Výrok je hodnocen na základě zpráv Ústavu zdravotnických informací a statistiky, který podobná data přináší.

Zprávy o síti zdravotnických zařízení z let 2008 - 2012 ukazují, kolik přesně nemocnic bylo v ČR v daném roce (popisuje také celkový počet zařízení, v tomto výroku však popisujeme počty nemocnic). V každé zprávě je tato informace dohledatelná v části Zdravotnická síť v roce ...., tyto zprávy jsou ve formátu .pdf a vždy na straně 14 daného dokumentu.

RokPočet nemocnic 2008 192 2009 191 2010 189 2011 189 2012 188

Pokles nemocnic je tedy v řádu jednotek a nelze říct, že jich mizí strašná spousta. Pokud porovnáme také vývoj počtu všech zdravotnických zařízení, které dané zprávy evidují, zjistíme nárůst tohoto počtu. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý, neboť celkový počet nemocnic mezi roky 2008 - 2013 sice klesá, ale pouze v řádu jednotek.

V roce 2009 (tedy před 4 lety) byl tabulkový počet policistů v ČR 43 572. Pro letošní rok počítá ministerstvo vnitra s 38 996 služebními místy. Rozdíl v tabulkových místech tedy činí 4 576 policistů. Bohužel nemáme dostupné informace o reálném počtu policistů. S žádostí o něj jsme oslovili policejní ředitelství a výrok prozatím hodnotíme jako neověřitelný.

Při hodnocení výroku vycházíme zejména z billboardů prezidenta Zemana, které před druhým kolem útočily přímo na vládu sloganem "STOP této VLÁDĚ VOLTE ZEMANA!" foto zde. Druhá linie vymezení se vůči vládě byla sloganem "STOP Kalouskovi na Hradě VOLTE ZEMANA!" foto zde. Vymezení se není v druhém případě tak přímočaré jako v prvním případě , avšak vezmeme-li v úvahu, že ministr Kalousek u části veřejnosti není příliš oblíben, tak tento slogan slouží pro postrašení této části veřejnosti, že nebude-li volit Zemana, tak Kalousek bude nejen na ministerstvu ale i na Hradě. Tento slogan zde funguje zhruba stejně jako debata o (ne)navrácení majetku Sudetským Němcům.

Výrok tedy s ohledem na výše zmíněné slogany hodnotíme jako pravdivý.

Ústava (čl. 63, odst. 1) skutečně nehovoří o jmenování velvyslanců. Prezident podle ní „přijímá vedoucí zastupitelských misí [a] pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí.“ Miloš Zeman se navzdory tomu domnívá, že „Ústava České republiky naprosto jasně říká, že velvyslance jmenuje prezident s kontrasignací premiéra.“

Stránky Hrad.cz popisují praxi výběru velvyslance následovně: „osobu velvyslance doporučuje prezidentu republiky vláda ČR na základě návrhu Ministerstva zahraničních věcí ČR. Příslušné usnesení vlády schvaluje prezident republiky svým podpisem a postupuje je předsedovi vlády ke kontrasignaci.“ Tento popis dosavadní praxe odpovídá výroku, který proto hodnotíme jako pravdivý.

Spory o velvyslance se mezi ministerstvem zahraničí a prezidentem objevovaly ještě před nástupem Miloše Zemana do úřadu. Právník Jan Kudrna připomíná, že oba předchozí prezidenti využívali své pravomoci „k tomu, aby byla velvyslancem jmenována osoba, o kterou měli zájem.“ Nikdy však neshody o velvyslancích nepřerostly do takových rozměrů jako mezi prezidentem Zemanem a bývalým ministrem Schwarzenbergem.

Celkový dluh Hlavního města Prahy (vč. jí zřízených příspěvkových organizací) dosáhl ke konci roku hodnoty 31,2 miliard korun, což je o 4,5 mld. Kč více než v roce předchozím. Nákup nových tramvají pak bude stát Prahu dalších 19,2 miliard korun. Pokud by se tato částka měla promítnout do zadlužení města, dostane se Praha na částku 50,4 mld. Kč, tedy na číslo nižší, než uvádí Miroslav Poche.

