Ze zveřejněné struktury akcionářů je vidět, že k 19. červnu 2012 tvořil podíl státu ve společnosti ČEZ, a.s. 69,78%. Aby nedošlo k záměně za státní podnik, ten jen značen zkratkou s.p. (nikoliv a.s. jako je např. ČEZ), tak vznik takovéhoto podniku upravuje zákon 77/1997 sb. (.pdf). Takovýmto podnikem jsou například Lesy ČR, s.p., zatímco ČEZ, a.s. je regulérní akciovou firmou, kde majoritním akcionářem je stát.

Dále je pravdou, že ČEZ, a.s. je kótován na burze, konkrétně na Burze cenných papírů Praha, a.s., kde je veden od 22. června 1993.

Nepodařilo se nám ve veřejně dostupných zdrojích najít statistiky o rozdaných pokutách za rok 2012.

Ze seznamů oficiálních stránek projektu Czech POINTU vyplývá, že počet těchto poboček se dostal na číslo 6925. Převyšuje tedy počet obcí, který je podle oficiálních informací Českého statistického úřadu 6 250 (tuto informaci nalezneme v odkazované publikaci na straně 136).

Výrok označujeme, jako neověřitelný, a to i přesto, že ve standardních demokraciích západního typu neexistuje instituce stojící mimo soudní moc, která by měla právo "přehodnocovat" (tedy měnit) soudní rozsudky. K charakteristikám jednotlivých systémů soudní moci v zemích EU viz např.

zde.

Takováto instituce by v českém případě byla v rozporu s článkem 90 Ústavy ČR, kde je uvedeno "Soudy jsou povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům.

Jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy."

Z kontextu debaty je však zřejmé, že senátor Okamura má pravděpodobně na mysli spíše instituci sloužící ke kritické reflexi soudní moci a jednotlivých nespravedlivých rozsudků známou jako tzv.

court of the last resort– soud

posledního odvolání.

Původně to byla organizace založená na konci 40. let duchovním otcem

Perryho Masona, známým americkým právníkem a spisovatelem Erle Stanley

Gardnerem. Zabývala se případy nespravedlivých procesů v USA. V

roce 1968 k tomu i u nás vyšel překlad jeho stejnojmenné knihy. Po

jeho vzoru takové tribunály vznikají čas od času i v jiných státech

(nedávno např. v Indii). Jejich členy jsou kromě právníků (zejména

bývalých soudců

) i významné osobnosti, které se chtějí v této oblasti

angažovat, a cestou obvykle nezávislých novinářů upozorňovat na soudní

přehmaty apod.

V případě České republiky se této formě činnosti

blíží např. spolek Šalomoun.

Na webu DPP (Dopravního podniku hlavního města Prahy) je uveřejněné, že předsedou dozorčí rady je Ing.Jiří Pařízek, jehož jméno nalezneme uvedené také na webu TOP 09 mezi zastupiteli hl.m.Prahy.

Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Poslední šetření CVVM (.pdf) z dubna 2013 přisuzuje ČSSD 25,5 % v rámci stranických preferencí, přičemž pouze v případě aplikace volebního modelu hovoří až o 40 % hlasů. Totéž platí jak pro dubnový průzkum od SANEP (28,3 %), tak od agentury STEM. (27,7 %)

V čem se podle metodologie liší stranické, respektive volební preference a volební model?

• "Stranické preference představují aktuální rozložení sympatií k politickým stranám v celé společnosti a nelze je zaměňovat s předpovědí reálného volebního chování, resp. volební prognózou."

• "Volební model tedy nezahrnuje respondenty, kteří se voleb nechtějí zúčastnit nebo nevědí, zda se jich zúčastní."

Pro podrobnější vysvětlení viz Centrum pro výzkum veřejného mínění: Stranické preference a volební model v dubnu 2013 (.pdf)

Výrok hodnotíme jako jako zavádějící, jelikož může existovat jedna konkrétní značka, u které tento výrok platí, obecná pravda to však není.

Toastový chléb bílý Penam (500g) stojí v ČR běžně 19,20 Kč včetně DPH. Bez DPH, které od 1. ledna 2013 činí 15%, je cena výrobku 16,69 Kč.

V Německu pak lze toastový bílý chléb (500g) pořídit v cenovém rozmezí od 0,49 do 1,65 € včetně DPH podle výrobce produktu. Bez DPH, které v Německu činí 7%, se ceny pohybují v rozmezí od 0,46 do 1,54 €. V přepočtu podle kurzu ze dne 12. 2. 2013 (25,563) jsou německé ceny následující:

s DPH: 12,53 - 42,18 Kč bez DPH: 11,76 - 39,11 Kč

Porovnáme-li tedy tyto ceny produktů, dojdeme k závěru, že ve srovnání s nejnižší německou cenou je německý výrobek o 29,5% levnější. Ovšem ve srovnání s cenou nejvyšší je německý výrobek naopak o 134,3% dražší. V tomto rozmezí tedy může existovat toastový chléb levnější o 12%, rozhodně to však není pravda o všech, a to ani přibližně.

