Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný s ohledem nemožnost zjistit plat v soukromém zaměstnání zmíněné Marie Benešové a Martina Peciny.

Marie Benešová pracuje od roku 2005 v oblasti advokacie, bývalý poslanec Martin Pecina pak od roku 2011 působí jako místopředseda představenstva a generální ředitel VÍTKOVICE NP a.s. a VÍTKOVICE POWER ENGENEERING a.s. V případě státní sféry se ovšem plat ministra vypočítává podle zákona č. 236/1995 Sb. o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu. Ministrovi (či ministryni) náleží plat, náhrady výdajů, naturální plnění a odchodné.

V případě ministerského platu je podle zmíněného zákona pod § 3a určena jako platová základna od 1. ledna 2011 do 31. prosince roku 2014 suma 51 731,- Kč násobena koeficientem 2,06. Se zaokrouhlením na stokoruny jde o plat ve výši 106 600,- Kč. V případě náhrad stanovených v § 5 jde u ministra o 30 % platové základny, tedy 15 519,- Kč.

Naturální plnění podle § 6 (a §13 v případě členů vlády) potom zahrnuje body:

“a) užívání služebního vozidla s řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k osobní dispozici,

e) ubytování v místě sídla orgánu, pokud v tomto místě nemá trvalý pobyt,

i) zřízení a užívání jedné účastnické telefonní stanice.”

Poslední položkou je odchodné (§ 7). Na odchodné má nárok každý člen vlády, který zároveň nezastává jinou pozici představitele státu po dobu tří měsíců. Výše tohoto odchodného se odvíjí podle délky působení ve funkci. Čerstvý příklad můžeme nalézt v bývalé vládě Petra Nečase, jejíž bývalí ministři Jan Kubice, Pavel Dobeš, Kamil Jankovský nebo Martin Kuba mají na toto odchodné nárok. Jedná se o jeden měsíční plat doplněný až o maximálně čtyři další platy podle počtu let v ústavní funkci.

V České republice je možné vypsat místní a krajské referendum.

Krajské referendum je platné, pokud se jej zúčastní alespoň 35 % oprávněných voličů a rozhodnutí přijaté v referendu je závazné pouze pokud pro rozhodnutí hlasovala nadpoloviční většina zúčastněných občanů a zároveň alespoň 25 % všech oprávněných občanů.

Totéž platí pro referendum místní.

Je pravda, že v období od roku 2004 do roku 2009 byla skutečně pro platnost místního referenda nutná účast alespoň 50 % oprávněných občanů. Od roku 2009 je však nastavené stejně jako výše zmíněné krajské referendum. Výjimkou jsou jen podmínky které se týkají např. dělení obce. Pokud se v místním referendu rozhodovalo o oddělení části obce nebo o sloučení obcí apod., je pro přijetí rozhodnutí nutné aby pro ně hlasovala nadpoloviční většina oprávněných občanů.

Výrok Petra Cibulky je tedy hodnocen jako nepravdivý, neboť reálně je k platnosti referend v České republice (krajského i místního) potřeba účasti "pouze" 35 % voličů.

Vojtěch Filip patrně hovoří o Sjednocené komunistické straně Turecka (TBKP). Ta była v roce 1991 rozpuštěna rozhodnutím tureckého Ústavního soudu. Evropský soud pro lidská práva (ECHR) však ve svém rozhodnutí z ledna 1998 (plné znění rozhodnutí anglicky zde) shledal toto rozpuštění v rozporu s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv, konkrétně s článkem 11 o svobodě shromažďování a sdružování a zúčastněným stranám přiznal odškodné ve výši 120 000 francouzských franků (podle historického kurzu přibližně 700 tisíc korun). Ostatní nároky byly soudem zamítnuty, odškodnění tedy zdaleka nečinilo 3 miliony euro, jak tvrdí Vojtěch Filip.

Kvůli nadhodnocené částce odškodnění hodnotíme výrok jako zavádějící.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě dat České informační agentury životního prostředí a směrnic EU.

