Uváděná politická příslušnost všech aktérů zde sedí - Jiří Šulc i René Budjač jsou opravdu členy ODS a Arno Fišera i Jana Vaňhová jsou členy ČSSD.

Co se týče členství v Regionální radě regionu soudržnosti Severozápad, tak jsou zde uváděná fakta opět pravdivá. Jak je patrno ze zápisu zasedání Regionální rady - např. na zápisu 26. zasedání figuruje jméno Reného Budjaniče a na zápisu 27. zasedání všechna ostatní, kromě Reného Budjaniče, navíc je na konci zápisu podepsán Jiří Šulc jako předseda.

Vzhledem k výše uvedeným faktům pocházejícím přímo z oficiálních stránek ROP Severozápad shledáváme výrok pravdivým.

Aktuální studie OECD Education at a Glance 2012 (.pdf) přináší srovnání 34 členských zemí OECD a některých dalších nečlenských států v oblasti vzdělávání. Studie zahrnuje celkem dvacet jedna z dvaceti sedmi členských států EU. Data srovnání věku učitelů pochází z r. 2010.

Ze souboru dat (.xls, záložka Data C_D5.1) této studie vyplývá, že v oblasti sekundárního vzdělávání má Česká republika pátý nejstarší učitelský sbor ze srovnávaných zemí. V sektoru primárního vzdělávání má pak ČR dle této studie (.xls, záložka Data C_D5.3) druhý nejstarší pedagogický sbor ze srovnávaných zemí.

Protože studie poskytuje data pouze o procentuálním zastoupení učitelů v daném věku na určitém stupni, nelze tyto data spojit a vytvořit "celkový žebříček". Studie také nezahrnuje všechny členské země EU. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako neověřitelný.

S žádostí o poskytnutí podkladů, ze kterých Petr Fiala vycházel jsme se obrátili na ministerstvo.

Pro ověření tohoto výroku jsme kontaktovali Klientské centrum České spořitelny. V současnosti bylo dle informací klienského centra předáno více než 260 000 sKaret (viz. kopie emailu níže). S odkazem na toto vyjádření hodnotíme výrok ministryně Mullerové jako pravdivý.

Odpověď na námi zaslaný dotaz naleznete zde.

Výrok je na základě dostupných zpráv o volbě členů Rady ÚSTR v Senátu hodnocen jako pravdivý.

Na úvod poznamenáváme, že nakolik "je signifikantní" nezvolení Jiřího Lišky do Rady ÚSTR, není součástí hodnocení. Soustředíme se pouze na fakta, která jsou ve výroku senátory Jirsy obsažena.

Jiří Liška, bývalý místopředseda Senátu, byl kandidátem do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, kterého nominovala Poslanecká sněmovna. Nicméně zvolen nebyl, jak dokládají mediální výstupy (ČT) z této volby, tak i stenozáznam (vystoupení senátorky Hany Doupovcové) z jednání Senátu, kdy výsledky volby, které se Liška účastnil, oznámila senátorka Doupovcová:

"...Druhá volba. První volba, druhé kolo – návrh Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR do Rady ÚSTR. Počet vydaných lístků 65, počet odevzdaných platných i neplatných lístků 65. Z toho neplatných lístků 5. Pro Jiřího Lišku bylo odevzdáno 23 hlasů. V druhém kole I. volby nebyl pan Jiří Liška zvolen. Děkuji." Tomáš Jirsa také zmiňuje politické aktivity Jiřího Lišky. Ten je skutečně bývalým senátorem (do roku 2010) a současným starostou Jičína.

Role Lišky při vzniku ÚSTR je taková, že byl jedním z předkladatelů zákona o Ústavu paměti národa (.pdf - 1. snahy o založení podobné instituce), tento návrh také v Senátu obhajoval. Informace o dalším vývoji, který směřoval k založení ÚSTR, lze dohledat na webu této instituce (chronologie vzniku), a to včetně podílu tehdejšího senátora Lišky.

Ve státním rozpočtu na rok 2013 je pojistná kapacita EGAP skutečně stanovena na 270 mld. Kč.

EGAP: "Exportní pojišťovna nesmí přijmout k pojištění vývozní úvěrová rizika přesahující její pojistnou kapacitu. Pojistnou kapacitou se rozumí horní limit pojistné angažovanosti z uzavřených pojistných smluv a smluv o příslibu pojištění, jimiž se na období do konce daného kalendářního roku může exportní pojišťovna smluvně vázat. Ve státním rozpočtu na daný rok se stanoví výše pojistné kapacity exportní pojišťovny..."

Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2013 č. 504/2012 Sb. (. pdf - str. 1): "Pojistná kapacita Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s., se stanoví ve výši270 000 000 000 Kč..."

Za dobu existence samostatné České republiky nebyla KDU-ČSL přítomna v následujících vládách:

Miloš Zeman (17. července 1998 - 15. července 2002) - vláda menšinového kabinetu ČSSD, jejíž vznik byl umožněn tzv. Opoziční smlouvou s ODS.

Mirek Topolánek I (16. srpna 2006 - 11. října 2006) - vláda ODS a nestraníků, která však nezískala důvěru v Poslanecké sněmovně.

