Zákon o státním registru smluv, který ukládá úřadům státní správy povinnost zveřejňovat uzavřené smlouvy na internetu, putuje legislativním procesem přibližně rok. Prozatím však jeho přijetí naráželo na výhrady ze strany ODS (dále i ČSSD a KSČM), zejména kvůli jeho údajné administrativní náročnosti, finanční nákladnosti či nejasnému vymezení, kterých smluv by se měl zákon týkat. Starostové z řad ODS požadovali, aby veškeré normy upravoval pouze jeden zákon, a upozorňovali na problematickou selekci smluv, které by do registru putovaly. Stanoviska odborné komise ODS, ve kterém by byly zohledněny závěry Svazu měst a obcí či zkušenosti ze Slovenska, však k dispozici nejsou.

Výrok Jiřího pospíšila hodnotíme jako neověřitelný.

V litevském Vilniusu se skutečně ve dnech 13. a 14. září konalo neformální setkání ministrů financí a guvernérů centrálních bank zemí EU (neformální ECOFIN), kterého se zúčastnil i ministr financí Jan Fischer.

Nepodařilo se nám však dohledat žádné výstupy, které by zmiňovaly předpokládané oživení Eurozóny či Evropy. Ve svém projevu (en) sice hovořil komisař Olli Rehn o tom, že čísla za druhé čtvrtletí, která hlásila v EU27 meziroční nárůst HDP o 0,4 %, byla poněkud nad očekávání, a že se v nadcházejících měsících očekává další růst, konkrétní číslo však nezmínil.

Zatím poslední jarní predikce počítala s růstem o pouhé 0,1 %, upravená podzimní predikce je očekávaná v listopadu.

Na základě dostupných zdrojů tedy nedokážeme posoudit, zda je výrok pravdivý a hodnotíme jej jako neověřitelný.

Sociální demokraté skutečně kritizovali přidělení funkcí bývalým poslancům ODS již dříve. Ve svém blogu toto jednání odsoudil napříkad poslanec Ladislav Velebný, europoslanec Libor Rouček, v pořadu Témata týdne na TV Barrandov pak Michal Hašek (cca 13. minuta).

První část výroku zaměřenou na bezprecedentnost a nestandardnost jmenování vlády Jiřího Rusnoka hodnotit nebudeme, neboť se jedná spíše o normativní prohlášení vztažené k druhé části výroku poukazující na odmítnutí podpory této vlády předsedou ČSSD Bohuslavem Sobotkou.

Vývoj pozice předsedy ČSSD ve vztahu k vládě Jiřího Rusnoka lze ilustrovat např. na sérii článků z archivu serveru novinky.cz. Rusnok byl jmenován premiérem dne 25. 6. 2013. Již 26. 6. Sobotka deklaroval, že: " není možné, aby získala důvěru vláda, která nemá demokratický mandát od voličů." 11. 7. již předseda ČSSD podporu Rusnokově vládě výslovně nevyloučil. Článek z 19. 7. ilustruje neúspěšnou snahu Bohuslava Sobotky o prosazení odmítavého či "nepodporujícího" postoje ČSSD k vládě Jiřího Rusnoka. Odmítavě se ke kabinetu stavěl i 29. 7 či 31. 7.

Situace se však začíná měnit na začátku srpna, 6. 8. pak politické grémium i předsednictvo ČSSD schválily kompromisní návrh k postupu vůči vládě Jiřího Rusnoka, podle kterého všichni poslanci ČSSD budou hlasovat pro důvěru vládě. 7. 8. pak tak také učinili.

Na základě výše uvedeného tedy můžeme zhodnotit, že předseda Sobotka více jak měsíc podporu Rusnokově vládě skutečně odmítal primárně s poukazem na nedostatek legitimity.

Nařízením vlády č. 210/2013 Sb. se s účinností od 1. 8. 2013 skutečně zvedla minimální mzda, konkrétně o 500 Kč na částku 8 500 Kč měsíčně.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2002 ODS získala 24,47 % hlasů. Volby tehdy vyhrála ČSSD s 30,20 % a do Sněmovny se dostala ještě KSČM (18,51 %) a koalice KDU-ČSL, US-DEU (14,27 %).

Důchodová reforma se v Poslanecké sněmovně projednávala celkem třikrát: 13. července 2011, 30. srpna 2011 a 9. září 2011. Po 1. čtení se opozice domluvila s vládou na vytvoření expertní skupiny, která se měla zabývat spornými částmi navrhovaných změn nebo také např. třetím pilířem důchodového spoření. Členy osmičlenné expertní skupiny měli být čtyři zástupci vládní koalice a čtyři zástupci ČSSD.

S opozicí tedy vláda o důchodové reformě jednala. Není nicméně možné dohledat, zda někdo konkrétně oslovil Karla Schwarzenberga a výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Vládní návrh (.pdf) zákona o úřednících stanoví určitá pravidla systematizace (v § 5 - § 8), tj. určuje základní podmínky, které musí splňovat struktura pracovních míst na úřadě.

Semelová a např. i Transparency international (ve své zprávě) kritizují, že tato struktura může být pravidelně měněna a místa úředníků mohou být rušena. Jedinou stabilní pozicí na úřadě má tak dle návrhu být místo státního tajemníka, který je (dle § 6) jmenován na 5 let. Ostatní místa však vedoucí úřadu může (dle § 5, odst. 1) reorganizovat ke konci každého kalendářního roku.

V dokumentu Programové cíle SsČR 2013 (.pdf, str. 12) se vskutku vyskytuje pasáž znějící: " Předvolební a povolební politické spojence budeme hledat zásadně mezi politickými stranami a hnutími od středu doprava ".

Strana Zelených skutečně má usnesení, které odmítá spolupráci s KSČM na úrovni sněmovny. Jedná se o usnesení Republikové rady z 15.6. 2013:

" Cílem Strany zelených je uspět ve volbách a přinést do parlamentu bezkorupční, ekologicky a sociálně citlivou politiku, která nastartuje obnovu demokratické kultury v České republice. Strana zelených je alternativou vůči této vládě i opozici. Po volbách budeme usilovat o takové uspořádání, které nebude pokračovat v politice současné vlády, nebude opírat o KSČM, velkou koalici či opakování opoziční smlouvy. "

V podobném duchu se Ondřej Liška vyjádřil již v listopadu 2012 pro iDnes.cz.