Vládní koalice ODS, TOP 09 a LIDEM má v současnosti oficiálně 100 poslanců plus relativně proměnlivou podporu některých nezařazených poslanců. Těžko lze hovořit o podpoře koalice nezařazenými poslanci Jaroslavem Škárkou a Kristýnou Kočí. Při hlasování o vyslovení důvěry vládě 27. dubna 2012 totiž byla Kočí proti a Škárka se nedostavil.

• Občanská demokratická strana: 50
• TOP 09 a Starostové: 42 - nedávno posílen o bývalého poslance za VV Milana Šťovíčka
• Nezařazení - Liberální demokraté: 8
• Nezařazení (dříve ODS): 3 - Pavel Bém, Michal Doktor, Roman Pekárek je ve vězení

• Nezařazení (dříve ČSSD): 2 - Jiří Paroubek (NS-LEV 21), David Rath ve vazbě
• Nezařazení (dříve VV): 3
• Věci veřejné: 11
• Česká strana sociálně demokratická: 54
• Komunistická strana Čech a Moravy: 26

Údaje z webu sněmovny zde, zpracováno graficky tady.

Václav Moravec stav shrnul v nedělních OVM takto: "Sociální demokraté 54 poslance, o dva méně než po volbách v roce 2010. ODS teď 50, o tři méně než původně. Poslanecký klub TOP 09 a Starostů se naopak o 1 poslance rozrostl na současných 42. KSČM zůstává na svých 26 mandátech. Věci veřejné teď disponují 11 křesly. A celkem 17 poslanců je nezařazených, v současné době mají své strany nebo platformy, jako jsou LIDEM, Národní socialisté-LEV21, Jihočeši, Úsvit přímé demokracie nebo Hnutí pro sport. Musíme odečíst dva poslance Davida Ratha a Romana Pekárka."

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť není pravda, že by ODS a TOP 09 odmítla všechny návrhy ČSSD na zpřesnění (resp. úpravu) prezidentských pravomocí.

Pravdou je, že sociální demokraté před schválením přímé volby prezidenta navrhovali několik úprav prezidentských pravomocí. ČSSD jednak navrhovala převést doposud samostatnou pravomoc prezidenta jmenovat členy bankovní rady do režimu kontrasignace či za souhlasu Senátu.

Proti prvnímu i druhému návrhu ve 3. čtení hlasovala ODS, TOP 09 i VV, a návrhy byly následně zamítnuty. Dodejme, že podobné omezení této pravomoci, pouze ze strany Sněmovny, navrhovala i KSČM, i tento návrh byl ovšem odmítnut napříč politickým spektrem, včetně hlasů ČSSD.

Zmiňovaní poslanci ODS a TOP 09 pak ovšem hlasovali ve prospěch dalších “omezovacích” návrhů ČSSD, konkrétně v oblasti abolice (práva zasahovat do trestního řízení) a za omezení imunity pouze na dobu funkčního období. Vzhledem ke skutečnosti, že tedy TOP O9 i ODS souhlasily s výše uvedenými návrhy ČSSD na zpřesnění ústavy, hodnotíme výrok jako zavádějící.

Grémium a poslanecký klub VV po jednání 3. dubna loňského roku vyzvalo své tehdejší ministry, aby k 1. květnu téhož roku podali demisi do rukou premiéra Nečase. O důvodech tohoto kroku referuje kupříkladu server lidovky.cz.

Toho času ministr dopravy za VV Dobeš ovšem 4. dubna, tedy den poté prohlásil mimo jiné následující :

"Demise tří ministrů vlády je rozhodně prohloubením krize. Prohlubovat krizi v chaos nehodlám. Proto jsem se rozhodl, že dnes, ani v dnech následujících, nepodám demisi na člena vlády České republiky,".

Jeho bývalý spolustraník, tehdejší místropředseda VV Jarolím na to konto prohlásil, že se ministr Dobeš postavil proti výsledku jednání grémia strany.

"Pan Dobeš včera jednoznačně řekl, že bude respektovat rozhodnutí grémia a poslaneckého klubu," uvedl Jarolím pro Českou televizi.

Jakou pozici zastával Josef Dobeš na uzavřeném jednání grémia VV ověřit nelze. Stejně tak nelze ověřit pravdivost tvrzení Víta Bárty ohledně schůzek s Karolínou Peake a Janou Nagyovou.

Z těchto důvodů hodnotíme výrok Víta Bárty jako neověřitelný.

Na zavedení registračních pokladen se již několikrát shodli zástupci zaměstnavatelů a odborů na půdě tripartity. Jejich návrh na zavedení registračních pokladen byl však odmítnut vládou.

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů jednali o registračních pokladnách už v říjnu roku 2012, následně pak letos v dubnu.

Na Slovensku fungují registrační pokladny už od roku 2008 zákonem o používání elektronické registrační pokladnice, sbírka zákonů č. 289/2008 (.pdf). Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako zavádějící vzhledem k tomu, že prezidenti obou zemí mohou být odvoláni pouze svými parlamenty, ve Francii pouze pro vlastizradu a v USA prostřednictvím proceduy zvané impreachment, nejsou tedy odvolatelní přímo.

