Výrok ministra Hegera je odůvodněn jako neověřitelný, neboť sice správně popisuje českou legislativu i gestora evropské směrnice na úrovni české vlády, nicméně se nám již nepodařilo dohledat ministrem zmíněný boj o zisk gesce nad touto směrnicí.

Jak vyplývá z návrhu jednání (.pdf) o zmíněné směrnici z 16. ledna 2013 ve Výboru pro EU na vládní úrovni, je předkladatelem české pozice ministr zemědělství Bendl. Usnesení sněmovního výboru (.doc) pro evropské záležitosti z 24. ledna letošního roku pak zcela jasně uvádí (str. 6 - "Stanovisko vlády"), že gestorem návrhu směrnice na české straně je Ministerstvo zemědělství.

Zákon o potravinách, který Leoš Heger zmiňuje, skutečně řadí tabák k oblasti potravin. Toto legislativní opatření (zákon - .pdf), které bylo přijato v roce 1997 (přijetí 24. duben - účinnost 1. září), má celý název Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že před vstupem do EU byl tabák řazen k oblasti potravin asi 7 let.

Vycházíme-li z aktuálních dat OECD, kde nejnovější dostupné údaje jsou za rok 2011, vypadá poměr mezi minimální a průměrnou (mean) mzdou skutečně jako jeden z nejhorších na světě. Podle těchto údajů dosahuje minimální mzda 29 % průměrné mzdy. Hůře jsou na tom jen v Mexiku (18 %) a v USA (28 %), kde však platí pro každý stát jiná minimální mzda.

Lépe jsou na tom jak naši sousedé (Slovensko – 36 %, Polsko 36 %), tak i výše zmíněné Turecko (38 %) nebo Řecko (35 %).

Porovnání s mediánem (tzv. střední hodnota, vyjadřuje statisticky nejběžnější příjem, kdy přesně polovina populace má nižší příjem a polovina vyšší; je přesnější než průměr, protože ji tolik neovlivňují extrémní hodnoty) vyznívá ještě hůře, zde minimální mzda v ČR dosahuje 35 % mediánu, zatímco na Slovensku 46 %, v Polsku 45 % a například v Turecku dokonce 71 %.

ZeměMM vs průměrMM vs mediánČR29 %35 %Slovensko36 %46 %Polsko36 %45 %Turecko38 %71 %Řecko35 %51 %Rumunsko33 %48 %Litva36 %48 %Lotyšsko43 %57 %

Z výše uvedeného je patrné, že minimální mzda v ČR rozhodně nedosahuje ani 40 % průměrné mzdy, tento poměr je však v celosvětovém měřítku velmi špatný a skutečně zaostáváme i za méně rozvinutými zeměmi, rozhodli jsme se tedy výrok hodnotit jako pravdivý.

Důvodová zpráva je běžně přístupná na stránkách Knihovny připravované legislativy (po načtení stránek je nutné kliknout na Hledání, poté doplnit například Předkladatele jako MPSV a po vypsání výsledků hledání je návrh zákona již viditelný, důvodová zpráva je k nalezení v sekci Přílohy). Konkrétně se jedná o Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, a další související zákony, ve vztahu ke kartě sociálních systémů, s číslem jednacím (OVA) 305/13. V rámci výše zmíněných stránek je součástí návrhu zákona i důvodová zpráva. Datum poslední úpravy je sice 8. března, nicméně pokud klikneme na pole "přílohy", je zřejmé, že v knihovně připravované legislativy je dokumene veřejně dostupný již od 28. března.

Na základě informací ze švýcarské Banky pro mezinárodní platby (BIS) je výrok hodnocen jako nepravdivý.

Ačkoliv Francie představuje největšího věřitele Itálie, francouzské banky (především banky PNB Paribas, Credit Agricole a Societe Generale) drží ale státní obligace Itálie v menší hodnotě než 420 miliard euro - např. na konci roku 2010 držely francouzské banky 392,6 miliardy USD italského dluhu (dle informací ze zpravodajského serveru aktualne.cz) a na konci roku 2011 332,345 miliard USD (dle interaktivní grafiky (.swf) Reuters). Dle serveru Financial Times představuje k 26. březnu 2013 výše dluhu 334 miliard USD, což, při kurzu Evropské centrální banky ke dni 3. dubna 2013 (1 EUR = USD 1.2828), představuje cca 260 miliard euro.

Na základě dohledaných dat hodnotíme tedy tento výrok jako nepravdivý.

Banka pro mezinárodní platbu, mající ústřední sídlo ve švýcarské Basileji, je považována za metodické, teoretické a informační centrum pro centrální banky. Vedle snahy vytvářet příznivé podmínky pro mezinárodní finanční operace se také snaží nad touto spoluprací vykonávat dohled. Pomocí interaktivní mapy na stránkách Financial Times, využívající nejnovější data právě z této banky, lze zjistit, jak velký podíl mají banky určitých evropských zemí vůči sobě navzájem.

