Výrok předsedy KSČM je hodnocen jako pravdivý, a to na základě dohledaného vyjádření Miloše Zemana z listopadu 2012.

Miloš Zeman se v duchu Filipova výroku skutečně vyjádřil již před prvním kolem prezidentské volby. Mluvil o tom např. v pořadu Partie 4. listopadu 2012, kdy se konkrétně vyjádřil:

"Moderátor: je dost možné, že příští prezident bude jmenovat vládu, která by se nějak opírala o komunistickou stranu, ať už přímou účastí nebo tichou podporou, je to věc, která je pro vás i při tom, co jste říkal, co jste vzpomínal o své vlastní předlistopadové minulosti, je to pro vás představitelné?
Miloš ZEMAN, kandidát na prezidenta České republiky /SPOZ/:
Samozřejmě, je to pro mě naprosto představitelné, protože každý rozumný politik musí respektovat vůli voličů."

Informuje o tom také článek serveru iDnes ze stejného dne.

Z kontextu výroku je zřejmé, že Jiří Rusnok hovoří o poslancích za stranu LIDEM. Ze 17 nezařazených v Poslanecké sněmovně je členy strany LIDEM celkem 6 poslanců a poslankyň. Na základě postojů vicepremiérky v demisi je výrok hodnocen jako pravdivý.

Karolína Peake v současné situaci vyjadřovala ne zcela jednotně stanoviska svá a strany LIDEM.

25. června uvedla (Novinky.cz): "„Podporujeme případnou premiérku Miroslavu Němcovou a sestavení vlády ve formátu ODS, TOP 09 a LIDEM, ale pro nás to neznamená bianco šek pro hlasování o důvěře takové vládě."

Ovšem ve stejný den také na tiskové konferenci ODS, TOP 09 a LIDEM bylo prezentováno 101 hlasů pro případnou podporu Miroslavy Němcové.

Ve stejný den také uvedla: " Nemohu vyloučit v tuto chvíli za náš poslanecký klub podporu odbornické vládě Jiřího Rusnoka vzhledem k tomu, že jsme o tom zatím na poslaneckém klubu (dodáváme, že strana LIDEM žádný svůj poslanecký klub nemá, nemá totiž dostatek poslanců k jeho vytvoření) nejednali."

Její následné vyjádření, které zachytilo Právo, je pak již odlišné: " Naší hlavní prioritou je udržet politickou vládu v současném složení, která má jasnou podporu ve Sněmovně." A dodala ještě: " Podporujeme Miroslavu Němcovou a tím jasně říkáme, že nebudeme podporovat vládu prezidentskou ani nějakou jinou."

Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací o progresi daně z příjmu právnických osob jako zavádějící.

Tereza Bernardová hovoří o tom, že někde od výdělku 8000 eur ročně je stanovena progrese, a to tím způsobem, že je-li tento příjem překročen, platí poplatník v jednotlivých pásmech vždy o 2 % víc.

Daňový systém v této oblasti popisuje web Finexpert.cz:

"- 0 % (do příjmu 8 004 €),
- 14 % (při příjmu 8 005 €, při každém zvýšení daňového základu o 1 000 € se zvyšuje sazba daně o 1,88 % až do příjmu 13 469 €, kdy platí sazba daně ve výši 24 %),
- 24 % (při příjmu 13 469 €, při každém zvýšení daňového základu o 1 000 € se zvyšuje sazba daně o 0,46 % až do příjmu 52 882 €),
- 42 % (při příjmu od 52 883 € do 250 730 €),
- 45 % (při příjmu nad 250 731 €)." Je tedy zjevné, že Bernardovou popisovaná progrese fakticky platí v pásmu výdělků 8005-13 469 Euro. Při vyšších výdělcích se však po každém zvýšení základu sazba zvyšuje již mírnějším tempem, což místopředsedkyně LEV21 zcela pomíjí.

Výrok Michala Haška hodnotíme jako zavádějící na základě výběru citací z Nálezů Ústavního soudu ČR, neboť ne všechny Haškem kritizované reálie fungování Poslanecké sněmovny popsal soud jako "ohýbání pravidel". Za pravdu (viz hodnocení níže) lze dát prvnímu místopředsedovi ČSSD ve věcech omezování možnosti vystoupení pro zástupce opozice, účelového slučování projednávání návrhů zákonů do jednoho balíku či omezení práv opozičních poslanců podávat pozměňovací návrhy. U zmíněných "nočních maratonů" však Ústavní soud uvedl, že je to "pouze" záležitost politické kultury a také již ústavně ustálená praxe.

