Bohužel se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat Tomášem Jirsou zmiňované vyjádření Lukáše Jelínka a Michala Uhla, proto nemůžeme daný výrok hodnotit jinak, než jako neověřitelný.

Místopředseda Rady ÚSTR Lukáš Jelínek pro iDnes.cz uvedl: "Pokud chceme, aby ústav byl institucí odideologizovanou a nepolitickou, tak se radní nemohou zabývat tím, jestli přicházejí nějaké tlaky zleva nebo zprava, například vyjádření od komunistů nebo od předsedy ODS." Dále odmítl, že by Radu k odvoláni Hermana někdo instruoval. Na základě tohoto tvrzení však nemůžeme přímo vyvodit, že Jelínek či Uhl nějaký politický tlak necítili.

K věci se vyjádřil i Petr Nečas, který za odvoláním Hermana vidí jasnou snahu o politizaci ústavu ze strany ČSSD. Bohuslav Sobotka to dementoval a zdůraznil, že: "odvolání šéfa ústavu je věcí jeho rady a že sociální demokracie se v tom nijak neangažovala."

Poslanec Bárta odkazuje na kauzu týkající se uvolnění části státních rezerv obilí jako pomoc zemědělcům zasaženým sezónním suchem. Vzhledem k tomu, že státní orgány neposkytují veřejnou databázi podaných trestních oznámení (postup při nakládání s trestním oznámením viz zde), lze se v případě tohoto výroku spoléhat pouze na zdroje třetích stran, například na vyjádření v médiích.

Žádné zdroje, které by alespoň nepřímo výrok potvrzovaly, nebyly v průběhu ověřování nalezeny. Tiskovou zprávu v tomto smyslu doposud nepublikoval ani Vít Bárta, ani politická strana Věciveřejné. Výrok je proto neověřitelný.

Návrh zákona o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů byl schválen Poslaneckou sněmovnou ve třetím čtení dne 19. února 2013. 25. února byl postoupen Senátu. První část paragrafu 2, odst. 1 návrhu, postoupeného Senátu, zní: "K 1. lednu 2014 se mění listinné akcie na majitele, které nejsou imobilizovány, na listinné akcie na jméno; k tomuto dni rovněž dochází k odpovídající změně stanov společnosti."
Výrok Pavla Blažka hodnotíme s odkazem na výše uvedený citát sněmovního tisku jako pravdivý.

V Německu funguje tzv. systém církevní daně, kdy mohou církve a náboženské společnosti od svých věřících vybírat na svou činnost od členů jejich církve prostředky formou srážky příjmu (podrobněji o tom např. pojednává tento či tento text). Nejedná se ovšem o systém daňové asignace, o kterém hovoří Okamura (a který funguje např. v sousedním Slovensku), kdy může plátce daně prakticky volně odvést část svého příjmu na libovolnou veřejně prospěšnou službu (německá církevní daň se vztahuje pouze na příslušníky dané církve a navíc je pro ně povinná). Hodnotíme proto výrok jako nepravdivý.

Výrok Vojtěcha Filipa hodnotíme na základě informací ze stránek Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR jako pravdivý.

Vojtěch Filip svým výrokem odkazuje na návrh na změnu Ústavy, předložený skupinou poslanců KSČM dne 21. března 2012. V tomto dokumentu (.pdf) je navrženo doplnění článku 25 a 87. Díky změnám by mandát poslance nebo senátora mohl zaniknout také " pravomocným odsouzením k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za trestný čin spáchaný úmyslně ". Druhým způsobem zániku mandátu, jež návrh uvádí, je " rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o ztrátě mandátu ". To má být údajně určitou ochranou proti tzv. přeběhlictví, tedy situaci, kdy poslanec přejde do jiného poslaneckého klubu či politické strany.

Návrh byl zamítnut v prvním čtení dne 22. března 2013 (resp. byl přijat návrh na zamítnutí předloženého návrhu na změnu Ústavy v prvém čtení).

Je třeba dodat, že s podobným návrhem přišla i předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová dne 17. května 2012. V jejím návrhu (.pdf) se ovšem jedná pouze o první zmíněnou možnost zániku mandátu - " pravomocným odsouzením k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. " V současné době má tento návrh za sebou první čtení a bude projednáván v příslušném Ústavně právním výboru 18. dubna 2013.

