Výrok na základě dostupných informací hodnotíme jako zavádějící.

Je sice pravda, že předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, opakovaně kritizoval zavedení přímé volby prezidenta bez provedení navazujících změn Ústavy, na což média několikrát upozornila:

Novinky.cz - "Přímá volba prezidenta má řadu úskalí, upozornil Rychetský vládu"

ČT24 - "Rychetský kritizoval schválený návrh přímé volby"

iDnes - "Rychetský: Poslancům jsme naznačili, jak přímou volbu vylepšit"Týden.cz- "Rychetský: Prezidentské volby nejsou o kvalitě kandidátů" Avšak jeho kritika směřovala na absenci úpravy soudního přezkumu voleb, která podle něho mohla vést ke komplikaci volebního procesu.

Co se týče aktuálních návrhů na změnu Ústavy ČR, které navrhuje ČSSD, zastává Pavel Rychetský spíše zdrženlivé stanovisko, jak je patrné z jeho vyjádření pro ČTK:

"Napřed je potřeba, aby proběhly volby, abychom měli demokraticky zvolený parlament. Nejsem zastáncem jakýchkoliv účelových změn ústavy. Myslím si, že dosavadní ústava poskytuje dostatečný rámec pro zajištění základních parametrů demokratického právního státu v naší zemi" Nelze tedy jednoznačně říct, že by současné návrhy na změny Ústavy ČR přímo korespondovaly s kritikou Pavla Rychetského.

Kauza poslance Oty Chaloupky propukla na jaře roku 2012. Chaloupkův asistent Rostislav Vařejka poslance obvinil, že mu byl nucen ze svého platu odevzdávat 20 tisíc korun. V celé kauze hrály roli také tajné nahrávky z jednání obou osob. O celé záležitosti po-té několikrát jednal sněmovní mandátový a imunitní výbor ve spolupráci s policií, a začátkem června 2012 se poslanecká sněmovna usnesla na zbavení imunity a vydání Chaloupky k trestnímu stíhání. Z přítomných 154 poslanců hlasovalo 12.6. 2012 pro vydání 94 poslanců. Z řad TOP 09 hlasovalo pro vydání 22 poslanců (18 bylo nepřihlášeno a 1 se zdržel) a z řad ODS pouze 3 (25 proti, 11 nepřihlášeno a 12 se zdrželo). Většina přítomných poslanců ODS tedy byla proti. Soud nakonec poslance obvinění zprostil.

Výrok poslance Michala Babáka hodnotíme jako zavádějící.

Pro ověření výroku Martina Peciny jsme použili nejnovější data (Vydání a spotřeba domácností, tabulka 5c) Českého statistického úřadu. Domácnosti jsou v této studii rozděleny do deseti pásem podle svých příjmů na osobu.

Například pro páté nejnižší pásmo domácností, které lze označit jakožto domácnosti s průměrnými příjmy, je v průměru podíl vydání za potraviny a nájem (bez dalších nákladů na bydlení, energií atp.) na celkové sumě vydání 17,5 % a 4,9 %, dohromady tedy 22,4 % ze všech vydání.

U pásma s nejvyššími příjmy je situace následující: 10,3 % za potraviny a 12,2 % za nájem. Za potraviny a nájem tak tato vysokopříjmová skupina utratí 22,5 % svých příjmů.

Nehodnotíme, jaký podíl na výdajích je či není obrovský, to závisí na subjektivním posouzení. Pokud bychom však sečetli výdaje za potraviny a nájem, podíl na výdajích těchto dvou skupin (průměrné příjmy a vysokopříjmová) bude takřka shodný. V druhé větě svého výroku však Martin Pecina hovoří již pouze o potravinách.

Vydání za potraviny tvoří pro domácnosti s průměrným příjmem výrazně vyšší podíl výdajů než pro vysokopříjmové. Zároveň většina vydání uskutečněných vysokopříjmovými domácnostmi nespadá do snížené sazby DPH. Proto hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Zákon č. 182/1993 Sb. Zákon o Ústavním soudu v Hlavě druhé, § 64, odst. 3 explicitně říká, že: "Návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení je oprávněn podat též soud v souvislosti se svou rozhodovací činností podle čl. 95 odst. 2 Ústavy".

Zmíněný čl. 95 odst. 2 Ústavy zní následovně: "Dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu soudu".

Petr Cibulka ve svém výroku odpovídá na otázku ohledně možnosti rozhodnutí o zvýšení daní pomocí procedury referenda. Bohužel jím uvedený příklad je popsán velmi obecně a nelze jednoduše zjistit, jakou konkrétní úpravu má kandidát na mysli.

Patrně nejvíce se danému případu blíží vládní návrh (ang.) referenda o zvýšení daně z přidané hodnoty ze 7,6 % na 8 % z roku 2009. Nicméně tato iniciativa byl pro navrhovatele úspěšná a ke zvýšení daně tedy došlo (ang.). Na druhou stranu, referendum na obdobné téma se ve Švýcarsku konalo již v roce 2004, kdy byl naopak vládní návrh občany zamítnut.

