Je pravda, že Vratislav Mynář kandidoval v krajských volbách v roce 2012 ve Zlínském kraji na kandidátce SPOZ z druhého místa. Před ním se však na prvním místě nacházel člen Zemanovců Lubomír Nečas a na třetím místě další straník Josef Novák. Čtvrtý v pořadí Dalibor Maniš, starosta Valašských Klobouk, skutečně kandidoval jako bezpartijní.

25. července 2012 bylo na jednání vlády vydáno usnesení č. 569, kterým byli příslušní ministři pověřeni " vypracovat návrh zákona o pravidlech pro výběr odborníků do funkcí ředitelů a členů dozorčích rad státních podniků a členů orgánů obchodních společností s majetkovou účastí státu a územních samosprávných celků a po projednání v připomínkovém řízení předložit tento návrh zákona vládě do 30. září 2012 ".

Toto pověření přípouští i samo Ministerstvo financí na svých stránkách, avšak další zmínku o tomto problému se nám nepodařilo dohledat ani v záznamech z jednání vlády ani v Knihovně připravované legislativy.

Pro hodnocení výroku o hospodářském výkonu ČR používáme údaje o růstu HDP vybraných evropských zemí ze stránek Eurostatu, kde jsou kromě zemí Evropské unie zapojeny i některé kandidátské země (Turecko, Makedonie, Černá hora, Island) a z evropských zemí i Norsko a Švýcarsko. Chorvatsko se členským státem EU stane zítřejším dnem (1. července 2013).

Je otázkou, co Jiří Rusnok rozumí pod označením "jeden z nejhorších výkonů" a “normální ekonomika v Evropě”.

Z tohoto výčtu 33 zemí patří České republice v její ekonomické výkonnosti (růst HDP byl -1,3 %) za rok 2012 25. příčka. Státy s horším hospodářským výkonem jsou Španělsko, Maďarsko, Chorvatsko, Slovinsko, Kypr, Itálie, Portugalsko a Řecko.

V předpovědi pro rok 2013 se pořadí České republiky v tomto výčtu nemění (růst HDP předpovídán na -0,4 %; seznam zemí s horším růstem HDP doplňuje Nizozemsko, naopak Maďarsko se v předpovědi dostává před Českou republiku). Hodnocení dle dostupné statistiky označujeme nicméně jako pravdivé.

Na základě dat poskytovaných Světovou bankou (ang.) hodnotíme výrok jako pravdivý. Z datové řady (ang.) zachycující vývojový trend celkových výdajů na zdravotnictví vyjádřených jako procenta z hrubého domácího produktu (HDP) mezi lety 2003 až 2011 vyplývá, že v porovnání s průměrem EU Česká republika po celé sledované období vydává na zdravotnictví menší část HDP (pro detailní srovnání viz tabulku níže). Pro úplnost dodejme, že zmíněný ukazatel v sobě zahrnuje součet veřejných i soukromých výdajů na zdravotnictví.

RokEU (% HDP)ČR (% HDP)20039,37,120049,36,920059,56,920069,46,720079,46,520089,66,8200910,58,0201010,37,5201110,17,4

Při hodnocení výroku jsme se zaměřili na zatím poslední sněmovní volby v roce 2010. Tehdy představila ODS svůj programový dokument Vize 2020, která obsahovala poměrně rozsáhlou sekci „Česká republika v Evropě a ve světě“, tři strany věnované zahraničním vztahům, především pak EU, najdeme i v samotném volebním programu. Také ČSSD věnovala zahraniční politice jednu ze svých Oranžových knih.

Je však pravdou, že kampani dominovala úplně jiná témata, především vnitropolitická, ekonomická (vládní škrty, „strašení Řeckem“), velkým tématem se stal boj proti korupci. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

V prezidentské volbě integrace byla jednou z otázek rezonujících v kampani, ilustrovat to můžeme například na 11 otázkách pro 11 kandidátů, které kandidáti zodpovídali pro ČT.

