Na základě dohledaných informací o místopředsedech Senátu a Poslanecké sněmovny je výrok hodnocen s malou výhradou jako pravdivý.

Výrok je hodnocen v kontextu 2 minulých funkčních období Poslanecké sněmovny, tedy mezi roky 2002 - 2010, neboť v OVM byla řešena současná Sněmovna, tudíž je jasné, že Pospíšil mínil právě toto vymezení.

Jak je patrné z webu Senátu ČR, tato instituce má v tuto chvíli 1. místopředsedkyni (Gajdůšková) a 3 řadové místopředsedy (Horská, Sobotka, Škromach). Celkový počet místopředsedů tedy sedí.

Volební obdobíMístopředsedové Poslanecké sněmovny 2002-2006Filip, Kasal, Kupčová, Langer, Němcová. (Krátce Marvanová - viz text) 2006-2010Filip, Kasal, Němcová, Talmanová, Zaorálek

Co se týče Poslanecké sněmovny a jejích dvou minulých období, pak má Pospíšil s malou výhradou pravdu. V období 2002 - 2006 byli místopředsedy: Filip (KSČM), Kasal (KDU-ČSL), Kupčová (ČSSD), Langer, Němcová (oba ODS). Dodáváme, že předsedou sněmovny byl v této době Lubomír Zaorálek. Výhrada se týká faktu, že na začátku období Sněmovny byla 2 měsíce ve vedení ještě Hana Marvanová. Po zbytek fungování této Sněmovny byl počet místopředsedů již konstantní.

V následujícím volebním období bylo místopředsedů v Poslanecké sněmovně také 5. Byli jimi Němcová, Talmanová (obě ODS), Kasal (KDU-ČSL), Zaorálek (ČSSD), Filip (KSČM). Předsedou byl zástupce ČSSD Miloslav Vlček.

Nepodařilo se nám dohledat žádný zdroj, který by konkrétně potvrdil nebo vyvrátil tvrzení ministra Hegera. Zkoušeli jsme v této záležitosti kontaktovat také Ministerstvo zdravotnictví, ovšem odpověď jsme nezískali. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

V říjnu roku 2012 uvedl Václav Klaus v rozhovoru pro Lidové noviny: "Samozřejmě si uvědomuji, že v momentě, kdy se Zeman stane prezidentem, bude dělat hromadu věcí, ze kterých mi budou vstávat vlasy hrůzou na hlavě."

Nepodařilo se nám ovšem najít rozhovor nebo prohlášení, kde by se vyjádřil Václav Klaus o Miloši Zemanovi jako o "menším zlu", nicméně z kontextu zmíněného rozhovoru to logicky vyplývá.

Výrok označujeme, jako neověřitelný, a to i přesto, že ve standardních demokraciích západního typu neexistuje instituce stojící mimo soudní moc, která by měla právo "přehodnocovat" (tedy měnit) soudní rozsudky. K charakteristikám jednotlivých systémů soudní moci v zemích EU viz např.

zde.

Takováto instituce by v českém případě byla v rozporu s článkem 90 Ústavy ČR, kde je uvedeno "Soudy jsou povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům.

Jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy."

Z kontextu debaty je však zřejmé, že senátor Okamura má pravděpodobně na mysli spíše instituci sloužící ke kritické reflexi soudní moci a jednotlivých nespravedlivých rozsudků známou jako tzv.

court of the last resort– soud

posledního odvolání.

Původně to byla organizace založená na konci 40. let duchovním otcem

Perryho Masona, známým americkým právníkem a spisovatelem Erle Stanley

Gardnerem. Zabývala se případy nespravedlivých procesů v USA. V

roce 1968 k tomu i u nás vyšel překlad jeho stejnojmenné knihy. Po

jeho vzoru takové tribunály vznikají čas od času i v jiných státech

(nedávno např. v Indii). Jejich členy jsou kromě právníků (zejména

bývalých soudců

) i významné osobnosti, které se chtějí v této oblasti

angažovat, a cestou obvykle nezávislých novinářů upozorňovat na soudní

přehmaty apod.

V případě České republiky se této formě činnosti

blíží např. spolek Šalomoun.

Každý zastupitel hl. m. Prahy je povinen podepsat Čestné prohlášení

k Etickému kodexu člena Zastupitelstva hlavního města Prahy (. pdf), čímž se zavazuje řídit se jeho ustanoveními.

Tzn. že je podle Čl. 3 a 5 povinen dodat Oznámení o činnostech, o příjmech a darech a o nemovitém majetku sebe sama jako člena zastupitelstva popř. také za manžela/manželku, nebo registrovaného partnera/registrovanou partnerku.

Na webu bohužel nejsou volně k nahlédnutí. Podle zákona č. 106/1999 Sb. by je však měl magistrát na požádání poskytnout.

Na základě dohledaných zdrojů, které popisují Bursíkem zmíněný systém, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Martin Bursík tento systém v pořadu popisuje také jako tzv. Contract for Difference. V Britském veřejném prostoru lze najít zdroje, které jeho tvrzení o diskuzích a nastavení tohoto systému dokládají. Např. Out-Law.com popisuje možné fungování tohoto systému. Poměrně detailně je zde uveden také cenový dopad systému na koncového zákazníka. Další zmínky lze dohledat na webu listu Guardian, Financial Times či GOV.UK (sekce Electricity market reform).

Poslanec Bárta odkazuje na kauzu týkající se uvolnění části státních rezerv obilí jako pomoc zemědělcům zasaženým sezónním suchem. Vzhledem k tomu, že státní orgány neposkytují veřejnou databázi podaných trestních oznámení (postup při nakládání s trestním oznámením viz zde), lze se v případě tohoto výroku spoléhat pouze na zdroje třetích stran, například na vyjádření v médiích.

Žádné zdroje, které by alespoň nepřímo výrok potvrzovaly, nebyly v průběhu ověřování nalezeny. Tiskovou zprávu v tomto smyslu doposud nepublikoval ani Vít Bárta, ani politická strana Věciveřejné. Výrok je proto neověřitelný.

Dle serverů lidovky.cz a ohrozeny.podnikatel.cz je od počátku roku 2012, kdy vstoupila novela obchodního zákoníku v platnost, snazší likvidace tzv. prázdných firem, tedy společností, které mají na určité adrese nahlášené sídlo, na této adrese je ale nelze dohledat a nevykazují ani žádnou činnost.

Výrok Bohuslava Svobody hodnotíme podle dohledaných informací ze zpravodajských článků jako pravdivý.

Celkový počet vydaných karet Opencard se pohyboval v roce 2012 skutečně okolo jednoho milionu (např. Aktuálně.cz, Novinky.cz, E15). Pro úplnost, v současné době vlastní Opencard přibližně 1,1 milionu lidí.

Výrok hodnotíme na základě informací z webu ČSSD a médií jako pravdivý. Poprvé se Mládek omluvil prostřednictvím blogu na webu strany ČSSD. Omluvu následně zopakoval na tiskové konferenci v pondělí 18. března 2013. Nesouhlasný postoj k danému výroku vyjádřil i předseda strany Bohuslav Sobotka.