Článek České televize potvrzuje základní teze výroku, tedy že obě zmíněné strany prosazují majetková přiznání, Hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury společně s Komunistickou stranou Čech a Moravy navíc i zpětně. Retroaktivní majetková přiznání od hodnoty 2 milionů Kč jsou jedním z hlavních bodů programu Hnutí Úsvit.

Vedle toho předseda strany ČSSD Bohuslav Sobota se opakovaně vyjádřil, že zákon nezamýšlí koncipovat jako retroaktivní, Miroslav Antl z ČSSD navíc dle České tiskové kanceláře dodává, že retroaktivita není možná z právního hlediska.

Ačkoliv rok 1990 nebyl v souvislosti s majetkovým přiznáním podle našich zdrojů senátorem Okamurou do této chvíle zmíněn a ani ve svém programu dosud ono "zpětné působení" neupřesnili, žádnému údaji neodporuje a proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Česká republika měla skutečně v roce 2012 druhý nejmenší součet vládního a soukromého dluhu v EU.

Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Privatizace Mostecké uhelné společnosti byla schválena na základě Usnesení vlády č. 819 ze dne 28. července 1999.

Výrok Stanislava Humla je pravdivý. Ministr vnitra Jan Kubice skutečně dne 30. srpna 2012 pro ČTK prohlásil, " Pokud by se prokázalo, že odvolání policejního prezidenta bylo účelové, ve vteřině odstoupím..."

1.července uvedl Jan Kohout (ve funkci ministra zahraničních věcí ČR od 10.července) v rozhovoru pro Deník.cz, že odblokování střídání velvyslanců bude jeho prioritou. Jmenování velvyslanců brzdil do té doby spor prezidenta Miloše Zemana a nynějšího exministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Schwarzenberg nesouhlasil se jmenováním bývalé první dámy Livie Klausové na Slovensko a někdejšího kosmonauta a současného europoslance Vladimíra Remka do Ruska.

25.července se prezident setkal s Janem Kohoutem a podepsal 15 pověřovacích dekretů. Do zahraničí se tak dostalo 13 nových velvyslanců, z nichž dva budou působit i v další zemi.

Ve středu 7.srpna nezískala vláda Jiřího Rusnoka důvěru v Poslanecké sněmovně a podala demisi. 9.srpna premiér Jiří Rusnok uvedl, že nynější vláda (od 13.srpna v demisi) již nebude rozhodovat o jmenování nových velvyslanců, pokud to nebude někde vynuceno situací.

15.srpna již ale potvrdil kancléř Miloše Zemana Vratislav Mynář, že dojde ke jmenování dalších velvyslanců, mezi nimiž bude již zmiňovaná Livie Klausová a Vladimír Remek. Termín, kdy budou jmenováni ale neprozradil.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, a to z důvodu, že se nám podařilo dohledat prohlášení Jiřího Rusnoka o nejmenování dalších velvyslanců z 9.srpna, nikoliv samotného Jana Kohouta.

Po volbách v roce 2010 byla opravdu uzavřena koalice ODS a ČSSD, takže vítězná TOP 09 skončila v opozici, viz zprávy z tisku. Tento krok však vyvolal vlnu nevole, následovaly protesty občanů a pro zajímavost přikládáme vyjádření politiků k této koalici. Primátorem byl zvolen Bohuslav Svoboda.

Tato koalice trvala do roku 2011, kdy byla nahrazena koalicí ODS-TOP 09. Primátorem i nadále zůstal Bohuslav Svoboda.

V roce 2013 však došlo k výraznému rozporu mezi ODS a TOP 09, tudíž TOP 09 vypověděla koaliční smlouvu. Ohledně pravděpodobnosti vlády TOP 09-ČSSD odmítáme spekulovat, nicméně dle zpráv z tisku je patrné, že TOP 09 jedná opravdu především s ČSSD, avšak jedná dále i s ODS.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, jelikož dle veřejně dostupných informací a prohlášení zainteresovaných politiků se jeví menšinová TOP 09 s podporou ČSSD jako nejpravděpodobnější scénář.

