Výrok hodnotíme na základě hlasování o novele zákona o dani z přidané hodnoty na stránkách Poslanecké sněmovny PČR jako pravdivý.

Hlasováním č. 57 byl zmíněný návrh zákona mj. o zvýšení spodní sazby DPH z 10 % na 14 % schválen ve svém třetím čtení. Andrej Babiš uvádí i přesné datum a čas hlasování - 2. září 2011, 12:26.

Je ovšem nutné dodat, že pro návrh hlasovalo z celkového počtu 21 členů poslaneckého klubu Věcí veřejných 19 členů včetně Víta Bárty, zatímco Andrej Babiš zmiňuje " pana Bártu a jeho 19 kumpánů ". Dva poslanci VV se pak hlasování neúčastnili - jeden byl omluven a druhý nepřihlášen. Vzhledem k podstatě výroku jej nicméně hodnotíme jako pravdivý.

Mimo žalobu na sociální karty týkající se ochrany osobních údajů policie aktuálně vyšetřuje podezření z korupce na ministerstvu spojené se zaváděním nových systémů pro vyplácení dávek. Systémy připravované MPSV včetně financování centrálního Úřadu práce prověřuje od listopadu 2012 také NKÚ.

V prostorách Ministerstva práce a sociálních věcí byl 1. října 2012 zadržen dnes již bývalý první náměstek Vladimír Šiška: "...čelí trestnímu oznámení také kvůli zavádění nových informačních systémů pro výplaty dávek. Podal ho Nadační fond (v únoru 2012 - pozn. Demagog.cz) proti korupci s tím, že první náměstek, Drábek a případní další neznámí pachatelé mohli porušit povinnosti při správě cizího majetku, zneužít informace a postavení v obchodním styku či přijmout úplatek."

Poté, co byl Šiška vzat do vazby, aby nemohl případně ovlivňovat svědky, ministr Drábek rezignoval k 31. říjnu 2012. Po několikaměsíčním vyšetřování je v současnosti obviněno z korupce (trestný čin podplácení) nejméně 11 lidí napojených na MPSV, respektive na Vladimíra Šišku.

iDnes.cz: "Šišku si na ministerstvo přivedl právě Drábek. V minulosti spolu podnikali. Byli spoluvlastníky firmy iDTAX, v níž měl Šiška většinu 52 procent prostřednictvím společnosti Cone Advise. Drábek měl 24 procent, které později prodal Šiškově Cone Advise. Tu pak koupila strojírenská společnost Vítkovice, jejíž divize Vítkovice IT Solutions se za působení Šišky v resortu stala jedním ze subdodavatelů nového systému pro výplatu sociálních dávek."

V březnu 2013 podala trestní oznámení na neznámého pachatele, kvůli systému na výplatu dávek, také KDU-ČSL. Jak uvádí web České televize, ... "lidovci podali trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli systému na výplatu sociálních dávek. Podle místopředsedy KDU-ČSL Jana Bartoška zneužilo ministerstvo práce a sociálních věcí na jeho financování až miliardu korun z evropských fondů."

Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací o výši daní v EU jako pravdivý.

Podle statistik OECD pro všechny členské země má Česká republika ze zátěží 42,5% skutečně 9. nejvyšší daně v Evropě.

Současným italským ministrem obrany je admirál Giampaolo Di Paola. Vzhledem k tomu, že v rámci ozbrojených sil Itálie působil v námořnictvu, neuplatní se zde armádní systém hodností, nýbrž námořnický. Jedná se nicméně o ekvivalentně vysokou hodnost. Admirál Di Paola se stal 10. března 2004 náčelníkem Generálního štábu ("Chief of Defence"), kdy nesl zodpovědnost za celkovou politiku a plánování italských ozbrojených sil. Jelikož je hodnost admirála a generála na stejně vysoké úrovni, pouze v jiných složkách ozbrojených sil, a protože admirál Di Paola vykonával funkci náčelníka Generálního štábu, hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Ústava ČR ve svém čl. 65 jasně stanovuje, že "prezident republiky může být stíhán pro velezradu, a to před Ústavním soudem na základě žaloby Senátu." Pro úplnost dodáváme, že s účinností od 8. března se toto ústavní ustanovení mění (.pdf), Senát bude nově potřebovat k podání ústavní žaloby souhlas Poslanecké sněmovny.

Politický rozměr výroku o "smysluplnosti" takového práva podle zásad naší metodologie nehodnotíme, zbytek výroku označujeme jako pravdivý.

Funkční období prezidenta Václava Klause je vymezeno 7. březnem 2003 až 7. březnem 2013. O "pravicovém" složení Senátu Parlamentu ČR (tj. takovém složení horní komory, kde měly většinu "pravicové strany" či strany označující se jako "pravicové"- absolutní většina ODS - 2006-2008 , popř. ODS ve spojení s ODA a US - 2002-2006) během výkonu prezidentského mandátu Václava Klause můžeme hovořit v období 2002-2008 (.pdf).

Senát v období 2003-2005 odmítá celkem sedm Klausem předložených žádostí o vyslovení souhlasu s jmenováním soudce Ústavního soudu ČR (neúplný přehled viz zde). Jmenovitě se jednalo o JUDr. Aleše Pejchala (odmítnut dvakrát), JUDr. Vladimíra Balaše, CSc., prof. JUDr. Václava Pavlíčka, CSc., JUDr. Kláru Veselou – Samkovou, doc. JUDr. Milana Galvase, CSc. a JUDr. Jaroslavu Novotnou. Zevrubnější popis jednotlivých případů nabízí magisterská diplomová práce Jany Richterové (.pdf) z roku 2006. Na tomto místě je však nutné zdůraznit, že se "pravicová" Unie svobody ve sledovaném časovém úseku účastní vlády s ČSSD a KDU-ČSL.

