Marie Benešová byla nejvyšší státní zástupkyní v letech 1999 - 2005, zatímco protikorupční policie odložila vyšetřování kauzy MUS v roce 2008, kdy již na nejvyšším státním zastupitelství působila Renáta Vesecká.

V této době se do případu také vložili švýcarští vyšetřovatelé.

Výrok hodnotíme na základě informací z médií lidovky.cz a ceskatelevize.cz jako pravdivý. Slovenský premiér Robert Fico se skutečně pro MF Dnes vyjádřil pozitivně o možnosti Lívie Klausové jako velvyslankyně na Slovensku. Doslovne uvedl: " Takže to, co tady řeknu, je můj subjektivní názor. A ten je, že návrh na paní Livii Klausovou já osobněvnímám jako projev respektu a úcty keSlovenskérepublice. Dokonce bych řekl, že ti, co přišli s tímto návrhem, projevili velký cit pro české a slovenské vztahy".

Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Koaliční strany ODS, TOP 09 a LIDEM se skutečně shodly na kandidatuře Miroslavy Němcové na post předsedkyně vlády CR.

Za ODS informoval o tomto kroku uřadující předseda strany Martin Kuba:

"ODS považuje Miroslavu Němcovou za zkušenou političku s odpovídajícím morálním i politickým kreditem, za ženu s dlouhodobě ukotvenými pravicovými názory a člověka, který je schopný naší zemi důstojně reprezentovat i v zahraničí." Stanovisko TOP 09 vyjádřil předseda Karel Schwarzenberg:

"Proti samotné nominaci nelze nic říct. Paní předsedkyně si velmi vážím, mám ji rád a bylo by mi ctí s ní zasedat ve vládě..."

Proti nominaci Němcové nevystoupila ani třetí koaliční strana LIDEM. Toto stanovisko vyjádřila místopředsedkyně strany Dagmar Navrátilová:

"Pro mě je jméno Miroslavy Němcové příjemným překvapením, protože je reálné, že se v podstatě poprvé v historii dostane do čela vlády žena..." Jedinou překážku konsenzu na nominaci Miroslavy Němcové představovala otázka obsazení pozice předsedy Sněmovny po Němcové. I toto však již bylo vyřešeno a koalice oznámila, že dospěla ke shodě na vedení Poslanecké sněmovny v případě nástupu M. Němcové na post předsedkyně vlády ČR.

Informace Českého statistického úřadu potvrzují pravdivost výroku.

Hnutí Změna má v současných parlamentních volbách 48,8 % kandidátek, přičemž na prvních místech je sedm mužů i žen. V krajských volbách kandidovalo hnutí v koalici se Stranou zelených ve dvoukrajích s celkem 44 % kandidátkami (Změna samotná však navrhlavíce žen). V rámci Změny pro Liberec kandidovalo do zastupitelstva města naprosto stejně mužů a žen.

Česká republika má nyní pronajatých 14 letounů Gripen na roky 2004 až 2014 za 19,6 mld. Kč. Jelikož v příštím roce tento pronájem vyprší, probíhají dlouhodobá jednání se švédskou stranou o jeho prodloužení. Podle jedné z dřívějších švédských nabídek mohla být cena za desetiletý pronájem 14,5 mld. Kč. Na tuto nabídku však vláda nepřistoupila. Nyní ministr obrany Picek uvedl, že je dohoda o pronájmu téměř u konce a její „podmínky jsou velmi dobré.“ Neupřesnil však žádné její detaily kromě doby pronájmu, která má být nejméně desetiletá. E15.cz odhaduje, že „desetiletý, případně dvanáctiletý pronájem švédských strojů by se měl pohybovat mezi deseti až patnácti miliardami.“

Tvrzení o pronájmu jako závazku na „mnoho, mnoho miliard korun“ je tedy možné – na základě předchozích návrhů i výše uvedeného odhadu – hodnotit jako pravdivé.

Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací o aktivitě poslance Antonína Sedi jako nepravdivý.

Poslanec Antonín Seďa byl do Sněmovny zvolen v roce 2002 a postupně svůj mandát obhájil ve volbách v letech 2006 a 2010. Kandidoval na kandidátce ČSSD ve Zlínském kraji. Poslanecký post tedy vykonává asi jedenáct let.

Následující tabulka ukazuje stručné shrnutí poslanecké aktivity Antonína Sedi v Poslanecké sněmovně za dobu, co zde vykonává svůj mandát.

Počet předložených návrhůPočet podaných interpelací2002 - 2006602006 - 201029962010 - doposud3389

Ve volebním období 2002-2006 byl Antonín Seďa autorem nebo spoluautorem6 sněmovních návrhů zákona. V tomto období nepodal žádnou ústní interpelaci (ovšem je důležité upozornit, že strana poslance Sedi byla po celé volební období hlavní vládní stranou, tudíž je absence interpelací i návrhů zákonů v české realitě zcela logická).

Ve volebním období 2006-2010, kdy byla ČSSD v opozici, se poslanec Seďa podílel na předložení 29 sněmovních zákona. V tomto období také Antonín Seďa podal 96 ústních interpelací. Byl tedy druhým nejčastěji interpelujícím poslancem. V tomto ohledu byl aktivnější pouze David Rath (analýzu aktivity poslanců mapoval server KohoVolit.eu - tato analýza také ukazuje aktivitu poslanců obecně - na základě různých indikátorů byl Seďa hodnocen jako třetí nejaktivnější poslanec).

