Informace ze stránek Vlády ČR a České spořitelny potvrzují pravdivost výroku Jaromíra Drábka. Ten byl ministrem práce a sociálních věcí ve vládě Petra Nečase od 13. července 2010 do 31. října 2012. Na tiskové konferenci 7. prosince 2012 k jednání Petra Nečase, Ludmily Müllerové, České spořitelny a České pošty uvedl premiér, že v dohodnuté změně smlouvy budou " vypuštěny nebo upraveny některé body, které vyvolávaly otazníky, např. výplata důchodů přes sKarty nebo stanovení 98 % výplat dávek prostřednictvím sKarty. " Tiskovou zprávu vlády na svých stránkách zveřejnila i Česká spořitelna.

Vývoj výdajů na léky zachycuje níže uvedená tabulka č. 5.3 ve Zdravotnické ročence z roku 2011 (.pdf):

Ačkoliv v tabulce jsou uváděny ceny výrobce bez DPH a obchodní přirážky, dlouhodobý trend je růst nákladů. Co se týká konkrétně periody od roku 2007, o které mluví Zuzana Roithová, každý rok se náklady zvyšují. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Karolína Peake má zřejmě na mysli rozhodnutí (.pdf) Nejvyššího správního soudu ze dne 9.12.2004, týkající se zveřejnění smlouvy o dílo - stavbu dálnice D47. Pro upřesnění podotýkáme, že celý výrok se týká smluv, v rámci kterých se čerpají veřejné finance.

V daném rozhodnutí najdeme pasáže, které potvrzují slova Karolíny Peake: 1. Za obchodní tajemství je možné podle § 17 odst. 1 obchodního zákoníku považovat jen skutečnosti. Skutečností je podle něj jednotlivý určitý fakt, který existuje vdaném okamžiku a je objektivně popsatelný, tj. nelze jej subjektivně vykládat jinak. Skutečností je tak např. fakt, že strany uzavřely písemnou smlouvu, ale skutečností již nemůže být tato smlouva jako celek. Smlouva tedy opravdu nemůže být jako celek považována za obchodní tajemství. Je třeba však mírně upřesnit povinnost zveřejnění - taková smlouva musí být zveřejněna v případě, že je o její zveřejnění požádáno. Povinné automatické zveřejňování smluv v našem právním řádu není zavedeno, je obsaženo v dosud neprojednaném návrhu (.pdf) poslance Farského.

Ministerstvo financí ČR provádí každým rokem tzv. Monitoring zadluženosti územních rozpočtů. Ze zprávy na stránkách ministerstva z 10.10. 2012, vyplývá, že k 31.12. 2011 (poslední dostupná data) činil celkový dluh krajů 22,3 mld. korun (viz. Tabulka č. 4). Zadluženost hl.m. Prahy činila dle databáze ministerstva ke stejnému datu 26 mld. korun (konkrétně 25, 962 528 mld.). Na základě těchto aktuálně nejdostupnějších dat hodnotíme výrok Jiřího Dienstbiera jako pravdivý.

Výrok hodnotíme podle dohledaných informací ze zpravodajských článků jako pravdivý.

Strana Věci veřejné se na svých oficiálních stránkách, v sekci Co VV prosadily ve vládě, hlásí k úspěšnému prosazení dobrovolného druhého důchodového pilíře, významnou roli Věcí veřejných v této věci ale také potvrzují zprávy ze serveru Hospodářských novin, České televize nebo serveru Česká pozice.

Od začátku roku 2013 se tedy lidé mohou rozhodnout, zda místo 28 % budou na sociální pojištění odvádět o 3 % méně, nebo místo toho posílat tuto částku společně s dalšími 2 % do soukromých fondů. Tato varianta byla, dle informací idnes.cz, vedle strany Věci veřejné, také preferována levicovou opozicí, odbory a premiérem vlády, Petrem Nečasem.

V nedělních OVM přišla řeč také na důvěru obyvatel v Poslaneckou sněmovnu, Zaorálek na to reagoval výrokem směrem k americkému Kongresu. Neohodnotíme tedy jeho pobyt v USA, ale důvěru v jím zmíněné těleso.

Dle průzkumů společnosti Gallup se důvěra v práci amerického Kongresu před volbami pohybovala i na hodnotách kolem 12 %. Položenou otázkou v průzkumu bylo, zda respondent schvaluje či neschvaluje způsob, jakým Kongres odvádí svoji práci (Do you approve or disapprove of the way Congress is handling its job?). Krátce po volbách, které proběhly na počátku listopadu (společně byl volen prezident, senátoři a členové Sněmovny reprezentantů) se důvěra respondentů zvýšila na přibližně 18 %. Od května 2012 do července byla důvěra stabilní s mírným růstem, propad však přišel v srpnu (na přibližně 11 %) a poté se zvyšoval až na 21 % na přelomu října a listopadu.