Radek John byl ministrem od 13. července 2010 do 21. dubna 2011. Nepokoje na Šluknovsku tedy skutečně probíhaly až po jeho odvolání. Série demonstrací byla odstartována konfliktem v Novém Boru v srpnu 2011. Napětí v oblasti však patrně panovalo již dříve.

Nepodařilo se nám však najít mnoho informací o soudních procesech s extremisty, které měly probíhat v době Johnova úřadování. Ve výše zmíněném časovém intervalu probíhal soud s osmi extremisty za propagaci nacismu, ten byl ale zahájen 15. července 2010, tedy pouhé dva dny po nástupu Radka Johna na ministerstvo. V listopadu 2010 pak soud projednával žhářský útok v Ostravě.

Ani tvrzení o rozprášení extremistů nemůžeme považovat za pravdivé. Krátce po odchodu Radka Johna z ministerstva proběhly prvomájové demonstrace například v Brně či Přerově, v Přerově se pak uskutečnil další pochod v červnu 2011, od srpna pak docházelo k výše zmiňovaným nepokojům na Šluknovsku.

Celý výrok proto hodnotíme jako zavádějcí.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě rozhovoru "Premiérem proti své vůli" v Mladé frontě Dnes z 29. června 2013, kde Jiří Rusnok říká následující:

"* Musel vás prezident Zeman dlouho přemlouvat, abyste teď vzal funkci premiéra v úřednické vládě? Váhal jste dlouho?

Samozřejmě jsem nějakou dobu váhal, byť ne dlouho. Jakmile padla vláda, tak jsem tušil, že se opět někde může něco dít a že zase bude moje jméno dáváno do těchto souvislostí. Stejně jako v minulosti, kdy padaly různé spekulace. Člověk už nějak preventivně tuší různá rizika, takže už přemýšlí, co by bylo, kdyby... Žádný dlouhý čas na rozmyšlenou jsem si nebral. Při samotném jednání s panem prezidentem už jsem víceméně věděl, že do toho půjdu.

* To bylo kdy?

Minulý pátek. Ještě před jeho jednáním v Lánech. Kývl jsem na to podmíněně... Pan prezident věděl, že ho čekají různé rozhovory, a nebylo jasné, jak to po těch rozhovorech dopadne. Ale tento scénář měl v hlavě a já tehdy tuto podmíněnou nabídku už tehdy pozitivně reflektoval."

Státní podnik DIAMO je organizace, která realizuje vládou vyhlášený útlum uranového, rudného a části uhelného hornictví v České republice.

Na serveru Wikipedia je potom uvedeno následující: "Kromě řešení následků po těžbě uranové rudy se v roce 2001 stal státní podnik DIAMO nástupnickou organizací státního podniku Rudné doly Příbram, který spravoval všechna rudná ložiska v České republice a jehož součástí byly i Jihomoravské lignitové doly a Rosické uhelné doly." Odkaz s přehledem spravovaných lokalit a objektů v závislosti na jednotlivých těžebních komoditách naleznete zde.

Na základě výše uvedených skutečností tedy hodnotíme výrok výrok jako pravdivý.

Nepodařilo se nám najít žádnou konkrétní studii neziskových organizací, která by dokládala slova Pavla Bělobrádka o pětinových únicích z veřejného zdravotního pojištění.

Plýtváním v celém rezortu zdravotnictví se například zabýval Nadační fond proti korupci. Analýzy a příklady uvedené v jejich elaborátudokazují, že předraženost některých nákupů ve zdravotnictví a v lékařské péči se pohybuje nezřídka v mezích 30 až 50 procent.

Nesrovnalostmi v lékařské dokumentaci, díky kterým přicházejí pojišťovny ročně o stovky miliónů korun, se zabývala i reportáž České televize z 15. července letošního roku.