Pohledávky z přepravy Dopravnímu podniku hlavního města Prahy (DPP) vymáhaly dvě společnosti: Tessile ditta, a.s. a FIDENTIA, s.r.o. Společnost Tessile ditta, a.s., IČ 27822117, server Aktuálně.cz označuje za společnost neprůhlednou, tedy společnost s akciemi na majitele (další informace zde). Podle informací na stránkách magistrátu tato společnost vymáhala pohledávky od ledna 2008 do března 2011. Od září 2011 ji pak nahradila společnost FIDENTIA s.r.o., IČ 24255921. Tu, jakožto společnost s ručením omezeným, nelze označit za neprůhlednou, její akcie jsou na majitele. Média se o tuto společnost podle našich informací nezajímají.

Vzhledem k tomu, že v současné době pohledávky z přepravy vymáhá ve prospěch pražského dopravního podniku pouze společnost FIDENTIA, která má průhlednou vlastnickou strukturu, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Podle Plánu legislativních prací vlády na rok 2012 (zde) související s novým občanským zákoníkem (.pdf) měl ministr spravedlnosti předložit v prosinci 2012 návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku. Podle tiskové zprávy (. pdf) předložil ministr návrh nového zákona o zvláštních řízeních soudních, návrh nového rejstříkového zákona, návrh novelizace občanského soudního řádu, návrh novelizace insolvenčního zákona a návrh doprovodného zákona až v lednu 2013. O jeho návrzích jednala Legislativní rada vlády 21. února 2013 a vláda samotná až 27. února: usnesení (. pdf) a tisková zpráva z jednání.

• Web ministerstva k rekodifikaci soukromého práva.

Speciální sazby pro finanční a bankovní sektor skutečně zavedla řada států Evropské unie.

Mládek reaguje na dotaz moderátorky, týkající se návrhu ČSSD na zavedení 30% sazby pro velké finanční, energetické a bankovní společnosti.

Podle zprávy (.pdf, str. 3) MMF z roku 2011 zavedlo jako reakci na finanční krizi let 2008 - 2010 určitou speciální taxu pro bankovní a finanční instituce celkově deset států EU, např. VB, Německo, Francie nebo Švédsko. Vedle toho čtyřicítka států (údaj z roku 2011) zavedla (sekce Implemented financial transaction taxes) nějaký druh daně z finančních transakcí. Tato daň ovšem neznamená zdanění dané finanční instituce jako takové (Mládek v kontextu debaty zřejmě hovoří o zdanění veškerých příjmů bank), ale pouze určité specifické finanční operace.

Vedle toho existuje řada doposud neprosazených návrhů nejrůznějších druhů zdanění (především) bankovního sektoru (např. tzv. daň Robina Hooda nebo evropská daň z finančních transakcí navržená Evropskou komisí).

Řada zemí tedy skutečně zavedla určitý specifický druh zdanění finančního sektoru, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Dle sdělení ředitele odboru komunikace České pošty, Iva Mravinace, pro server Parlamentni listy z 23. března 2013 se mzda zaměstnanců pošty skutečně dělí na tarifní a výkonovou v poměru 80 ku 20%:

"Mzda našeho zaměstnance se dělí na tarifní a výkonovou. Tarifní mzdu dostane zaměstnanec vždy, výkonovou část mzdy, která tvoří 20 procent z celkové mzdy, ovlivňuje řada motivačních kriterií – mezi nimi i prodej produktů a zboží. Prodej těch produktů aliančních partnerů (finančních služeb) tak v důsledku představuje jen ale pouhou pětinu z oněch 20 procent. Podstatné je i to, že částka výkonnostní mzdy se nevyplatí jen v případě, kdy zaměstnanec neplní kriteria opakovaně. Na druhou musím uvést také to, že za každý produkt dostává zaměstnanec odměnu, která jde nad rámec jeho platu. A ta se pohybuje od 100 do 1000 korun podle druhu produktu“.

Na základě této citace tedy hodnotíme výrok jako prvadivý.

Podle serveru Finanční noviny nebo podle Českého rozhlasu je míra nezaměstnanosti v ČR skutečně nejvyšší od roku 1993 a přesahuje 10 %. Je ale třeba upozornit, že Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) používá od ledna tohoto roku novou metodiku pro její výpočet. Podle této metodiky byla k 31.1. 2013 na základě údajů ČSÚ míra nezaměstnanosti v ČR pouhých 8 %.

MPSV uvádí, že tento nový ukazatel "má kvůli odlišné definici jinou úroveň a je tudíž s původním ukazatelem nesrovnatelný." Údaje za leden 2013 tedy nelze srovnávat s údaji za předchozí měsíce nebo jiná časová období. MPSV ovšem nabízí časovou řadu (.xls) podílu nezaměstnaných osob od roku 2005 vypočtenou podle nového vzorce. Rovněž podle těchto dat je údaj za leden 2013 nejvyšší, nelze však již určit, zda je skutečně nejvyšší v historii samostatné ČR, jelikož MPSV starší data vypočtená touto metodikou nenabízí.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, podle staré metodiky je nezaměstnanost skutečně v současnosti nejvyšší a je rovněž nejvyšší i podle nové metodiky od roku 2005.

Výrok hodnotíme na základě výzkumu PISA jako pravdivý.

