí NATO i zemí, se kterými NATO udržuje užší kontakty. Prezident Pavel z titulu funkce předsedy výboru jednal například s rumunským prezidentem Klausem Iohannisem, albánským premiérem Edim Ramou či slovenským ministrem obrany Peterem Gajdošem. Oficiální návštěvu podnikl také například do Gruzie, se kterou NATO úzce spolupracuje. Setkal se jak s tamním ministrem obrany, tak i s premiérem a prezidentem.

Na závěr shrňme, že se Petr Pavel během svého působení ve funkci předsedy Vojenského výboru NATO skutečně setkával s ministry, premiéry i hlavami států. Činil tak nejen v rámci schůzí Severoatlantické rady, ale i v rámci samostatné agendy výboru. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Prezident Petr Pavel zmiňoval situaci Řecka ve své odpovědi na otázku, která se týkala hospodaření českého státu. Mluvil o tom, že je nutné reformovat důchodový systém, protože je pro stát finančně neudržitelný, obzvláště s ohledem na prohlubující se deficit státního rozpočtu. V tomto kontextu tedy uvádí, že je nutné systém upravit, protože „nechceme skončit v nějaké nucené správě, jako třeba Řecko“.

Pojem nucená správa označuje situaci, kdy je majetek např. osob či firem (typicky zejména bank), spravován jinou úřední osobou. Jak vysvětluje Česká bankovní asociace, nucená správa je „stav fungování pod ochranou nebo správou nuceného správce”.

O zavedení obdoby nucené správy pro Řecko se na evropské úrovni mluvilo kolem roku 2010, tedy v období, kdy se naplno začala projevovat tzv. řecká dluhová krize. Důvodem této krize byl především způsob hospodaření tamních vlád, které zvyšovaly zadlužení země a zároveň falšovaly zprávy o vládním zadlužení. Tyto zprávy o stavu veřejných financí pomohly Řecku i k přijetí eura v roce 2002. Krize v Řecku pak byla jedním z důvodů hlubší krize eurozóny a celé EU.

V období mezi lety 2010 a 2018 Řecko postupně v několika fázích získalo od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské unie půjčky ve výši 260 miliard eur (v současnosti přibližně 6,2 bilionu korun), aby se vyhnulo státnímu bankrotu. Doplňme, že v loňském roce Řecko splatilo poslední část svého dluhu Mezinárodnímu měnovému fondu. Od roku 2018 si země půjčuje zejména na finančních trzích.

O možnosti uvalení nucené správy na Řecko později v roce 2011 mluvil například i nizozemský premiér Mark Rutte. Podle jeho tehdejšího vyjádření by problematické země, v tomto případě Řecko, měly fungovat pod nucenou správou, kterou by řídil evropský komisař pro dohled nad státními rozpočty, jehož funkce by byla za tímto účelem zřízena. Pro nucenou správu v Řecku se vyslovilo také Německo, země, která na řeckou podporu přispívala největším dílem.

Výměnou za poskytnutí půjček požadoval Mezinárodní měnový fond, Evropská komise a Evropská centrální banka (tzv. trojka) od Řecka provedení řady reforem. Ve spojitosti s poskytnutými finančními balíčky tato trojka od roku 2010 do roku 2022 prováděla zpřísněný dohled nad řeckým hospodařením. Největší neshody mezi řeckou vládou a trojicí věřitelů nastaly v roce 2015 při vyjednávání podmínek třetího balíčku pomoci. Ten nakonec řecký parlament odsouhlasil v srpnu 2015.

Podle souvisejícího memoranda Řecko souhlasilo s tím, že přijme ještě přísnější dohled nad svým finančním sektorem ze strany MMF, Komise a Evropské centrální banky. Memorandum konkrétně uvádělo, že „všechna legislativní či jiná opatření přijatá během programového období, která mohou mít dopad na operace bank (…), by měla být přijata v úzké spolupráci“ se zmiňovanou trojicí věřitelů. To kritizoval mj. někdejší řecký ministr financí Janis Varufakis (.pdf, str. 28) s tím, že Řecko po dobu „dluhového otroctví“ ztratilo svoji suverenitu.

