23. listopadu řekl Tomio Okamura pro server IHNED: “ Pokud by se potvrdilo, že šlo o falešné podpisy neexistujících lidí, pak se nedá nic dělat, skládám zbraně a je po boji”.

Na základě informací o výdajích ze státního rozpočtu pro rok 2013 směrem k ÚSTR hodnotíme výrok Lubomíra Zaorálka jako pravdivý.

Státní rozpočet na rok 2013 (Celkový přehled výdajů státního rozpočtu podle kapitol) uvádí částku, která je určena pro Ústav pro studium totalitních režimů, ve výši (.pdf) zhruba 152 milionů. V loňském roce dosáhl rozpočet (.pdf) ÚSTR zhruba výše 153,5 milionů.

Novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění (č. 48/1997 Sb.), pod kterou problematika zpoplatnění amalgámových zubních plomb spadá, předložil ministr zdravotnictví Heger poprvé v listopadu roku 2010.

Na jednání dne 6. dubna roku 2011 vláda svým usnesením tento návrh zákona schválila.

Návrh zpoplatnit amalgámové zubní plomby narazil na odpor tehdy koaliční strany VV, která požadovala, aby pojišťovny tento druh plomb hradily i nadále. (Referoval o tom např. server lidovky.cz.)

Na červnovém jednání koaličních špiček (ve formátu K9) zpoplatnění amalgámových plomb z konceptu zdravotnické reformy vypadlo. Karolína Peake (tehdy VV) pro server ihned.cz uvedla následující:

"Plomby z tohoto balíčku v tuto chvíli vypadávají. Jsme rádi, že jsme ubránili nejrozšířenější zubařský zákrok." Celý článek je k nalezení zde.

Uváděná politická příslušnost všech aktérů zde sedí - Jiří Šulc i René Budjač jsou opravdu členy ODS a Arno Fišera i Jana Vaňhová jsou členy ČSSD.

Co se týče členství v Regionální radě regionu soudržnosti Severozápad, tak jsou zde uváděná fakta opět pravdivá. Jak je patrno ze zápisu zasedání Regionální rady - např. na zápisu 26. zasedání figuruje jméno Reného Budjaniče a na zápisu 27. zasedání všechna ostatní, kromě Reného Budjaniče, navíc je na konci zápisu podepsán Jiří Šulc jako předseda.

Vzhledem k výše uvedeným faktům pocházejícím přímo z oficiálních stránek ROP Severozápad shledáváme výrok pravdivým.

V přílohách zákonů o státním rozpočtu pro roky 2012 a 2013 nalezneme výdaje těchto institucí spadajících do oblasti vzdělání a výzkumu: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Akademie věd České republiky, Technologické agentury České republiky a Grantové agentury České republiky. Výdaje jednotlivých institucí naleznete v přehledné tabulce.

Instituce/rok20122013MŠMT137 851 240139 611 693AVČR4 668 406 4 449 192TAČR2 170 2062 556 487GAČR3 023 7943 309 429celkem147 713 646149 926 801Hodnoty v tisících Kč.

Oproti roku 2012 tak výdaje na vzdělání, vědu, výzkum a inovace vzrostly o 2 213 155 000 Kč. Výrok Petra Nečase proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok je pronesený v kontextu rozhovoru ohledně odstoupení Borise Šťastného z pozice pražského zastupitele.

Výrok odpovídá tvrzením Bohuslava Svobody a poslance Šťastného v médiích.

Primátor Svoboda v rozhovoru pro Ihned.cz na otázku, zda není odchod Šťastného s Richterem spíše signálem pro to, že se jim v zastupitelstvu nedostávalo dostatek prostoru, odpověděl: "Teď (zastupitelský, pozn.) klub hlasuje ve dvaceti lidech poměrem patnácti šestnácti proti čtyřem, což se opakuje. To je jistě pro Borise Šťastného i Milana Richtera signál, že se síly posunuly jinam. Určitě to mělo vliv na jejich rozhodování. (...) Kdyby nebyla taková převaha, hlasová a lidská, pro variantu politiky, kterou oni nezastávají, pak by se nevzdávali."

V podobném duchu hovoří ve zmiňovaném rozhovoru i sám Šťastný. Na otázku, proč se rozhodl složit mandát, odpověděl: "Dlouhou dobu jsem se (...) pokoušel na tyto věci (údajnou nekompetentnost a nedůslednost zastupitelů, pozn.) poukazovat, bohužel marně. Za stávajícího rozložení hlasů nemám možnost, jak tyto věci změnit. (...) Většina má jiný názor a já odmítám nést osobní politickou odpovědnost za věci, se kterými zásadně nesouhlasím a jsem přesvědčený, že nelze dlouhodobě opouštět hlasování, neboť jsem nucen hlasovat proti návrhům vlastní strany."

