Pro komparací míry zaměstnanosti těchto tří zemí můžeme použít data Eurostatu a nebo OECD. U Eurostatu jsou poslední dostupná data za rok 2012 a srovnání vypadá takto:

země míra zaměstnanosti

Česká republika 71,5 %
Polsko 64,7 %
Slovensko 65,1 %

U OECD jsou pak porovnávána data z prvního čtvrtletí roku 2013:

země míra zaměstnanosti

Česká republika 67,3 %
Polsko 59,5 %
Slovensko 60,0 %

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože Česká republika si v obou srovnáních vede lépe než Polsko a Slovensko.

Výrok Miroslavy Němcové je hodnocen jako pravdivý, neboť je pravda, že i bez tří náhradníků za tzv. poslanecké rebely ODS by vláda prosadila zákon, se kterým spojila hlasování o důvěře vládě.

Obvinění, o kterých je řeč, jsou vznesená proti bývalým poslancům za ODS, resp. nezařazeným, premiérově pravé ruce Janě Nagyové a od pondělka i proti Petru Nečasovi. Jde o obvinění z podplácení, za účelem zvrácení politické situace ve svůj prospěch. Hlasování o důvěře, které má Miroslava Němcová evidentně na mysli, je tedy situace z listopadu 2012, kdy vláda Petra Nečase spojila důvěru vládě s návrhem zákonao změně daňových, pojistných a dalších zákonů, který se také lidově nazývá "Kalouskův balíček".

Ve 3. čtení, kde byl návrh 7. listopadu 2012 v Poslanecké sněmovně, pro něj zvedlo ruku 101 poslanců, a to již včetně náhradníků za 3 odstoupivší poslance ODS (Tluchoř, Šnajdr, Fuksa). Ovšem, jak je patrné z tohoto hlasování, vládě by k prosazení tohoto návrhu stačilo 98 hlasů, tedy důvěru by získala, i kdyby zmínění 3 náhradníci nehlasovali pro tento návrh. Důležité je si uvědomit, že pro získání důvěry vládě stačí získat podporu přítomných poslanců, nikoli nutně 101 hlasů.

Dodáváme však, že tento návrh zákona by bez podpory těchto poslanců (Pekárek již nehlasoval) měla vláda problém prosadit po jeho vrácení Senátem, kdy by již potřebovala 101 hlasů. V tomto hlasování získala vláda pro svůj návrh 102 hlasů, když pro něj navíc oproti předchozímu sněmovnímu jednání hlasoval poslanec Pavel Bém (toho času nezařazený) a exministr kultury Besser, který se 1. hlasování neúčastnil.

Výrok pochází z online chatu serveru iDnes s Ondřejem Liškou, který proběhl 30.9. 2013.

Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat relevantní nezávislé zdroje.

Karel Schwarzenberg skutečně hlasoval pro radar, přinejmenším dne 27. 11. 2008 z pozice senátora. K hlasování v Poslanecké sněmovně ale nikdy nedošlo, zde tedy Martin Bursík ani Ondřej Liška neměli možnost nikterak hlasovat.

Bývalý poslanec Liška měl nejspíš na mysli vládní hlasování, kterého se všichni tři jmenovaní zúčastnili. Detailní výsledky takového hlasování ovšem nejsou veřejná, je jen známo, že návrh byl schválen, k čemuž stačí nadpoloviční většina všech ministrů (viz Ústava ČR, čl. 76 odst. 2.) Kromě Liškova výroku neexistuje nestranný zdroj, který by sdělil podrobnosti. Lze předpokládat, že Karel Schwarzenberg hlasoval pro. Ondřej Liška naproti tomu avizoval, že bude proti. K tématu se váže článek Aktuálně.cz, který ovšem tvrzení Lišky spolehlivě nepotvrzuje a výrok tedy zůstává neověřitelným.

V září 2009 pak prezident Obama oficiálně upustil od záměru základnu stavět.

Výrok hodnotíme na základě dokumentu (pdf., ang., str.47) Evropské komise European Economic Forecast jako pravdivý. Podle odhadu Evropské komise by HDP České republiky v roce 2014 mělo dosáhnout růstu 1,6 procentního bodu.

