Z kontextu výroku je zřejmé, že Milan Štěch hovoří o stylizaci zmíněného článku, která může vést k domněnce, že přes systém sKaret budou v budoucnosti vypláceny i pojistné dávky.

Podle smlouvy (pdf.) uzavřené s Českou spořitelnou, která je dostupná na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, se do budoucna počítalo s případným rozšířením sKarty o další služby veřejné správy, konkrétně „o možnost použití Karty jako průkazu zdravotního pojištění, pro výplatu důchodů apod“ (sekce 12, odst. 12.1.1 ).

Výplata důchodů spadá mezi pojistné sociální dávky, proto hodnotíme výrok předsedy senátu Milana Štěcha jako pravdivý.

K žádnému sporu o pravomoci mezi stávajícím a nově zvoleným prezidentem ani dojít nemohlo, neboť podle Ústavy ČR (Hlava třetí, Čl. 55): "Prezident republiky se ujímá úřadu složením slibu. Volební období prezidenta republiky trvá pět let a začíná dnem složení slibu."

To znamená, že v období mezi konečným sečtením hlasů a složení slibu (v tomto případě mezi 26. lednem a 8. březnem 2013) zvolený prezident nedisponuje žádnými výkonnými pravomocemi, které stále náleží stávajícímu prezidentovi, dokud nevyprší jeho volební období.

Jedinou a spíše ústavněprávní perličkou je otázka, co s "hluchým" místem prezidentského mandátu. Václavu Klausovi mandát vyprší 7. března 2013 o půlnoci, Miloš Zeman však svůj slib složí až dopoledne 8. března 2013. Několik hodin tak bude Česká republika bez hlavy státu, což by se však pochopitelně nemělo nijak projevit na výkonu moci ve státě.

Ústava ČR pamatuje i na situaci, kdy by republika byla bez hlavy státu celé měsíce, ba i roky (viz Čl. 66).

Informace o nárůstu cen pekárenských výrobků jsou k dispozici na webových stránkách českého statistického úřadu. Ze zde zveřejněných statistik (tab. 8-9.) vyplývá, že k největšímu nárůstu cen v oddělení pekárenských výrobků došlo v roce 2008 a to o 21.3 procentního bodu.

Podotýkáme, že v roce 2008 se na cenách potravin mimo jiné podepsala změna dolní sazby DPH z 5% na 9%.

V roce 2011 (tab. 8-9.) , o kterém hovoří Vít Bárta, došlo k nárůstu cen pekárenských výrobků o 16.7 procentního bodu.

Následující tabulka uvádí indexy spotřebitelských cen pekárenských výrobků v průběhu let 2004 - 2011. (V procentech, 2005=100%)

20042005200620072008200920102011102100107117.9139.2125.1119.3136

Na základě těchto informací hodnotíme výrok Víta Bárty jako nepravdivý.

Výrok Jiřího Dienstbiera hodnotíme jako zavádějící, neboť i přes jistý průnik mezi programem ČSSD a návrhy projektu Rekonstrukce státu se tyto subjekty liší v pojetí koncepce majetkových přiznání.

Shoda mezi programem ČSSD (.pdf) a návrhy Rekonstrukce státu panuje například v postoji na zrušení tzv. anonymních akcií či odpolitizování státní správy. Co se však týče návrhu majetkových přiznání, tak zde se záměry ČSSD a Rekonstrukce státu principielně liší. Zatímco ČSSD v minulosti prosazovala návrhy na majetková přiznání zaměřená na prokázání vlastnictví pro občany s vysokými příjmy, Rekonstrukce státu požaduje vyplnění majetkových přiznání pouze pro poslance, senátory a členy vlády. Zároveň Rekonstrukce státu požaduje vyplnění majetkových přiznání elektronickou formou, o čemž se však ČSSD ve svých dřívějších návrzích ani programu nezmiňovala.