Výrok se soustřeďuje na čtenářskou gramotnost. Na měření výsledků vzdělávání u žáků se zaměřuje v současnosti největší program PISA probíhající v 68 zemích světa. Poslední sběr dat pro projekt PISA proběhl v roce 2012, předtím v roce 2009. Výsledky pro rok 2009 podle národní správy PISA (pdf. str.13) ukázaly, že v ČR téměř čtvrtina žáků (23,1 %) spadá do nejhorších kategorie hodnocení podle metodiky PISA. Průměr zemí OECD je 18,8 % žáků v nejhorších kategoriích. Bližší vysvětlení metodiky hodnocení lze nalézt v daném dokumentu. Od 1.10.2011 je realizací projektu PISA pověřena Česká školní inspekce. Výsledky posledního sběru z roku 20012 budou zveřejněny v průběhu roku 2013.

Podobný výrok jsme ověřovali již dříve, a znovu musíme konstatovat, že policejní statistiky pojem bagatelní trestní činnost činnost neznají a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný - nemůžeme mít jistotu, co přesně měl Jan Kubice na mysli.

Dřívější emailové vyjádření Dagmar Bednarčíkové, vrchní komisařky, Policejní prezidium České republiky: " Naše statistiky pojem bagatelní trestná činnost neznají. Přesná definice termínu bagatelní trestná činnost neexistuje. Hovoří-li se o snižování administrativy u policie, ministerstvo vnitra a ministerstvo spravedlnosti tak označují trestné činy s horní trestní sazbou tři roky. "

Pro lepší představu uvádíme alespoň nejbližší aproximaci tohoto termínu, kategorii tzv. krádeží prostých (kapesní, mezi zaměstnanci na pracovišti, věcí z automobilů, jízdních kol, domácího zvířectva atd.). Za rok 2012 bylo takovýchto krádeží dle statistiky (.xls) Policie ČR zjištěno 119 367.

Výrok Milana Štěcha hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo nalézt dokument s daným bodem 9), který by potvrdil toto tvrzení.

V rámci ověřování tohoto výroku jsme důkladně prošli webové stránky Ministerstva práce a sociálních věcí, informační stránky sociální reformy, stránky České spořitelny či informační stránky sKarty. Zmíněný text se "všeobecnými informacemi" nepředstavovala ani důvodová zpráva k Návrhu zákona ve vztahu ke kartě sociálních systému (.doc) či Podmínky České spořitelny, a. s., pro vydání a používání sKarty (.pdf).

Jelikož námi tento dokument s daným bodem 9) nebyl nalezen, nemůžeme tvrzení Milana Štěcha označit jako nepravdivé, avšak zároveň nemůžeme potvrdit ani jeho pravdivost.

Na základě vyjádření Zuzany Roithové přehodnocujeme výrok na neověřitelný, ukázalo se, že není jednotný pohled na to, co představuje "kuřáctví".

Zuzana Roithová měla podle svého vyjádření na mysli spotřebu cigaret na jednoho obyvatele - podrobněji v jejím vyjádření (.doc).

Naše původní hodnocení pravuje s počtem kůřáků:

Podíl kuřáků v ČR se dlouhodobě pohybuje kolem třetiny dospělé populace a nezdá se, že by se na tom něco v posledních letech změnilo. To potvrzuje i zpráva Státního zdravotního ústavu.

Vývoj prevalence kuřáctví - zpráva 2011 (. pdf - str. 43): "...v období let 1997 - 2011 nedochází k výraznějším změnám a mírné snížení podílu pravidelných kuřáků v roce 2011 se pohybuje v rozmezí statistické chyby a nelze je ještě považovat za pozitivní trend. V posledních letech se podíl kuřáků (včetně příležitostných) pohybuje v populaci 15 - 64 let v rozmezí 28 - 32 %..." Navíc platí, že více kouří mladší lidé než starší (nejvíce věková skupina 15 - 24 let, str. 18) a muži více než ženy - 26,9 % ku 21,3 % za rok 2011 (str. 16).

Podle zákona 166/1993, o Nejvyšším kontrolním úřadu (a v souvislosti s kontextem, ve kterém výrok zazněl) hodnotíme výrok poslankyně Peake jako pravdivý.

Podle § 25, odst. 1 se o kontrole, kterou NKÚ provedl, pořizuje kontrolní protokol, ve kterém jsou popsány zjištěné skutečnosti, nedostatky a/nebo právní předpisy, které byly porušeny.

Na základě kontrolních protokolů (a dalších dokumentů) jsou výsledky shrnuty a zhodnoceny jako tzv. kontrolní závěry. Ty jsou pak zveřejněny ve Věstníku Úřadu a zaslány Poslanecké sněmovně, Senátu, vládě a na případné požádání ministerstvům. Pokud je kontrolovanou osobou Česká národní banka, je kontrolní závěr posílán i jí. (§ 30, odst. 1)

Takto jsou shrnuty kontrolní pravomoci NKÚ, který tedy skutečně nevede správní řízení, ani nevydává sankce. Jedinou výjimku, kdy může udělit pokutu tvoří § 28:

" Fyzické osobě, která zaviněně způsobila, že kontrolovaná osoba nesplnila povinnost podle § 24 tohoto zákona, může Úřad uložit pokutu až do výše 50 000 Kč." (§ 28, odst. 1)

Karolína Peake však mluvila o možnosti udělovat sankce na základě výsledků kontroly. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.