Výrok ministra Hegera je odůvodněn jako neověřitelný, neboť sice správně popisuje českou legislativu i gestora evropské směrnice na úrovni české vlády, nicméně se nám již nepodařilo dohledat ministrem zmíněný boj o zisk gesce nad touto směrnicí.

Jak vyplývá z návrhu jednání (.pdf) o zmíněné směrnici z 16. ledna 2013 ve Výboru pro EU na vládní úrovni, je předkladatelem české pozice ministr zemědělství Bendl. Usnesení sněmovního výboru (.doc) pro evropské záležitosti z 24. ledna letošního roku pak zcela jasně uvádí (str. 6 - "Stanovisko vlády"), že gestorem návrhu směrnice na české straně je Ministerstvo zemědělství.

Zákon o potravinách, který Leoš Heger zmiňuje, skutečně řadí tabák k oblasti potravin. Toto legislativní opatření (zákon - .pdf), které bylo přijato v roce 1997 (přijetí 24. duben - účinnost 1. září), má celý název Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že před vstupem do EU byl tabák řazen k oblasti potravin asi 7 let.

Počet živnostenských oprávnění v roce 2012 dle zprávy (.doc) Svazu obchodu a cestovního ruchu dosáhl 3 225 372 (viz. tabulka na s. 2).

Informace o reálném počtu živnostníků v ČR však zachycují např. data ČSÚ z posledního sčítání domů, lidu a bytů z roku 2011. Jako OSVČ se k 26.3. 2011 označilo 589 168 osob.

Z Výběrového šetření (.xls) pracovních sil, které realizuje ČSÚ, vyplynulo, že 692,9 tisíc osob má jako své hlavní zaměstnanání podnikání bez zaměstnanců, tj. OSVČ.

Na základě těchto dostupných informací hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Nový návrh zákona o kartě sociálních systémů, jenž lze nalézt na webových stránkách Hospodářské komory České republiky (v sekci Související soubory – Materiál), upravuje původní smlouvu (Smlouva o provozování karty sociálních systémů se všemi přílohami na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky) mimo jiné i v uvedených bodech Ludmily Müllerové, a její výrok je tak na základě dohledaných informací hodnocen jako pravdivý.

Jak uvádí server Aktuálně.cz, novela by umožňovala využívat i jiné virtuální účty než ty od České spořitelny, a to v případě, kdy by lidé nevyužívali platební funkci sKarty, a nechávali by si tak zasílat dávky rovnou na účet v jiné bance. S touto možností používat účty v jiných bankách úzce souvisí i možnost používání většího množství bankomatů a užívání sKarty vzdáleně přes počítač. Dle stávající smlouvy je možné, aby oprávněná osoba používala i jiné bankomaty než přímo povinné bankomaty České spořitelny, tato možnost je ale považována za nadstandardní zpoplatněnou službu (blíže v části Smlouvy 4.6 Vytvoření sítě Povinných bankomatů - respektive 4.6.7.) Co se týče možnosti zasílání složenek poštou, ve druhé části návrhu smlouvy (Změna zákona o státní sociální podpoře, článek III.) se uvádí, že poštovní poukázky jsou jednou z variant, jak se dají dávky vyplácet.

Souhrnné informace o nové podobě zákona potvrzující slova Ludmily Mullerové lze nalézt také na stránkách České asociace paraplegiků. Nový návrh má dle informací z Aktuálně.cz zohledňovat výsledek dohody politiků s vedením spořitelny, výhrady ombudsmana, ochránců soukromí a z praxe. Informace o stávající sKartě jsou poskytnuty na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky (v sekci sKarta).

Podle údajů eurostatu klesl HDP České republiky za rok 2012 o 1,3%. Hrubý domácí produkt Polska naopak meziročně vzrostl o 1,9%, Rakouska o 0,8% a Slovenska o 2,0%. Výrok Jiřího Paroubka proto hodnotíme jako pravdivý.

Stát

Růst HDP za rok 2012

Česká republika

- 1,3%

Polsko

+ 1,9%

Slovensko

+ 2,0%

Rakousko

+ 0,8%

Zdroj: eurostat

Jak uvádí Dopravní podnik hlavního města Prahy na svých webových stránkách, opravdu je stoprocentně vlastněn hlavním městem Prahou.