V případě povodní nebo obdobné krizové situace může ministerstvo financí čerpat z tzv. Rezerv na řešení krizových situací - což se v rozpočtu (str. 50 kapitola 398) České republiky pro rok 2013 rovná sto miliónům korun. Dále může, po vyčerpání této rezervy, ministerstvo financí čerpat (pdf. str. 3 čl. 6) z tzv. Vládní krizové rezervy (str. 50, kapitola 398), která činí 3,5 miliardy korun.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo nalézt informaci o tom, zda skutečně Kancelář prezidenta republiky ne/žádala navýšení svých finančních prostředků ze státního rozpočtu.

Existuje návrh příjmů a výdajů rozpočtových kapitol a státních fondů na léta 2014 až 2016 (.pdf, str. 2–3), v němž však není zcela zřejmý podíl Kanceláře na výsledném stavu. Tento dokument schválila vláda Petra Nečase 12. června 2013.

Podle návrhu prostředky na platy Kanceláře prezidenta republiky zůstávají sice na rok 2014 totožné, avšak celkové výdaje Kanceláře mají vzrůst z 334,4 mil. Kč na 347,4 mil. Kč.

Slova člena výkonné rady ODS Skopečka potvrdil premiér Nečas v rozhovoru pro server idnes.cz z 22. dubna letošního roku, ve kterém uvádí :

"Vstup do eurozóny musí být pro Českou ekonomiku výhodný a především by o něm měli rozhodnout voliči v referendu".

V témže rozhovoru předseda vlády Nečas dále hovoří o tom, že stanovení pevného termínu pro přijetí společné evropské měny by v této chvíli považoval za chybu.

V podobném duchu se vyjádřil i 25. dubna letošního roku na Národním fóru o budoucnosti EU, kde ve svém proslovu říká :

"Členství v měnové unii se spojilo s povinností vstoupit do Evropského stabilizačního mechanismu, do Fiskálního paktu, ale také s povinností přijmout celou řadu závazků, o kterých v roce 2003 ještě nikdo nemohl ani tušit. Eurozóna se zkrátka substantivně proměnila a tento proces není zdaleka u konce. To samozřejmě neznamená, že bychom si našeho závazku neměli být vědomi. Naskýtá se však otázka, jakým způsobem v budoucnu rozhodovat o určení data přijetí eura." Celý projev premiéra Nečase je k dispozici na webových stránkách vlády.

Na základě výše uvedených skutečností hodnotíme výrok jako pravdivý.

Článek 4 aktu o přistoupení ČR k EU zní: " Každý nový členský stát se účastní hospodářské a měnové unie ode dne přistoupení jako členský stát, na který se vztahuje výjimka, ve smyslu článku 122 Smlouvy o ES ". (Smlouvy o založení Evropského společenství)

Výše zmíněný článek je dnes platný prostřednictvím článku 140 Smlouvy o fungování EU. Odstavec 1. tohoto článku obecně vymezuje některá kritéria pro přistoupení ke společné měně. Podrobněji jsou tato kritéria rozpracována v Protokolu o konvergenčních kritériích a Protokolu o postupu při nadměrném schodku. Obecně jsou známa pod názvem Mastrichtská kritéria. V odstavci 2. Smlouvy o fungování EU se pak praví: " Rada po konzultaci s Evropským parlamentem a po projednání v Evropské radě rozhoduje na návrh Komise, které členské státy, na které se vztahuje výjimka, splňují podmínky nezbytné na základě kritérií stanovených v odstavci 1, a zruší výjimky dotyčných států ".

V současné době neexistuje závazné datum přijetí eura. Na ČR se tedy vztahuje závazek přistoupení k hospodářské a měnové unii od podpisu Aktu o podmínkách přistoupení, jelikož není státem, který by si vyjednal výjimku ze vstupu do hospodářské a měnové unie podobně jako Velká Británie a Dánsko.

Výrok Karla Schwarzenberga na základě výše uvedených dokumentů tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož KDU-ČSL je členem Evropské lidové strany (EPP) (.pdf), která vznikla v roce 1976 (anglicky) jako výsledek evropských integračních proudů a dnes je nejsilnější stranou Evropského parlamentu.

V tomto klubu KDU-ČSL zastupuje europoslankyně Zuzana Roithová.