Jan Fischer (8. května 2009 - 13. července 2010) - úřednický kabinet, do kterého byli vybráni zástupci ODS, ČSSD a Strany zelených. V hlasování o důvěře jej podpořilo několik poslanců KDU-ČSL, byli to ti, kteří posléze ze strany odešli do nově vznikající TOP 09.

Petr Nečas (13. července 2010 až doposud) - koaliční vláda současného premiéra se neopírá o poslance KDU-ČSL, jelikož nejsou přítomni v Poslanecké sněmovně.

V čase existence ČSFR je nutné rozlišovat dvě úrovně vlád - federální a národní. Události těsně předcházející volbám v roce 1990 (obvinění předsedy ČSL Bartončíka Janem Rumlem (Občanské fórum) z vazeb na StB, známé též jako "aféra Bartončík") a následný neúspěch strany v těchto volbách, vedly k nedelegování žádných svých zástupců do vlády na federální úrovni jako protestu proti postupu zástupců Občanského fóra. V případě národní vlády však strana aktivní byla a jejími zástupci ve vládě Petra Pitharta byli Antonín Baudyš (místopředseda) a Ludvík Motyčka (ministr stavebnictví až do zrušení tohoto úřadu).

Z návrhu pražského rozpočtu na rok 2013 je zřejmé, že v jednotlivých kapitolách došlo ke vzniku rezerv. Pouze v kapitole Doprava (položka financování - doprava - MHMP-OMI) je úspora investičních prostředků 384 mil. Korun. Návrh přitom opravdu počítá s výdaji na další stavbu tunelu (položka výdaje - doprava - kapitálové výdaje - MHMP-OMI - MO Špejchar - Pelc/Tyrolka).

Nemůžeme však bohužel zjistit, jaké byly plánované výdaje na výstavbu tunelu v roce 2012. Původní návrh rozpočtu na loňský rok obsahuje namísto konkrétních výdajů na investice pouze obecnou rezervu (v návrhu je to položka výdaje - pokladní správa - kapitálové výdaje).

Nemůžeme proto ověřit, zda prostředky byly "v celém rozsahu převedené z loňského roku", nebo je město v roce 2012 využilo jinak než k tvorbě rezerv.

Novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění (č. 48/1997 Sb.), pod kterou problematika zpoplatnění amalgámových zubních plomb spadá, předložil ministr zdravotnictví Heger poprvé v listopadu roku 2010.

Na jednání dne 6. dubna roku 2011 vláda svým usnesením tento návrh zákona schválila.

Návrh zpoplatnit amalgámové zubní plomby narazil na odpor tehdy koaliční strany VV, která požadovala, aby pojišťovny tento druh plomb hradily i nadále. (Referoval o tom např. server lidovky.cz.)

Na červnovém jednání koaličních špiček (ve formátu K9) zpoplatnění amalgámových plomb z konceptu zdravotnické reformy vypadlo. Karolína Peake (tehdy VV) pro server ihned.cz uvedla následující:

"Plomby z tohoto balíčku v tuto chvíli vypadávají. Jsme rádi, že jsme ubránili nejrozšířenější zubařský zákrok." Celý článek je k nalezení zde.

Systém fakultních nemocnic byl dvakrát oddlužen během, a to během jejich převodu na krajské úřady v letech 2003 a 2004. Ze státního rozpočtu bylo na tyto transakce vládou vyčleněno celkem 3,4 miliardy korun. V roce 2006 bylo do oddlužení fakultních nemocnic investováno dalších 1,6 miliardy korun, polovinu této částky zaplatilo ministerstvo zdravotnictví a druhou polovinu ministerstvo financí. Posledním případem oddlužení fakultních nemocnic, bylo oddlužení dvou pražských nemocnic(nemocnice v Motole a Všeobecné fakultní nemocnice) v roce 2008, které vyšlo na 1,2 miliardy korun.

V odůvodnění předchozího výroku je také dohledatelné, že část závazků nemocnic stát vypořádal již v roce 1998.

Oddlužení systému fakultních nemocnic (nebo dílčích částí) proběhlo čtyřikrát a celkem do něj bylo investováno 6,2 miliardy korun.

Podobný výrok jsme ověřovali již dříve, a znovu musíme konstatovat, že policejní statistiky pojem bagatelní trestní činnost činnost neznají a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný - nemůžeme mít jistotu, co přesně měl Jan Kubice na mysli.

Dřívější emailové vyjádření Dagmar Bednarčíkové, vrchní komisařky, Policejní prezidium České republiky: " Naše statistiky pojem bagatelní trestná činnost neznají. Přesná definice termínu bagatelní trestná činnost neexistuje. Hovoří-li se o snižování administrativy u policie, ministerstvo vnitra a ministerstvo spravedlnosti tak označují trestné činy s horní trestní sazbou tři roky. "

Pro lepší představu uvádíme alespoň nejbližší aproximaci tohoto termínu, kategorii tzv. krádeží prostých (kapesní, mezi zaměstnanci na pracovišti, věcí z automobilů, jízdních kol, domácího zvířectva atd.). Za rok 2012 bylo takovýchto krádeží dle statistiky (.xls) Policie ČR zjištěno 119 367.