Podle tiskové zprávy ČSSD a informací ČTK byla skutečně předsedou Senátu Milanem Štěchem podána ústavní stížnost (přiloženo její znění), pod níž se podepsalo 51 senátorů Stížností by se mělo dle informací ČTK zabývat celé plénum Ústavního soudu. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Nová evropská směrnice (.pdf - anglicky) se zabývá převážně regulací v oblasti označení tabákových výrobků a jejich uvádění na trh, prodejem a zahraniční distribucí. Aktuální návrh ministerstva zdravotnictví, který byl představen v lednu 2013, upravuje především zákaz kouření v restauracích, omezení prodeje tabákových výrobků, ale také alkoholu.

Jediné mediálně zdůrazňované tvrzení Pavla Kysilky, který je předsedou představenstva a generálním ředitelem České spořitelně, je jeho vyčíslení dosavadní nákladů, které má zatím Česká spořitelna s Skartami spojeny.

Pavel Kysilka ale v žádném médiu nezdůraznil, jak tvrdí Michal Babák, že bude tyto náklady vymáhat. Představitelé České spořitelny se k projektu Skaret snaží dokonce obecně spíše nevyjadřovat.

Na základě predikce Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a dat Eurostatu označujeme výrok Miroslava Kalouska jako zavádějící.

OECD předpovídá v roce 2013 pro Polsko růst HDP o 1,6 %, zatímco pro ČR o 0,8 % (rozdíl 0,8 p.b.). Eurostat předpovídá v roce v roce 2013 pro Polsko růst HDP o 1,2 %, zatímco pro ČR o 0 % (rozdíl 1,2 p.b.).

Co se týká rozdílu v nezaměstnanosti, podle Eurostatu (údaje za leden 2013) je v České republice míra nezaměstnanosti 7,0%, v Polsku je to 10,6%. Rozdíl tedy nedosahuje 5 procentních bodů, ale pouze 3,6 procentních bodů. Ani za období posledního roku rozdíl v míře nezaměstnanosti obou zemí nikdy nedosáhl pěti procentních bodů.

Miroslav Kalousek tedy správně zmiňuje rozdíl v predikci HDP, ale nadhodnocuje rozdíl v míře nezaměstnanosti. Proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Na základě informací o výdajích ze státního rozpočtu pro rok 2013 směrem k ÚSTR hodnotíme výrok Lubomíra Zaorálka jako pravdivý.

Státní rozpočet na rok 2013 (Celkový přehled výdajů státního rozpočtu podle kapitol) uvádí částku, která je určena pro Ústav pro studium totalitních režimů, ve výši (.pdf) zhruba 152 milionů. V loňském roce dosáhl rozpočet (.pdf) ÚSTR zhruba výše 153,5 milionů.

Výrok Leoše Hegera hodnotíme jako pravdivý na základě údajů ze stránek Ústavního soudu ČR.

Ústavní soud se zabýval body mj. ze zdravotnické reformy již 27. listopadu roku 2012. Tehdy se zabýval celkem 14 napadenými reformními zákony, z nichž většina je součástí zdravotnické, sociální a důchodové reformy. Ústavní soud nezrušil zákony jako celek, zrušil však určité části.

Ve svém nálezu ruší například " omezení platnosti dosavadních registrací poskytovatelů nestátních zdravotnických zařízení ", dále § 76 a 77 zákona o zdravotních službách nebo časové omezení na 5 let v případě institutu dříve vysloveného přání. Ústavní soud tedy opravdu rozhodl částečně pro i proti Ministerstvu zdravotnictví.

Co se týče rozdělení péče na základní a nadstandardní, návrh na zrušení ustanovení týkajících se této problematiky byl podán (.pdf) již 14. prosince 2011 51 poslanci. Tento návrh je stále veden jako projednávaná plenární věc pod spisovou značkou Pl. ÚS 36/11. Ústavní soud se k této věci tedy stále nevyjádřil a výrok proto lze hodnotit jako pravdivý.