O záměru prosadit nezávislý úřad vykonávající dohled nad financováním politických stran se Karolína Peak opravdu několikrát pokoušela, vždy ale neúspěšně. Jak uvádí webové stránky Vlády České republiky, jako předsedkyně Vládního výboru pro koordinaci boje s korupcí zařadila Karolína Peake zprůhlednění financování politických stran a jejich kontrolu do Strategie vlády pro boj s korupcí, a to již v říjnu roku 2011. Na základě informací ze zpravodajského serveru idnes.cz, dne 4. října 2012 ale vícepremiérka Peake neuspěla se svým záměrem zřídit nový úřad, neboť se proti návrhu postavili poslanci napříč politickými stranami. Dne 25. října 2012 zpravodajský server E15.cz znovu uvedl informaci o snaze vytvořit kontrolní úřad, dle uvedených slov Karolíny Peake ale jen LIDEM, TOP 09 a VV souhlasily s touto kontrolou, naopak tři nejsilnější strany, ODS, ČSSD a KSČM, vznik nezávislého úřadu nepodpořily. O vzniku kontrolního úřadu se také diskutovalo 9. ledna 2013, kdy vláda projednávala nový zákon o hospodaření politických stran a hnutí. Dle informací ze serveru aktuálně.cz, odkazující se na ČTK, proti zřízení úřadu byly opět strany ODS, ČSSD a KSČM. Jak dále informační server uvádí, z důvodu dlouhotrvající neschopnosti politických stran se na vzniku kontrolního úřadu dohodnout, Karolína Peake navrhuje, aby se místo zřízení nového úřadu raději rozšířily povinnosti stran při zveřejňování údajů o jejich hospodaření.

O svých krocích v rámci snahy zřídit dohledový orgán Karolína Peake také blíže píše na svých oficiálních webových stránkách.

Na základě výše uvedených dohledaných informací tak hodnotíme výrok Karolíny Peake jako pravdivý.

Na základě dohledaných informací o místopředsedech Senátu a Poslanecké sněmovny je výrok hodnocen s malou výhradou jako pravdivý.

Výrok je hodnocen v kontextu 2 minulých funkčních období Poslanecké sněmovny, tedy mezi roky 2002 - 2010, neboť v OVM byla řešena současná Sněmovna, tudíž je jasné, že Pospíšil mínil právě toto vymezení.

Jak je patrné z webu Senátu ČR, tato instituce má v tuto chvíli 1. místopředsedkyni (Gajdůšková) a 3 řadové místopředsedy (Horská, Sobotka, Škromach). Celkový počet místopředsedů tedy sedí.

Volební obdobíMístopředsedové Poslanecké sněmovny 2002-2006Filip, Kasal, Kupčová, Langer, Němcová. (Krátce Marvanová - viz text) 2006-2010Filip, Kasal, Němcová, Talmanová, Zaorálek

Co se týče Poslanecké sněmovny a jejích dvou minulých období, pak má Pospíšil s malou výhradou pravdu. V období 2002 - 2006 byli místopředsedy: Filip (KSČM), Kasal (KDU-ČSL), Kupčová (ČSSD), Langer, Němcová (oba ODS). Dodáváme, že předsedou sněmovny byl v této době Lubomír Zaorálek. Výhrada se týká faktu, že na začátku období Sněmovny byla 2 měsíce ve vedení ještě Hana Marvanová. Po zbytek fungování této Sněmovny byl počet místopředsedů již konstantní.

V následujícím volebním období bylo místopředsedů v Poslanecké sněmovně také 5. Byli jimi Němcová, Talmanová (obě ODS), Kasal (KDU-ČSL), Zaorálek (ČSSD), Filip (KSČM). Předsedou byl zástupce ČSSD Miloslav Vlček.

Výrok Jana Kubiceho hodnotíme na základě stránek Poslanecké sněmovny, věstníku EU a zpravodajských článků jako pravdivý.