V aktuálním volebním období poslanec Seďa prozatím navrhl/spolunavrhl 33 návrhů zákonů. Byl také aktivní v podaných interpelacích - celkem jich již podal 89 (na předsedu vlády a na jednotlivé ministry).

Sdružení Kohovolit.eu mimo jiné sleduje také účast jednotlivých poslanců na hlasování. Ve volebním období 2006 - 2010 se Seďa účastnil 90,3 % hlasování, což jej řadí mezi nejvíce aktivní poslance v této oblasti (průměrná neúčast poslanců na hlasování byla v této době 20 %).

Data od voleb 2010 jsou přístupná k části volebního období a vyplývá z nich, že poslanec Seďa patří k aktivnějším poslancům, co se účasti na hlasování týká.

(Volby 2010 - začátek roku 2011 - 88% účast; Rok 2011 - 90% účast; Leden - květen 2012 (.xls) - 86% účast)

Na základě dohledané aktivity poslance Sedi je výrok hodnocen jako nepravdivý. Seďa patří mezi aktivní poslance a to jak počtem podaných návrhů zákonů, účastí na hlasování, tak i počtem interpelací na předsedu vlády či na ministry vlády. Navíc tyto své návrhy zákonů a interpelace podává v průběhu volebních období a ne pouze před volbami, kdy sám kandiduje. Jedinou výjimkou tvoří volební období 2002 - 2006, tehdy však ČSSD byla hlavní vládní stranou, zákony tak byly ze strany sociálních demokratů navrhovány cestou vládních návrhů zákona a není také příliš typické, aby "vládní poslanec" interpeloval "svou" vládu.

Na základě dat publikovaných ministerstvem financí hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ministerstvo financí v květnu 2013 zveřejnilo Fiskální výhled České republiky, v němž je predikován nárůst deficitu státního rozpočtu na 104,1 mld. Kč oproti původně předpokládaným 100,6 mld. Kč (.pdf, str. 17).

Podmíněnost vstupu ČR do EU přijetím zákona o státní službě je zmiňována např. ve zprávách Českého rozhlasu. Proto byl zákon také schválen již v roce 2002 a od té doby je platný, avšak ne účinný (právně závazný).

Účinnost zákona je neustále odkládána.Vláda v roce 2013 dokonce navrhla, aby byl ještě před vstoupením v účinnost zrušen a nahrazen novým zákonem o státních úřednících.

Návrh Zákona o státních úřednících byl předložen Poslanecké sněmovně (jakožto sněmovní tisk 1081) a jeho projednávání bylo ukončeno s volebním obdobím Poslanecké sněmovny.

S určitostí se dá říci pouze to, že vláda skončila, protože premiér Petr Nečas se na základě situace kolem vyšetřování ÚOOZ rozhodl podat demisi. Své rozhodnutí v projevu ke Sněmovně komentoval takto: ,,Jsem si plně vědom toho, jak peripetie i mého osobního života v současné době zatěžují českou politickou scénu... Já jsem, dámy a pánové, samozřejmě velmi pozorně vnímal celý vývoj politické situace, který tady nastal počínaje středou, a jsem si vědom toho, jaké to pro mě má konsekvence.”

Vyšetřování ÚOOZ akcelerovalo ve středu 13. června, kdy mj. proběhla i razie na Úřadu vlády. Součástí vyšetřování je i kauza sledování manželky expremiéra Nečase a dalších osob, které si měla objednat vedoucí Úřadu vlády Jana Nagyová. Nagyová je policií dále obviněna z uplácení, kdy měla nabízet funkce a výhody za to, že se tehdejší poslanci Tluchoř, Šnajdr a Fuksa vzdají svého mandátu.

Prozatím nebyl žádný člen bývalé Nečasovy vlády obviněn ani odsouzen z nabízení úplatku, a proto nelze říci, že vláda padla protože ,,nakupovala poslance”, jak tvrdí Zdeněk Škromach. Faktem je, že byla obviněna Jana Nagyová, nezávislý soud nicméně nerozhodl o její vině, není ani jasné, zda nezávislý soud vůbec potvrdí nástup bývalých poslanců ODS do státních podniků v souvislosti se složením mandátu jako trestný čin. Nelze tak autoritativně tvrdit, že "vláda padla kvůli nakupování poslanců".

Jedním ze základních zdrojů informací o stavu českého zdravotnictví je Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.

Ústav ve studii Zdravotnictví České republiky 2012 ve statistických údajích (.pdf) ze srpna 2013 uvádí (str.78) následující předběžné údaje o výdajích na zdravotnictví v roce 2012: 1) Objem celkových výdajů na zdravotnictví - 292 737 milionů korun (zahrnuje soukromé i veřejné zdroje), 2) objem veřejných výdajů na zdravotnictví - 246 018 milionů korun.

Roční objem finančních prostředků ve zdravotnictví v České republice podle uvedených údajů pro rok 2012 skutečně přesahuje částku 200 miliard korun. Další ze zdrojů: ČSÚ, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo financí a další.