Zemí, které zavedly nějaký způsob elektronizace výplaty dávek je velké množství. Elektronizací je ostatně již zavedení výplaty dávek (elektronicky) na bankovní účet. Příkladů zavedení "sociáních karet" je málo.

S českou sKartou srovnatelná australská Basic card (BBC) je provozována v přepočtu za několik mld. Korun. Karty využívá také americký program SNAP, který je na úrovni států administrován za úplatu, kupř. ve státě Washington (.pdf) ve výši přes 1 % obratu programu.

Tyto částky však zahrnují provoz celého systému správy dávek kontroly jejich využívání, zatímco Česká spořitelna zajišťuje pouze samotnou výplatu. Takový případ se nám mimo ČR najít nepodařilo a nemůžeme tedy ověřit, zda podobná elekronizace někde v zahraničí proběhla za "nulovou cenu".

Dle nejnovějších statistik (soubor "stat-2013-01.zip" a následně soubor "2.Nez 2011_2013.xls") Ministerstva práce a sociálních věcí bylo v ČR je konci ledna 585,8 tis. nezaměstnaných osob. Poměr dlouhodobě nezaměstnaných vůči všem nezaměstnaným za leden nelze dohledat, nejaktuálnější data Českého statistického úřadu za poslední čtvrtletí roku 2012 hovoří ale o Bohuslavem Sobotkou zmiňovaných 42%, přesněji o 42,7%. Bohuslav Sobotka vychází z nejaktuálnějších dostupných údajů, proto hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.

Výrok na základě informací ze životopisu Jaromíra Novotného na jeho soukromých webových stránkách hodnotíme jako pravdivý. Jako náměstek, později první náměstek, ministra obrany pracoval Jaromír Novotný od září 1997 do června 2001. Během vyjednávání o vstupu České republiky do NATO spolu-předsedal vládnímu vyjednávacímu týmu při pěti kolech jednání se zástupci NATO v Bruselu. Jako velvyslanec v Indii působil od října 2001 do dubna 2006 a následně, v období mezi květnem 2006 a říjnem 2010, se též stal velvyslancem v Japonsku.

V loňském roce deník aktualne.cz oslovil několik poslanců s dotazem na připravovanou novelu zákona o kouření a ilustroval rozcházející se názory jednotlivých respondentů. Rozdílné názory ilustruje i článek serveru Novinky.cz. Ani z jednoho z článků však nedokážeme rozlišit mezi nározem kuřáků a nekuřáků - takové informace články neuvádí a výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný. Pro zajímavost doplňujeme odkaz na starou anketu, která zjišťovala zda poslanci kouří nebo ne a byla realizována v roce 2007 . "MF DNES oslovila prostřednictvím ankety všech 200 poslanců se stejnými otázkami: zda kouří a zda vykážou kuřáky v restauracích do oddělených místností." Z 200 poslancú odpovědělo len 141.S tohoto počtu bylo 107 nekuřákú a 34 kuřákú. Zpřísnění zákona tehdy říkalo ne 31% dotázaných poslanců, 43 procent poslanců bylo za. Aktuálnější obdobnou anketu se nám bohužel dohledat nepodařilo.

Regionální rady jsou zřízeny jako právnické osoby zákonem č. 248/2000 Sb., konkrétně se jedná o § 16. Vztah státu a Regionální rady je upraven ve stejném zákoně § 16, odstavec 5, ve kterém je řečeno, že na tento vztah budou uplatňovány ustanovení obdobně jako v případě přenesené působnosti krajů (zákon č. 129/2000 Sb.), z čehož můžeme usuzovat, že jsou Regionální rady na stejné úrovni jako kraje v jejich zákonem vymezené působnosti.

Na základě predikce Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a dat Eurostatu označujeme výrok Miroslava Kalouska jako zavádějící.

OECD předpovídá v roce 2013 pro Polsko růst HDP o 1,6 %, zatímco pro ČR o 0,8 % (rozdíl 0,8 p.b.). Eurostat předpovídá v roce v roce 2013 pro Polsko růst HDP o 1,2 %, zatímco pro ČR o 0 % (rozdíl 1,2 p.b.).