Jan Kubice hovoří o novele zákona o poštovních službách z roku 2011, která byla podepsána prezidentem 12. června 2012 a účinnosti nabývá 1. ledna 2013. Tato novela ruší monopol České pošty na doručování zásilek do hmotnosti 50 g a ceny 18 Kč. Tato novela vznikla na základě tzv. třetí poštovní směrnice (.pdf) Evropské unie z roku 2008. Ta volá po otevírání poštovního trhu soutěži.

Touto novelou je v České republice vzniká úplně liberalizovaný poštovní trh, který byl otevírán postupně po jednotlivých segmentech. Zmíněná oblast byla poslední, která zbývala do úplné liberalizace. Ostatní oblasti byly už předmětem úprav před lety.

Historii postupné liberalizace stručně představuje například tento článek. Od devadesátých let první soukromí přepravci vstupují na trh s doručováním balíků a volnou živností se stalo provozování poštovních služeb v dubnu 2005. V souvislosti s omezováním monopolu České pošty můžeme zmínit rok 2000, kdy vstupuje v platnost poštovní zákon a omezuje monopol na zásilky do 350 g a 27 Kč. Další omezování přišlo v letech 2004 a 2006 (100 g a 19 Kč, resp. 50 g a 18 Kč).

Výrok Tomia Okamury hodnotíme na základě informací z Poslanecké sněmovny a zpravodajských článků jako zavádějící. Vlasta Parkanová je opravdu v současné době poslankyní (od 29. května 2010) zvolenou za kandidátku TOP 09, kauza ohledně letounů CASA však stále není uzavřena a její role je stále předmětem vyšetřování. Nákup nových armádních dopravních letounů CASA byl podepsán dne 7. května 2009 za bývalé vlády Mirka Topolánka. Česká republika za tyto letouny zaplatila celkem 3,6 miliardy Kč. Na základě vypracovaného znaleckého posudku od firmy American Appraisal měla být zakázka předražena celkem o 658 milionů Kč. Do uvedeného údaje tři čtvrtě miliardy, který uvádí Tomio Okamura, tedy chybí ještě 92 milionů. Podle kritiků této analýzy není možné objektivně cenu této zakázky odhadnout, a to z důvodu neúplných informací (kvůli utajení) a neobvyklosti zakázky. Společnost Omnipol také vyzvala k zveřejnění úplného znění této analýzy. Vlasta Parkanová je, jako bývalá ministryně obrany, v souvislosti s nákupem letadel CASA obviněna z trestných činů " zneužití pravomoci veřejného činitele a porušení povinnosti při správě cizího majetku ". Obviněn byl také bývalý šéf resortní sekce vyzbrojování Jiří Staněk. Ačkoliv Poslanecká sněmovna Vlastu Parkanovou dne 11. července 2012 vydala k trestnímu stíhání, nelze na základě tohoto kroku definitivně určit míru přímého či nepřímého zavinění poslankyně Parkanové. Vlasta Parkanová čelí sice obvinění, ale doposud nebyl vydán pravomocný rozsudek a vyšetřování této kauzy není stále u konce. Část výroku s vyjádřením o přímé demokracii pod faktické výroky nespadá, jde o spekulaci senátora Okamury, a není proto součástí našeho hodnocení.

Výrok premiéra potvrzují údaje Energetického regulačního úřadu.

Výkon jaderné elektrárny Dukovany je celkem 1 760 MW, elektrárna Temelín pak disponuje výkonem 2 000 MW. Podle Energetického regulačního úřadu(.pdf) byl k 1.1. 2013 souhrnný instalovaný výkon českých fotovoltaických elektráren 2 072 MW. Výrok premiéra Nečase je tedy pravdivý.

Pro úplnost ovšem dodáváme, že v minulosti byl ERÚ obviněn (.pdf) podnikately a investory v obnovitelných zdrojích z toho, že výkon solárních eletráren nadhodnocuje. Navíc, ačkoliv sluneční zdroje svým instalovaným výkonem skutečně převyšují ty jaderné, jejich reálný výkon je ve skutečnosti mnohonásobně nižší (ovlivňuje je jej např. míra sluneční intenzity a další klimatické vlivy během dne a roku).

