Článek 4 aktu o přistoupení ČR k EU zní: " Každý nový členský stát se účastní hospodářské a měnové unie ode dne přistoupení jako členský stát, na který se vztahuje výjimka, ve smyslu článku 122 Smlouvy o ES ". (Smlouvy o založení Evropského společenství)

Výše zmíněný článek je dnes platný prostřednictvím článku 140 Smlouvy o fungování EU. Odstavec 1. tohoto článku obecně vymezuje některá kritéria pro přistoupení ke společné měně. Podrobněji jsou tato kritéria rozpracována v Protokolu o konvergenčních kritériích a Protokolu o postupu při nadměrném schodku. Obecně jsou známa pod názvem Mastrichtská kritéria. V odstavci 2. Smlouvy o fungování EU se pak praví: " Rada po konzultaci s Evropským parlamentem a po projednání v Evropské radě rozhoduje na návrh Komise, které členské státy, na které se vztahuje výjimka, splňují podmínky nezbytné na základě kritérií stanovených v odstavci 1, a zruší výjimky dotyčných států ".

V současné době neexistuje závazné datum přijetí eura. Na ČR se tedy vztahuje závazek přistoupení k hospodářské a měnové unii od podpisu Aktu o podmínkách přistoupení, jelikož není státem, který by si vyjednal výjimku ze vstupu do hospodářské a měnové unie podobně jako Velká Británie a Dánsko.

Výrok Karla Schwarzenberga na základě výše uvedených dokumentů tedy hodnotíme jako pravdivý.

Center for Economic Research and Graduate Education – Economics Institute (CERGE-EI, ang.), se na svých internetových stránkách prezentuje jako společné pracoviště Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR s cílem zajistit moderní vzdělání a výzkum v oblasti ekonomie.

Principem systému contract for differences je vyrovnávání cenových výkyvů tím, že se stanoví pevná smluvní cena. Pakliže by tedy cena vyrobené energie byla vyšší, než stanoví smlouva, pak by musel výrobce vyplácet odběrateli rozdíl a naopak.

V Aktualizaci státní energetické koncepce (.pdf) České republiky z listopadu 2012, je tento mechanismus skutečně přímo označen jako contract for differences (str. 81). Mezi dílčími cíli je zde uváděno i ,,Podporovat omezení tržních deformací a jejich vlivu na trh s elektřinou. Do doby odstranění těchto deformací umožnit zavedení kompenzačního mechanismu pro jaderné technologie.” V dokumentu se ale také píše, že mechanismus by mohl být zaveden pouze pakliže ,,evropský či regionální trh s elektřinou nebude díky tržním deformacím schopen generovat dlouhodobě stabilní signály pro investice”. (str. 90)

Jako ukazatel výkonnosti ekonomiky bereme růst HDP a kvůli nutnosti nejaktuálnějších dat vycházíme z předpovědi Eurostatu na rok 2013. Na základě těchto podkladů hodnotíme výrok jako pravdivý.

V Řecku je pro rok 2013 předpovězen pokles HDP o 4,2% oproti roku 2012. Německo, Dánsko a Finsko se naopak mají polepšit růstem o cca 0,5%. Nejvýkonnější ekonomikou v tomto výčtu je Švédsko s predikovaným růstem 1,5%. Řádově nižší výkonnost řecké ekonomiky je zřejmá i z dat z roku 2012. Řecko je tedy skutečně řádově jinde, co se růstu ekonomiky týče.

V tabulce shrnujeme procentní změnu HDP států oproti přecházejícímu roku. Pro rok 2013 jde o předpověď. Všechna data jsou z databáze Eurostat.

20122013Řecko-6,4-4,2Německo0,70,4Dánsko-0,40,7Finsko-0,80,3Švédsko1,01,5

Po volbách do Senátu Parlamentu České republiky, konaných 15. a 16. října 2010, byla KDU-ČSL zastoupena 5 senátory, a skutečně tak obnovila svůj senátorský klub. O novém složení Senátu informoval například server lidovky.cz, o bližším „úspěchu“ lidovců například server denikreferendum.cz.

Co se týká krajských voleb, které se konaly ve dnech 12. října a 13 října 2012, na základě údajů ze serveru volby.cz strana KDU-ČSL opravdu získala 9 % krajských mandátů. V porovnání s vládními stranami je však zřejmé, že ačkoliv lidovci porazili TOP 09 (s 2,81 %) a VV (nezískaly žádný mandát), ODS získala větší počet krajských mandátů - konkrétně 15,11 %.

Vzhledem ke skutečnosti, že strana KDU-ČSL celkově neporazila v krajských volbách vládní stranu ODS, hodnotíme výrok Pavla Bělobrádka jako zavádějící.

Nedávno skutečně proběhla médii ostře sledovaná kauza, spuštěná Edwardem Snowdenem, o sledování internetu americkou agenturou NSA. Kauza se mimo jiné dotýkala i poskytování dat o klientech velkými společnostmi jako např. Microsoft.