Doplňme, že například týdeník Respekt v roce 2015 uvedl, že řecký parlament odsouhlasil „faktické zavedení nucené správy státu spolkem věřitelů“, kteří budou v zemi dohlížet na zavádění reforem tak, aby zajistili splacení státního dluhu. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala (ODS) mluví o mimořádné valorizaci důchodů, jejíž pravidla vláda navrhla upravit, aby výdaje na zvýšení penzí v červnu 2023 nebyly tak velké (.pdf, str. 4). Zmiňme, že k mimořádnému zvýšení penzí se přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn při stanovení předchozí valorizace. Předseda vlády ve výroku omlouvá vyhlášení legislativního stavu nouze prohlášeními opozičních stran, které dle něj předem tvrdily, že se proti návrhu postaví.

Fialův kabinet se na úpravě parametrů, která by se měla promítnout v červnové valorizaci, shodl 15. února (.pdf, str. 1). Podle vládního plánu by průměrný měsíční důchod vzrostl o 760 Kč (.doc, str. 4), což je o 1 010 Kč méně než nárůst podle současných pravidel daných zákonem o důchodovém pojištění.

Definitivní podobu návrhu novely pak vláda schválila 20. února. Zároveň navrhla, aby byl vyhlášen stav legislativní nouze (.pdf), a aby se tak zkrátil proces projednávání novely. Doplňme, že aby se tato legislativní změna týkala červnové valorizace důchodů, musí ke schválení celé novely dojít nejpozději do 22. března (.doc, str. 4).

Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) ještě 20. února stav legislativní nouze vyhlásila (.pdf) a poslanci jeho trvání později 1. března v dolní komoře potvrdili. Při hlasování se proti tomu vymezili poslanci hnutí ANO a SPD.

Už předtím však opoziční strany dávaly najevo svůj nesouhlas s navrhovanou úpravou a předem avizovaly, že se chystají projednávání návrhu obstruovat. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš 18. února uvedl: „Musejí počítat se zablokovanou Sněmovnou a obstrukcemi, které ještě nezažili.“ O den později pak místopředseda hnutí Karel Havlíček řekl: „Pro nás je to opravdu nepřijatelné. Uděláme vše pro to, aby se to neschválilo. Uděláme vše. Budeme mluvit, obstruovat. Vláda si nemůže dělat, co chce.“

Úpravu parametrů valorizace kritizoval např. také poslanec SPD Radovan Vích, který 16. února prohlásil: „Uděláme maximum v rámci možností, aby to neprošlo. Spacáky máme na noční jednání připravené.“ Jan Hrnčíř (SPD) řekl, že tato změna je pro hnutí nepřijatelná, a uvedl: „Je to změna uprostřed hry. Je tu platná legislativa, která počítá s navýšením o celou částku.“ Opoziční strany se pak 21. února na schůzi Poslanecké sněmovny neúspěšně pokoušely stav legislativní nouze zrušit.

I přes obstrukce (video) nicméně Sněmovna 4. března po více než 97hodinové schůzi vládní návrh novely schválila. Poté putoval do Senátu, který se jím zabýval na schůzi od 8. března, následně jej musí podepsat prezident. Dodejme však, že předseda opoziční SPD Tomio Okamura prezidenta Petra Pavla vyzval, aby zákon vetoval. Hnutí ANO pak uvedlo, že se kvůli způsobu projednávání návrhu obrátí na Ústavní soud. Obě opoziční hnutí se následné spojila a žalobu k Ústavními soudu plánují podat společně.

Představitelé opozičních stran tedy ještě před projednáváním vládního návrhu veřejně prohlašovali, že s plánovanou změnou valorizačního mechanismu nesouhlasí. Jak zástupci hnutí ANO, tak hnutí SPD dopředu avizovali, že se návrh chystají obstruovat. Tato prohlášení přitom padla ještě před tím, než Markéta Pekarová Adamová na návrh vlády vyhlásila stav legislativní nouze. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala hovoří o mimořádném zvyšování důchodů, ke kterému má dojít v polovině letošního roku. Dle současných zákonných pravidel by průměrná penze měla v červnu vzrůst o 1 770 Kč. Předseda vlády v kontextu výroku mluví o vládním návrhu, který plánuje toto zvýšení omezit, a to kvůli vysokým výdajům, na které Fiala poukazuje.

