Výrok Karolíny Peake hodnotíme jako pravdivý, jelikož ČSSD a ODS mají dohromady velmi výraznou většinu a tak vždy záleží právě na jejich hlasech, jestli návrh Senátem projde nebo nikoli.

Rozšíření pravomocí NKÚ bylo 9. května 2011 navrženo vládou prostřednictvím dvou právních norem. Jde o 1) ústavní novelu a 2) o novelu zákona č. 166/1993 o NKÚ. Oba návrhy sněmovna schválila 7. prosince 2012 (viz. popis legislativního procesu příslušné novely zákona a ústavní novely).

Ústavní novelu Senát dle výše uvedeného záznamu na stránkách Poslanecké sněmovny na své schůzi 30. ledna 2013 neprojednal nebo k němu nepřijal usnesení. Na stránkách Senátu je pak uvedeno, že Senát tisk 30. ledna 2013 projednal, ale nepřijal k němu usnesení. Návrh na schválení novely Ústavy byl zamítnut čtyřmi hlasy senátorů ČSSD, pěti hlasy ODS, čtyřmi hlasy z Klubu pro obnovu demokracie - KDU-ČSL a Nezávislí a jedním hlasem z Klubu Starostové a Ostravak). Zbylí senátoři ČSSD buď hlasovali pro nebo se zdrželi hlasování.

Novelu zákona o NKÚ Senát také projednával. Informace o hlasování o novele zákona uvádíme níže:

Záznam ze senátního hlasování je dostupný zde. Pro schválení návrhu bylo potřeba 38 hlasů. Pro návrh hlasovalo celkem 19 senátorů (15 z ČSSD, 4 ze Senátorského klubu SPOZ+Severočech+KSČM), proti bylo celkem 15 (4 z ČSSD, 7 z ODS, 3 z Klubu pro obnovu demokracie - KDU-ČSL a Nezávislí a 1 ze Senátorského klubu SPOZ+Severočech+KSČM). Vysoký byl počet senátorů, kteří se zdrželi. Z celkem čtyřiceti senátorů se zdrželo 23 z ČSSD, 7 z ODS, 4 z Klubu pro obnovu demokracie - KDU-ČSL a Nezávislí, 4 z Klubu Starostové a Ostravak a 2 nezařazení senátoři.

Dá se tedy sice říct, že spíš než že návrh neprošel hlasy ČSSD a ODS v Senátu, tak spíše neprošel jejich nehlasováním. Nicméně vzhledem k jejich výrazné většině hodnotíme výrok jako pravdivý.

V politickém programu (2. odstavec - "Snížení závislosti zemědělců na obchodních řetězcích") strany Věci veřejné je uvedeno následující :

"Zemědělci závisí na vůli zpracovatelů a hlavně obchodních řetězců. Ty nastavují nepřijatelně nízké ceny, čímž se snižuje kvalita prodávané produkce."

Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Dle státního rozpočtu na r. 2012 činil výdajový rozpočet MŠMT po vázání výdajů 135 405 904 tisíc Kč. Dle přílohy k rozpočtu na r. 2013 (pdf; str. 6677) má rozpočet ministerstva dosáhnout 140 411 693 tisíc Kč a je tedy skutečně vyšší.

Položka ostatních neinvestičních výdajů(ONIV) se zvýšila pro školy a školská zařízení zřizovaná krajem, obcí či svazkem obcí. ONIV v rozpočtu pro pro školy a školská zařízení zřizované krajem, obcí či svazkem obcí. V r. 2012 (.doc; str. 3) tato položka činila 696 729 tisíc Kč a v r. 2013(.doc; str. 3)1 563 543 tisíc Kč. Skutečně tedy došlo k navýšení přibližně o 124%.

Je pravdou, že na jednání vlády 6. března 2013 byl na programu návrh zákona (.pdf) z dílny poslance Bárty a dalších, s č.j.188/13, který řeší lichvu. Stanovisko vlády k tomuto dokumentu bylo negativní (bod 10).

Je pravdou - "ve středu je omezení lichvy na vládě" - vzhledem k datu relace, tj. 10. března 2013, se toto tvrzení vztahuje k jednání vlády 13. března 2013 a pod bodem 7 se nachází návrh zákona (.pdf), č.j. 228/13, z dílny poslankyň Langšádlové (TOP 09), Andrýsové (LIDEM) a Černochové (ODS).

Při porovnání obou návrhů zákonů můžeme vidět, že jsou obě znění prakticky totožná. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Regionální rady jsou zřízeny jako právnické osoby zákonem č. 248/2000 Sb., konkrétně se jedná o § 16. Vztah státu a Regionální rady je upraven ve stejném zákoně § 16, odstavec 5, ve kterém je řečeno, že na tento vztah budou uplatňovány ustanovení obdobně jako v případě přenesené působnosti krajů (zákon č. 129/2000 Sb.), z čehož můžeme usuzovat, že jsou Regionální rady na stejné úrovni jako kraje v jejich zákonem vymezené působnosti.

Výrok na základě informací ze životopisu Jaromíra Novotného na jeho soukromých webových stránkách hodnotíme jako pravdivý. Jako náměstek, později první náměstek, ministra obrany pracoval Jaromír Novotný od září 1997 do června 2001. Během vyjednávání o vstupu České republiky do NATO spolu-předsedal vládnímu vyjednávacímu týmu při pěti kolech jednání se zástupci NATO v Bruselu. Jako velvyslanec v Indii působil od října 2001 do dubna 2006 a následně, v období mezi květnem 2006 a říjnem 2010, se též stal velvyslancem v Japonsku.

Na tiskové konferenci z 1. ledna 2013 se ministr spravedlnosti Pavel Blažek vyjádřil takto: "O amnestii jsem věděl, protože se mnou byla předběžně konzultována jak ze strany prezidenta republiky, tak ze strany předsedy vlády. Podle příslušných zákonů i podle přání pana prezidenta jsem o tom nemohl nikoho informovat, takže pro orgány činné v trestním řízení je to informace nová." Z tohoto tvrzení tedy vyplývá, že byl o amnestii informován.

Nicméně nepodařilo se nám dohledat nic o tom, že probíhaly konzultace i s nějakou další osobou doporučenou ministrem spravedlnosti a výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Nelze dohledat dostupná data, která by tvrzení Andreje Babiše potvrzovala nebo vyvracela. Jeho výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Dle údajů Českého statistického úřadu byly ceny za kilogram rohlíků - v prosinci 2010 - 27,40 Kč (.xls) - v prosinci 2012 - 33,31 Kč (.xls) Trojčlenkou vypočítáme, že došlo k navýšení o 21,57 %, výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Dle nejnovějších statistik (soubor "stat-2013-01.zip" a následně soubor "2.Nez 2011_2013.xls") Ministerstva práce a sociálních věcí bylo v ČR je konci ledna 585,8 tis. nezaměstnaných osob. Poměr dlouhodobě nezaměstnaných vůči všem nezaměstnaným za leden nelze dohledat, nejaktuálnější data Českého statistického úřadu za poslední čtvrtletí roku 2012 hovoří ale o Bohuslavem Sobotkou zmiňovaných 42%, přesněji o 42,7%. Bohuslav Sobotka vychází z nejaktuálnějších dostupných údajů, proto hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.