Podle dostupných informací byl Miroslav Kalousek, tehdy ještě jako předseda KDU-ČSL, po volbách v roce 2006 ochoten vstoupit do menšinové vlády s ČSSD za tolerance KSČM. Nejednalo by se však o explicitně uzavřenou vládní koalici s komunisty, nýbrž pouze o koalici legislativní, na úrovni Poslanecké sněmovny, při níž by komunisté umožnili vzniknout takovéto vládě a poté by zřejmě podporovali její legislativní návrhy (nedošlo by tak k sepsání koaliční smlouvy s KSČM a jejím zastoupení v exekutivních funkcích).

Proti takovémuto řešení se vzedmula vlna odporu uvnitř KDU-ČSL, především na krajské úrovni. Následně po jednání celostátního výboru lidovců předseda Miroslav Kalousek na svou funkci rezignoval. Podle jeho slov nikoliv z důvodů vnitrostranického tlaku, nýbrž z důvodu plánu Mirka Topolánka vytvořit velkou koalici s ČSSD.

Výrok Jiřího Pospíšila proto hodnotíme jako zavádějící.

Strana Zelených skutečně má usnesení, které odmítá spolupráci s KSČM na úrovni sněmovny. Jedná se o usnesení Republikové rady z 15.6. 2013:

" Cílem Strany zelených je uspět ve volbách a přinést do parlamentu bezkorupční, ekologicky a sociálně citlivou politiku, která nastartuje obnovu demokratické kultury v České republice. Strana zelených je alternativou vůči této vládě i opozici. Po volbách budeme usilovat o takové uspořádání, které nebude pokračovat v politice současné vlády, nebude opírat o KSČM, velkou koalici či opakování opoziční smlouvy. "

V podobném duchu se Ondřej Liška vyjádřil již v listopadu 2012 pro iDnes.cz.

V červnu 2004 premiér a předseda sociálních demokratů Vladimír Špidla požádal o důvěru své spolustraníky potom, co jeho strana propadla u voleb do Evropského parlamentu. Hlasování o důvěřeŠpidla přežil jen o vlas. Nedůvěru mu vyslovilo 103 členů Ústředního výkonného výboru. Pro odvolání by bylo podle stanov (pdf.str.16) potřeba 108 hlasů. Špidla po takovém výsledku tedy rezignovat nemusel.

Rozhodl se ovšem rezignovat na obě své funkce i přesto, že ho sociální demokraté přemlouvali aby premiérem zůstal. Tvrzení Bohuslava Sobotky tedy hodnotíme jako zavádějící, protože hlasování výkonného výboru i situace v sociální demokracii byla jiná než popisuje.

Na okraj uvádíme, že již měsíc po svém odchodu byl Vladimír Špidla nominován na funkci eurokomisaře.

Obě společnosti podléhají zvláštnímu režimu, kdy v případě Českých drah se jedná o akciovou společnost, ale její činnost je upravena Předpisem č. 77/2002 Sb., Zákon o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.

Lesy České republiky jsou státním podnikem, který byl zřízen Ministerstvem zemědělství ke dni 1.1.1992 a jeho činnost je upravena v obecné rovině Předpisem č. 77/1997 Sb., Zákon o státním podniku, v rovině konkrétní (z hlediska náplně své činnosti) se jedná o Předpis č. 289/1995Sb.Zákon o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon).

Podniky, které nemají formu státních podniků či není jejich činnost regulována speciálním zákonem, podléhají obchodnímu zákoníku (a dále např. sektorové regulaci) - příkladem může být společnost ČEZ, a.s.

Server Česká pozice popsal na základě dokumentace švýcarského soudu, že od roku 2006 se švýcarská justice pokoušela celkem sedmkrát kontaktovat české úřady. Na základě nedostatečné odezvy se pak soud rozhodl zamítnout žádost České republiky o připojení se k žalobě na manažery Mostecké uhelné.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě analýzy hlasování jednotlivých poslanců podle webu Poslanecké sněmovny.

V přiloženém dokumentu (viz List 1) zkoumáme, jak jednotliví poslanci hlasovali od svého zvolení do 4. dubna 2013 (novější data nejsou v analýze zahrnuta) a samostatně pak v období od 18. dubna 2012 (kdy došlo k rozpadu poslaneckého klubu VV).