Nejprve je dobré připomenout, že na základě zákona o důchodovém pojištění se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.

K mimořádné valorizaci se pak přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se v tomto případě navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

Výdaje na mimořádnou valorizaci v červnu 2023

Národní rozpočtová rada (NRR) již v prosinci 2022 upozorňovala, že dle odhadů by v červnu 2023 mělo dojít k mimořádné valorizaci důchodů kvůli předpokládanému lednovému nárůstu spotřebitelských cen o minimálně 5 %. Výdaje na toto zvýšení vyčíslila na přibližně 20 miliard korun nad rámec rozpočtu (.pdf, str. 2–3). 

Ještě v lednu 2023 ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uváděl, že by průměrný důchod mohl růst zhruba o 750 až 1 000 korun. Dle jeho slov ale bylo potřeba počkat na údaje o růstu inflace za leden, které měly být dostupné v polovině února.

Index spotřebitelských cen domácností důchodců se za období, z něhož má červnová mimořádná valorizace vycházet, nakonec zvýšil o 11,5 % (.doc, str. 1). Dle účinné zákonné úpravy by tak průměrný důchod měl v červnu vzrůst o 1 770 Kč. V první polovině února 2023 Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) informovalo (.pdf, str. 1), že mimořádná valorizace by kvůli růstu inflace za leden znamenala růst deficitu státního rozpočtu o 34 miliard.

Petr Musil, člen Národní rozpočtové rady, a hlavní analytik NRR Michal Hlaváček, v rozhovoru z 1. března 2023 pro server Seznam Zprávy potvrdili, že by tato mimořádná valorizace představovala pro rozpočet na rok 2023 zátěž ve výši přibližně 35 miliard, pro rok následující pak 60 miliard. Rozdíl v sumách je přitom dán tím, že částka 35 miliard je počítána pro sedm měsíců platnosti (tedy od června), kdežto částka 60 miliard je již počítána pro celý příští rok.

Úprava parametrů valorizace

Vláda se však v únoru shodla na úpravě parametrů valorizace důchodů, která by se měla promítnout právě v červnové valorizaci. V červnu by tedy podle vládního plánu vzrostl průměrný měsíční důchod jen o 760 Kč (.doc, str. 4), což je o 1 010 Kč méně, než jaký by měl být nárůst podle současných pravidel daných zákonem. I přesto by měl průměrný důchod podle odhadu MPSV přesáhnout 20 tisíc korun (.pdf, str. 2). V případě schválení této úpravy by se tak podle MPSV pro tento rok jednalo o rozpočtovou zátěž ve výši přibližně 15 miliard korun (.pdf, str. 1). 

Dodejme, že vládní návrh úpravy valorizace důchodů kritizovali někteří ekonomové i opoziční poslanci. 

Aby se tato legislativní změna týkala červnové valorizace důchodů, musí ke schválení celé novely (tedy včetně podepsání prezidentem) dojít nejpozději do 22. března (.doc, str. 4). Z tohoto důvodu se vládnoucí koalice uchýlila (.pdf) k projednání novely ve stavu legislativní nouze, proti čemuž se rovněž ohradila opozice či ústavní právník Marek Antoš. Opoziční poslanci proto projednávání návrhu (.pdf) ve Sněmovně obstruovali (video).

I přes zmiňované obstrukce ale poslanci po více než 97hodinové schůzi v režimu legislativní nouze vládní návrh schválili a nyní putuje k projednání do Senátu. Předseda opoziční SPD Tomio Okamura vyzval zvoleného prezidenta Petra Pavla, aby zákon vetoval. Hnutí ANO pak uvedlo, že se kvůli způsobu projednání návrhu obrátí na Ústavní soud. Obě opoziční hnutí se následně spojila a podnět k Ústavními soudu plánují podat společně.

