Je pravdou, že v roce 1998 vznikla úřednická vláda Josefa Tošovského, která byla sestavena z nestraníků, členů KDU-ČSL, ODA a čtyř členů ODS. To, zda získá vláda důvěru Poslanecké sněmovny skutečně nebylo zcela zřejmé - ODS vládu podpořit odmítla s tím, že Václav Havel nerespektuje volební výsledky z roku 1996. Ani druhá nejsilnější strana - ČSSD - důvěru vládě předem nepřislíbila. Vládu odmítly podpořit rovněž KSČM a Sládkovi republikáni. Vláda měla zajištěnou podporu KDU-ČSL, ODA a US (jejichž hlasy k vyslovení důvěry vládě nestačily). (Kopeček, Lubomír (1998): Jak se zrodila opoziční smlouva. Analýza vzniku jednoho z nejkontroverznějších paktů české politiky, s. 4-5).

Miloš Zeman hovoří pravdu také ohledně vyjádření Václava Havla. Ten měl v pátek 23. ledna novinářům sdělit, že považuje za svou povinnost, aby činil kroky vedoucí k získání důvěry Tošovského vládě. Pakliže by nedostala důvěru, prezident bude " týdny hledat takového muže či ženu, který bude mít naději důvěru dostat. Nedostane-li důvěru, budu týdny hledat dalšího, každý z nich bude mít měsíc na vypracování programového prohlášení. Předčasných voleb se těžko dočkají ti, co je chtěj í." (Právo, 24. ledna 1998) O tomto vyjádření 26. ledna 1998 referovalo také Radio Prague.

Vládě Josefa Tošovského byla následně 28. ledna 1998 důvěra vyslovena (viz záznam hlasování 19. schůze PSP ČR, 28. ledna 1998). Předčasné volby do Poslanecké sněmovny se konaly na základě Ústavního zákona č. 69/1998 Sb., o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny 19. a 20. června 1998.

Jisté paralely, ovšem také zásadní odlišnosti, lze v postupu Václava Havla v roce 1998 a v současném postupu Miloše Zemana nalézt. Do jaké míry jsou si tyto dvě situace podobné necháváme na posouzení každého jednotlivce.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, jelikož dle statistik EU má Česká republika veřejný dluh devátý nejnižší, nikoli sedmý nejnižší, v rámci členských zemí Evropské unie.

Statistický článek č. 114/2003 evropské statistické agentury Eurostatu, který vyšel 22. července 2013, ukazuje, že dle procentuálního vyjádření veřejného dluhu členských zemí EU ve vztahu k hrubému domácímu produktu má Česká republika v prvním kvartálu roku 2013 devátý nejnižší veřejný dluh, tj. pod dlouhodobým průměrem celé EU. (Euro area government debt up to 92,2 % HDP - .pdf)

Tabulka: Přehled prvních devíti zemí s nejnižším veřejným dluhem v EU

Pořadí

ZeměVýše veřejného dluhu

ve vztahu k HDP (%)

1.Estonsko10,0

2.Bulharsko

18,0

3.Lucembursko

22,44.Rumunsko

38,6

5.Lotyšsko

39,1

6.Švédsko

39,4

7.Litva

40,68.Dánsko

44,7

9.Česká republika

47,8 Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z článku č. 114/2013 (viz výše)

V roce 2005, kdy byl tehdejší premiér Stanislav Gross donucen odstoupit kvůli nejasnostem ohledně financování jeho bytu, jmenoval Václav Klaus po Grossově demisi novou vládu v čele s tehdejším místopředsedou ČSSD Jiřím Paroubkem.

Samotné složení vlády doznalo jen minimálních změn. Došlo k výměně na postu ministra zemědělství, informatiky a ministra bez portfeje.

