Ve volebním období 2002 – 2006 se skutečně vystřídaly tři sociálně-demokratické vlády pod vedením Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka. Vlády byly tvořeny na půdorysu ČSSD – KDU-ČSL – Unie svobody. Formálně se na tomto koaličním půdorysu vládlo celé volební období, avšak při hlasování o nedůvěře vládě Stanislava Grosse 1. dubna 2005 se vládní koalice fakticky rozpadla. Vládu ČSSD tehdy podržely (pro danou chvíli – padla o něco později) hlasy komunistů, kteří se daného hlasování zdrželi a tím umožnili vládě přežít. Naopak koaliční KDU-ČSL hlasovala proti Grossově vládě.

Před volbami 2006 pak reálně vládla Paroubkova ČSSD v Poslanecké sněmovně s KSČM, když většinou 111 hlasů prosazovali levicové návrhy zákonů – např. zákoník práce nebo zákon o neziskových nemocnicích.

Na základě výše uvedených informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jak prohlásil Bohuslav Svoboda například v rozhovoru pro Aktuálně.cz, koalice měla zásadní problémy při tvorbě rozpočtu. Nová koalice s TOP 09 byla také oficiálně pojmenována jako"koalice rozpočtovéodpovědnosti, transparentnosti a boje proti korupci."

Bohužel nemáme k dispozici přesný údaj o zadlužení k 21. 11. 2011, kdy byla vypovězena koaliční smlouva mezi ODS a ČSSD. Podle přehledu v systému ÚFIS, který spadá pod Ministerstvo financí ČR činila celková zadluženost Hlavního města Prahy k 31. 12. 2011 necelých 26 miliard korun.

Bylo to necelé dvě měsíce po pádu koalice, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Dle vlastních slov strany tato iniciovala vznik středopravicového volebního bloku již v první polovině tohoto roku. Společné postavení kandidátních listin spolu se stranou ANO či s ODS bylo bráno jako jednou z možných strategií SsČR do voleb v roce 2013. Tato jednání (.pdf) však nevedla ke zdárnému konci a strana oznámila, že postaví vlastní samostatné kandidátní listiny ve všech volebních krajích s podporou cechů, společenstev, sdružení a některých pravicových stran. Jednou z těchto stran by měla být strana LIDEM, jejíž představitelé potvrdili, že probíhají jednání o obsazení míst na kandidátních listinách.

Poté co přešla nemocnice v Lounech pod správu Ústeckého kraje, začalo z důvodu její zadluženosti v roce 2003 docházet k uzavírání některých oddělení. Nemocnice byla následně privatizována, přičemž postupně bylo obnovováno a rekonstruováno její vybavení. V roce 2009 nemocnice změnila svého majitele, když byla prodána společnosti Nemocnice Louny a.s. Finanční problémy však vlastníka přiměly v roce 2010 ukončit poskytování akutní péče a nadále se zaměřit výhradně na následnou a dlouhodobou ošetřovatelskou péči. V současnosti je v daném regionu uzavíráním některých oddělení ohrožena například i nemocnice v Roudnici nad Labem.

K výraznému slučování nemocnic došlo v severních Čechách především v Ústeckém kraji, kde v roce 2007 vznikla Krajská zdravotní a.s., která zastřešuje pět krajských nemocnic (Děčín, Chomutov, Most, Teplice a Ústí nad Labem; rozsah zdravotní péče poskytovaný jednotlivými nemocnicemi je dostupný zde). V poslední době je též projednáváno přičlenění dvou nemocnic poskytujících následnou péči, konkrétně se jedná o Nemocnici následné péče v Mostě a nemocnici v Ryjicích.

Problematická situace je i v sousedním Libereckém kraji, kde by měla proběhnout fúze liberecké a turnovské nemocnice. Jak se totiž ukázalo, obě nemocnice jsou ve velmi špatné ekonomické situaci. Pokud zastupitelstva měst a kraje sloučení schválí, mělo by podle plánu dojít k restrukturalizaci a uzavření některých oddělení.

Z výše uvedeného vyplývá, že současná situace v poskytování zdravotní péče na severu Čech je velmi problematická. Jednotlivá zdravotnická zařízení prochází procesem slučování, nebo se mění jejich dosavadní funkce a rozsah poskytované péče. I přes poměrně zjednodušující povahu výroku jej tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě dat Evropské centrální banky. Ta zveřejňuje na svém webu srovnání dlouhodobých výnosů státních dluhopisů členských zemí EU. Poslední dostupný údaj z července 2013 uvádí hodnotu 2,23 % pro Českou republiku, zatímco u Slovenska tento výnos činil 3,15 %, polské dluhopisy slibují 3,97% výnos.

Pro srovnání můžeme uvést, že úrok u německých dluhopisů činí 1,56 % a u rakouských 2,06 %.

Jiná řešení se mezi lidmi těší větší oblibě.