Závěr 

Pokud by tedy mimořádná červnová valorizace proběhla podle aktuálně platných paramentů, průměrný důchod by se skutečně zvýšil o přibližně 1 800 Kč. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí i členů Národní rozpočtové rady by takovéto zvýšení důchodů představovalo pro státní rozpočet na rok 2023 výdaje ve výši 34 až 35 miliard korun, pro rok 2024 pak analogicky 60 miliard korun. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý. 

Pro doplnění je také vhodné zmínit, že pokud bude schválena úprava valorizačních mechanismů, mělo by se pro rok 2023 jednat o částku přibližně 15 miliard korun.

Zvyšování důchodů

Výši důchodů v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění. Na základě zákona se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.

Zákon také stanovuje podmínky pro mimořádnou valorizaci penzí. K té se přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se pak navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

V lednu 2023 míra inflace přesáhla zmíněnou hranici 5 %, a to dokonce už za jediný měsíc. Dle současného znění zákona by pak mělo po pěti měsících, tedy v červnu 2023, dojít k další mimořádné valorizaci. Index spotřebitelských cen domácností důchodců se za období, z něhož má červnová valorizace vycházet, konkrétně zvýšil o 11,5 % (.doc, str. 1). Dle účinné zákonné úpravy by tak průměrný důchod měl v červnu vzrůst o 1 770 Kč.

Úprava valorizačního mechanismu 

Vláda se ale v únoru kvůli snížení deficitu veřejných financí shodla (.pdf, str. 1) na úpravě parametrů valorizace důchodů (.docx), která by se měla promítnout právě v červnové valorizaci. V červnu by tedy podle vládního plánu vzrostl průměrný měsíční důchod jen o 760 Kč (.doc, str. 4), což je o 1 010 Kč méně, než jaký by měl být nárůst podle současných pravidel daných zákonem o důchodovém pojištění. I přesto by průměrný důchod podle odhadu Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) měl přesáhnout 20 tisíc korun (.pdf, str. 2).

Navržená změna způsobu výměry důchodů se má skládat ze dvou složek: zvýšení o pevnou částku náležící každému důchodci a procentuální zvýšení (.doc, str. 3). Podle upravených parametrů se každý důchod zvýší o pevnou částku 400 Kč a procentní výměra všech penzí vzroste o 2,3 %. Tímto krokem má být zajištěno, že příjemcům nejnižších důchodů porostou penze o částku, která bude plně kompenzovat vysokou inflaci (.doc, str. 3).

Úpravy pravidel valorizace dopadnou na příjemce důchodů nerovnoměrně. Pro osoby s nižšími důchody bude růst relativně vyšší než u příjemců s důchody vysokými (.doc, str. 6–7). U příjemců nejnižších důchodů, tedy pod 8 000 Kč, by úprava pravidel dokonce přinesla mírně větší zvýšení než bez přijetí změny. Konkrétně jde o navýšení o 6,2 % oproti původnímu zvýšení o 5,7 % (str. 7).

Vedle starobních důchodů se budou zvyšovat i důchody invalidní a pozůstalostní. V případě pobírání dvou důchodů naráz, se o 400 Kč zvýší (.pdf) pouze jeden.

Projednání návrhu ve Sněmovně

Poslanecká sněmovna o návrhu začala jednat 28. února. Již několik dní před začátkem schůze však opoziční strany dávaly najevo, že se návrh chystají obstruovat. Projednání návrhu probíhalo ve zrychleném režimu, jelikož předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) na návrh vlády vyhlásila (.pdf) stav legislativní nouze, jehož trvání později poslanci potvrdili.

Jedním z důvodů vyhlášení legislativní nouze byl předpoklad, že ke schválení celé novely musí dojít do 22. března, aby se tato legislativní změna týkala červnového zvýšení důchodů (.doc, str. 4). Pokud by návrh neprošel, stále bude platit mimořádná valorizace v současně platné zákonné podobě.

Poslanci po několikadenním jednání omezení červnového růstu důchodů nakonec schválili. Návrh však musí posoudit ještě Senát a podepsat prezident. Pro úplnost je třeba dodat, že předseda opoziční SPD Tomio Okamura vyzval prezidenta Petra Pavla, aby zákon vetoval. Hnutí ANO pak uvedlo, že se kvůli způsobu projednání návrhu obrátí na Ústavní soud. Obě opoziční hnutí se následné spojila a podání k Ústavními soudu plánují podat společně.

