Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací uvedených v médiích a na webu Poslanecké sněmovny. Server iDnes uvedl 1.10.2013 následující: "Od 1. října musí distributoři pohonných hmot skládat dvacetimilionovou kauci." S kaucemi počítá novela zákona o pohonných hmotách. Nové zákonné povinnosti se vztahují i na distributory pohonných hmot, kteří už na trhu působí. Premiér Jiří Rusnok dříve uvedl, že stát přichází kvůli daňovým únikům na pohonných hmotách odhadem ročně až o 8 miliard korun." Stejně tak ve sbírce zákonů je uvedena účinnost zákona k 1.10.2013.

Zákon o povinném značení lihu má potom nabýt účinnosti až k 1.12.2013.

V souvislosti s ním pak iDnes 30.9. 2013 uvedl toto: "Likérky platí kauci podle množství vyrobeného alkoholu.500 000 korun Kauce v této výši opravňuje osoby, které musí značit líh, k převzetí nejvýše 25 tisíc kusů kontrolních pásek (kolků na lahve) v jednom kalendářním roce,5 000 000 korun."Na základě výše uvedených informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Na základě vyjádření dalších členů vedení ČSSD hodnotíme výrok jako pravdivý. 22.6.2013 proběhly dvě tiskové konference ČSSD, kdy na obou Bohuslav Sobotka, předseda strany, odkazoval k jednání ústředního výkonného výboru ČSSD (ÚVV). První se uskutečnila přímo po jednání ÚVV (viz v čase 0:50) a druhá po jednání zástupců ČSSD s prezidentem republiky (viz v čase 2:40). V obou případech ČSSD zmiňuje jako jedinou možnost vypsání předčasných voleb.

Vodní dílo Vltavská kaskáda bylo dokončeno v roce 1962 a jeho primárním účelem byla akumulace dostatečně velkých zásob vody pro hospodářské využití a zlepšení splavnosti řeky a vodohospodářských poměrů na Vltavě a dolním Labi. Nádrže byly budovány za účelem zadržení dostatečného množství vody, aby se předešlo jejímu nedostatku. Vltavská kaskáda tedy primárně nebyla vybudována jako protipovodňové dílo, ačkoliv každá přehrada disponuje retenčním prostorem pro zadržení povodně, nýbrž jako stavba zabraňující suchu.

Výrok premiéra Petra Nečase hodnotíme jako pravdivý.

Na základě nejaktuálnější zprávy Eurostatu (.pdf) má Česká republika 9. nejnižší dluh ze zemí Evropské unie, a proto hodnotíme výrok Terezy Bernardové jako nepravdivý.

Koncem roku 2012 měla Česká republika (společně s Dánském) 8. nejnižší dluh v poměru k hrubému domácímu produktu v Evropské unii, avšak kvůli rychlému tempu zadlužování je od roku 2013 Česká republika dle zprávy Eurostatu na 9. místě. Změna nastala počátkem tohoto roku, kdy se oproti stejnému kvartálu roku 2012 zvýšilo zadlužení České republiky o 4,1 %. O rychle rostoucím dluhu Česka informuje také server iDnes.cz.

V poměru k hrubému domácímu produktu činí dluh České republiky 47,8 %. Nejnižší dluh má Estonsko (10 % HDP), Bulharsko (18 % HDP) a Lucembursko (22,4 % HDP). Nejvyšší dluh v Evropské unii mají naopak Řecko (160,5 % HDP), Itálie (130,3 % HDP) a Portugalsko (127,2 % HDP).

Zavedení trestu smrti ve svém programu (část II.) požaduje také Dělnická strana sociální spravedlnosti. Konkrétně se zde uvádí:
"Požadujeme trest smrti pro masové vrahy a za těžké zločiny na dětech a starých lidech. Požadujeme znovuobnovení trestu smrti za zvlášť závažné a brutální zločiny, mezi které patří především násilí na dětech. Jsme toho názoru, že vrahové nemají ve slušné společnosti místo a žádné polehčující okolnosti v rámci falešné humanity nejsou přípustné."

Suverenita tedy není jediná strana, která by deklarovala tento záměr, jak tvrdí Petr Hannig.

Protože k vyslovení souhlasu se jmenováním ústavního soudce prezidentem není podle ústavy nutná žádná jinak specifikovaná většina, stačí senátu pro schválení většina přítomných senátorů. Kateřina Šimáčková získala 20. června 2013 v tajné volbě za přítomnosti 73 senátorů 59 hlasů. Miloslav Výborný obdržel 36 hlasů a k jeho schválení tak chyběl pouze jeden hlas.V případě Šimáčkové se na rozdíl od Výborného jednalo o poměrně jasnou většinu.