Ačkoliv argumentace obsažená ve výroku je postavena na reálném základě, konkrétní příklad odpovídající jeho přesnému znění se nám z dostupných zdrojů dohledat nepodařilo, a proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Výrok je hodnocen na základě dohledaných informací o současném angažmá Vratislava Mynáře jako pravdivý.

Vratislav Mynář je v současnosti Vedoucím Kanceláře prezidenta republiky. Tento svůj úřednický post, který je samozřejmě placen z veřejných peněz, konkrétně z rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky, slučuje také s politickou kariérou.

To mu umožňuje skutečně svou stranu zviditelňovat, jak např. ukazují Otázky Václava Moravce (.jpg), kam byl Mynář exkluzivně pozván.

Kancléř bude kandidovat za SPOZ ve Zlínském kraji, kde povede kandidátku strany. Informoval o tom např. server iDnes:

"Zemanův kancléř Vratislav Mynář podle očekávání nakonec kývl na nabídku strany, kterou dříve vedl a povede kandidátku SPOZ povede ve Zlínském kraji, odkud pochází.Mynář několik týdnů řešil, zda se bude ucházet o post poslance. Prezidentští kancléři v Česku dosud vystupovali apoliticky - minimálně v tom významu slova, že ve funkci státního úředníka nikam nekandidovali.
To se ale nyní změní. Mynář nejprve získal souhlas prezidenta Miloše Zemana a rozhodl se kandidovat. Tedy pod "podmínkou", že o to předsednictvo SPOZ bude stát. Předseda Zdeněk Štengl vzápětí oznámil, že o Mynáře, který stranu dříve vedl, SPOZ stojí. "Pokusím se udělat vše pro to, aby strana byla ve Zlínském kraji úspěšná," řekl Mynář. V kampani si bude brát neplacené volno."

Výrok Jeronýma Tejce je hodnocen jako pravdivý, neboť poslanec Pospíšil skutečně podporoval vládu Mirka Topolánka (druhá), která byla postavena na 2 "přeběhlících" ČSSD.

Ve volebním období 2006-2010 byla sestavena druhá vláda Mirka Topolánka, která vznikla při rozložení sil 100:100 v Poslanecké sněmovně. To bylo možné díky tomu, že 2 poslanci zvolení za ČSSD (Melčák - Pohanka) vystoupili z klubu ČSSD a při hlasování o důvěře vládě opustili sál. Snížilo se tak kvórum potřebné pro zisk důvěry a kabinet ODS - KDU-ČSL - SZ tak získal důvěru.

V tomto konkrétním hlasování vládu podpořil i tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Stejně tak podporoval vládu v dalších hlasováních, která byla namířena směrem k vyjádření nedůvěry vládě.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, a to na základě dat České informační agentury životního prostředí a směrnic EU. Ministr sice korektně popisuje stav skládkování v České republice, nicméně v mezinárodním srovnání již jeho výrok přesný není.

Dle posledních dostupných dat České informační agentury životního prostředí (CENIA produkce a nakládání s komunálním odpadem, Tabulka 1) bylo v roce 2011 skládkováním odstraněno 55,4 % komunálního odpadu.

Pokud jde o nakládání s odpadem, podle dat Eurostatu z roku 2010, 38 % jeho celkového objemu směřuje v zemích EU na skládky, v České republice končí na skládkách 68 % odpadu.

V tabulce některé země a jejich nakládání s odpadem (hodnoty jsou uvedeny v %)

SkládkovánímSpalovánímRecyklovánoKompostovánoEU2738222515ČR6816142Slovensko811045Neměcko0384517Polsko731188Bulharsko100000Maďarsko6810184

Rozvahy, účetní uzávěrky a zprávy o plnění rozpočtu města výrok Bohuslava Svobody potvrzují.

V hodnocení vycházíme z výročních údajů o závazcích hl. m Prahy za roky 2007 (.xls, list Závazky 2007), 2008 (podobně), 2009 (podobně), 2010 (.doc, s. 4), 2011 (.pdf, s. 4) a 2012 (podobně). Konec roku 2012 je přitom poslední období, ke kterému máme přesné údaje.

Zastupitel Svoboda tvrdí, že zadlužení Prahy činí 30,5 mld. korun. Počítá tedy mezi "zadlužení" pouze dlouhodobé dluhopisy a bankovní úvěry města (nikoli např. přijaté zálohy a závazky dodavatelům). Výše takto počítaného dluhu se přitom vyvíjela následovně:

Dluhopisy Úvěry Součet 2007 14 849 16 555 31 404 2008 14 964 16 217 31 181 2009 9 499 15 838 25 337 2010 9 260 17 289 26 549 2011 9 386 16 524 25 910 2012 9 274 21 264 30 538

Je vidět, že dokonce i bez započítání vlivu inflace je celkový objem těchto dlouhodobých závazků Prahy stále nižší, než před rokem 2008.

Zmínku o celostátním referendu najdeme ve volebním programu Pirátské strany.

V kapitolePřímá demokracie a odvolatelnost uvádí:

„Prosadíme dlouho odkládaný a ústavou předvídaný zákon o celostátním referendu. Referendum bude uspořádané na základě petice cca 100 000 občanů.“