Závěr

Valorizační mechanismus tedy nebude zrušen, ale jen částečně omezen, jak stojí i v důvodové zprávě návrhu (.doc, str. 1). Pakliže návrh projde Senátem a prezident jej podepíše, průměrný důchod vzroste o 760 korun. Průměrná penze pak dle odhadu MPSV přesáhne 20 tisíc Kč. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš svým výrokem poukazuje na prezidentskou debatu, kterou odvysílala CNN Prima News 25. ledna letošního roku. Účastníky debaty byli oba kandidáti, kteří postoupili do druhého kola prezidentských voleb, tedy Petr Pavel a Andrej Babiš.

Petr Pavel na dotaz moderátorky, zdali by Česko mělo přijmout zákon, který umožňuje všeobecné referendum, odpověděl (video, 40:26): „Dokud nebudeme mít dostatečně vytvořené podmínky a lidi připravené na rozhodování v referendu, pak bych to viděl jako možné riziko, protože ta kultura u nás není. Místní referenda určitě ano, pojďme si to na nich vyzkoušet a potom udělejme zákon o všeobecném referendu. My nejsme Švýcarsko, které by zkušenost s referendem mělo dlouhodobou. Viděli jsme například u Brexitu, jak to může být velice ošemetné.“

Byť Petr Pavel nemluvil o nedostatečné vyzrálosti občanů, v souvislosti se zákonem o celostátním referendu se skutečně vyjádřil v tomu smyslu, že lidé zatím na rozhodování v referendu nejsou připraveni. Zkušenosti by podle něj měli získat v lokálních referendech. Uvedl také, že všeobecné referendum vidí jako možné riziko, dokud se pro něj nevytvoří dostatečné podmínky. Výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš ve výroku odkazuje na svůj předvolební plán uspořádat na Pražském hradě mírový summit, který by měl napomoci k ukončení války na Ukrajině. Petr Pavel se mu měl dle jeho slov vysmívat a vyjádřit se v tom smyslu, že je Česká republika natolik malá a bezvýznamná země, že by nemohla uskutečnit mírovou konferenci, protože by ji ostatní státy nebraly v potaz.

V našem odůvodnění se proto zaměříme na to, jaká slova Petr Pavel používal při komentování zmíněného Babišova záměru. Dne 12. ledna 2023 v debatě na TV Nova před prvním kolem prezidentských voleb Petr Pavel na Babišův nápad reagoval následovně (video, čas 1:23:13): „Česká republika nemá takovou váhu, aby mohla iniciovat a úspěšné dovést ke konci mírové jednání tak složitého konfliktu. (…) je důležité, abychom o míru jednali se spojenci.“ Navrhl také, aby se Česko aktivně zapojilo do summitu NATO, který proběhne až po inauguraci zvoleného prezidenta.

Dne 15. ledna 2023 pak v Otázkách Václava Moravce řekl (video, čas: 8:53): „Vytvářet naději, že Česká republika je dnes v pozici, kdy může uspořádat globální mírový summit, je opravdu jenom marketingový tah Andreje Babiše, nic jiného.“ O deset dní později v debatě na serveru Novinky.cz uvedl (video, čas: 24:08), že momentálně je k iniciaci mírové konference (v souvislosti s konfliktem na Ukrajině) zapotřebí shody a následného společného nátlaku v rámci NATO a EU. „My nejsme zemí, která by mohla mít takovou váhu, že přesvědčí Rusko, případně další státy, aby usedly k jednomu stolu.“

Andrej Babiš svůj návrh na uspořádání mírového summitu zopakoval i v debatě televize Nova před druhým kolem voleb. Tam Petr Pavel řekl (video, čas: 1:08:41): „Já jsem v tom mezinárodním prostředí přece jenom nějakou dobu dělal a vím, jak komplikovaně se dosahuje nějakých mírových dohod. K tomu musí být alespoň nějaké elementární podmínky a ty dnes rozhodně nejsou. (…) Dneska zájem na jednání nemá (Rusko, pozn. Demagog.cz) a pokud o jakémkoliv míru hovoří, tak jedině za svých podmínek. (…) Mírový summit v tuto dobu je opravdu nereálný.“ Dodal také, že řešení války mezi Ruskem a Ukrajinou vidí v kolektivním postupu v rámci Severoatlantické aliance.