Ve vztahu k uvedenému omezování možnosti vystoupení pro zástupce opozice, účelového slučování projednávání návrhů zákonů do jednoho balíku či omezení práv opozičních poslanců podávat pozměňovací návrhy se plénum ÚS skutečně kriticky vyslovuje např. ve svém Nálezu ze dne 27. 11. 2012 (Pl. ÚS 1/12). "214. Pokud jde o namítané sloučení rozpravy za současného omezení řečnické doby poslanců a počtu jejich vystoupení, Ústavní soud podotýká, že zákonodárce je při vytváření struktury právního řádu z hlediska jeho formálního rozdělení na zákony vázán atributy právního státu, mezi které patří zásady předvídatelnosti zákona, jeho srozumitelnosti a vnitřní bezrozpornosti [srov. nález ze dne 12. února 2002 sp. zn. Pl. ÚS 21/01 (N 14/25 SbNU 97; 95/2002 Sb.), též nález sp. zn. Pl. ÚS 24/07]. Právě z nich lze dovodit požadavek, aby zákon ve formálním smyslu současně neupravoval více materií, jež nejsou vzájemně obsahově a systematicky provázány. Tomuto požadavku lze přiznat opodstatnění i ve vztahu ke způsobu, jakým jsou projednávány návrhy zákonů. Má-li totiž zákonodárná procedura umožnit jejich otevřené a kritické zhodnocení, je žádoucí, aby byl její předmět vymezen právě s ohledem na výše zmíněnou obsahovou souvislost, a k jeho projednávání tak došlo přehledným a srozumitelným způsobem. Z těchto důvodů sdílí Ústavní soud názor navrhovatelů, podle něhož je třeba § 54 odst. 8 jednacího řádu vykládat v tom smyslu, že sloučení rozpravy ke dvěma nebo více bodům pořadu předpokládá jejich vzájemnou věcnou souvislost. Její sloučení k více vzájemně nesouvisejícím bodům by naopak vedlo k absurdnímu důsledku všezahrnující rozpravy, která by právě pro rozsah svého předmětu postrádala jakýkoliv rozumný smysl."

Popř. také v Nálezu ze dne 1. 3. 2011 (Pl.ÚS 55/10). "99. Za této situace nebylo třeba se zabývat dalšími namítanými vadami procesu, který probíhal již v podmínkách legislativní nouze a ve zkráceném jednání. Zejména nebylo třeba zkoumat kompetenci Senátu v návaznosti na složení, v němž hlasoval o napadeném zákonu. Přesto Ústavní soud považuje za nutné dodat, toliko jako obiter dictum, že vady následného procesu v Poslanecké sněmovně tkvěly jednak v tom, že nebyla dodržena lhůta pro svolání mimořádné schůze, když návrh zákona předkládaný vládou k projednání v režimu legislativní nouze a ve zkráceném jednání byl dodán poslancům v takové časové tísni, že nejen opoziční, ale i vládní poslanci nebyli reálně schopni zkontrolovat byť jen totožnost předlohy s předchozí předlohou vládního návrhu zákona, natož pak seznámit se podrobně s jeho obsahem, a posoudit tak jeho možné dopady (že se nejedná o pouhou hypotézu lze doložit i na vyjádřeních některých koaličních poslanců prezentovaných v médiích po přijetí jednoho z předmětných vládních návrhů zákonů v rámci legislativní nouze - viz výše rekapitulované ústní jednání před Ústavním soudem ze dne 22. 2. 2011). Dále byla bezpochyby krácena demokratičnost již omezené procedury přijímání napadeného zákona vypuštěním obecné rozpravy v rámci 2. čtení, a to navzdory usnesení č. 16, které bylo přijato výborem pro sociální politiku na jeho 4. schůzi konané dne 2. 11. 2010, který Poslanecké sněmovně doporučil projednat návrh napadeného zákona i v obecné rozpravě (viz bod 31)."

K otázce "nočních maratonů v Poslanecké sněmovně" však např. ve svém Nálezu ze dne 29. 5. 2013 (Pl.ÚS 10/13) zaujímá "nekritické" stanovisko. "88.Ústavní soud se rovněž neztotožňuje s námitkou o nepřípustnosti jednání Poslanecké sněmovny v nočních hodinách a ztotožňuje se s výkladem ustanovení § 53 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, jak jej nastínila ve svém vyjádření Poslanecká sněmovna. Ústavní soud tedy považuje za ústavně konformní takový výklad zmíněného ustanovení, jenž Poslanecké sněmovně dává možnost v mimořádné situaci jednat a hlasovat i po 21. hodině večerní, neboť opačná, právo Poslanecké sněmovny omezující intepretace nevyplývá z žádného ustanovení ústavního pořádku. Schopnost vládních poslanců dopřát sobě i opozičním představitelům dostatek odpočinku je pak v principu znovu jen otázkou politické kultury v České republice. Jak ve svém vyjádření zdůrazňuje Poslanecká sněmovna, byl navíc takovýto postup v minulosti již několikrát praktikován a nebyly proti němu vzneseny žádné námitky. V tomto směru lze dle názoru Ústavního soudu hovořit o ústavně konformní ustálené praxi, kterou lze považovat za legitimní součást pravidel legislativního procesu [srov. bod 38 nálezu Ústavního soudu ze dne 15. února 2007 sp. zn. Pl. ÚS 77/06 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.)]."

Výrok hodnotíme na základě informací z webu Ministerstva zahraničí jako zavádějící.

Za rok 2012 ČR poskytla humanitární pomoc ve výši 72,8 mil. Kč, z čeho pomoc Sýrii činila jen 16,5 mil. Kč a ne 20 mil.

