Výrok Petra Fialy hodnotíme jako neověřitelný, jelikož data o počtu školských zařízení za určitý školní rok jsou Českým statistickým úřadem zveřejňována až po jeho skončení, během prázdnin, nelze tedy zjistit, kolik školek "máme dnes". Poslední dostupná data (.pdf) za školní rok 2011/2012 udávají počet 4931 mateřských škol.

S žádostí o poskytnutí podkladů, ze kterých Petr Fiala vycházel jsme se obrátili na ministerstvo.

Nynější sazby DPH (v angličtině) v České republice jsou 21 % , 15 % je sazba snížená. V Německu jsou tyto sazby ve výši 19 % a 7 % (ve snížené sazbě můžeme v obou zemích najít obdobné kategorie zboží a služeb).

Výrok ministra Hegera hodnotíme jako neověřitelný, neboť lze sice dohledat mediální vyjádření Hegera v duchu jím připravovaných změn, nicméně samotný návrh zákona není veřejně dostupný a není tedy možné zcela jistě uvést, že toto opatření přináší zmíněné změny.

V kontextu výroku je zřejmé, že Leoš Heger mluví o novele zákona o veřejném zdravotním pojištění, která je na stránkách Ministerstva zdravotnictví uvedena v sekci připravované legislativy. Nicméně samotný návrh, jak uvádí web, je nyní v meziresortním připomínkovém řízení a není zde veřejně dostupný, tudíž nelze zcela jasně říct, obsahuje-li ministrem zmíněné prvky.

Z veřejných zdrojů lze však vyčíst, že Heger má v plánu bonifikaci pojištěnců, kteří se o své zdraví starají. Viz. server Aktuálně.cz. Konkrétní opatření text popisuje následovně:... "A to zavedení takzvaného dvousložkového pojistného. Hegerův úřad v zákoně počítá s tím, že nově pacienti zaplatí část pojištění své pojišťovně sami."Navrhujeme mechanismus dvousložkového pojištění, které spočívá v tom, že by si pojišťovny mohly vybrat více zdravotního pojistného nebo by ho mohly naopak snížit. Mluvíme o desetinách procenta toho, co dneska platí zaměstnanec. Tím by jasně daly najevo, jestli mají hospodářské problémy, nebo jsou velmi dobré," řekl ministr Heger v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Jeho úřad chce však také v zákoně podle Plíška motivovat lidi k tomu, aby se o své zdraví starali.

V praxi by to mohlo například vypadat tak, že ti pacienti, kteří budou chodit pravidelně na preventivní prohlídky, dostanou odměnu. Heger před časem uvedl, že by třeba zaplatili nižší poplatek u lékaře." Novinky, které by měly tento efekt, popisuje také text na webu strany ministra Hegera (TOP09) z 20. prosince 2012.

Posuzování kvality je často velmi subjektivní, skutečností ovšem je, že nově zvolení ústavní soudci, o nichž Milan Štech hovoří, konkrétně MiladaTomková, Vladimír Sládeček, Jan Filip a Jaroslav Fenyk, jsou mnohými kompetentními osobami považováni za uznávané odborníky. Jak uvádí zpravodajský server iDnes.cz, tři noví soudci jsou také dlouhou dobu profesory na českých vysokých školách:

Vladimír Sládeček je od roku 1991 profesorem na Katedře správního práva a správní vědy Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Jan Filip je také profesorem, od roku 1995 vedoucím Katedry ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Jaroslav Fenyk ve svém životopise na stránkách vlastní advokátní kanceláře uvádí, že od roku 1997 působí jako vysokoškolský profesor, a to na Právnické fakultě Karlovy univerzity v Praze, Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, Fakultě práva Panevropské vysoké školy v Bratislavě a na maďarské Univerzitě Miskolc. Milada Tomková byla v letech 1998 až 2003 členkou Legislativní rady vlády České republiky.

Co se týče renomé jednotlivých nových soudců, pozitivně se o jejich kvalitách vyjadřuje například Eliška Wagnerová, česká senátorka, právnička, bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu a bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu. Na základě informací ze zpravodajského serveru Aktuálně.cz například hovoří o Miladě Tomkové a Jaroslavovi Fenykovi jako o " osobnostech mezi soudci ". O celkové vysoké kvalitě navržených kandidátů ucházejících se o post ústavních soudců se vyjadřuje také na své internetové stránce.

Stručné představení kvalit nově jmenovaných ústavních soudců přináší na svých stránkách Česká televize. Vedle jejich krátkých profesních životopisů se ke kandidátům i na těchto stránkách kladně vyjadřuje řada osobností – například ministr spravedlnosti Pavel Blažek označil Jana Filipa za jednoho z nejlepších expertů na ústavní právo v Česku, dle Jana Wintra z Právnické fakulty Univerzity Karlovy je zase například Vladimír Sládeček považován za " kapacitu v oblasti správního práva ".