Petr Pavel se tedy opakovaně kriticky vyjádřil k plánu Andreje Babiše uspořádat mírový summit na Pražském hradě, který by přispěl k ukončení války na Ukrajině. V této souvislosti zmiňoval, že Česko nemá dostatečnou váhu, aby ze své vlastní iniciativy mohlo přesvědčit ostatní státy k jednání o míru. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Je však třeba doplnit, že Petr Pavel ale nikdy netvrdil, že Česká republika je malý národ. Naopak přímo na svém webu uvádí: „Česká republika není ani malá, ani slabá, nebo dokonce bezvýznamná. Chci, aby se s námi počítalo, abychom byli konstruktivním a důvěryhodným hráčem při řešení regionálních i světových problémů.“

Andrej Babiš v rozhovoru tvrdí, že do prezidentských voleb nešel s cílem zvítězit, ale získat více hlasů, než získalo hnutí ANO ve sněmovních volbách v říjnu 2021. Uvádí, že svůj cíl splnil již v prvním kole prezidentských voleb. V našem odůvodnění se zaměříme na odhady výsledků druhého kola podle předvolebních průzkumů, které zveřejňovaly výzkumné agentury před prvním kolem voleb.

V průzkumech pro první kolo prezidentských voleb se na prvním místě několikrát umístil expremiér Babiš. Takový model v lednu například představila agentura STEM. Od podzimu 2022 se na prvních třech místech umisťovali také Petr Pavel a Danuše Nerudová, za nimi pak Pavel Fischer a Marek Hilšer. Pod úrovní 7 % se nacházel Josef Středula.

I přes předvídaný úspěch v prvním kole by ale dle zveřejněných průzkumů Andrej Babiš ve druhém kole vždy prohrál se svými hlavními protikandidáty, ať už s Petrem Pavlem nebo Danuší Nerudovou. Průzkumy navíc předpokládaly, že by Andrej Babiš ve druhém kole prohrál i s Pavlem Fischerem či Markem Hilšerem (.pdf, str. 10; .pdf, str. 8; .pdf, str. 9).

Např. v srpnu, září i říjnu 2022 průzkumy Medianu předpovídaly vítězství Petra Pavla nad Andrejem Babišem ve druhém kole. Tento odhad se opakoval i v posledním průzkumu agentury před prvním kolem prezidentských voleb zveřejněném v lednu 2023 (.pdf, str. 11), podle nějž měl ve druhém kole zvítězit Petr Pavel nad Andrejem Babišem s 59 %. V případě, že by se do druhého kola místo Pavla dostala Danuše Nerudová, zvítězila by s 60 % (.pdf, str. 11).

Podle agentury STEM by ve druhém kole nad Andrejem Babišem zvítězil rovněž jak Petr Pavel, tak Danuše Nerudová. Oběma se odhadoval zisk 57 % hlasů oproti Babišově možnému zisku 43 %.

Některé analýzy (.pdf, str. 9) dále uváděly také výsledek hypotetického duelu Andreje Babiše s Josefem Středulou, který nakonec z kandidatury několik dní před prvním kolem odstoupil. Agentura Median v duelu Babiš vs. Středula ještě v září(.pdf, str. 10) přisuzovala vítězství Josefu Středulovi, ve volebním modelu z října (.pdf, str. 8) už byl výsledek vyrovnaný. Na přelomu listopadu a prosince 2022 model Medianu ukazoval, že by zvítězil Andrej Babiš s 55 % (.pdf, str. 9). Zde je nicméně nutné připomenout, že podle tehdejších průzkumů byly Středulovy šance dostat se do druhého kola velmi malé, konkrétně se v té době pohyboval pod hranicí 5 %, daleko za Petrem Pavlem či Danuší Nerudovou.