Stenozáznam z 11. schůze senátu: "Dr. Kateřina Šimáčková, počet vydaných hlasovacích lístků 73, počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků 73, počet neodevzdaných hlasovacích lístků 0. Pro Dr. Kateřinu Šimáčkovou bylo odevzdáno 59 platných hlasů.""Dr. Miloslav Výborný, počet vydaných hlasovacích lístků 73, počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků 73, počet neodevzdaných hlasovacích lístků 0. Pro Dr. Miloslava Výborného bylo odevzdáno 36 platných hlasů."

V teletextu České televize v sekci „Z TISKU“ (str. 152, trvalý odkaz) byla 7. srpna 2013 publikována informace, že předsedkyni politické strany LIDEM Karolíně Peake byl výměnou za příslib podpory nabídnut post ministryně vnitra v případné vládě sestavované Miroslavou Němcovou. Jako zdroj této zprávy je uveden deník Mladá fronta DNES.

Dodáváme však, že tuto informaci Karolína Peake následně veřejně popřela.

KDU-ČSL skutečně patří mezi členy Evropské lidové strany (EPP, .pdf), jejíž frakce v Evropském parlamentu je s 275 členy nejpočetnější (srov. ve vyhledávání dle filtru "Politická skupina"). Původně KDU-ČSL v rámci frakce disponovala dvěma poslanci, nicméně Jan Březina, ačkoliv zůstává členem poslaneckého klubu EPP, své členství v KDU-ČSL v roce 2012 ukončil. Jedinou poslankyní KDU-ČSL v Evropském parlamentu tak zůstává Zuzana Roithová.

Na základě dohledaných informací o návrzích, které předložila TOP 09 (náměstek Hudeček) během fungování koalice TOP 09 a ODS, a které nebyly přijaty, je výrok hodnocen jako nepravdivý.

Bohuslav Svoboda hovoří o tom, že se nikdy nestalo, že by návrh TOP 09 spadl tzv. pod stůl. Nepravdivost tohoto tvrzení lze dokumentovat na situaci, která nastala na jednání zastupitelstva hl. města Prahy 25. října 2012.

Náměstek primátora Hudeček z TOP 09 na tomto zasedání předložil návrh (.pdf - str. 20) " k návrhu zadání celoměstsky významných změn I ÚP SÚ hl.m. Prahy (Z 2531/00) ". V praxi šlo o návrh zadání změny územního plánu v lokaci Bubny-Závory.

Nejprve byl předsedou klubu ODS Pechou předložen pozměňovací návrh (.pdf - viz. " P. Pecha "), který nepodpořil nikdo z TOP 09 (proti, zdržel se, chyběl), a který ve výsledku zachovával tehdejší aktuální stav, což šlo tedy logicky proti návrhu náměstka Hudečka.

Tento pozměňovací návrhz klubu ODSbyl hlasy z klubů ODS, ČSSD a KSČM zastupitelstvem v hlasováníschválen a změniltak původní Hudečkův návrh. Takto nově upravený návrh byl posléze hlasován v zastupitelstvu, a to dokonce dvakrát (první hlasování bylo prohlášeno za zmatečné). Ve druhém hlasovánínebyl pozměněný návrh schválen a slovy Bohuslava Svobody tak celý návrh prakticky spadl pod stůl. V tomto závěrečném hlasování došlo k na první pohled paradoxní situaci, kdy předkladatel Hudeček a jeho strana (TOP 09) byli proti tomuto návrhu, ale vzhledem k přijatému návrhu, který jej měnil, je tento postoj logický.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný z důvodu absence výročních zpráv před rokem 2002.

Leoš Heger byl ředitelem fakultní nemocnice v Hradci Králové v letech 1996 - 2009. Podle výročních zpráv od roku 2002, které jsou dostupné na webových stránkách, nemocnice v letech 2002 – 2009 vždy hospodařila s mírným přebytkem v řádech milionů korun (výroční zpráva (.pdf) z let 2002-2004; zpráva (.pdf) z let 2005-2007; zpráva (.pdf) z let 2008-2009)

V minulosti stát několikrát poskytoval peníze na oddlužení nemocnic. Například v roce 2008 byly oddlužované nemocnice v Motole a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. Podobně byly v roce 2006 zbaveny dluhů nemocnice Bulovka, Thomayerova a nemocnice u svaté Anny v Brně. V roce 2003 stát rozdělil mezi státní nemocnice na 6 miliard korun. Nemocnicím v Motole a na Bulovce byly poskytovány finanční prostředky na splacení dluhů už koncem 90. let.

Pro posledních 10 let je výrok Leoše Hegera pravdivý. Celou dobu jeho působení na postu ředitele hradecké nemocnice však nemůžeme ověřit.