Podle agentury SANEP vidí 24,2 % dotázaných jako řešení současné politické situace sestavení vlády s podporou 101 poslanců pod vedením Miroslavy Němcové a její dovládnutí do řádných voleb v roce 2014. Větší podporu veřejnosti mělo řešení “sestavení úřednické vlády premiéra Jiřího Rusnoka a co nejrychlejší vyhlášení předčasných voleb” (38,6 %) a “okamžité rozpuštění Sněmovny a vyhlášení předčasných voleb” (31,1 %).

Podle průzkumu STEM/MARK pro Českou televizi by s vládou na základě nynější koalice souhlasilo 21 % obyvatel

Fischer hovoří o limitech výdajů na volební kampaň dle §37 odst. 2 zákona (.pdf) o volbě prezidenta. Pro účely těchto limitů se počítá nikoli cena, kterou kandidát za jednotlivé položky kampaně skutečně zaplatil, nýbrž "cena obvyklá".

Fischer zároveň říká, že cenu obvyklou lze počítat dle nákladů ostatních kandidátů, nepůjde tedy vždy o "ceníkovou" cenu dané služby aj.

Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) je rozvojovou bankou České republiky, a dle informací z jejich oficiálních webových stránek„napomáhá v souladu se záměry hospodářské politiky vlády České republiky a regionů rozvoji malého a středního podnikání, infrastruktury a dalších sektorů ekonomiky vyžadujících veřejnou podporu“.

V rozhovoru s vrchním ředitelem Úseku podpory a strategie ČMZRB Lubomírem Rajdlem uvedeným na portálu www.finance.cz je přiblížena specifičnost této banky. Ta byla založena v roce 1992 jako nástroj pro realizaci vládních programů na podporu malých a středních podnikatelů, později ale rozšířila svou činnost i do oblasti podpory bydlení, financování vybraných oblastí infrastruktury a zabezpečovala realizaci krátkodobých a cíleně orientovaných programů týkajících se například podpory úspor energie nebo oprav panelových bytových domů.

Ačkoliv má tedy ČMZRB formálně tytéž možnosti podnikání jako každá jiná banka na trhu, skutečně nemůže na základě strategie přijaté akcionáři banky poskytovat úvěr jako běžná komerční banka. Ve výpisu (.pdf) z obchodního rejstříku lze nalézt souhrn předmětů podnikání banky, detailnější souhrn předmětů činností, které ale banka vykonává, je uveden v oficiálním dokumentu (.pdf) (v sekci V.- Údaje o činnosti) vydaným bankou ke dni 30. června 2013.

Co se týče právní formy banky, tak ČMZRB je akciovou společností, jejímž jediným akcionářem je Česká republika (blíže zde, v sekci IV.- Údaje o akcionáři). Dle dokumentu jsou akcionářská práva vykonávána prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Ministerstvem financí ČR.

Do roku 2012 však bylo složení akcionářů pestřejší – vedle českých ministerstev, vlastnící dohromady 72% akcií, byly akcionáři také Komerční banka a.s. (informace o prodeji (. pdf)), Česká spořitelna a.s. (informace o prodeji ze serveru zpravy.kurzy.cz) a Československá obchodní banka a.s. (informace o prodeji ze serveru patria.cz). O změně akcionářů informovala ČMZRB ve svých tiskových prohlášeních. Jak je uvedeno v jednom z nich, plné vlastnictví banky státem je součástí realizace projektu její transformace, který je zařazen do Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 až 2020 schválené vládou v září 2011.

Předkladatelem strategie byl ministr průmyslu a obchodu, v harmonogramu projektu Transformace ČMZRB a.s. je však vedle Ministerstva průmyslu a obchodu uveden jako gestor Ministerstvo financí, které se na realizaci projektu ze zřejmých důvodů také podílelo. Zestátnění ČMZRB se uskutečnilo na základě požadavku Evropské komise, o němž informuje například zpravodajský server Mladé fronty.

Na základě informací z obchodního rejstříku (.pdf), tiskových zpráv ČMZRB a jejího oficiálního dokumentu (.pdf) hodnotíme výrok Miroslava Kalouska jako pravdivý.

Jiří Dienstbier společně se skupinou senátorů předložil 10. prosince 2011 návrh (.pdf) na změnu zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích.

Tento návrh zákona mimo jiné upravuje pravidla pro financování politických stran a volebních kampaní.

Na své 23. schůzi 14. června Senát návrh zákona schválil a 21. června jej předložil Poslanecké sněmovně. 23. července vyslovila Vláda s tímto návrhem nesouhlas. Celý proces je k dispozici na webových stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Přikládáme také aktuální znění zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích. (předpis č. 424/1991 Sb.)

Na základě těchto skutečností hodnotíme výrok Jiřího Dienstbiera jako pravdivý.

Vít Bárta se dle svých slov (viz přepis diskuse) ve svém výroku opírá o informace společnosti Incoma GfK. Jedná se o soukromou společnost. Přístup k analýzám je zpoplatněn, a proto nejsou bohužel uvedená data veřejně dostupná.

Ani na stránkách samotného Plzeňského Prazdroje, a.s. nelze bohužel tato data dohledat.

Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.