Ač to nemůžeme tvrdit s jistotou, z uvedeného vyplývá, že Šťastného vedly k rezignaci spíše vnitřní poměry na zastupitelstvu (především pak jemu nevyhovující rozložení politických sil), nikoliv tlak ze strany primátora. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Ačkoliv společnost Agrofert Holding, a.s. měla zájem o odkoupení společnosti United Bakeries a.s., největší pekárenské skupiny v regionu střední Evropy, European United Bakeries S.A, (mateřská společnost United Bakeries a.s.) se rozhodla od smlouvy odstoupit a k obchodu tedy opravdu nedošlo.

Jak uvádí stránky United Bakeries ve svém tiskovém prohlášení z 9. července 2012: " Společnost Euro Bakeries Holding odstoupila od smlouvy se společností Agrofert Holding, a.s. o prodeji pekárenské skupiny United Bakeries. Protože slovenský antimonopolní úřad k předem stanovenému datu nevydal rozhodnutí, nemohla být transakce dokončena." K 7. listopadu 2012 se dále také společnost European United Bakeries vyjádřila, že "s konečnou platností ukončila jednání o prodeji pekáren ve skupině United Bakeries se společností Agrofert Holding, a.s. Dne 31. října 2012 bez výsledku uplynula další lhůta, dohodnutá k vypořádání transakce, což akcionáře European United Bakeries S.A. vedlo k rozhodnutí jednání definitivně ukončit."

Fúze United Bakeries a.s. a Penam, a.s., dceřiné společnosti Agrofert Holding, a.s. by znamenala sloučení dvou největších pekárenských firem na českém a slovenském území, a tak z důvodu potenciálního narušení hospodářské soutěže musela společnost Agrofert počkat před sjednáním obchodu na povolení od českého i slovenského antimonopolního úřadu. 23. dubna 2012 česká strana spojení pekáren s určitými podmínkami povolila (jak uvedla ČTK prostřednictvím serveru Týden.cz), slovenský Protimonopolný úrad ale fúzi svým rozhodnutím ze dne 11. července 2012 zakázal. Stránky České televize dále uvádí, že Andrej Babiš s tímto výsledkem nesouhlasil a podal žádost o rozklad, majitelé United Bakeries ale mezitím odstoupili od smlouvy a tento krok odůvodnili právě chybějícím dokumentem slovenského antimonopolního úřadu.

Výrok hodnotíme jako jako zavádějící, jelikož může existovat jedna konkrétní značka, u které tento výrok platí, obecná pravda to však není.

Toastový chléb bílý Penam (500g) stojí v ČR běžně 19,20 Kč včetně DPH. Bez DPH, které od 1. ledna 2013 činí 15%, je cena výrobku 16,69 Kč.

V Německu pak lze toastový bílý chléb (500g) pořídit v cenovém rozmezí od 0,49 do 1,65 € včetně DPH podle výrobce produktu. Bez DPH, které v Německu činí 7%, se ceny pohybují v rozmezí od 0,46 do 1,54 €. V přepočtu podle kurzu ze dne 12. 2. 2013 (25,563) jsou německé ceny následující:

s DPH: 12,53 - 42,18 Kč bez DPH: 11,76 - 39,11 Kč

Porovnáme-li tedy tyto ceny produktů, dojdeme k závěru, že ve srovnání s nejnižší německou cenou je německý výrobek o 29,5% levnější. Ovšem ve srovnání s cenou nejvyšší je německý výrobek naopak o 134,3% dražší. V tomto rozmezí tedy může existovat toastový chléb levnější o 12%, rozhodně to však není pravda o všech, a to ani přibližně.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací ČTK, které citoval portál Idnes.

Zpráva vyšetřovací komise polského Sejmu, která se zabývala možnou korupcí při prodeji Unipetrolu, podle ČTK uvádí následující: "Vliv Agrofertu musel být obrovský, když dokázal přimět českou vládu k tomu, aby odmítla nabídku, která byla o 40 procent vyšší než nabídka PKN Orlen."

Původní zprávu polského parlamentu se nám dohledat nepodařilo.

Pro úplnost dodáváme, že společnost Agrofert se vůči informacím ve zprávě ohradila. Podle firmy jsou směsí "chybných, nepravdivých či výslovně lživých a manipulativních tvrzení."

Na základě informací o výdajích ze státního rozpočtu pro rok 2013 směrem k ÚSTR hodnotíme výrok Pavla Kováčika jako pravdivý.

Státní rozpočet na rok 2013 (Celkový přehled výdajů státního rozpočtu podle kapitol) uvádí částku, která je určena pro Ústav pro studium totalitních režimů, ve výši (.pdf) zhruba 152 milionů. V loňském roce dosáhl rozpočet (.pdf) ÚSTR zhruba výše 153,5 milionů.