V tomto období nezařazený poslanec Jaroslav Škárka hlasoval s vládou v 80 % případů, Kristýna Kočí dokonce jen v 68 % případů. Nedá se tedy říci, že by tito nezařazení poslanci byli spolehlivou oporou pro koaliční návrhy.

Sám Vít Bárta na svém webu, na který se odkazuje, neuvádí žádnou analýzu, která by tato data potvrzovala nebo vyvracela. V jednotlivých článcích pouze uvádí proklik na web Poslanecké sněmovny na hlasování o daném návrhu.

Podle švýcarské ústavy (čl. 59, něm.) je vojenská služba povinná pro všechny muže. Pro ženy je dobrovolná. Aktivní věk pro vojenskou službu je od 18 do 34 let. Pokud je osoba po vstupní prohlídce shledána schopnou vojenské služby, absolvuje základní výcvik (něm.) v tzv. škole pro rekruty (Rekrutenschule), který trvá 18 až 21 týdnů.

Osoby, které jsou v aktivní vojenské službě, obdrží zbraň (ang.), kterou si ponechávají doma po celou dobu své služby. Nejedná se však o kompletní výzbroj, jak uvedl Petr Cibulka, ale pouze o osobní zbraň (něm.). Od roku 2010 (něm.) platí, že kdo si chce ponechat svou zbraň i po skončení vojenské služby, potřebuje k tomu speciální certifikát.

Z důvodu chybného přepisu jsme původně uvedli, že Petr Cibulka pronesl "15 dnů". Za tuto chybu, nezpůsobenou lidských faktorem, se čtenářům omlouváme.

Poslanci KSČM se ve svých vystoupeních věnovali privatizaci a kauzám s ní spojeným mnohokrát.

Podíleli se např. na komisi, která v letech 2005 a 2006 vyšetřovala privatizaci Unipetrolu a kterou vedl komunistický poslanec Hojda (iDnes) a brojili proti privatizaci Budějovického Budvaru (KSCM.cz) či ČSA (KSCM.cz).

Nalezli jsme i záznam o písemné interpelaci komunistické poslankyně Halíkové (znovu pouze na KSCM.cz) k privatizaci bytového fondu OKD a interpelaci poslance Kohlíčka z roku 2003 (PSP.cz, bod 47) na premiéra Špidlu ve věci tehdy připravované privatizace společnosti Severočeské doly - v obou případech poslanci mluvili také o svém podezření, že privatizační projekty jsou spojeny s korupcí.

Že KSČM požaduje vyšetřování privatizačních kauz ukazuje i návrh (.pdf) jejích poslanců z roku 2012, který by mj. učinil “trestný čin spáchaný při vypracování nebo při schvalování privatizačního projektu” jedním z kategorie nepromlčitelných trestných činů.

TOP 09 byla členem vládní koalice tzv. “vlády rozpočtové odpovědnosti” Petra Nečase, která daně několikrát zvýšila. Zvyšování daní ovšem nepodporovala jen TOP 09, ale i další politické strany - ODS nebo Věci Veřejné.

Pokud se podíváme na DPH, to bylo zvýšeno hned dvakrát. Od 1. ledna 2012 vzrostla snížená sazba DPH z 10 na 14 %. Od ledna 2013 došlo ke zvýšení DPH o jeden procentní bod, a to u obou sazeb - tedy ze 14 na 15 % a z 20 na 21 %. (Aktualne.cz)

TOP 09 také navrhla a prosazovala tzv. daňový balíček, který obsahuje také zvýšení dalších daní.

Miroslav Kalousek stál rovněž za návrhem na tzv. povodňovou daň, známou také jako “povodňová stokoruna”. V tomto případě nešlo přímo o zvýšení daně, ale o snížení daňové slevy z daně z příjmu, a to o sto korun měsíčně na poplatníka této daně. Tato daň měla platit v letech 2011, 2012 a 2013 a sloužit na pokrytí škod způsobených povodněmi. (Aktualne.cz) Proti této dani se ale postavila ODS v čele s Petrem Nečasem a nakonec platila pouze v roce 2011. (viz. internetové stránky TOP 09 a server iDnes.cz)

Zmínku o celostátním referendu najdeme ve volebním programu Pirátské strany.

V kapitolePřímá demokracie a odvolatelnost uvádí:

„Prosadíme dlouho odkládaný a ústavou předvídaný zákon o celostátním referendu. Referendum bude uspořádané na základě petice cca 100 000 občanů.“