Zmíněné průzkumy před prvním kolem tedy skutečně odhadovaly, že Andrej Babiš prohraje druhé kolo prezidentských voleb jak s Petrem Pavlem, Danuší Nerudovou, Pavlem Fischerem, tak i s Markem Hilšerem. Tedy s každým z kandidátů, kteří se v průzkumech pro první kolo umisťovali v první pětici spolu s Andrejem Babišem, a měli tak největší šanci se probojovat do druhého kola. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš a Petr Pavel v prezidentské debatě odvysílané na TV Nova před druhým kolem prezidentských voleb odpovídali na dotaz redaktora DVTV Martina Veselovského, který se ptal (video, 1:22:52): „Co byste řekli svému synovi, kdyby se rozhodl jít jako voják se zbraní v ruce bránit jednoho z našich spojenců?“ Petr Pavel připodobnil situaci k roku 1992, kdy se on sám zapojil do válečných bojů, a řekl, že jeho otec o něj sice měl obavy, ale byl na něj hrdý (video, 1:23:57).

Pozdější vítěz prezidentských voleb Pavel poté uvedl (video, 1:23:57): „Pokud by taková situace nastala a my bychom museli v rámci solidarity a společné obrany pomoci někomu z našich spojenců a můj syn by tam šel, měl bych stejné obavy, ale byl bych na něj hrdý, protože chlap dělá to, co je správné.“

V odpovědi na položenou otázku tedy nezazněl záměr poslat syna do války. Petr Pavel pouze referoval k hypotetické situaci, kdy by se jeho syn sám rozhodl jít do války bránit některého ze spojenců České republiky. Dodejme, že Pavel svými slovy také odkázal na článek 5 Severoatlantické smlouvy, který členy NATO zavazuje ke kolektivní obraně.

Obdobnou otázku položila i moderátorka České televize v rozhovoru, který byl publikován 24. ledna 2023. V něm se Petra Pavla zeptala (video, čas 09:13): „Představte si, že se Česko ocitne v ohrožení, že bude vyhlášena mobilizace a vaši dva synové dostanou povolávací rozkaz. (…) S jakým pocitem byste je poslal do války?“ Moderátorka se tedy dotázala na potenciální situaci, ve které by Pavlovi synové obdrželi povolávací rozkaz v době válečného stavu, a do bojů by se tak museli zapojit.

Petr Pavel následně reagoval (video, čas 09:27), že by své syny poslal do války s obavou. Poté dodal: „Já jsem vždycky vychovával kluky k tomu, že je potřeba dělat věci, které jsou správné. V tomhle případě by asi bylo správné, aby šli bránit svoji zemi (…) a člověk pro to musí něco dělat, včetně toho, že musí něco obětovat, když taková situace nastane.“

Petr Pavel tedy v debatě na Nově pouze odpovídal na to, jak by reagoval, kdyby se jeho syn sám rozhodl zapojit do bojů a bránit tak spojence České republiky. V rozhovoru pro ČT se pak Pavlova odpověď týkala hypotetické situace, kdy by se jeho synové do války zapojit museli kvůli vyhlášené mobilizaci. V takovém případě by Pavel své syny poslal do bojů s obavou. Andrej Babiš tak sice Pavla cituje správně, jeho výrok však naznačuje, že Petr Pavel by syny poslal do války z vlastního rozhodnutí, což Pavel nikdy neřekl. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) zmiňuje milosti udělené prezidentem Milošem Zemanem v souvislosti s kontroverzemi, týkajícími se fungování Hradu. Milost udělenou Miloši Balákovi pak uvádí jako jeden z problémových kroků současné hlavy státu.

Udělení milosti

Miloš Balák působil na pozici ředitele Lesní správy Lány, což je příspěvková organizace Kanceláře prezidenta republiky. V květnu roku 2021 byl nepravomocně odsouzen kladenským soudem na tři roky odnětí svobody za zmanipulování zakázky v hodnotě více než 200 milionů korun na zajištění a také za odvodnění svahů vodní nádrže v Lánech. Zároveň obdržel pokutu ve výši 1,8 milionu korun a dostal zákaz činnosti ve státní správě na čtyři roky (počítající se od propuštění z vězení). Trest mu následně 24. března 2022 pravomocně potvrdil Krajský soud v Praze. O dva dny později prezident Zeman ale Balákovi udělil milost.