Co se týká rozdílu v nezaměstnanosti, podle Eurostatu (údaje za leden 2013) je v České republice míra nezaměstnanosti 7,0%, v Polsku je to 10,6%. Rozdíl tedy nedosahuje 5 procentních bodů, ale pouze 3,6 procentních bodů. Ani za období posledního roku rozdíl v míře nezaměstnanosti obou zemí nikdy nedosáhl pěti procentních bodů.

Miroslav Kalousek tedy správně zmiňuje rozdíl v predikci HDP, ale nadhodnocuje rozdíl v míře nezaměstnanosti. Proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Na základě informací z obchodního rejstříku hodnotíme výrok Jaromíra Drábka jako pravdivý, ačkoliv, jak jsme byli upozorněni, z veřejných zdrojů není možné zjistit bližší informace o možných interních postupech probíhajících ve společnostech zaintegrovaných do Vítkovice Holding.

Z obchodního rejstříku se můžeme dočíst následující informace: společnost iDTAX, o které je řeč, vznikla 26. května 2009 se sídlem v Ostravě. Sám bývalý ministr práce a sociálních věcí Drábek byl v této firmě společníkem do 2. listopadu 2009. Až do 27. července 2010 byl jejím jednatelem bývalý I. náměstek ministra Drábka Vladimír Šiška.

100% vlastníkem firmy iDTAX je k dnešnímu dni společnost Vítkovice a.s., které, mimo jiné, patří 100% podíl společnosti Vítkovice IT Solutions, na kterou se iDTAX měla právě " transformovat ". K celé věci se vyjádřily Vítkovice Machinery Group prostřednictvím tiskové zprávy, z níž vyplývá, že firma iDTAX a Vítkovice IT Solutions opravdu jsou dva odlišné subjekty.

V politickém programu (2. odstavec - "Snížení závislosti zemědělců na obchodních řetězcích") strany Věci veřejné je uvedeno následující :

"Zemědělci závisí na vůli zpracovatelů a hlavně obchodních řetězců. Ty nastavují nepřijatelně nízké ceny, čímž se snižuje kvalita prodávané produkce."

Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Svoji stínovou vládu pro toto volební období představil Bohuslav Sobotka poprvé v červenci roku 2010. V tomto původním uskupení figuroval Zdeněk Škromach na pozici ministra práce a sociálních věcí.

Zmíněná stínová vláda prošla od té doby řadou změn. Zdeněk Škromach podal demisi na svou funkci ve stínové vládě v březnu roku 2011. Už v květnu do ní byl ovšem znovu jmenován.

Další změna přišla v červnu loňského roku, kdy Zdeňka Škromacha na pozici ministra práce vystřídala Ivana Stráská, kterou 25. dubna letošního roku nahradil Roman Sklenák.

Aktuální složení stínové vlády ČSSD je k dispozici na stranických webových stránkách.

Z kontextu diskuze je patrné, že Jan Mládek měl svým výrokem na mysli složení stínové vlády před poslední změnou. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Chápání výroku senátora Okamury se může různit. Pokud "mandátem" myslel soudcovský mandát obecně, toto nemůžeme potvrdit, protože se nám nepodařilo najít zemi, kde by soudci byli jmenováni jen na dobu určitou a poté museli znovu obhajovat že jsou pro soudcovskou funkci způsobilí.

Pokud je však mandátem myšleno přidělení k určitému soudu, pak toto funguje například u Nejvyššího soudu státu Wisconsin, USA, kde se soudci ucházejí o desetiletý mandát v obecných volbách.

Na dobu určitou jsou také jmenování soudci specializovaných soudů, například Evropského soudu pro lidská práva (9 let), některých specializovaných amerických soudů nebo třeba českého Ústavního soudu.

V některých zemích navíc existuje institut tzv. laických soudců, kteří jsou jmenováni na dobu určitou. Tento institut najdeme například v Německu.