Výrok Pavla Bělobrádka je na základě volebního programu KDU-ČSL hodnocen jako pravdivý. Je pravdou, že Lidovci navrhují v oblasti státní správy "snížení provozních výdajů" a v oblasti státních podniků zmiňují např. možnost získat peníze z jejich účtů. Dodáváme však, že nikde nejsou možné úspory, resp. zisky z firem kvantifikovány a program v těchto 2 oblastech je zcela nekonkrétní.

Co se týče hledání peněz ve státní správě, strana ve svém programu (bod STABILNÍVEŘEJNÉ FINANCE A PROFESIONÁLNÍ STÁT)uvádí: "Zaměříme se na snížení provozních výdajů na výkon veřejné správy a budeme usilovat o omezení nepotřebné agendy státu. Stát musí šetřit na provozu, nikoliv na investicích".

Ve svém volebním programu KDU-ČSL dále uvádí, že finanční prostředky ležící na účtech polostátních a státních firem bude směřovat do stavebnictví a do dopravní infrastruktury, zaměřit se také chce na vytváření pracovních míst. Dále mluví i o změně systému zadávání veřejných zakázek, avšak nikde se přímo neuvádí, jaké finanční benefity by toto jednání mělo státu přinést.

Strana chce také změnit způsob hospodaření s.p. Lesy ČR s ohledem na posílení významu drobného a středního lesnického a dřevozpracujícího průmyslu, kde je podle ní možno vytvořit stovky pracovních míst v horských a podhorských oblastech (volební program pdf, str.9). Kromě případných odměn však opět nikde není uveden způsob, kterým by stát mohl takto získávat větší finanční prostředky.

V kompletním materiálu do voleb strana ještě obecně píše (str. 2)"o skončení nehorázných platů a odměn v polostátních a stáních podnicích."

Miroslav Kalousek začal svou politickou kariéru v roce 1984 v Československé straně lidové, která se po sametové revoluci přejmenovala na KDU-ČSL. Z této strany vystoupil v roce 2009, kdy také spolu s Karlem Schwarzenbergem založil stranu TOP 09. Nikdy tedy nebyl členem ODS.

Miroslava Němcová správně uvádí, že Vlastimil Rampula nikdy nebyl členem ODS. Rampula byl v letech 2007-2012 pražský vrchní státní zástupce. Z funkce jej v listopadu 2011 odvolal tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Zdůvodnil to pochybeními v řadě korupčních kauz. Rampula poté podal proti svému odvolání rozklad a rozhodnutím soudu se v únoru 2012 do své funkce vrátil. Nakonec rezignoval v červnu 2012 a v srpnu 2012 pražské vrchní státní zastupitelství definitivně opustil.

Na základě níže uvedené tabulky podle dat z Českého statistického úřadu a Ministerstva financí hodnotíme výrok Miroslavy Němcové jako pravdivý.

Vláda Petra Nečase vykonávala svou funkci ve dnech 13. července 2010 - 10. července 2013. Podle uvedené tabulky můžeme vidět, že ačkoliv státní dluh a jeho růst je v absolutních číslech vyšší než v minulých letech, v relativním procentuálním nárůstu se však vládě Petra Nečase skutečně podařilo postupně snižovat tempo tohoto nárůstu.

RokStátní dluh (mld. Kč)Nárůst dluhu (mld. Kč)Nárůst dluhu (v %)*1993 158,8

1994 157,3-1,5-0,95 1995 154,4-2,9-1,84 1996 155,20,80,52 1997 173,117,911,53 1998 194,721,612,48 1999 228,433,717,31 2000 289,360,926,66 2001 345,055,719,25 2002 395,950,914,75 2003 493,297,324,58 2004 592,999,720,22 2005 691,298,316,58 2006 802,5111,316,10 2007 892,389,811,19 2008 999,8107,512,05 2009 1178,2178,417,84 2010 1344,1165,914,08 2011 1499,4155,311,55 2012 1667,6168,211,22

* nárůst je počítán jako procentuální zvýšení (resp. snížení) oproti minulému roku. Zdroj: data z ČZSO (.xls) a MFČR

Samotná žádost (.pdf) o svolání mimořádné schůze byla podána jménem poslaneckých klubů ČSSD, TOP 09, KSČM a VV, v příloze jsou pak podpisy jednotlivých členů těchto klubů.

Ještě ve čtvrtek ráno ale Bohuslav Sobotka hovořil pouze o dohodě ČSSD, TOP 09 a KSČM, stejně se vyjadřoval předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik s tím, že se „případně připojí i Věci Veřejné“. I bez účasti VV však kluby ČSSD, TOP 09 a KSČM skutečně disponují 122 poslanci.

Jak navíc informoval server ihned.cz, „pod návrh na rozpuštění sněmovny se podepsali všichni poslanci ČSSD, TOP 09 a KSČM. Naopak klub Věcí veřejných není jednotný. Z 11 poslanců připojili podpis jen čtyři z nich.“ K tomu se vyjádřil na svém webu Vít Bárta, který tvrdí, že žádost pouze nestihl podepsat z časových důvodů.

