Z kontextu diskuze vyplývá, že Václav Klaus hovoří o období vlády Petra Nečase, která sestavovala rozpočet v posledních třech letech. Podle údajů ze zákonů o státním rozpočtu České republiky činil deficit v roce 2011 135 miliard, v roce 2012 105 miliard (započítán však není jednorázový výdaj 59 miliard na církevní restituce) a pro rok 2013 100 miliard korun.

Deficit roku 2012 (v souvislosti s církevními restitucemi) popisuje ministr Kalousek pro Novinky.cz následovně:

"Česká vláda v roce 2012 skutečně cílí na deficit ve výši 3,5 procenta. Přestože víme, že v letošním roce nám nebude proplaceno11-12 miliard evropských peněz, cíl dodržíme. Konečné číslo bude ale ovlivněno evropskou účetní metodikou ESA 95, která se dá vysvětlit tak, že když stát uzavře nějaký závazek, přijme zákon, tak suma, kterou obsahuje, pokud je konečná, je z účetního hlediska vnímána jako jednorázová operace.

Promítne se i jednorázově do bilance státního rozpočtu v roce, kdy zákon byl přijat. Tak se do letošního rozpočtu promítnou církevní restituce, byť fakticky v tomto roce nezaplatíme ani korunu. Faktické platby začnou v roce 2013 a potrvají třicet let. Protože suma 59 miliard představuje z účetního hlediska 1,5 procenta HDP, tak oficiální údaj o deficitu bude 5 procent. Ale zdůrazňuji, přitom se nevyplatí ani koruna."

Výrok bývalého prezidenta Václava Klause hodnotíme jako pravdivý.

Pravdivost výroku Oldřicha Vlasáka potvrzuje nařízení Evropské unie o zřízení Fondu solidarity Evropské unie a limity výše škod pro pomoc z tohoto fondu.

Podmínky uvolnění finanční pomoci jsou definovány v nařízení (.pdf) Evropské unie o zřízení Fondu solidarity EU, konkrétně ve článku č. 2. Pomoc z Fondu je poskytována pokud na území státu dojde k " závažné přírodní katastrofě s vážnými následky pro životní podmínky, životní prostředí nebo hospodářství v jednom nebovíce regionech nebo v jednom nebo více státech. "

Závažná přírodní katastrofa je v tomto případě škoda v odhadované výši přes 3 mld. eur (v cenách roku 2002) nebo škody vyšší než 0,6 % hrubého národního důchodu (HND, v anglických materiálech Gross National Income, GNI). Podle limitů (.doc) pro rok 2013 založených na HND z r. 2011 je v případě České republiky tento limit stanoven konkrétně na 871,618 mil. eur.

Oldřich Vlasák hovoří ještě o případu, kdy živelná pohroma způsobí velké regionální problémy. O této možnosti hovoří rovněž článek č. 2 zmíněného nařízení kdy uvádí, že " [z]a výjimečných okolností, i když nejsou splněna kvantitativní kritéria stanovená v prvním pododstavci, může rovněž získat pomoc z fondu region, pokud byl postižen mimořádnou katastrofou, zejména přírodní, která zasáhla podstatnou část obyvatelstva, se závažnými a trvalými následky pro životnípodmínky a hospodářskou stabilitu regionu."

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací uvedených v § 266 trestního řádu, kde je uvedeno následující: "(1) Proti pravomocnému rozhodnutí soudu nebo státního zástupce, jímž byl porušen zákon nebo které bylo učiněno na podkladě vadného postupu řízení, může ministr spravedlnosti podat u Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona. Nestanoví-li zákon jinak, není proti rozhodnutí Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona přípustná. "

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jednalo se však o odmítnutí amnestie přímo Vladimírem Stehlíkem, nikoliv stranou jako takovou.

Vladimír Stehlík již v lednu prohlásil, že pokud se amnestie prezidenta Václava Klause bude vztahovat i na jeho případ, amnestii odmítne. Zopakoval to i v březnu poté, co obdržel oficiální rozhodnutí státního zastupitelství o tom, že se na něj skutečně amnestie vztahuje.

Jak říká například odborník na trestní právo Libor Vávra, po odmítnutí amnestie sice může pokračovat soudní řízení, ale člověk, na kterého se vztahuje amnestie už nemůže být odsouzen. Soud končí vyslovením viny či neviny.

Pokud posuzujeme volby do Parlamentu ČR, byly by tyto volby dle Ústavy ČR a předpisu č. 247/1995, Zákona o volbách do Parlamentu de jure platné.

Český právní řád však s takovou situací a priori nepočítá

Občanská demokratická strana a Česká strana sociálně demokratická vládnou v koalici nejen na brněnském a plzeňském magistrátu, ale také například v Ostravě a Jihlavě, kde je součástí koalice kromě těchto dvou stran ještě KDU-ČSL. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok je na základě dat z webu volby.cz hodnocen jako pravdivý.

Situaci v Jihomoravském kraji pojmenovává Sobotka přesně. Michal Hašek získal o zhruba 1200 preferenčních hlasů víc, tato část výroku je tedy pravdivá.