Na základě Ústavy České republiky hodnotíme výrok Miroslava Kalouska jako pravdivý.

V článku 63 Ústavy České republiky se píše: „Prezident republiky dále pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí." Prezident republiky tedy skutečně vedoucí zastupitelských misí nejmenuje, ale pověřuje. Velvyslanci pak spadají právě do této kategorie vedoucích zastupitelských misí.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny ČR Miroslava Němcová skutečně již ve čtvrtek 8. srpna oznámila svolání mimořádné schůze na základě společné žádosti poslaneckých klubů ČSSD, TOP 09, KSČM a VV. Termín byl stanoven na pátek 16. srpna 2013.

Podle §51, odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, je pro svolání schůze nutná písemná žádost alespoň jedné pětiny všech poslanců, což bylo naplněno.

V této chvíli již termín schůze 16. srpna neplatí a schůze se pravděpodobně bude konat až v úterý 20. srpna, tato skutečnost však nebyla v době natáčení Impulsů známa, nemůže mít tedy vliv na hodnocení výroku.

Vlasák popisuje čerpání České republiky z Fondu solidarity EU zcela přesně, jeho výrok je tak hodnocen jako pravdivý.

Stránky Evropské komise nabízejí detailní přehled (.doc - eng) o tom, nakolik bylo v minulosti od doby vytvoření Fondu již ze strany členských zemí z něj čerpáno.

Přehlednou tabulku, která ukazuje čerpání České republiky z Fondu solidarity EU, najdete na tomto odkazu.

Bohuslav Sobotka k přestoupení senátora J. Regece uvedl: “ Zemanovci dlouhodobě staví na přeběhlictví, které je podvodem na voličích. Prokazují tím nedostatek slušnosti a malé sebevědomí.”

Podle reakcí F.Koníčka a V.Drymla lze usoudit, že výrok se dotkl, byť nepřímo, i jejich osob. Ačkoliv Bohuslav Sobotka neřekl výslovně, že si SPOZ neumí sehnat vlastní kandidáty, dá se tak interpretovat, že podle něj SPOZ staví na přeběhlících.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Rusnok a jeho vláda si takový cíl skutečně stanovili. Programové prohlášení vlády (zde na Ihned.cz, str. 3) říká: "Vláda je odhodlána udržet schodek vládního sektoru pod 3 % HDP,..."
Poslanec Sobotka sice hovoří především o rozpočtu, jehož schodek se od vládního deficitu odlišuje, v ověřovaném výroku však typ deficitu nespecifikuje a výrok tak s vládním prohlášením souhlasí.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě dat z Ministerstva financí České republiky a z dat statistického úřadu Evropské unie Eurostat.

Jak je patrné z údajů Ministerstva financí ČR, přehledně znázorňující rozložení celkového státního dluhu od vzniku České republiky, růst státního dluhu se nezastavil od roku 1995. Co se týká několika posledních let, tak zatímco v roce 2010 státní dluh činil 1 344 mld. Kč, v roce 2011 vzrostl na 1 499 mld. Kč, a v roce 2012 dosahoval již 1 667 mld. Kč. Graficky znázorněný vývoj růstu zadlužení země je možné zhlédnout zde.

V porovnání se zeměmi Evropské unie lze také říci, že zadlužení České republiky není "tak katastrofální“. Dle údajů z Eurostatu patřil Česku společně s Dánskem v roce 2012 osmý nejnižší dluh v poměru k hrubému domácímu produktu v Evropské unii. Jak ale například informuje server idnes.cz, české zadlužení roste rychleji než ve většině unijních zemí. Oproti stejnému kvartálu roku 2012 se v tomto roce zvýšilo zadlužení České republiky o 4,1 %, v celé EU ale činil nárůst pouze 2,6 %. Ke konci prvního čtvrtletí tohoto roku se tak Česká republika stala zemí s devátým nejnižším dluhem v Evropské unii. V porovnání s Českem se v lepší dluhové situaci nachází především Estonsko, Bulharsko a Lucembursko, nejhůře je na tom naopak Řecko, Portugalsko a Itálie.