Výrok Bohuslava Sobotky tedy hodnotíme na základě výše uvedeného jako pravdivý.

Deficit důchodového účtu se v posledních letech každoročně zvyšuje. Na důchodech tedy stát vyplatí více, než kolik vybere na důchodovém pojištění. Za rok 2009 činil deficit důchodového účtu 30,5 miliard Kč, za rok 2010 byl deficit důchodového účtu 29,5 miliard Kč, za rok 2011 byl deficit 39,5 miliard Kč a za uplynulý rok 2012 již dokonce 49,4 miliard Kč.

Deficiti zdravotního pojištění se pak objevuje kontiunálně od roku 2008, kdy došlo ke zvýšení platu lékařů.

Vývoj švédské ekonomiky přehledně komentuje článek České televize.

Deník The Economist se pak nechal slyšet takto: „Na rozdíl od starého modelu sociálního státu, v němž lidé platili vysoké daně a dostávali na oplátku velké množství sociálních služeb a objemné transfery, nový model, obecně řečeno, zachovává většinu služeb, ale přitom snižuje daně a osekává transfery. " (zdroj: Sweden: The New Model)

Výrok senátora Okamury je hodnocen jako zavádějící, neboť i když je pravda, že ve Švýcarsku funguje institut odvolatelnosti politiků, reálně nefunguje v celé zemi, ale v pouze v 6 z celkových 26 kantonů. Navíc v několika byl tento institut dokonce zrušen.

Ve Švýcarsku sice existuje tzv. institut odvolání (něm. Abberufung, ang. recall), nikoli však na federální, ale pouze kantonální úrovni (Dvořákova, Vladimíra a kolektiv. 2008: Základní modely politických systémů, str. 244) a to pouze v šesti kantonech z celkových 26 - Bernu, Schaffhausenu, Solothurnu, Ticinu, Thurgau a Uri.

Naopak v kantonech Aargau (1980), Basilej (1984) a Lucerne (2007) byl tento institut ústavně zrušen.

Odvolatelnost politiků tedy nefunguje v celém Švýcarsku, ale pouze v jeho menší části, v některých kantonech je tento institut dokonce rušen. Právě z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako zavádějící. Senátor Okamura má nicméně pravdu v tom, že k odvolávání politiků skrz "odvolatelnost referendem" prakticky vůbec nedochází.

Nepodařilo se nám dohledat žádné vyjádření Zdeňka Škromacha, jehož obsahem by bylo téma odchodu ČSSD z komise zabývající se důchodovou problematikou.

Ve svém vystoupení z února 2010 Zdeněk Škromach vyzval k nalezení shody v důchodové problematice napříč politickým spektrem. V červnu 2010 Zdeněk Škromach v reakci na závěry Bezděkovy komise uvedl, že ČSSD se do vyjednávání ve věci důchodu zapojí až s řádně ustanovenou vládou. V té době totiž strany ODS, TOP 09 a VV o vytvoření vládní koalice teprve jednaly.

Ačkoliv jsme nenalezli vyjádření Zdeňka Škromacha, které by odpovídalo smyslu slov Miroslavy Němcové, nemůžeme vyvrátit, že tato slova nebyla pronesena například soukromě. Proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Níže přetiskujeme vyjádření Jany Bobošíkové k tomuto výroku:

„Toto tvrzení je v podstatě pravdivé, má ale širší souvislost. K setkání došlo tuším v srpnu, já jsem budovala pravicový blok,což se nakonec podařilo a nabízela panu Hannigovi účast. Pan Hannig ale má jinou politickou strategii a chtěl jít do voleb samostatně. Nabízel mi místo volebního lídra Suverenity - strany zdravého rozumu. Suverenita - blok Jany Bobošíkové (SBB) ale šla pod mým vedením cestou široké integrace pravicových sil, ve volbách samostatně nekandiduje. Osobnosti z SBB kandidují na kandidátkách pravicové strany Hlavu vzhůru.

S pozdravem
Jana Bobošíková.“

Vláda Jiřího Rusnoka byla oficiálně jmenována 10. července 2013. Od tohoto data přibylo na účet Jana Fischera celkem 531 Kč. (viz transparentní účet Jana Fischera)

Jiří Rusnok byl pověřen sestavením vlády dne 25. června 2013, o možném angažmá Jana Fischera v této vládě na postu ministra financí se v médiích začalo spekulovat už na přelomu června a července. (viz zpravodajské servery iDnes.cz, Aktualne.cz nebo zpravodajství ČT) V této době se také na účtu Jana Fischera začaly objevovat sponzorské dary pro splacení dluhů z prezidentské kampaně. Od 4.do 9. června 2013 na tento účet přibylo celkem více než 5 320 000 korun. (viz transparentní účet Jana Fischera)