Dle posledních dostupných dat České informační agentury životního prostředí (CENIA produkce a nakládání s komunálním odpadem, Tabulka 1) bylo v roce 2011 skládkováním odstraněno 55,4 % komunálního odpadu; 30,8 % bylo dále materiálově využito; 10,8 % bylo dále energeticky využito a 0,04 % komunálního odpadu bylo odstraněno spalováním. Zároveň celkové množství produkovaného komunálního odpadu bylo v roce 2011 5 500 tis. tun. (Zpráva o životním prostředí ČR 2011, CENIA, str. 151, Graf 1 - . pdf)

Legislativa EU podle našich informací neobsahuje žádné nařízení nebo směrnici o maximálním povoleném podílu likvidace komunálního odpadu skládkováním. Existují ale směrnice, které upravují přímo související oblasti. Směrnice Rady č. 1999/31/ES v článku 5 odst. 2 upravuje postupné snížení množství biologicky rozložitelného materiálu na skládkách až na max. 35 % hmotnosti skládkovaného odpadu do roku 2014. Dále směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 98/2008 stanoví v článku 11 odst. 2 písm. a) požadavek na zvýšení na 50% úroveň přípravy komunálního odpadu k jeho opětovnému použití nebo k recyklaci.

Požadavky Evropské unie stran odpadového hospodářství byly zapracovány v nařízení vlády č. 197/2003 (ke stažení zde). Kapitola 6 stanoví požadavek na zvýšení materiálového využití komunálního odpadu na 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 a zvýšení využívání odpadů s upřednostněním recyklace na 55 % všech vznikajících odpadů. Kapitola 7 stanoví snížení podílu odpadů ukládaných na skládky o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000. Kapitola 8 zakotvuje snížení podílu biologicky rozložitelného odpadu ukládaného na skládky v souladu s výše zmíněnou evropskou směrnicí.

Ministerstvo vnitra zveřejnilo na svých webových stránkách tiskovou zprávu ze zasedání Ústředního krizového štábu a Ústřední povodňové komise z 8. června letošního roku, ve které je mimo jiné řečeno :

"ÚPK a ÚKŠ zároveň ve svém usnesení vyhlásila 2. stupeň povodňové aktivity na území Jihočeského, Plzeňského, Středočeského, Karlovarského, Královéhradeckého, Ústeckého, Libereckého kraje a hlavního města Prahy s tím, že vyhlášené vyšší stupně tímto nejsou dotčeny."
(Vyšší stupeň povodňové aktivity byl vyhlášen pro Prahu a pro kraj Jihočeský, Středočeský a Ústecký.) 2. stupeň povodňové aktivity nebyl vyhlášen v kraji Vysočina, který je svou polohou specifický. ( Prochází jím hranice mezi Moravou a Čechami.)

Vodním zákonem jsou ustanoveny 3 stupně povodňové aktivity. 2. stupeň je definován takto :

"vyhlašuje příslušný povodňový orgán, přerůstá-li nebezpečí přirozené povodně v povodeň

vyhlašuje se také při překročení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti a skutečností z hlediska bezpečnosti díla nebo při zjištění mimořádných okolností, jenž by mohly vést ke vzniku zvláštní povodně

aktivují se povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce, provádějí se opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňového plánu".

Ve výše uvedené definici 3. stupně povodňové aktivity se výslovně o monitoringu menších toků nehovoří, nicméně z věty " aktivují se povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi" vyplývá zvýšená ostražitost nad vodními toky.

I přes dvě výše uvedené poznámky hodnotíme výrok premiéra Nečase jako pravdivý.

Nejsilnější opoziční strana ČSSD proti druhému pilíři vehementně vystupuje. Několik příkladů za všechny: 1. Videoklip proti druhému pilíři (dostupný zde). 2. Článek Bohuslava Sobotky (dostupný zde). 3. Vystoupení v Událostech, komentářích (dostupné zde).

Druhý pilíř byl podroben intenzivní kritice i v médiích, tato kritika přitom vždy nepřicházela nutně ze strany ČSSD - na serveru České pozice (zde a zde), na serveru FinExpert.cz, na iDnes.cz nebo v Českém rozhlasu. Proti druhému pilíři se velmi kriticky vyjadřoval i bývalý prezident Václav Klaus, který zákon vetoval, velmi kriticky se k ní staví odbory (.pdf), reformu kritizuje i iniciativa ProAlt.

Vladimír Remek je poslancem Evropského parlamentu už druhé volební období po sobě (2004-2009; 2009-2014). Od evropských voleb v roce 2009 mají všichni poslanci stejný základní plat a to €7,665 měsíčně před zdaněním (plat je vypočítáván jako 38,5% základního platu soudců Evropského soudního dvora).

Přesné platové ohodnocení velvyslance ČR však dohledatelné není, proto označujeme výrok ministra Peciny jako neověřitelný.

Ministerstvem zadaná Analýza možnosti pozastavení činnosti KSČM (.pdf, str. 12–13, 16, 27) dokládá pravdivost tohoto výroku.