Co se týká Milady Tomkové a její velké praxe z Legislativní rady vlády, o které Štěch mluví, je v jejím životopise uvedeno, že členkou Legislativní rady vlády byla v letech 1998-2003.

Na základě výše zmíněných informací o nových ústavních soudcích považujeme výrok Milana Štěcha za pravdivý.

Výrok jako celek hodnotíme jako pravdivý, neboť Tomáš Jirsa správně pojmenovává personálie obsažené ve výroku (pokud si odmyslíme jistou expresivnost v hodnocení Lukáše Jelínka).

Ve čtvrtek 6. prosince v tajné volbě zvolili senátoři členy rady Ústavu pro studium totalitních režimů Emilii Benešovou,Lukáše Jelínka a Michala Uhla.

Lukáš Jelínek byl v letech 2004-2006 poradcem předsedy Poslanecké sněmovny PČR Lubomíra Zaorálka, takže jisté spojení s tímto politikem lze potvrdit.

Michal Uhl je členem Strany zelených a angažoval se v kampani Jiřího Dientsbiera.

Co se týče názoru obou zmiňovaných členů Rady nedokážeme přesně posoudit, jak oba o ústavu smýšlejí, resp. formulace výroku senátora Jirsy je poměrně vágní. Jeho poznámka o tom, že oba zmínění radní odmítají "daný koncept" není součástí našeho hodnocení. Nicméně pro informaci přikládáme vyjádření obou zmíněných členů Rady ÚSTR směrem k této instituci:

Například pro týdeník RESPEKT se Michal Uhl vyjádřil takto:

„Jmenují se Ústav pro studium totalitních režimů, ne ústav pro studium StB,“ říká Uhl a dodává: „Už název ústavu je špatný. Někteří historikové se přiklánějí k názoru, že třeba v osmdesátých letech už tu žádná totalita nebyla, byl tu jen autoritářský režim. Akademické bádání je svobodné, nemůže být svazováno předem deklarovaným názvem.“

Lukáš Jelínek ve stejném článku zmiňuje:

„Že ústav umí popsat uzlové momenty represe v naší historii, o tom nikdo nepochybuje,“ říká radní Lukáš Jelínek. „Jenže mně chybí jiné pohledy,“ argumentuje Jelínek. „Třeba jak vnímali komunismus dělníci na Ostravsku, jaká byla tehdy skutečná úroveň zdravotnictví (...) Prostě úhel, který se týká obyčejných lidí, kteří snad ani neměli tušení, co to je StB.“

Politické strany jsou dle zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (§18) povinny Poslanecké sněmovně (kontrolnímu výboru) předložit výroční zprávy o svém financování za uplynulý rok. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Data podle Analýzy ÚIV (Ústav pro informace ve vzdělávání) za rok 2010 (. pdf) potvrzující výrok ministra Petra Fialy.

do 25 let26 - 3536 - 4546 - 5556 - 6566 a více let3,2 %19,1 %26,9 %33,8 %15,5 %1,5 %

tzn.

do 35 letnad 46 let22,350,8

• Další data: Statistická ročenka školství 2010 (.pdf)

Zákon, kterým se zavádí sKarta prošel Výborem pro sociální politiku Poslanecké sněmovny v srpnu 2011. Výbor vyslovil 30. 8. 2011 pozměňovací návrhy (.doc) a doporučil Poslanecké sněmovně, aby s návrhem zákona vyslovila souhlas. Členy výboru v době schvalování zákona skutečně byli poslanci ODS, VV i TOP 09.

Návrh zákona dále prošel ve sněmovně druhým a třetím čtením. Ve druhém čtení sice byly připojeny další pozměňovací návrhy (.doc; str. 18-20), ale nebylo jich mnoho a dá se tak říct, že finální podoba zůstala více méně tak, jak ji navrhli poslanci sociálního výboru. Výrok tedy i přes tuto drobnost hodnotíme jako pravdivý.

V přílohách zákonů o státním rozpočtu pro roky 2012 a 2013 nalezneme výdaje těchto institucí spadajících do oblasti vzdělání a výzkumu: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Akademie věd České republiky, Technologické agentury České republiky a Grantové agentury České republiky. Výdaje jednotlivých institucí naleznete v přehledné tabulce.

Instituce/rok20122013MŠMT137 851 240139 611 693AVČR4 668 406 4 449 192TAČR2 170 2062 556 487GAČR3 023 7943 309 429celkem147 713 646149 926 801Hodnoty v tisících Kč.

Oproti roku 2012 tak výdaje na vzdělání, vědu, výzkum a inovace vzrostly o 2 213 155 000 Kč. Výrok Petra Nečase proto hodnotíme jako pravdivý.