Volební program ČSSD pro volby do Poslanecké sněmovny ČR pro rok 2010 se poměrně jasně vymezoval vůči zdravotnickým poplatkům. V rozsáhlém programovém dokumentu se píše například: „Zachováme charakter zdravotnictví jako veřejné služby a trváme na zrušení poplatků u lékaře a v lékárnách.” (str. 6) nebo „Nejsme proti rozumné motivační spoluúčasti, chceme pouze zrušit její neefektivní a asociální formy. Jsme pro spoluúčast pacientů formou dobrovolného pojištění." (str. 21).

Jednoznačné odmítnutí veškerých poplatků najdeme i v takzvané Oranžové knize pro zdravotnictví.

Ve Volebním manifestu ČSSD ke krajským a senátním volbám v říjnu 2012 je již mírnější formulace „Zrušíme poplatky ve zdravotnictví, s výjimkou časově ohraničeného příspěvku na stravu v nemocnici." (str. 8).

Záměr poslanci ČSSD zopakovali v důvodové zprávě k novele zákona o zrušení povinnosti platit poplatek pro děti do 18 let, předložené 12. dubna 2013.

Na základě výše uvedeného hodoníme výrok jako pravdivý.

Před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2010 slibovaly některé volební průzkumy ČSSD zisk až 30%. Další lehce pod touto hranicí jako například květnový průzkum společnosti SANEP. Skutečný výsledek sociálních demokratů pak byl 22%, což je výrazně míň než v uvedených průzkumech, až do této části je tedy výrok Pavla Kováčika pravdivý.

Zavádějícím ho ale činí tvrzení o tom, že se tento trend opakoval i v krajských volbách u strany Narodní socialisté LEV21, které Jiří Paroubek v současnosti předsedá. V předvolebních průzkumech (tabulka - "Kraje ČR" a zde příslušný kraj a průzkum), které si nechávala dělat Česká televize před krajskými debatami se ani jednou nedostala strana Jiřího Paroubka tak vysoko, aby mohla získat byť jen jednoho zastupitele. Například v Karlovarském kraji se tato strana nedostala ani ze sloupce "ostatní"(pdf.str.7.) a v reálných volbách pak dostala víc hlasů, než strany které skončily v průzkumu nad ní. Konečný výsledekv krajských volbách ale byl pro tuto stranu stejně neúspěchem - Národní socialisté získali v republikovém průměru pouhých 0.5 % hlasů.

Výrok Pavla Kováčika na základě zjištěných informací z předvolebních průzkumů hodnotíme jako zavádějící. Ve volebních výsledcích a preferencích ČSSD při volbách do poslanecké sněmovny rozdíl velký byl. Ovšem při volbách do krajských zastupitelstev byli Národní socialisté LEV21 marginální stranou jak v preferencích tak v konečných výsledcích, v některých případech jí předvolební průzkumy dokonce ubraly.

Poslanec Babák hovoří o smlouvě (.pdf) mezi Českou republikou, zastoupenou Ministerstvem práce a sociálních věcí na straně jedné, a Českou spořitelnou na straně druhé ve věci

"Zajištění administrace výplaty nepojistných dávek a dávek z oblasti státní politiky zaměstnanosti a provozování karty sociálních systémů" lapidárně nazývanou "smlouva o sKartách".

Zmíněná smlouva byla skutečně za MPSV podepsána tehdejším I. náměstkem ministra Šiškou a za Českou spořitelnu předsedou představenstva Ing. Kysilkou (jehož jméno ve výroku poslanec Babák komolí) a místopředsedou představenstva Mgr. Baranem.

V bodě 12.1.7 této smlouvy (.pdf) je uvedeno :

"Ministerstvo bere na vědomí, že ČS při uzavírání této Smlouvy vycházela v dobré víře z Ministerstvem poskytnutých informací, že prostřednictvím Systému administrace dávek má být provedena výplata alespoň 98% objemu všech Dávek vyplacených v České republice s výjimkou Dávek vyplacených v souvislosti s živelnými pohromami..." Na základě výše zmíněných skutečností tedy hodnotíme výrok poslance Babáka jako pravdivý.

Považujeme-li za strany dosavadního (myšleno od vzniku samostatné České republiky v roce 1993) establishmentu ty, které v posledních 20 letech získaly premiérský post (ČSSD a ODS), nebo i v širším smyslu všechny parlamentní strany s účastí na vládě, pak je Okamurův výrok bezpochyby pravdivý.

I pouze v případě ČSSD, jako strany dosavadního establishmentu, hovoří výsledky senátních voleb z podzimu 2012 jasně. Soutěžilo se o třetinu (27) senátních křesel, z nichž ČSSD získala celkem 13. To znamená, že posílila svůj senátní klub na 45 členů (včetně 5 bez politické příslušnosti) z celkových 81 senátorů a má tak nyní většinu v horní komoře.

Stanislav Gross byl skutečně členem ČSSD a krátce dokonce premiérem.