Výrok předsedy Senátu na základě uvedených fakt označujeme za závádějící, neboť není pravdou, že by Senát ve složení s dominancí pravicových subjektů přijímal Klausem navrhované kandidáty na ústavní soudce.

Zákon o NKÚ byl od svého přijetí v roce 1993 novelizován hned jedenadvacetkrát, přičemž v lednu 2013 senátoři skutečně "nepodpořiliústavní novelu, podle které měl mít NKÚ možnost prověřovat také obce, kraje a další instituce a rovněž některé firmy s majetkovou účastí státu, krajů a obcí." (ČT24)

Od roku 1993 bylo přijato celkem 7 ústavních zákonů (viz derogace pasivní), které novelizovaly Ústavu ČR, ale žádný z nich se netýkal postavení a působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu. Ke změně části Ústavy týkající se NKÚ tedy nedošlo již od roku 1993.

Zákon o NKÚ byl od svého přijetí v roce 1993 novelizován hned jedenadvacetkrát. Vojtěch Filip hovoří o událostech v lednu 2013, kdy senátoři skutečně "nepodpořiliústavní novelu, podle které měl mít NKÚ možnost prověřovat také obce, kraje a další instituce a rovněž některé firmy s majetkovou účastí státu, krajů a obcí." (ČT24)

Vzhledem k tomu, že nebyla scvhálena ustávní novela, která by umožnila rozšířit pravomoci NKÚ, nebylo možné změnit ani samotný Zákon o NKÚ. Výrok Vojtěch FIlipa tedy pravdivě popisuje nastálou situaci.

• Zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu č. 166/1993 Sb. (.pdf)
• Ústava České republiky (.pdf)

Nepodařilo se nám dohledat žádný zdroj, který by konkrétně potvrdil nebo vyvrátil tvrzení ministra Hegera. Zkoušeli jsme v této záležitosti kontaktovat také Ministerstvo zdravotnictví, ovšem odpověď jsme nezískali. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Pavel Kouda, dlouholetý představitel ČSSD na komunální a krajské úrovni, původně v krajských volbách 2012 figuroval na druhém místě kandidátní listiny v Ústeckém kraji. Nicméně jeho politické působení bylo provázeno několika skandály (např. Fond hejtmanky nebo Krajská zdravotní). Především však byl náměstek Kouda spojován s manipulacemi v přidělování evropských dotací v ROP Severozápad. V reakci na množící se kauzy tykající se fungování zastupitelstev krajů - zejména případ hejtmana Davida Ratha - vedení ČSSD 17. června 2012 schválilo možnost v závažných případech možnost škrtat v krajských kandidátkách na popud centrální úrovně strany. Po Koudově zatčení 4. září 2012 byl již následujícího dne na základě výsledku jednání vedení strany z kandidátky vyškrtnut a říjnových voleb se nakonec nezúčastnil (konečnou podobu kandidátní listiny viz zde). Výrok je pravdivý. V době nominace kandidátů krajskou organizací ústřední orgány strany skutečně nástrojem pro ovlivnění složení kandidátní listiny nedisponovaly. Teprve po červnové razii v sídle ROP Severozápad a v době, kdy byl Pavel Kouda obviněn a vzat do vazby, tedy na počátku září, ČSSD přijala potřebná opatření a v daném případě je také využila.

Ačkoliv ministerstvo zdravotnictví původně plánovalo rozšířit seznam nadstandardů až o 70 položek, dle informací uvedených na serveru ČTK z listopadu 2012, a odkazujíce se na Hospodářské noviny, dostalo ministerstvo od lékařů jen tři návrhy, které by mohly být zařazeny do seznamu. K této věci ministr zdravotnictví, dle uvedených serverů, konkrétně uvedl: "Řekli jsme si, že to odložíme, máme jen tři návrhy a kvůli těm se nevyplatí kohokoli provokovat. Od ledna nic zavádět nebudeme."

Rozdělení zdravotní péče na standart a nadstandart bylo kritizováno poslanci ČSSD a právě oni poslali návrh Ústavnímu soudu na jeho zrušení. ČSSD kritizuje nejen samotné pojetí „nadstandardů“, ale argumentuje i tím, že pro 90% občanů bude nadstandard nedostupný. K celé věci se vyjadřuje např. Jiří Běhounek v přímém přenosu České televize z července 2012. K dnešnímu datu, 26. března 2013, se Ústavní soud k dané problematice definitivně nevyjádřil.

Dle informací ze serveru Hospodářských novin však takovéto rozdělení zdravotní péče nepodporují ani lékaři, od kterých měli samotné návrhy na rozdělení péče přicházet. Jaroslava Kunová, šéfka Asociace nemocnice a ředitelka Fakultní nemocnice v Plzni v listopadu 2012 doslova poznamenala: "Na tom to vlastně celé ztroskotalo. V létě se při ministerstvu ustavila komise, která měla posuzovat, co lékaři navrhnou, jenže oni nic nenavrhovali, takže jsme se sešli jen jednou“. Z rozhovoru s prezidentem České lékařské komory Milanem Kubkem, pořízeném v listopadu 2011, také vyplývá, že i tato lékařská profesní organizace shledává zavedení nadstandardů problematické.

Vzhledem ke skutečnosti, že realizace reforem naráží na problém nejen, co se týče rozhodnutí Ústavního soudu, ale také kvůli přístupu lékařů, a že se původně měl seznam nadstandardů rozšiřovat každý rok - a očekávaný počet návrhů na rok 2013 se měl pohybovat okolo 70 položek – je výrok ministra do jisté míry diskutabilní.

Akceptujeme-li však 3 návrhy za „sadu“, lze považovat tvrzení ministra Hegera za pravdivé.