Jiří Dienstbier skutečně získal v komunálních volbách 2010 mandát pražského zastupitele, v roce 2012 na něj pak rezignoval.

Podle zákona o obcích (§ 82) má člen zastupitelstva při výkonu své funkce právo:

"a) předkládat zastupitelstvu obce, radě obce, výborům a komisím návrhy na projednání,

b) vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu obce a její jednotlivé členy, na předsedy výborů, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je obec, a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které obec založila nebo zřídila; písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů,

c) požadovat od zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které obec založila nebo zřídila, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jeho funkce; informace musí být poskytnuta nejpozději do 30 dnů."

Zákon přitom v tomto smyslu nijak nerozlišuje mezi opozičními a "koaličními" (např. v radě zastoupenými) zastupiteli. Podle jednacího řádu pražského zastupitelstva (čl. 9, č. 9) musí být senátorovi na požádání uděleno během jednání zastupitelstva slovo.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, Dienstbier měl ze zákona širší pravomoc, než přiznává a rezignací na svůj mandát řadu těchto pravomocí ztratil. O možnost vystoupit na zastupitelstvu ale opravdu nepřišel.

Aktuální nezaměstnanost (k lednu 2013) podle dříve užívané metodiky činí 10,1 %, podle nové metodiky výpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí, která vyjadřuje "podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku", se jedná o přibližně 8 %. V roce 2004 nezaměstnanost činila 10,2 %, podle metodiky, která se v tomto roce začala nově používat a používala se do konce roku 2012, však činila 9,2%. (Průměrná míra nezaměstnanosti od roku 1997 do roku 2012 . xls)

MPSV:"Údaje počínaje měsícem říjnem 2012 jsou zveřejněny podle stávající i nové metodiky paralelně, od ledna 2013 pouze podle nového výpočtu." Na výše uvedeném odkazu lze mj. nalézt také oficiální důvody pro změnu metodického postupu.

Dřívější metodika fungovala od druhé poloviny roku 2004: "za nezaměstnané považují všechny osoby od 15 let, které nejsou zaměstnané, jsou pro výkon placeného zaměstnání nebo sebezaměstnání k dispozici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů a v průběhu posledních čtyř týdnů hledaly aktivně práci, a to prostřednictvím úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce či přímo v podnicích, využíváním inzerce a podnikáním kroků pro založení vlastní firmy." I tehdy se očekávalo snížení "přibližně o 1,5 až 2 procenta" oproti původní metodice.

Ačkoliv společnost Agrofert Holding, a.s. měla zájem o odkoupení společnosti United Bakeries a.s., největší pekárenské skupiny v regionu střední Evropy, European United Bakeries S.A, (mateřská společnost United Bakeries a.s.) se rozhodla od smlouvy odstoupit a k obchodu tedy opravdu nedošlo.

Jak uvádí stránky United Bakeries ve svém tiskovém prohlášení z 9. července 2012: " Společnost Euro Bakeries Holding odstoupila od smlouvy se společností Agrofert Holding, a.s. o prodeji pekárenské skupiny United Bakeries. Protože slovenský antimonopolní úřad k předem stanovenému datu nevydal rozhodnutí, nemohla být transakce dokončena." K 7. listopadu 2012 se dále také společnost European United Bakeries vyjádřila, že "s konečnou platností ukončila jednání o prodeji pekáren ve skupině United Bakeries se společností Agrofert Holding, a.s. Dne 31. října 2012 bez výsledku uplynula další lhůta, dohodnutá k vypořádání transakce, což akcionáře European United Bakeries S.A. vedlo k rozhodnutí jednání definitivně ukončit."

Fúze United Bakeries a.s. a Penam, a.s., dceřiné společnosti Agrofert Holding, a.s. by znamenala sloučení dvou největších pekárenských firem na českém a slovenském území, a tak z důvodu potenciálního narušení hospodářské soutěže musela společnost Agrofert počkat před sjednáním obchodu na povolení od českého i slovenského antimonopolního úřadu. 23. dubna 2012 česká strana spojení pekáren s určitými podmínkami povolila (jak uvedla ČTK prostřednictvím serveru Týden.cz), slovenský Protimonopolný úrad ale fúzi svým rozhodnutím ze dne 11. července 2012 zakázal. Stránky České televize dále uvádí, že Andrej Babiš s tímto výsledkem nesouhlasil a podal žádost o rozklad, majitelé United Bakeries ale mezitím odstoupili od smlouvy a tento krok odůvodnili právě chybějícím dokumentem slovenského antimonopolního úřadu.