Dle aplikace Data presentation system na webu Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, která umožňuje vytváření vlastních tabulek, se tržby lékáren od roku 2007 od zdravotních pojišťoven za léčiva (tedy za léčiva na recept; indikátor 4911) pohybovaly (s výjimkou roku 2009, kdy tržby překročily zmiňovaných 35 miliard o 185,429 milionů korun) pod hranicí 35 miliard Kč (viz. níže uvedená tabulka).

Tržby od ZP za léčiva (v tis. Kč)

rok ČR

2007 32 219 244 2008

31 231 356 2009

35 185 429

2010

33 752 703

2011

33 987 000

Tržby lékáren za volně prodejná léčiva (tedy léky "mimo recept"; indikátor 4914) v letech 2007-2009 rostly (viz. následující tabulka).

Tržby za volný prodej (v tis. Kč)
rok ČR

2007

6 637 591

2008

7 392 259

2009

7 764 682

2010

7 482 923

2011

7 663 780

S ohledem na skutečnost, že tržby lékáren za léky na recept v roce 2010 překročily hranici 35 miliard, kterou zmiňuje Zuzana Roithová a skutečnost, že tržby za volný prodej v letech 2007-2009 rostly, hodnotíme její výrok jako zavádějící.

Doplňujeme dokument ÚZIS, který nám Zuzana Roithová zaslala jako podklady pro své argumenty. Ukazuje, že výdaje na léky na recept skutečně dlouhodobě spíše stagnují. Nezmiňuje se však o lécích "mimo recept".

Ve státním rozpočtu na rok 2013 je pojistná kapacita EGAP skutečně stanovena na 270 mld. Kč.

EGAP: "Exportní pojišťovna nesmí přijmout k pojištění vývozní úvěrová rizika přesahující její pojistnou kapacitu. Pojistnou kapacitou se rozumí horní limit pojistné angažovanosti z uzavřených pojistných smluv a smluv o příslibu pojištění, jimiž se na období do konce daného kalendářního roku může exportní pojišťovna smluvně vázat. Ve státním rozpočtu na daný rok se stanoví výše pojistné kapacity exportní pojišťovny..."

Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2013 č. 504/2012 Sb. (. pdf - str. 1): "Pojistná kapacita Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s., se stanoví ve výši270 000 000 000 Kč..."

Vzhledem k informacím získaným na serveru Poslanecké sněmovny ČR a ze samotného návrhu poslance Farského hodnotíme výrok jako pravdivý.

Skupina poslanců v zastoupení J. Farského předložila dne 28. 6. 2012 sněmovně návrh zákona (.pdf, strana 4) týkající se zavedení registru smluv, přičemž jedním z navrhovatelů byla i Karolína Peake.

Co se týče platnosti a účinnosti smlouvy, návrh zákona (.pdf, strana 13) se vyjadřuje k tomuto tématu následujícím způsobem:

"Zveřejnění smlouvy je podmínkou účinnosti smlouvy." Smlouva tedy nabývá účinnosti až ve chvíli jejího zveřejnění. Tato podmínka zároveň zajišťuje vnitřní sankční mechanismus:

"...nevytváří potřebu vnějšího kontrolního mechanismu, ale kontrolním mechanismem je sám sobě, neboť při nezveřejnění smlouvy vytváří sankci její "neplnitelnosti". ..."

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, Schwarzenberga před druhým kolem podpořila Zuzana Roithová i celostátní vedení KDU-ČSL, nepodařilo se nám ale potvrdit ani vyvrátit, že by jej podpořili všechny krajské organizace.

Zuzana Roithová skutečně podpořila před druhým kolem kandidaturu Karla Schwarzenberga (učinila tak ovšem pouze sama za sebe, své voliče k podpoře konkrétního kandidáta nevyzvala). Voliče naopak k podpoře opravdu vyzvalo celostátní vedení KDU-ČSL.

Z vedení krajů pak podpořilo kandidaturu Karla Schwarzenberga kraj Jihočeský a Královéhradecký, deklarovanou podporu ostatních krajských organizací se nám nepodařilo dohledat.