Podle portálu Eurostat byla nezaměstnanost v Řecku v lednu 2009 ve výši 8,9 %, v lednu 2012 pak 21,5 %.

S jistou odchylkou údaje odpovídají tvrzení Miroslava Randsdorfa, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Pro doplnění uvádíme roční průměry podle Eurostatu. Ty byly v roce 2009 9,5 % a v roce 2012 24,3 % (jedná se ovšem o sezónně neočištěná data).

Tento Klausův výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat informace, které by výrok buďto potvrzovaly, nebo vyvracely. O amnestii jako takové se však vyjadřoval.

Například podle serveru iDNES.cz krátce po svém prvním zvolení Václav Klaus prohlásil, že institut amnestie je důležitý a správný, zároveň ale již před zvolením tvrdil, že amnestiemi bude šetřit.

Při projevu 15. ledna 2003 na Pražském hradě Klaus řekl: "Podobně je tomu i s tolik diskutovanými milostmi a amnestiemi. I s nimi je třeba šetřit a v žádném případě se nesmí dopustit jejich zpochybňování skrýváním důvodů jejich udělení či argumentováním úředníků prezidentské kanceláře, že prezident důvody těchto výjimečných aktů nemusí uvádět." Podle serveru Týden.cz v červnu 2011 tlumočil pro Lidové noviny Klausův názor jeho tajemník Jakl: "Přeplněnost věznic nemůže být důvodem pro amnestii."

Výrok Petra Bendla hodnotíme na základě informací z Ministerstva zemědělství, Informačního centra bezpečnosti potravin a dokumentu Strategie bezpečnosti potravin a výživy na období let 2010-2013.

Petr Bendl tyto pracovní skupiny a zástupce Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) zmiňuje v souvislosti s problémem tzv. traceability, tedy „dohledatelnosti“ původu potravin. Určitou platformou, kde působí také zástupce SOCR tvoří například Koordinační skupina bezpečnosti potravin. Zde je za SOCR přítomen (.pdf) právě Zdeněk Juračka.

Petr Bendl však hovoří přímo o pracovních skupinách. Ty jsou vytvářeny (.pdf, str. 5) pro podporu činnosti Koordinační skupiny v jednotlivých tématických oblastech. Na vzniku pracovní skupiny zabývající se mj. prezentaci činnosti a kontrol prodeje potravin ze strany státních dozorových orgánů se dohodli zástupci Ministerstva zemědělství a SOCR dne 28. května roku 2012. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.

O tom, že Okamura není členem žádné politické strany se můžeme dočíst na několika jeho osobních stránkách (např. na jeho prezidentském webu). Hodnotíme tedy výrok jako pravdivý.

Poslední data k vývoji HDP zveřejněná ČSÚ pro třetí čtvrtletí hovoří o poklesu -1,3%. Předběžný odhad ČSÚ pro 4. čtvrtletí uvádí pokles ve srovnání s předchozím čtvrtletím o -0.2%. Tvrdá data k aktuálnímu růstu HDP nejsou k dispozici.

Česká národní banka predikuje pro rok 2013 meziroční růst reálného HDP ve výši -0.3%.

Ministerstvo financí ve své predikci (.pdf) z ledna 2013 uvádí růst HDP pro letošní rok o 0.1%.

Evropská komise ve své zprávě (Aj.) z 1. února 2013 přisuzuje České republice stagnaci, tedy 0.0% pro rok 2013, leč v podrobném dokumentu (.pdf, Aj.), zaměřeném na hospodářství České republiky hovoří o oživení zahraniční poptávky v druhé polovině roku 2013.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok Jiřího Paroubka Hodnotíme na základě dohledaných informací jako pravdivý. 25. dubna 2013 vydala ČSSD tiskovou zprávu s názvem Nová stínová vláda, podle které je součástí stínové vlády i Jan Mládek, a to za resort financí. O výroku Jana Mládka a reakcích na ně se můžete dočíst na zpravodajských serverech iDnes.cz či Novinky.cz.

Zavedení plateb nemocnicím formou systému DRG (Diagnosis Related Group; klasifikační systém, který zařazuje případy hospitalizace na základě tzv. atributů případu do DRG skupin) ohlásilo ministerstvo již v květnu 2011. Počítalo se zaváděním úhrad formou DRG během 3 až 5 let. Do té doby byly mezi úhradami pro jednotlivé nemocnice značné rozdíly.

Na konferenci v prosinci 2012 ministerstvo potvrdilo, že i pro rok 2013 má v úmyslu pokračovat v dalším sbližování základních sazeb i přes odpor velkých nemocnic, ale zřejmě pomalejším tempem a v jiném poměru než v minulém roce.

Prohlášení vlády se shoduje se Kubiceho tvrzením: "Služební zákon by měl nabýt úplné účinnosti dnem 1. ledna 2015, s výjimkou některých ustanovení, která nabyla účinnosti dnem vyhlášení."

• Zákon č. 218/2002 Sb. o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon)

Ve stínové vládě KSČM zastává Miloslav Ransdorf pozici místopředsedy pro zahraniční politiku. Dále má na starosti "resort zahraničních věcí a průřezový resort vědy a výzkumu."

Tresty za korupci se skutečně v posledních 5 lety poměrně výrazně zvýšily.

Nejprve je třeba zmínit, že pod pojmem korupce chápeme pouze ty trestné činy, které trestní zákoník vymezuje v oddílu úplatkářství, tj. přijetí úplatku, podplácení a nepřímé úplatkářství (nezahrnujeme zde tedy další potenciálně korupční jednání jako zneužití pravomoci úřední osoby, porušení povinnosti při správě cizího majetku, pletichy při veřejných soutěžích apod.). Nebudeme také ověřovat, co si Pavel Blažek pamatuje, soustředíme se pouze na část o zpřísnění trestů.

Za období posledních několika let došlo k výraznějšímu zpřísnění trestů za korupci hned dvakrát, a to novelizací trestního zákona zákonem č. 122/2008 Sb. (pdf, str. 11) a od 1. ledna 2010 nahrazením trestního zákona novým trestním zákoníkem (pdf, str. 222-223).

Přinášíme vám ilustrativní srovnání výše trestů za trestný čin přijetí úplatku podle staré normy (před novelizací z roku 2008) a aktuálního platného znění:

Základní horní sazba za přijetí úplatku se mění ze 2 na 4 roky.

Základní sazba za žádost o úplatek se mění ze 3 na 5 let.

Zvláštní sazba v případě úmyslu získat zvláštní prospěch nebo pokud je pachatelem úřední osoba se mění ze sazby 1 rok až 5 let na 3 až 10 let.

Zvláštní sazba za činy velkého rozsahu se mění z 2 až 8 let na 5 až 12 let.

Podobné změny se dotkly i trestných činů podplácení a nepřímé úplatkářství.

Za poslední roky tedy skutečně došlo k výraznému zpřísnění, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.