Podle portálu Naši politici byl Sobotka obecním zastupitelem pouze do roku 1996. Stejný údaj potvrzuje i např. Sobotkův kandidátský profil na portálu Novinky.

Informaci o působení Přemysla Sobotky v komunální politice pouze do roku 1996 ukazuje také jeho oficiální životopis na stránkách ODS i na jeho webu k prezidentským volbám.

Tyto zdroje tedy uvádí rok 1996 v souvislosti s koncem Sobotky coby radního Liberce, nicméně se nám nepodařilo přesně dohledat, zda-li se vzdal i v roce nabytí svého 1. senátního mandátu postu zastupitele města (o čemž jeho oficiální životopisy nehovoří), který získal v komunálních volbách 1994, výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

V poslední přepracované verzi rozpočtu, která byla schválena 19. prosince 2012, došlo k několika přesunům na základě pozměňovacích návrhů, jedním z nich je i 800 milionů na podporu sportu. Informuje o tom například zpravodajský web České televize nebo Patria. Není však jasné, na co přesně jsou prostředky určeny.

Tento pozměňovací návrh podal Zbyněk Stanjura (ODS) a Josef Dobeš (ex-VV), bývalý ministr školství a zakladatel Hnutí pro sport. V komentáři na stránkách hnutí píše, že 300 milionů z této částky má jít přímo jednotlivým tělovýchovným jednotám a klubům, zbylých 500 milionů rozdělí sportovní svazy. Je tedy možné, že peníze půjdou na "základní sport, žáčky, dorostence a základní sportovní činnost", ale také je možné, že jejich konkrétní určení bude jiné. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Výrok Karla Schwarzenberga hodnotíme podle dohledaných informací z ministerstva zahraničních věcí jako pravdivý.

Státy jihovýchodní Asie jsou sdružené pod organizaci ASEAN (Sdružení národů jihovýchodní Asie), jejímž úkolem je mimo jiné i ekonomický rozvoj. V článku na stránkách ministerstva zahraničních věcí můžeme nalézt informaci o obchodním summitu EU-ASEAN ze dne 5. května 2011. Zde se uvádí, že státy jihovýchodní Asie budou v období let 2011 - 2015 " jedním z nejrychleji se rozvíjejících světových regionů. "

Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě dostupných rozhovorů s Milošem Zemanem, v rámci nichž explicitně uvádí, že by se o jmenování ústavních soudců radil se stávajícím předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským.

Například na webu Britských listů je uvedeno následující: ”(...) Při výběru ústavních soudců považuji za důležité dvě věci: radit se s kvalifikovaným předsedou ústavního soudu – což Pavel Rychetský splňuje – a předjednávat to – možná i spolu s ním – s jednotlivými senátory.“ Obdobný výrok lze nalézt například také na webu České televize.

Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Na půdě Evropské unie je velmi široký pojem a není tak možné určit, co přesně Přemysl Sobotka myslí, respektive komu by se platy měly zvyšovat o 7 %. Nejsou to však evropští poslanci ani úředníci.

Například základní platy poslanců (.pdf, článek 10) Evropského parlamentu jsou od roku 2005 fixně stanoveny jako 38,5 % základního platu soudce Evropského soudního dvora a na jejich výši se aktuálně nic moc nemění. Mění se výše nejrůznějších příspěvků a náhrad (viz například web Edvarda Kožušníka).Úředníkům EU se bude jako každoročně korigovat výše platu, pro příští rok si ti, kteří pracují v Bruselu polepší o 1,7 %, což je pod úrovní inflace. Fakticky dojde podle stránek Zastoupení EK v ČR ke snížení jejich kupní síly o 1,1 %.

Výrok je na základě planého znění Ústavy hodnocen jako pravdivý.

Článek 56 Ústavy ČR, bod 5, konkrétně zní: " (5) Navrhovat kandidáta je oprávněn každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 000 občany České republiky oprávněnými volit prezidenta republiky. Navrhovat kandidáta je oprávněno nejméně dvacet poslanců nebo nejméně deset senátorů."

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť nejsou dostupná data, která by srovnávala výši příplatků ža různé druhy péče, ani porovnání výše doplatků za léky v absolutních číslech.

Pro základní orientaci v rozdílech doplatků na léky v ČR a jiných zemích EU nabízíme článek serveru Finexpert.cz z roku 2010. Ten říká, že v ČR jsou doplatky na léky jedny z nejnižších v Evropě, ale vzhledem ke stáří dat necháváme hodnocení výroku - neověřitelné.

Na základě dohledaných informacích o politické situaci v jmenovaných zemích je výrok hodnocen jako pravdivý.

Co se týká pádů vlád (resp. změn vlád ve zmíněných zemích z levicových na pravicové a naopak) v době krize, můžeme jmenovat následující:

Velká Británie - do roku 2010 zde vládla Labour party (G. Brown), po volbách koaliční vláda Konzervativců (premiér D. Cameron) a Liberálních demokratů.

Španělsko - do roku 2011 vládli Socialisté premiéra Zapatera, po volbách vítězná Lidová strana (současný premiér Rajoy).

Itálie - v Itálii padla vláda Silvia Berlusconiho v 12. listopadu 2011, kdy premiér sám odstoupil. Zemi dále vedl úřednický kabinet Maria Montiho, ten ovšem již rezignoval také a zemi čekají předčasné volby.

Francie - ve Francii byl v prezidentských volbách poražen Nicolas Sarkozy a vystřídal jej v čele země François Hollande.

Evropský soud pro lidská práva ve svém rozsudku (v anglickém jazyce) ze dne 23. září 2008 provedl kratší exkurz do problematiky amnestií například v Portugalsku, Rumunsku či ve Francii. Konkrétně se jedná o část IV. rozsudku (Law, Practice and Legal Opinions in Other States) a články 88-95.

Miloš Zeman tento výrok pronesl v rámci Diskuze (čas 1:07:44) prezidentských kandidátů v Národním muzeu 7.12.2012. Označujeme jej tedy za pravdivý.