Zmiňme, že Miloš Zeman v dřívější době učinil závazek, že bude milosti udělovat jen v případech, „kdy se omilostněný nedopustil závažného trestného činu, v případě, že jeho nemoc ho ohrožuje na životě a že má domácí zázemí, které ho může přijmout.“ Miloš Balák přitom neměl život ohrožující onemocnění. Žádost o milost rovněž nešla přes Ministerstvo spravedlnosti, kam musí být, dle samotného rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana podávána. Podle Hradu byla pouze ústní a neexistoval o ní žádný doklad. Samotné rozhodnutí o prominutí trestu pak mělo jedinou stránku a neobsahovalo ani žádné zdůvodnění.

První kauza Miloše Baláka

Dle rozsudku soudu Miloš Balák zhotovitele zmíněné zakázky určil dopředu – firmě Energie - stavební a báňská (ESB) umožnil podílet se na přípravě projektu a zpřístupnil společnosti neveřejné informace, které podnik využil k výhře ve výběrovém řízení. Manažer firmy Libor Tkadlec, který byl ve stejné kauze rovněž nepravomocně odsouzen, pak v odposleších zmínil, že některé položky zakázky plánuje nadhodnotit.

Policie si nechala vypracovat znalecký posudek, aby vypočetla zisk z neoprávněného získání zakázky. Zisk ESB měl činit téměř 9 milionů korun, vzhledem k zahájení trestního řízení k tomu však nedošlo. „Je to minimalistická varianta. Mohlo to být klidně i více, vzhledem k tomu, jak to obžalovaní chystali,“ komentoval částku soudce, který v květnu roku 2021 vynesl nad celou kauzou nepravomocný rozsudek.

Podle policejních odposlechů plánoval Libor Tkadlec z rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky získat desítky milionů korun. Kvůli aktivitě policistů ale kancléř Mynář nechal část probíhajících prací zastavit, a tak byla konečná cena tendru 191 milionů korun. Původně však měla být hodnota zakázky 230 milionů.

Druhá Balákova kauza

Miloše Baláka se týkala i jiná kauza, v rámci které měl bez patřičného povolení proměnit Lánskou oboru v kamenolom, vytěžit celkem 40 tisíc tun kamene a část pak pod cenou prodat firmě ESB, která figurovala i v kauze úprav svahů vodní nádrže.

Soud Baláka 23. srpna 2022 nepravomocně odsoudil a uložil mu pokutu 870 tisíc korun a dvouletý zákaz činnosti v organizacích, které spravují státní majetek. Trest mohl být přísnější, Zemanem dříve udělená milost Balákovi však zajistila mírnější trest, neboť na něj soud musel pohlížet jako na bezúhonného.

Proti rozhodnutí soudu v této kauze se Miloš Balák odvolal a svou vinu odmítl. Proti rozsudku se odvolala také žalobkyně, podle které je trest „nepřiměřeně mírný". Kauzu nyní projedná krajský soud v Praze. Miloš Balák na funkci ředitele Lesní správy Lány rezignoval ke konci minulého roku a jeho nástupcem se stal Pavel Rus.

Další Zemanovy milosti

Prezident Zeman během svého působení v úřadu udělil řadu dalších milostí. Kritiku sklidil například za omilostnění Jiřího Kajínka z května 2017. Dále je také dobré zmínit, že Miloš Zeman v lednu 2023 rozhodl o zkrácení trestu pro Janu Nečasovou, k čemuž podle mluvčího Jiřího Ovčáčka přistoupil s přihlédnutím k tomu, „že od spáchání skutků uplynulo již téměř deset let a tomu, že omilostněná od té doby žije řádným životem.“

Závěr

Současný prezident Miloš Zeman tedy v úřadě udělil několik milostí. Jednou z nich byla milost pro tehdejšího ředitele Lesní správy Lány Miloše Baláka, který byl opravdu pravomocně odsouzen. Výrok Markéty Pekarové Adamové proto hodnotíme jako pravdivý.