Preferenční hlasy (ČSSD - JMK 2010)B. Sobotka 23 962M. Hašek 25 181Rozdíl 1219

Co se týká postavení mezi třemi politiky ČSSD, kteří dostali nejvíce preferenčních hlasů, tak i tato část výroku Sobotky je pravdivá a to v případě, že preferenční hlasy pojmeme jak absolutně, tak i percentuálně.

Pořadí politiků ČSSDpref. hlasy absolutněpref. hlasy v % 1. HašekParoubek 2.Sobotka Hašek 3. Zaorálek Sobotka4. ParoubekPecina

Volební programy Strany zelených (.pdf, str. 15) a KDU-ČSL (.pdf, str. 4) potvrzují pravdivost výroku.

Zelení v roce 2010 navrhovali „zavedení druhého [daňového] pásma. To by mělo začínat tam, kde jsou uplatněny stropy na sociální a zdravotní pojištění [...]. Zelení podporují spravedlivé posílení prvků daňové progrese.“ Tyto stropy v roce 2010 činily 4,8násobek průměrné mzdy. V přepočtu na dnešní průměrnou mzdu by to odpovídalo měsíčnímu příjmu 99 812 Kč.

Je pravdou, že i KDU-ČSL, která se rovněž hlásí k politickému středu, navrhuje více sazeb daně z příjmu fyzických osob: 12, 20 a 28 procent.

Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) je rozvojovou bankou České republiky, a dle informací z jejich oficiálních webových stránek„napomáhá v souladu se záměry hospodářské politiky vlády České republiky a regionů rozvoji malého a středního podnikání, infrastruktury a dalších sektorů ekonomiky vyžadujících veřejnou podporu“.

V rozhovoru s vrchním ředitelem Úseku podpory a strategie ČMZRB Lubomírem Rajdlem uvedeným na portálu www.finance.cz je přiblížena specifičnost této banky. Ta byla založena v roce 1992 jako nástroj pro realizaci vládních programů na podporu malých a středních podnikatelů, později ale rozšířila svou činnost i do oblasti podpory bydlení, financování vybraných oblastí infrastruktury a zabezpečovala realizaci krátkodobých a cíleně orientovaných programů týkajících se například podpory úspor energie nebo oprav panelových bytových domů.

Ačkoliv má tedy ČMZRB formálně tytéž možnosti podnikání jako každá jiná banka na trhu, skutečně nemůže na základě strategie přijaté akcionáři banky poskytovat úvěr jako běžná komerční banka. Ve výpisu (.pdf) z obchodního rejstříku lze nalézt souhrn předmětů podnikání banky, detailnější souhrn předmětů činností, které ale banka vykonává, je uveden v oficiálním dokumentu (.pdf) (v sekci V.- Údaje o činnosti) vydaným bankou ke dni 30. června 2013.

Co se týče právní formy banky, tak ČMZRB je akciovou společností, jejímž jediným akcionářem je Česká republika (blíže zde, v sekci IV.- Údaje o akcionáři). Dle dokumentu jsou akcionářská práva vykonávána prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Ministerstvem financí ČR.

Do roku 2012 však bylo složení akcionářů pestřejší – vedle českých ministerstev, vlastnící dohromady 72% akcií, byly akcionáři také Komerční banka a.s. (informace o prodeji (. pdf)), Česká spořitelna a.s. (informace o prodeji ze serveru zpravy.kurzy.cz) a Československá obchodní banka a.s. (informace o prodeji ze serveru patria.cz). O změně akcionářů informovala ČMZRB ve svých tiskových prohlášeních. Jak je uvedeno v jednom z nich, plné vlastnictví banky státem je součástí realizace projektu její transformace, který je zařazen do Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 až 2020 schválené vládou v září 2011.

Předkladatelem strategie byl ministr průmyslu a obchodu, v harmonogramu projektu Transformace ČMZRB a.s. je však vedle Ministerstva průmyslu a obchodu uveden jako gestor Ministerstvo financí, které se na realizaci projektu ze zřejmých důvodů také podílelo. Zestátnění ČMZRB se uskutečnilo na základě požadavku Evropské komise, o němž informuje například zpravodajský server Mladé fronty.

Na základě informací z obchodního rejstříku (.pdf), tiskových zpráv ČMZRB a jejího oficiálního dokumentu (.pdf) hodnotíme výrok Miroslava Kalouska jako pravdivý.

25. července 2012 bylo na jednání vlády vydáno usnesení č. 569, kterým byli příslušní ministři pověřeni " vypracovat návrh zákona o pravidlech pro výběr odborníků do funkcí ředitelů a členů dozorčích rad státních podniků a členů orgánů obchodních společností s majetkovou účastí státu a územních samosprávných celků a po projednání v připomínkovém řízení předložit tento návrh zákona vládě do 30. září 2012 ".

Toto pověření přípouští i samo Ministerstvo financí na svých stránkách, avšak další zmínku o tomto problému se nám nepodařilo dohledat ani v záznamech z jednání vlády ani v Knihovně připravované legislativy.