Česká vláda 25. září skutečně schválila obnovení smluv na získávání licencí k produktům Microsoft. Podle vyjádření Úřadu vlády ČR (níže) ovšem tato smlouva nebrání českým úřadům využívat software jiných firem, pouze dává možnost pořizovat licence na produkty Microsoft s garancí nejnižší ceny. Vzhledem k tomu, že se jedná o rámcovou smlouvu, nikoliv o objednávku služeb či zboží, leží na konkrétních úřadech, v jaké podobě si daný software zajistí. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Celé vyjádření Úřadu vlády:

"V případě Microsoftu vláda rozhodla o prodloužení smlouvy o strategické spolupráci vzhledem k tomu, že stávající smlouvy končí k 30. listopadu 2013. Pro Českou republiku je samozřejmě výhodné, aby měla i nadále smluvně upraveny podmínky pro pořizování licencí k softwaru Microsoft ve stávajících rozsahu a mohla tak využívat ze smluv plynoucí výhody. Není to však žádný závazek, který by bránil úřadům využívat softwary jiných firem. Smlouva o strategické spolupráci však dává možnost státním úřadům pořizovat licence na produkty společnosti Microsoft s garancí nejnižší možné ceny, kterou lze v Česku získat. Záměr vychází mj. z toho, že pro ty, kteří si již dříve koupili licence na produkty uvedené společnosti, je výhodné využít rámcové smlouvy a nakupovat levněji případný upgrade už nakoupeného softwaru.Důležité je také připomenout, že jde o rámcovou smlouvu. Stát ta zatím nic nezaplatil a nic neobjednal. Bude na konkrétních úřadech, zda a v jaké podobě si individuálně smluvně zajištěné služby objednají." Hodnocení výroku jsme na základě nových informací právě od Úřadu vlády změnili z původní hodnoty pravda.

Návrh důchodové reformy z dílny KDU-ČSL byl na jejich webu představen v roce 2011 (tedy před dvěma lety). Tento návrh nepočítá s druhým pilířem ve smyslu důchodové reformy Nečasovy vlády, ale pouze s možností dobrovolných soukromých úspor.

Lidoveckou petici proti vládní verzi důchodové reformy skutečně podepsalo přibližně 13 tisíc občanů, konkrétně jich bylo 13 599.

Výrok hodnotíme na základě dostupných údajů jako pravdivý.

KSČM byla zatím vždy zvolena do Poslanecké sněmovny PČR: v letech 1996, 1998, 2002, 2006, 2010. V rámci Levého bloku byla také zvolena do České národní rady v roce 1992.

Tato tabulka (.pdf) ukazuje složení Senátu PČR v letech 1996-2008, ze kterého vyplývá, že KSČM v něm byla vždy zastoupena. V roce 2010 nebyl do Senátu zvolen žádný zástupce KSČM. Ve volebním období 2010-2012 tak měla KSČM v Senátu pouze jednoho zástupce. Ve volbách v roce 2012 byl zvolen jeden člen KSČM a v současném Senátu má tedy KSČM dva zástupce.

Spis ,,Kosatka” vypracovaný českou policií k případu privatizace Mostecké uhelné byl skutečně uzavřen v roce 2005 s tím, že se nepodařilo prokázat žádný trestný čin.

Švýcarská strana se pak snažila Českou republiku kontaktovat od roku 2006. Výrok Andreje Babiše tedy na základě výše zmíněných informací hodnotíme jako pravdivý.

Podle usnesení vlády č. 904 (.doc, str. 3) z roku 2004, v němž jsou zakotveny podmínky privatizace státního podílu ve společnosti OKD, v zájmu zachování bytového fondu: " Kupující zajistí, že Společnost po trvání doby omezení (i) bude spravovat a udržovat bytový fond ve vlastnictví Společnosti, (ii) že veškeré výnosy z bytového hospodářství budou použity na úhradu výdajů spojených s bytovým hospodářstvím, (iii) nepřevede bytové domy, případně bytové jednotky na třetí osobu, s výjimkou nejvýše 5% z celkového počtu bytů v souvislosti s běžným hospodařením, nebo s výjimkou případného prodeje bytových jednotek dosavadním nájemcům, a to za kupní cenu, která byla použita při ocenění neprodukční části majetku OKD; současně tato cena bude přiměřená a obvyklá ve srovnání s kupní cenou obdobných bytů převáděných v daném místě a čase z vlastnictví státu, krajů a obcí do vlastnictví dosavadním nájemcům." Zmíněná doba omezení byla ohraničena dnem privatizace majetku a 1. květnem 2009. Ačkoliv není plné znění privatizační smlouvy běžně dostupné, z právních analýz vyplývá, že na toto předkupní právo stávajících nájemníků se tato lhůta nevztahuje (viz například zde .pdf, str. 1 a zde). Existenci zmíněného ustanovení potvrdil v průběhu parlamentní diskuze i bývalý místopředseda vlády Martin Barták.