Za spornou Analýza pokládá následující pasáž programu strany:

„Programovým cílem KSČM je socialismus, demokratická společnost svobodných, rovnoprávných občanů, společnost politicky a hospodářsky pluralitní, postavená na maximální občanské samosprávě, prosperující a sociálně spravedlivá, pečující o zachování a zlepšování životního prostředí, zabezpečující lidem důstojnou životní úroveň a prosazující bezpečnost a mír.

Program KSČM vychází z marxistické teorie otevřené dialogu s mezinárodním komunistickým a levicovým hnutím, novým myšlenkám a poznatkům. KSČM usiluje o to, aby byla stranou masovou, která pracuje na základě kolektivnosti jednání a rozhodování, samosprávných principů a široké vnitrostranické demokracie.“

Analýza však tuto pasáž komentuje:„v případě výše citovaného programu KSČM chybí odkazy na leninismus, osobnosti typu Stalina a zejména pak k diktatuře proletariátu a vlády jedné strany. Přestože je v programu zmiňován marxismus, jsou zároveň zdůrazněny demokratické principy (vnitrostranická demokracie, občanská samospráva, pluralita atd.). Není tedy možné dovodit, že by marxismem tak, jak je obsažen v programu KSČM, byl marxismus stalinského typu.“

Marta Semelová se skutečně projevuje radikálně, pro Hospodářské noviny uvedla, že Klement Gottwald „udělal mnoho dobrého pro lidi. Dějiny se falšují, souzeni byli jen ti, co se opravdu provinili.“

Analýza možnosti pozastavení činnosti KSČM se rovněž vyjadřuje k výrokům Marty Semelové: „projevy poslankyně Semelové tedy mohou vzbuzovat obavy z porušování zákona, zejména pak z trestného činu schvalování komunistického genocidia (§ 405 trestního zákoníku). Za takové výroky je však primárně odpovědná poslankyně Semelová v rámci své trestněprávní odpovědnosti. Nutno podotknout, že na poslankyni bylo právě v souvislosti s jejími výroky podáno trestní oznámení, které však bylo shledáno jako neopodstatněné.“

Nejvyšší správní soud stanovil, že „důvod k rozpuštění politické strany tedy vyplývá z kumulativního splnění několika podmínek:
1) zjištěné chování politické strany je protiprávní,
2) je této straně přičitatelné,
3) představuje dostatečně bezprostřední hrozbu pro demokratický právní stát a
4) zamýšlený zásah je přiměřený sledovanému cíli, tzn. není narušena proporcionalita mezi omezením práva sdružovat se v politických stranách a zájmem společnosti na ochraně jiných hodnot.“

Soukromé výroky Marty Semelové ani jiných radikálnějších členů KSČM tudíž skutečně nelze přičítat na vrub strany jako takové a nelze za to stranu zrušit.

Výrok Bohuslava Sobotky hodnotíme jako pravdivý, v Poslanecké sněmovně skutečně jsou strany, které ve volbách v roce 2010 nekandidovaly. Je zde i skupina nezařazených poslanců.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010 překročily 5% hranici následující strany - Česká strana sociálně demokratická, Občanská demokratická strana, TOP 09, Komunistická strana Čech a Moravy a Věci veřejné.

V současnosti jsou někteří poslanci členy jiných stran, než za jaké byli do Poslanecké sněmovny zvoleni - LIDEM nebo Národní socialisté - LEV 21

K 17. červnu 2013 bylo v Poslanecké sněmovně 17 nezařazených poslanců (Lenka Andrýsová, Josef Dobeš, MIchal Doktor, Radim Fiala, Kristýna Kočí, Dagmar Navrátilová, Viktor Paggio, Jiří Paroubek, Karolína Peake, Roman Pekárek, David Rath, Jiří Rusnok, Jana Suchá, Jaroslav Škárka, Jiří Šlégr, Martin Vacek, Radim Vysloužil).

Pravidelnou každoroční valorizaci plateb za tzv. státní pojištěnce zastavil zákon č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů, který vstoupil v účinnost 1. ledna 2008.

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, který byl naposled novelizován v roce 2009, určuje vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem ve výši 5 355 Kč na kalendářní měsíc. Výše pojistného činní 13,5 %, tzn. 723 Kč. V poslední době k valorizaci nedošlo.

Pojistné za státní pojištěnce naposledy stouplo k 1. lednu 2010, tzn. ještě před parlamentními volbami 2010. Pokud tedy považujeme tři roky za mnoho (což pro rozpočet resortu může být), může být výrok hodnocen jako pravdivý.