Zákon stanovuje, že převody věcí ze státu na církevní subjekty musí povinné osoby každoročně nahlašovat Ministerstvu kultury, které bude tyto údaje dále předávat Českému statistickému úřadu a Ministerstvu financí – stát tedy bude mít přesnou evidenci. Žádná z těchto institucí v tuto chvíli neuvádí, že by došlo ke kladnému vyřízení některé ze žádostí.

Zákonné lhůty pro přezkoumání a rozhodnutí o jednotlivých žádostech jsou poměrně dlouhé, vydávání majetku na základě tohoto zákona bude poměrně zdlouhavý proces.

Podle aktuality z pondělního rána na webu Státního pozemkového úřadu bylo v danou chvíli celkem evidováno 237 výzev v souhrnu za všechny povinné osoby. Přímo SPÚ bylo adresováno 125 výzev, Lesy ČR uvádí 105 výzev (k 10.5.2013). Další výzvy jsou adresovány například na Diplomatický servis ministerstva zahraničních věcí, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo Povodí Moravy.

Počet přijatých žádostí byl tedy ministrem Bendlem evidentně nadhodnocen a proto výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Výrok ministra Hegera je odůvodněn jako neověřitelný, neboť sice správně popisuje českou legislativu i gestora evropské směrnice na úrovni české vlády, nicméně se nám již nepodařilo dohledat ministrem zmíněný boj o zisk gesce nad touto směrnicí.

Jak vyplývá z návrhu jednání (.pdf) o zmíněné směrnici z 16. ledna 2013 ve Výboru pro EU na vládní úrovni, předkladatelem české pozice je ministr zemědělství Bendl. Usnesení sněmovního výboru (.doc) pro evropské záležitosti z 24. ledna letošního roku pak zcela jasně uvádí (str. 6 - "Stanovisko vlády"), že gestorem návrhu směrnice na české straně je Ministerstvo zemědělství.

Zákon o potravinách, který Leoš Heger zmiňuje, skutečně řadí tabák k oblasti potravin. Toto legislativní opatření (zákon - .pdf), které bylo přijato v roce 1997 (přijetí 24. duben - účinnost 1. září), má celý název Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že před vstupem do EU byl tabák řazen k oblasti potravin asi 7 let.

Výrok Vojtěcha Filipa hodnotíme na základě informací ze stránek Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR jako pravdivý.

Vojtěch Filip svým výrokem odkazuje na návrh na změnu Ústavy, předložený skupinou poslanců KSČM dne 21. března 2012. V tomto dokumentu (.pdf) je navrženo doplnění článku 25 a 87. Díky změnám by mandát poslance nebo senátora mohl zaniknout také " pravomocným odsouzením k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za trestný čin spáchaný úmyslně ". Druhým způsobem zániku mandátu, jež návrh uvádí, je " rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o ztrátě mandátu ". To má být údajně určitou ochranou proti tzv. přeběhlictví, tedy situaci, kdy poslanec přejde do jiného poslaneckého klubu či politické strany.

Návrh byl zamítnut v prvním čtení dne 22. března 2013 (resp. byl přijat návrh na zamítnutí předloženého návrhu na změnu Ústavy v prvém čtení).

Je třeba dodat, že s podobným návrhem přišla i předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová dne 17. května 2012. V jejím návrhu (.pdf) se ovšem jedná pouze o první zmíněnou možnost zániku mandátu - " pravomocným odsouzením k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. " V současné době má tento návrh za sebou první čtení a bude projednáván v příslušném Ústavně právním výboru 18. dubna 2013.

Směrnice (2012/0366 COD - Aj.) upravující mimo jiné výrobu, prezentaci a prodej tabákových produktů spadá (Key players - committee responsible) pod výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI). Zuzana Roithová je členkou výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO).

Zmíněná směrnice má doplnit již existující směrnici Evropského parlamentu a Rady (2001/37/ES) ze dne 5. června 2001. Momentálně čeká v Parlamentu na první čtení.

Vycházíme ze zatím poslední Zprávy o inflaci ČNB (.xls), která byla schválena bankovní radou dne 14. února 2013 a obsahuje informace dostupné k 25. lednu 2013.

Na řádku 10 najdeme Výdaje na konečnou spotřebu domácností. V roce 2012 (údaje za 4. čtvrtletí 2012 ještě nejsou konečné, proto se jedná zatím jen o predikci) činil meziroční pokles vůči roku 2011 2,9% (sloupec L). Až do roku 2011 však tato spotřeba v absolutních číslech meziročně rostla, jak dokazuje i Statistika rodinných účtů ČSÚ (.pdf) za období 2006-2011.

Protože pokles spotřeby domácností činil 2,9%, nikoliv 5%, výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Podle tiskové zprávy (.pdf) Erste Group z 28. února tohoto roku byl čistý zisk z České republiky za poslední dva roky nejvyšší z celého segmentu Střední a východní Evropa. Částky vám přinášíme v přiložené tabulce.

Čistý zisk/ztráta k za účetní období

20112012Rakousko296,5340,1Česká republika465,5520,5Rumunsko-31,2313,3Slovensko173,2169,6Maďarsko-566,6-55,1Chorvatsko73,145,7Srbsko5,010,0Ukrajina-23,1-44,3*v mil EUR