Francouzský politický systém je označován jako semiprezidencialismus. To znamená, že přímo nejsou voleni jen poslanci (členové Národního shromáždění), ale také prezident. Tento systém s sebou nese také relativně striktně oddělenou moc zákonodárnou a výkonnou. Zatímco parlament tvoří a přijímá zákony, prezident spolu s vládou, kterou sám jmenuje, je vyhlašuje a provádí. Francouzský prezident je zásadně neodvolatelný, s výjimkou případu vlastizrady. (Srov. Parlamentní institut 10/2007 - .pdf)

Ve Spojených státech amerických je naproti tomu volen Sborem volitelů, kteří jsou voleni ve všeobecných a přímých volbách, tzv. primárních volbách. Tito volitelé se zavazují volit konkrétního prezidentského kandidáta; jejich mandát je tedy vázaný. Prezident je pak volen na společné kandidátce s viceprezidentem a společně sestavují vládu; de facto je tedy volen přímo. Prezident může být odvolán pouze legislativou, a to prostřednictvím institutu impeachmentu, což je v podstatě státní žaloba na prezidenta. Američtí poslanci jsou rovněž voleni přímo. (Srov. Americké centrum: Politický systém)

Jak prohlásil Bohuslav Svoboda například v rozhovoru pro Aktuálně.cz, koalice měla zásadní problémy při tvorbě rozpočtu. Nová koalice s TOP 09 byla také oficiálně pojmenována jako"koalice rozpočtovéodpovědnosti, transparentnosti a boje proti korupci."

Bohužel nemáme k dispozici přesný údaj o zadlužení k 21. 11. 2011, kdy byla vypovězena koaliční smlouva mezi ODS a ČSSD. Podle přehledu v systému ÚFIS, který spadá pod Ministerstvo financí ČR činila celková zadluženost Hlavního města Prahy k 31. 12. 2011 necelých 26 miliard korun.

Bylo to necelé dvě měsíce po pádu koalice, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť Afghánistán a Mongolsko jsou MZV vytipovány jakožto prioritní země v oblasti rozvojové spolupráce, nikoliv jakožto potenciální investoři.

Čína, Rusko, Brazílie a Indie jsou pak MPO označeny také za prioritní partnery ČR, ale v oblasti exportu. Jedná se tedy o jiné oblasti spolupráce, a proto nelze říci, že by se v rámci těchto zemí koncepce MPO a MZV rozcházely, respektive, že by se jednotlivá ministerstva nedokázala shodnout, jak uvádí Bernardová v další části rozhovoru.

Pravdou je, že MPO vypracovalo Exportní strategii České republiky pro rok 2012-2020(.pdf), v rámci níž pro Českou republiku definovalo prioritní exportní krajiny do kterých spadá Čína, Rusko Indie i Brazílie, lze tedy říci, že se jedná o prioritní partnerské země v oblasti exportní strategie ČR, ale nikoliv o potenciální investory.

MZV potom v rámci koncepce zahraniční politiky České republiky(.pdf) sice opět zmínilo Mongolsko a Afghánistán (a Etiopii o které Bernardová mluví v další části rozhovoru) jakožto prioritní země, ale v oblastirozvojové spolupráce:"V návaznosti na schválenou koncepci rozvojové spolupráce se bude ČRv období 2010 – 2017 soustřeďovat především na pět prioritních zemís plánem spolupráce (tzv. programových zemí), kterými jsou Afghánistán,Bosna a Hercegovina, Etiopie, Moldavsko, Mongolsko."

Česká republika měla skutečně v roce 2012 druhý nejmenší součet vládního a soukromého dluhu v EU.

Jiná řešení se mezi lidmi těší větší oblibě.

Podle agentury SANEP vidí 24,2 % dotázaných jako řešení současné politické situace sestavení vlády s podporou 101 poslanců pod vedením Miroslavy Němcové a její dovládnutí do řádných voleb v roce 2014. Větší podporu veřejnosti mělo řešení “sestavení úřednické vlády premiéra Jiřího Rusnoka a co nejrychlejší vyhlášení předčasných voleb” (38,6 %) a “okamžité rozpuštění Sněmovny a vyhlášení předčasných voleb” (31,1 %).

Podle průzkumu STEM/MARK pro Českou televizi by s vládou na základě nynější koalice souhlasilo 21 % obyvatel

Fischer hovoří o limitech výdajů na volební kampaň dle §37 odst. 2 zákona (.pdf) o volbě prezidenta. Pro účely těchto limitů se počítá nikoli cena, kterou kandidát za jednotlivé položky kampaně skutečně zaplatil, nýbrž "cena obvyklá".

Fischer zároveň říká, že cenu obvyklou lze počítat dle nákladů ostatních kandidátů, nepůjde tedy vždy o "ceníkovou" cenu dané služby aj.