Pro rok 2013 bylo na humanitární pomoc vyčleněno 73 mil. Kč, s toho 45,3 mil. Kč bylo schváleno na projekty ke 31. červenci 2013. Podle stránek Ministerstva v roce 2013 zatím do Sýrie prostřednictvím humanitární pomoci odešlo 18,7 mil. Kč a ne 19 mil. Přesněji: "dotační řízení se týkalo pomoci obyvatelstvu Sýrie...
v hodnotě celkem 9 mil, ..projekt na podporu syrských uprchlíků v Libanonu..v hodnotě 2,75 mil. Kč,...navýšena dotace na projekt SOS Sýrie organizace Člověk v tísni o 2 mil. Kč...,Částka 5 mil. Kč bude věnována na Regionální výzvu OSN na pomoc uprchlíkům ze Sýrie..". 19 milionů v letošním roce uvedl Jan Kohout víceméně správně, v loňském roce však výši české pomoci Sýrii výrazně nadhodnotil a jeho výrok tedy hodnotíme jako zavádějící.

Výrok Miloše Zemana je na základě jeho vlastního vyjádření z doby prezidentské kampaně hodnocen jako pravdivý.

18. listopadu 2012 byl Miloš Zeman hostem Událostí České televize, která v tomto pořadu položila vždy na závěr reportáže o každém jednom kandidátu stejnou sadu otázek. Jedna z nich se týkala právě vyvěšení vlajky EU na Hradě:

"Dal byste na Hradě, kdybyste byl prezident, vyvěsit unijní vlajku, tedy vlajku Evropské unie?"Ano, zcela určitě." Zemanův eurofederalismus je jím samotným často a konzistentně zmiňovaným postojem. Např. 10. prosince 2012 Zeman mluvil o svých evropských postojích pro server Euractiv.cz. Obecně lze uvést, že svůj postoj deklaroval Zeman po celou dobu kampaně. Stejné vyjádření lze dohledat však již v roce 2008, kdy pro server Euroskop.cz uvedl 28. prosince 2008 následující:

"Zeman také zdůraznil, že respektuje euroskeptický názor současného prezidenta a svého dlouholetého politického rivala Václava Klause. "Já jsem druhý extrém... Já jsem také menšina, ale přesně obrácená. Já jsem totiž eurofederalista, který by si přál, aby časem, postupně, vznikly Spojené státy evropské s jednotnou zahraniční, obrannou a další politikou," vysvětlil expremiér."

V legislativním procesu (konkrétně ve výborech Poslanecké sněmovny) je skutečně dohledatelná novela zákona o sociálních službách. Tento vládní návrh byl předložen do PSP 29. května 2013 jako tisk 1058.

V samotném návrhu (.pdf - str. 43) pak lze dohledat také navrhovanou účinnost tohoto opatření. Je zde navrhnuta na 1. leden 2014.

Výrok Michala Haška je tedy hodnocen jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, a to na základě informací z médií z roku 2010, které potvrzují výrok Vojtěcha Filipa pouze částečně.

Pravdou je, že před třemi lety došlo v důsledku kauzy spojené s českou majorkou Vladimírou Odehnalovou, která bývá v médiích označována jako Mata Hari, k odchodu tří vojenských generálů, nicméně se nejednalo o generály z vojenského zpravodajství.

Server iDnes.cz uvedl 27.července 2010 následující: " Za odchodem tří vysoce postavených českých generálů z armády je špionážní aféra.Figuruje v ní ruský vyzvědač a jeho známá – mladá česká majorka, která generálům vedla kancelář a přes niž špion získával informace(...) Generálové, pro které žena pracovala, nemuseli o jejích kontaktech s ruským vyzvědačem nic vědět. Přesto museli odejít z postu náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky (Hrabal), národního vojenského představitele při Vrchním velitelství NATO v Evropě (Sedlák) a prvního zástupce náčelníka generálního štábu (Prokš). "

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě projednávání vládního balíčku změn daňových zákonů.

V současné době jsou investiční fondy zdaněny dvojím způsobem: platí 5% daň ze zisku a podílníkům jsou dividendy zdaňovány 19%. Vláda připravila balíček změn daňových zákonů, který obsahoval – mimo jiné – právě zrušení daně z dividend. Pokud by byl přijat, investiční fondy by byly zdaněny už pouze pětiprocentní sazbou.

Vládní návrh prošel Poslaneckou sněmovnou díky hlasům poslanců bývalé vládní koalice. Senát však návrh 12. září zamítnul, když 50 senátorů hlasovalo pro zamítnutí a pouze 8 proti.

Strana LEV-21 skutečně má ve svém dlouhodobém programu (.pdf, s. 167) podporu kvót pro ženy v politice.

Tato část se nazývá " Politická participace žen", kde strana píše: " Nízká účast ženv zastupitelských orgánech prokazuje, že u nás nedochází k naplnění pasivního volebního práva. Ideálním nástrojem, jak ústavu skutečně i v tomto bodu naplnit, je nastavení systémů kvót."

Program byl vytvořen na Programové konferenci 9. června 2012.