Vývoj sazeb DPH

RokZákladní sazbaSnížená sazba199323 %5 %199522 %5 %200419 %5 %200819 %9 %201020 %10 %201220 %14 %201321 %15 %Zdroj: podnikatel.cz

Vývoj HDP (ang.) a spotřeby domácností v ČR (meziroční procentuální růst)

RokHDPSpotřeba domácností20033,775,2320044,743,3720056,753,1120067,024,3920075,744,1920083,102,822009-4,510,2220102,490,9420111,890,472012-1,32-2,63Zdroj: Světová banka

Z výše uvedených poznatků vyplývá, že vývoj jednotlivých indikátorů v podstatě potvrzuje informace obsažené ve výroku. Na druhou stranu je třeba podotknout, že zmíněné indikátory jsou velmi komplexní a jejich vývoj není svázán výhradně s nastavením míry nepřímého zdanění v ČR. Vzhledem k tomu, že nejsme schopni reálně posoudit míru závislosti mezi těmito dvěma proměnnými, hodnotíme výrok jako neověřitelný. Navíc je také otázkou, nakolik je růst ovlivněn také vnějšími vlivy, které Sobotka pomíjí.

Před Únorem 48 byli komunisté nejsilnější stranou - ve volbách v roce 1946 získali v Českých zemích 40,17 % hlasů, což znamenalo podporu více než jedné třetiny voličů. Sice není údaj Schwarzenberga zcela přesný, nicméně si jím nijak ve svém výroku nepřilepšuje, spíše naopak.

Výrok Jana Zahradila o vývoji názorů českých voličů na EU hodnotíme na základě výsledků průzkumů veřejného mínění jako pravdivý.

V roce 2005 (pdf., anglicky, s. 32) smýšlelo o euru pozitivně 35% obyvatel ČR. Ve stejném roce bylo proti přijetí eura (pdf., anglicky, s. 62) 41,2% obyvatel ČR.

Podle průzkumu Eurobarometru (pdf., anglicky, s. 9) z dubna 2013 vnímá euro pozitivně pouze 23% Čechů. Proti přijetí eura je 80% obyvatel České republiky.

Dle Eurobarometru (pdf., s. 25) vnímá členství v EU v roce 2005 jako dobrou věc 44% obyvatel ČR. Negativně o členství smýšlí 11% obyvatel.

Z průzkumu z roku 2012 (pdf., anglicky, s. 2) vyplývá, že 30% obyvatel ČR má důvěru v EU, 63% cítí nedůvěru k EU.

Mezi lety 2005 a 2013 počet odpůrců přijetí eura vzrostl téměř dvojnásobně. Pozitivně o přijetí eura smýšlí o 10% obyvatel ČR méně. Důvěru v EU ztratilo 14% obyvatel a negativní pohled na EU vzrostl z 11% na 63%.

Vázaný mandát byl používán například v meziválečném Československu. V širším smyslu lze chápat tak, že existuje nějaká písemná smlouva mezi poslanci a politickými stranami, za něž byli zvoleni. Pokud by hlasovali v rozporu s usnesením vlastní strany, ke kterému se zavázali, mohlo by dojít k řešení prostřednictvím soudu.

Karolína Peake slova poslance Michala Babáka vzápětí popřela na svých webových stránkách. Žádné bližší informace jsme nenašli ani v archivu jejich stránek, ani ve zpravodajství z dubna 2012. Jedná se tedy o tvrzení proti tvrzení a výrok musíme hodnotit jako neověřitelný.

V samostatné České republice funguje spíše volný mandát, který je založen pouze na svědomí každého poslance. Je tedy možné během volebního období změnit poslanecký klub. Více najdete např. zde.

Je pravdou, že Petr Nečas bude letos již tři roky premiérem, ovšem přesně to bude tři roky až v 13. července. Dále je pravdou, že v České republice použil Petr Nečas helikoptéru poprvé, ačkoliv ji má jako premiér k dispozici.

Například už v roce 2010kritizovaltehdejšího ministra vnitra Radka Johna za to, že v době vládních škrtů použil k cestování právě vrtulník. Pro úplnost ovšem musíme uvést, že jeho první let to rozhodně nebyl. Například při návštěvě Afgánistánu v dubnu 2013 se premiér přesouval americkými vrtulníky Black Hawk.