Byla sepsána nová smlouva o spolupráci mezi stranami ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU, které dohromady držely většinu ve sněmovně, na kterou se tento dokument odkazoval. Ta byla také následně potvrzena vyslovením důvěry Paroubkově vládě 13. května 2005.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě statistiky Eurostatu, kde je uvedeno následující: "Dluh vládních institucí je v Maastrichtské smlouvě definován jako celkový konsolidovaný dluh sektoru vládních institucí (v nominální hodnotě ke konci roku). Sektor vládních institucí zahrnuje ústřední vládní instituce, národní vládní instituce, místní vládní instituce a fondy sociálního zabezpečení." Ve statistice Eurostatu potom můžete vidět hodnoty vládních dluhů jednotlivých zemí EU vyjádřené v % HDP. Pokud bychom měli srovnat údaje za rok 2012, nachází se Česká republika na 8. místě, seřazeno od nejnižší hodnoty (resp. její vládní dluh vyjádřený v % HDP je osmý nejnižší v rámci zemí EU). Konkrétně potom tento dluh za rok 2012 činí 45,3 % HDP. Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jiří Rusnok dle dostupných zdrojů oficiálně opustil ČSSD 29. ledna 2010. Není také známo, že by se stal členem jiné politické strany. Na druhou stranu je třeba upozornit na existující spojení Jiřího Rusnoka a politické strany SPOZ, kde zastává funkci ekonomického poradce. Objevil se též na prvním místě kandidátnílistiny SPOZ v Praze-Vinoři během komunálních voleb v roce 2010. Formálně však jejím členem není.

Strana soukromníků České republiky ve svém dokumentu PROGRAMOVÉ CÍLE 2013 (.pdf - str. 5) v části "Akční program konkrétních kroků a opatření" skutečně navrhuje: "Prosadit: výběr DPH jen z uhrazených faktur a shodně uznání odpočtu taktéž pouze z uhrazených faktur." A dále také: "Prosadit: zákonnou lhůtu pro splatnost faktur 14 dní, ve výjimečných případech, kdy všichni zúčastnění vyjádří písemně souhlas,může být maximálně 30 dní."

Pro kontext: dle současně účinného obchodního zákoníku (§ 340) je doba splatnosti 30 dní (možnost prodloužení do dohodě na 60 atd.). Více o tématu např. zde či zde.

Miroslav Kalousek byl ministrem financí ve druhé vládě Mirka Topolánka od 9. ledna 2007 do 8. května 2009 a ve vládě Petra Nečase od 13. července 2010 do 10. července 2013 (období vládnutí v demisi je v případě obou vlád započítáno). Místopředseda TOP 09 byl tedy ministrem financí cca pět a půl roku.

Ústavní soud nálezem vedeným pod spisovou značkou Pl.ÚS 29/09 (.doc) se otázce lhůt věnuje zvláště v bodech 116 - 121, kde říká, že: "...Lhůta bez zbytečného odkladu pochopitelně neznamená ihned..." (bod 120) a zároveň: "...Taková doba - pohybující se v řádu měsíců, a nikoli pouze týdnů - nepochybně přiměřená není..." (bod 121).

Tento nález se zabývá lhůtou ratifikace mezinárodní smlouvy prezidentem (konkrétně Lisabonské smlouvy), kde také není v ústavě jasně definovaná lhůta. Můžeme to tedy brát jako analogii o které mluví Jiří Dienstbier a dát mu za pravdu, že takto Ústavní soud opravdu judikoval

Vláda Petra Nečase skutečně opakovaně snížila rozpočet ministerstva vnitra, což mělo dopad i na Integrovaný záchranný sbor, včetně hasičských jednotek. Ke snížení rozpočtu a následným škrtům v platech i investicích u Hasičského záchranného sboru došlo již v rozpočtu pro rok 2011, kdy hasiči museli na investičních a provozních výdajích ušetřit 883 milionů korun, navíc došlo k poklesu tarifních platů.

Pro rok 2012 sice vyjednal ministr Kubice navýšení rozpočtu, přesto však generální ředitelství v roce 2012 začalo plánovat reorganizaci hasičského sboru vedoucí k dalším úsporám.

S poklesem příjmů hasičských sborů počítají i rozpočtové výhledy na roky 2013 a 2014.

Výrok Oldřicha Vlasáka o Fondu solidarity EU hodnotíme jako pravdivý.

Fond solidarity EU poskytuje finance na základě žádosti státu postiženého přírodní katastrofou. Žádost posuzuje Evropská komise a v případě kladného posouzení ji předkládá Evropskému parlamentu a Radě, jejichž souhlas je pro vyplacení pomoci nezbytný.

Finanční pomoc může být vyplacena až po předložení žádosti a jednání o rozpočtu, což může trvat i několik měsíců.